Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Alois Rašín, Armáda Spojených států amerických, Češi, Čeští Němci, Československá národní demokracie, Československo, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Berlín, Doktor práv, Druhá republika, Frankfurt nad Mohanem, Gestapo, Jan Janský, Jiří Stříbrný, Komunální volby 1938 (Československo), Miloš Klika, Mnichovská dohoda, Nacismus, Nacistické Německo, Národní sjednocení, Politické ústředí, Politik, Praha, Právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Protektorát Čechy a Morava, První republika, První světová válka, Sudetoněmecká strana, Výbor na obranu republiky, Věznice Pankrác, Vznik Československa, 1900, 1945, 20. březen, 22. červen.
Alois Rašín
Matrika narozených města Nechanice – záznam o narození Aloise Rašína Alois Rašín po propuštění z věznice v Borech, 1895 Alois Rašín (18. října 1867 Nechanice – 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik a ekonom.
Nový!!: Ladislav Rašín a Alois Rašín · Vidět víc »
Armáda Spojených států amerických
Armáda Spojených států amerických je jednou ze šesti složek Ozbrojených sil Spojených států amerických.
Nový!!: Ladislav Rašín a Armáda Spojených států amerických · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Ladislav Rašín a Češi · Vidět víc »
Čeští Němci
Čeští, moravští a slezští Němci (Deutschböhmen, Deutschmährer, respektive Deutschschlesier), často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české.
Nový!!: Ladislav Rašín a Čeští Němci · Vidět víc »
Československá národní demokracie
Československá národní demokracie (ČsND), též Národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.
Nový!!: Ladislav Rašín a Československá národní demokracie · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Ladislav Rašín a Československo · Vidět víc »
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Řád Tomáše Garrigua Masaryka je vysokým státním vyznamenáním České republiky a bývalého Československa.
Nový!!: Ladislav Rašín a Řád Tomáše Garrigua Masaryka · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ladislav Rašín a Berlín · Vidět víc »
Doktor práv
Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.
Nový!!: Ladislav Rašín a Doktor práv · Vidět víc »
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Nový!!: Ladislav Rašín a Druhá republika · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Ladislav Rašín a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Ladislav Rašín a Gestapo · Vidět víc »
Jan Janský
Hrobka MUDr. Jana Janského Jan Janský (3. dubna 1873, Smíchov (nyní Praha) – 8. září 1921, Dolní Mokropsy) byl český sérolog, neurolog a psychiatr, objevitel čtyř základních krevních skupin.
Nový!!: Ladislav Rašín a Jan Janský · Vidět víc »
Jiří Stříbrný
Jiří Stříbrný (14. ledna 1880 Rokycany – 21. ledna 1955 IlavaNěkteré zdroje uvádějí místo úmrtí ve věznici Valdice. Podle zjištění historika Rudolfa Píši s využitím spisu vězně v složce Správa sboru nápravné výchovy v Národním archivu ale Jiří Stříbrný nikdy nebyl ve Valdicích umístěn. Svůj trest nastoupil 24. ledna 1947 ve věznici Plzeň-Bory, následně byl převezen na Mírov a nakonec na Ilavu, kde měl v ústavní nemocnici 21. ledna 1955 zemřít. Pohřben byl ve společném hrobě. Údaj o úmrtí v Ilavě potvrzuje i dodatečná poznámka v matrice narozených.) byl československý politik, novinář, účastník prvního odboje, jeden z mužů 28. října, majitel bulvárních novin (například Polední list a další) a několikanásobný ministr.
Nový!!: Ladislav Rašín a Jiří Stříbrný · Vidět víc »
Komunální volby 1938 (Československo)
Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.
Nový!!: Ladislav Rašín a Komunální volby 1938 (Československo) · Vidět víc »
Miloš Klika
Miloš Klika (3. dubna 1890 Praha – 21. srpna 1962 tamtéž) byl český profesor urologie lékařské fakulty University Karlovy v Praze, šermíř, skautský činovník a významný sběratel umění.
Nový!!: Ladislav Rašín a Miloš Klika · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Ladislav Rašín a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Ladislav Rašín a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Ladislav Rašín a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní sjednocení
Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky.
Nový!!: Ladislav Rašín a Národní sjednocení · Vidět víc »
Politické ústředí
Politické ústředí (PÚ) byla protiněmecká odbojová organizace působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1940 a zaměřovalo se na udržování zpravodajských kontaktů s exilem.
Nový!!: Ladislav Rašín a Politické ústředí · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Ladislav Rašín a Politik · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ladislav Rašín a Praha · Vidět víc »
Právník
Právník je odborný znalec práva, jde o obecné označení osoby, která získala vysokoškolské právnické vzdělání.
Nový!!: Ladislav Rašín a Právník · Vidět víc »
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) je fakulta Univerzity Karlovy, která uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo.
Nový!!: Ladislav Rašín a Právnická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Ladislav Rašín a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Ladislav Rašín a První republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Ladislav Rašín a První světová válka · Vidět víc »
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Nový!!: Ladislav Rašín a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »
Výbor na obranu republiky
Výbor na obranu republiky, jinak také Výbor obrany republiky, byl politický orgán, vytvořený 21. září 1938 skupinou poslanců Národního shromáždění, požadujících rozhodnou obranu republiky proti agresi nacistického Německa a jeho páté kolony.
Nový!!: Ladislav Rašín a Výbor na obranu republiky · Vidět víc »
Věznice Pankrác
Pohled směrem od ulice Na květnici Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze.
Nový!!: Ladislav Rašín a Věznice Pankrác · Vidět víc »
Vznik Československa
Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného československého státu.
Nový!!: Ladislav Rašín a Vznik Československa · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ladislav Rašín a 1900 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ladislav Rašín a 1945 · Vidět víc »
20. březen
20.
Nový!!: Ladislav Rašín a 20. březen · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Ladislav Rašín a 22. červen · Vidět víc »
