Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Achájové, Arvanité, Athény, Řečtina, Řecká osvobozenecká válka, Řecko, Benátky, Byzantská říše, Dórové, Gótové, Hunové, Iónové, Krevní msta, Mani (poloostrov), Meneláos, Mykénská civilizace, Mystra, Pelasgové, Peloponés, Peloponés (kraj), Petros Mauromichalis, Regionální jednotka, Rod (příbuzenství), Sicílie, Slované, Sparta, Sparta (moderní město), Starověký Řím, Toponymum, UNESCO, 15. století, 19. století, 2. století př. n. l., 395, 4. století.
Achájové
Posmrtná zlatá maska achájského krále, připisována Agamemnónovi Achájové (Achaioi) byli jedním ze starořeckých kmenů.
Nový!!: Lakónie a Achájové · Vidět víc »
Arvanité
Arvanité (arvanitština: Arbëreshë nebo Αρbε̰ρεσ̈ε̰) jsou skupina v Řecku, kteří tradičně hovoří arvanitštinou – dialektem albánštiny.
Nový!!: Lakónie a Arvanité · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Lakónie a Athény · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Lakónie a Řečtina · Vidět víc »
Řecká osvobozenecká válka
Řecká osvobozenecká válka (také Řecká revoluce,, osmanskoturecky: يونان عصياني Yunan İsyanı) byla bojem Řeků za svržení turecké nadvlády mezi lety 1821–1830.
Nový!!: Lakónie a Řecká osvobozenecká válka · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Lakónie a Řecko · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Lakónie a Benátky · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Lakónie a Byzantská říše · Vidět víc »
Dórové
Mapa invaze helénských kmenů z let 1000–800 př. n. l. Mapa dialektů starověkého Řecka, Dórské území položeno světle hnědou barvou Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních kmenů starověkého Řecka, vedle Achájů, Iónů a Aiólů.
Nový!!: Lakónie a Dórové · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Lakónie a Gótové · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Lakónie a Hunové · Vidět víc »
Iónové
Vykopávky města Milétos, jednoho z hlavních center Iónie. Iónové byli jedním z hlavních starověkých řeckých kmenů.
Nový!!: Lakónie a Iónové · Vidět víc »
Krevní msta
Krevní msta (nebo mortalis) je právní institut ve všech rodových (tj. předstátních) společnostech a jako přežitek i v některých státech spočívající v tom, že příbuzný (příslušník rodu/klanu) zabitého má právo a zároveň i povinnost pomstít vraždu vlastní rukou.
Nový!!: Lakónie a Krevní msta · Vidět víc »
Mani (poloostrov)
Mani (Μάνη) je poloostrov v Řecku, součást kraje Peloponés.
Nový!!: Lakónie a Mani (poloostrov) · Vidět víc »
Meneláos
Meneláos (starořecky Μενέλαος, latinsky Menelaus) je v řecké mytologii syn Átrea a Áeropé, král Sparty a manžel nejkrásnější ženy Heleny.
Nový!!: Lakónie a Meneláos · Vidět víc »
Mykénská civilizace
Mykénská civilizace Zlatá Agamemnónova pohřební maska, 16. století př. n. l. Mykénská kultura, někdy též nazývaná pozdně helladská kultura, byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600–1000 př. n. l. Svůj název dostala podle Mykén, mocenského centra říše.
Nový!!: Lakónie a Mykénská civilizace · Vidět víc »
Mystra
#PŘESMĚRUJ Mystras.
Nový!!: Lakónie a Mystra · Vidět víc »
Pelasgové
Mapa oblastí, které Pelasgové pravděpodobně osídlili Pelasgové (řecky Πελασγοί, Pelasgoi) je nejčastější označení pro původní obyvatelstvo řecké pevniny.
Nový!!: Lakónie a Pelasgové · Vidět víc »
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Nový!!: Lakónie a Peloponés · Vidět víc »
Peloponés (kraj)
Kraj Peloponés je jedním ze 13 řeckých krajů.
Nový!!: Lakónie a Peloponés (kraj) · Vidět víc »
Petros Mauromichalis
Petros Mauromichalis známý pod jménem Petrobey Mauromichalis (6. srpna 1765, Areopoli – 17. ledna 1848, Atény) byl jeden z nejvýznamnějších generálů Řecké osvobozenecké války.
Nový!!: Lakónie a Petros Mauromichalis · Vidět víc »
Regionální jednotka
datum archivace.
Nový!!: Lakónie a Regionální jednotka · Vidět víc »
Rod (příbuzenství)
Rod (γένος, gens) je souhrn všech pokrevních příbuzných pocházejících od jednoho společného předka, a to současných i budoucích.
Nový!!: Lakónie a Rod (příbuzenství) · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Lakónie a Sicílie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Lakónie a Slované · Vidět víc »
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Nový!!: Lakónie a Sparta · Vidět víc »
Sparta (moderní město)
Sparta (řecky Σπάρτη Sparti) je město v krajské jednotce Lakónie v Řecku.
Nový!!: Lakónie a Sparta (moderní město) · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Lakónie a Starověký Řím · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Lakónie a Toponymum · Vidět víc »
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Nový!!: Lakónie a UNESCO · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Lakónie a 15. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Lakónie a 19. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Lakónie a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Lakónie a 395 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Lakónie a 4. století · Vidět víc »
