Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Špandava, Štětín, Švédské impérium, Berlín, Bitva o Berlín, Braniborsko, Gmina, Hohenzollernové, Kaliningrad, Lubušské vojvodství, Magdeburské městské právo, Německo, Nová Marka, Odra, Okres Gorzów, Okresy v Polsku, Przystanek Woodstock, Středoevropský čas, Středoevropský letní čas, Třicetiletá válka, Východní Prusko, Vojvodství, Vratislav (město), Warta, Wehrmacht, 13. století, 1300, 16. století, 18. století, 1857, 1866, 1875, 19. století, 1945, 1998, 2003.
Špandava
Špandava (německy Spandau, do roku 1878 Spandow) je bývalé německé město na soutoku řek Sprévy a Havoly, od roku 1920 začleněné do Berlína jako jádro stejnojmenného městského obvodu (Bezirk Spandau na západě Berlína).
Nový!!: Kostřín a Špandava · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Kostřín a Štětín · Vidět víc »
Švédské impérium
#PŘESMĚRUJ Švédská říše.
Nový!!: Kostřín a Švédské impérium · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Kostřín a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Kostřín a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Kostřín a Braniborsko · Vidět víc »
Gmina
Mapa rozdělení Polska na gminy Gmina (z německého „Gemeinde“) je polská územněsprávní jednotka.
Nový!!: Kostřín a Gmina · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Kostřín a Hohenzollernové · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Kostřín a Kaliningrad · Vidět víc »
Lubušské vojvodství
Lubušské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998.
Nový!!: Kostřín a Lubušské vojvodství · Vidět víc »
Magdeburské městské právo
#PŘESMĚRUJ Magdeburské právo.
Nový!!: Kostřín a Magdeburské městské právo · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Kostřín a Německo · Vidět víc »
Nová Marka
#PŘESMĚRUJ Nová marka.
Nový!!: Kostřín a Nová Marka · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Kostřín a Odra · Vidět víc »
Okres Gorzów
Okres Gorzów (polsky Powiat gorzowski) je okres v polském Lubušském vojvodství.
Nový!!: Kostřín a Okres Gorzów · Vidět víc »
Okresy v Polsku
Polské okresy Okres (pověta) je administrativní jednotka v Polsku, kterou lze hierarchicky zařadit mezi vojvodství a gminu (obec).
Nový!!: Kostřín a Okresy v Polsku · Vidět víc »
Przystanek Woodstock
#PŘESMĚRUJ Pol'and'Rock Festival.
Nový!!: Kostřín a Przystanek Woodstock · Vidět víc »
Středoevropský čas
Modrá, západoevropský čas – ZEČ (WET/UTC)Červená, středoevropský čas – SEČ (CET/UTC+1)Žlutá, východoevropský čas – VEČ (EET/UTC+2)Zelená, východoevropský čas – (FET/UTC+3) Středoevropský čas, zkratka SEČ je pásmový čas platný pro střední Evropu, časové pásmo od 15° východní délky.
Nový!!: Kostřín a Středoevropský čas · Vidět víc »
Středoevropský letní čas
Tmavě červeně jsou vyznačeny země používající SELČ Středoevropský letní čas (SELČ; anglicky Central European Summer Time, CEST) je označení pro časové pásmo středoevropský čas (SEČ) v období platnosti letního času.
Nový!!: Kostřín a Středoevropský letní čas · Vidět víc »
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Nový!!: Kostřín a Třicetiletá válka · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Kostřín a Východní Prusko · Vidět víc »
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Nový!!: Kostřín a Vojvodství · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Kostřín a Vratislav (město) · Vidět víc »
Warta
Warta (česky Varta) je řeka ve středozápadním Polsku.
Nový!!: Kostřín a Warta · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Kostřín a Wehrmacht · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Kostřín a 13. století · Vidět víc »
1300
1300 (MCCC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kostřín a 1300 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Kostřín a 16. století · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Kostřín a 18. století · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Kostřín a 1857 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kostřín a 1866 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kostřín a 1875 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Kostřín a 19. století · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kostřín a 1945 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Kostřín a 1998 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Kostřín a 2003 · Vidět víc »
