Rychlejší přístup než prohlížeči!
146 vztahy: Abatyše, Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská, Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722), Alžběta Charlotta Orleánská, Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Alžběta Savojská, Alžběta Vilemína Württemberská, Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský, Alexandra Pavlovna Ruská, Anna Plochlová, Anna Rakouská, Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Antonín Saský, Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský, Arcibiskup, Augustiniánský kostel (Vídeň), Šarlota Hesensko-Kasselská, Šlechta, Španělsko, Češi, Čeština, České korunovační klenoty, České království, Česko, Římskokatolická církev, Balkán, Belgie, Benátky, Budín (Budapešť), Císař, Císařská hrobka ve Vídni, Cech, Chorvatské království, Dítě, Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě, Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, Eleonora Magdalena Gonzagová, Eleonora Marie Josefa Habsburská, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand III. Habsburský, Ferdinand III. Toskánský, Filip I. Orleánský, Filip Vilém Falcký, Flanderské hrabství, Florencie, Francie, Frankfurt nad Mohanem, František I. Štěpán Lotrinský, František I. Neapolsko-Sicilský, ..., František I. Rakouský, Fridrich Vilém II., Habsburská monarchie, Habsbursko-lotrinská dynastie, Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu, Hrobka srdcí, Jan Habsbursko-Lotrinský, Jindřiška Nasavsko-Weilburská, Josef Dobrovský, Josef Habsbursko-Lotrinský, Josef II., Kardinál, Karel I. Ludvík Falcký, Karel III. Španělský, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, Karel V. Lotrinský, Karel VI., Karolína Augusta Bavorská, Katedrála svatého Štěpána (Vídeň), Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Kenotaf, Klaudie Lotrinská, Klementinum, Korunovace českých panovníků, Korunovace panovníků Svaté říše římské, Korunovace uherských panovníků, Království obojí Sicílie, Kristýna Frederika Württemberská, Kristýna Luisa Öttingenská, La clemenza di Tito (Mozart), Leopold I., Leopold Josef Lotrinský, Lombardie, Lombardsko-benátské království, Ludvík Habsbursko-Lotrinský, Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Ludvík XIII., Ludwig van Beethoven, Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská, Marie Amálie Rakouská (1780–1798), Marie Anna Španělská (1606–1646), Marie Anna Rakouská, Marie Antoinetta, Marie Dorotea Württemberská, Marie Ferdinanda Saská, Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777), Marie Ludovika Španělská, Marie Ludovika Beatrix z Modeny, Marie Tereza Neapolsko-Sicilská, Marie Terezie, Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská, Místokrál, Mikuláš František Lotrinský, Morganatické manželství, Německo, Olomouc, Pilnická deklarace, Pražský hrad, Praha, Prusko, Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Rakouské Nizozemí, Rudolf Jan, Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, Seznam lucemburských panovníků, Seznam milánských vládců, Seznam rakouských panovníků, Seznam toskánských panovníků, Seznam vládců Moravy, Srdeční selhání, Stavovské divadlo, Svatá říše římská, Těšínské knížectví, Tereziánský ústav šlechtičen, Toskánské velkovévodství, Toskánsko, Trest smrti, Turecko, Uhersko, Vévodská hrobka, Vídeň, Velmistři Řádu německých rytířů, Wolfgang Amadeus Mozart, 1. březen, 15. listopad, 1747, 1765, 1790, 1791, 1792, 1848, 20. únor, 3. březen, 5. květen, 6. září, 9. říjen. Rozbalte index (96 více) »
Abatyše
Abatyše v tradičním hábitu Znak abatyše Abatyše či matka představená je označení pro představenou ženského kláštera u některých katolických řeholí, obdoba opata v mužský klášterech.
Nový!!: Leopold II. a Abatyše · Vidět víc »
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. březen 1635 – 4. srpen 1709) byla rodem hesensko-darmstadtská princezna a sňatkem s falckým kurfiřtem Filipem Vilémem falcká kurfiřtka.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)
Znak Alžběty Šarloty Falcké Alžběta Šarlota Falcká (německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz), zvaná Liselotte (27. května 1652, Heidelberg – 8. prosince 1722, Saint-Cloud), byla původem falcká princezna, sňatkem orleánská vévodkyně.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722) · Vidět víc »
Alžběta Charlotta Orleánská
Alžběta Charlotta Orleánská (13. září 1676 Saint-Cloud – 23. prosinec 1744 Commercy), nazývaná Mademoiselle de Chartres, byla orleánská princezna, provdaná lotrinská vévodkyně a od roku 1736 kněžna z Commercy.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Charlotta Orleánská · Vidět víc »
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská (24. května 1634, Nordborg – 4. února 1704, Wolfenbüttel) byla dánská princezna a členka rodu Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna (28. srpna 1691 Brunšvik – 21. prosince 1750 Vídeň) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou z dynastie Welfů a provdanou císařovnou Svaté říše římské, královnou německou, českou, uherskou, chorvatskou, sardinskou, neapolskou a sicilskou.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Alžběta Savojská
Alžběta Savojská (Maria Francesca Elisabetta Carlotta Giuseppina di Savoia-Carignano; 13. dubna 1800 – 25. prosince 1856) byla sňatkem s arcivévodou Rainerem Josefem Habsbursko-Lotrinským místokrálovna Lombardsko-benátského království.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Savojská · Vidět víc »
Alžběta Vilemína Württemberská
Alžběta Vilemína Luisa Württemberská (21. dubna 1767 Trzebiatów – 18. února 1790 Vídeň) byla württemberská princezna a první manželka pozdějšího císaře Františka II.
Nový!!: Leopold II. a Alžběta Vilemína Württemberská · Vidět víc »
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alexandr Leopold Jan Josef Habsbursko-Lotrinský (14. srpna 1772, Florencie – 12. července 1795, Laxenburg) byl rakouský arcivévoda a uherský palatin v letech 1790–1795.
Nový!!: Leopold II. a Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Alexandra Pavlovna Ruská
Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна;, Petrohrad – 16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra).
Nový!!: Leopold II. a Alexandra Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Anna Plochlová
Anna Plochlová (6. ledna 1804, Bad Aussee – 4. srpna 1885, Bad Aussee) byla morganatickou manželkou arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského.
Nový!!: Leopold II. a Anna Plochlová · Vidět víc »
Anna Rakouská
Anna Rakouská (22. září 1601 Valladolid – 20. ledna 1666 Paříž), rozená španělská infantka Doña Ana María Mauricia, byla od roku 1615 francouzskou královnou a mezi lety 1643 až 1651 francouzskou regentkou.
Nový!!: Leopold II. a Anna Rakouská · Vidět víc »
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Anton Ulrich (4. října 1633, Hitzacker – 27. března 1714, Salzdahlum) byl členem rodu Welfů, byl vévodou Brunšvicko-lüneburským a vládnoucím vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským od roku 1685 do roku 1702 společně se svým starším bratrem Rudolfem Augustem, a samostatně pak od roku 1704 až do své smrti.
Nový!!: Leopold II. a Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Antonín Saský
Antonín Saský (27. prosince 1755, Drážďany – 6. června 1836, Drážďany) byl v letech 1827–1836 saský král.
Nový!!: Leopold II. a Antonín Saský · Vidět víc »
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský (Anton Viktor Joseph Johann Raimund von Österreich; 31. srpna 1779, Florencie – 2. dubna 1835, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, velmistr řádu německých rytířů a lombardsko-benátský vicekrál v letech 1816 až 1818.
Nový!!: Leopold II. a Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Arcibiskup
liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.
Nový!!: Leopold II. a Arcibiskup · Vidět víc »
Augustiniánský kostel (Vídeň)
Augustiniánský kostel (německy Augustinerkirche) je gotický římskokatolický farní kostel na Augustiniánské ulici (Augustinerstraße) 3 v 1.
Nový!!: Leopold II. a Augustiniánský kostel (Vídeň) · Vidět víc »
Šarlota Hesensko-Kasselská
Šarlota Hesensko-Kasselská (německy Charlotte von Hessen-Kassel (20. listopadu 1627, Kassel – 16. března 1686, Heidelberg) byla rodem hesenská princezna a sňatkem falcká kurfiřtka.
Nový!!: Leopold II. a Šarlota Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Leopold II. a Šlechta · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Leopold II. a Španělsko · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Leopold II. a Češi · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Leopold II. a Čeština · Vidět víc »
České korunovační klenoty
Korunovační klenoty na výstavě v květnu 2016 Kresba klenotů z 19. století České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů.
Nový!!: Leopold II. a České korunovační klenoty · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Leopold II. a České království · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Leopold II. a Česko · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Leopold II. a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Leopold II. a Balkán · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Leopold II. a Belgie · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Leopold II. a Benátky · Vidět víc »
Budín (Budapešť)
Gellértovy hory Budín (nebo) je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města.
Nový!!: Leopold II. a Budín (Budapešť) · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Leopold II. a Císař · Vidět víc »
Císařská hrobka ve Vídni
Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského.
Nový!!: Leopold II. a Císařská hrobka ve Vídni · Vidět víc »
Cech
Zikmundem III. lvovskému cechu klenotníků Cech byl středověké a raně novověké řemeslnické, obchodnické nebo zájmové sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek.
Nový!!: Leopold II. a Cech · Vidět víc »
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Nový!!: Leopold II. a Chorvatské království · Vidět víc »
Dítě
Novorozenec Dítě je člověk v prvním období svého života; o tomto významu slova dítě pojednává následující text.
Nový!!: Leopold II. a Dítě · Vidět víc »
Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě
Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě (dále UKB) představuje samostatnou sbírku digitalizovaných knižních dokumentů a digitalizované periodik, starých tisků, rukopisů, hudebnin či monografií.
Nový!!: Leopold II. a Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě · Vidět víc »
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf – 19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem s Leopoldem I. se stala římskou císařovnou.
Nový!!: Leopold II. a Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská · Vidět víc »
Eleonora Magdalena Gonzagová
Eleonora Magdalena Gonzagová (18. listopadu 1630, Mantova – 16. prosince 1686, Vídeň), byla rodem mantovská princezna a sňatkem s Ferdinandem III. dosáhla titulu římská císařovna.
Nový!!: Leopold II. a Eleonora Magdalena Gonzagová · Vidět víc »
Eleonora Marie Josefa Habsburská
Arcivévodkyně Eleonora Marie Josefa Habsburská, Eleonora Wiśniowiecka či Eleonora Habsburżanka, (21. května 1653, Řezno – 17. prosince 1697, Vídeň) byla rakouská arcivévodkyně, v letech 1670–1673 polskou královnou a v letech 1678–1690 vévodkyní lotrinskou.
Nový!!: Leopold II. a Eleonora Marie Josefa Habsburská · Vidět víc »
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Nový!!: Leopold II. a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Nový!!: Leopold II. a Ferdinand III. Habsburský · Vidět víc »
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand III.
Nový!!: Leopold II. a Ferdinand III. Toskánský · Vidět víc »
Filip I. Orleánský
Michela Corneilleho Filip I. vévoda orleánský, též Filip Francouzský a známý také jako Monsieur (21. září 1640 Saint-Germain-en-Laye – 9. června 1701 zámek Saint-Cloud), byl druhorozený syn francouzského krále Ludvíka XIII. a mladší bratr krále Ludvíka XIV. Stal se zakladatelem dynastie Bourbon-Orléans.
Nový!!: Leopold II. a Filip I. Orleánský · Vidět víc »
Filip Vilém Falcký
Filip Vilém Falcký (24. listopadu 1615, Neuburg an der Donau – 2. září 1690, Vídeň) byl falckrabě rýnský a neuburský, vévoda z Bergu a Jülichu a v letech 1685–1690 falcký kurfiřt.
Nový!!: Leopold II. a Filip Vilém Falcký · Vidět víc »
Flanderské hrabství
Flanderské hrabství (nizozemsky Graafschap Vlaanderen, západovlámsky Groafschap Vloandern, francouzsky Comté de Flandre, latinsky Comitatus Flandriae), původně markrabství, byl politický útvar na západě dnešní Belgie.
Nový!!: Leopold II. a Flanderské hrabství · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Leopold II. a Florencie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Leopold II. a Francie · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Leopold II. a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (1745–1765).
Nový!!: Leopold II. a František I. Štěpán Lotrinský · Vidět víc »
František I. Neapolsko-Sicilský
František I. Neapolsko-Sicilský (19. srpna 1777, Neapol – 8. listopadu 1830, Neapol; Francesco Gennaro Giuseppe), byl v letech 1825 až 1830 druhým králem Obojí Sicílie.
Nový!!: Leopold II. a František I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Leopold II. a František I. Rakouský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Leopold II. a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Leopold II. a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Nový!!: Leopold II. a Habsbursko-lotrinská dynastie · Vidět víc »
Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu
Princezna Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu (Prinzessin Hermine Amalie Marie von Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoym; 2. prosince 1797, Hoym, Německo – 14. září 1817, Pešť, Maďarsko) byla princezna rodu Askánských a sňatkem rakouská arcivévodkyně.
Nový!!: Leopold II. a Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu · Vidět víc »
Hrobka srdcí
Augustiniánský kostel ve Vídni Hrobka srdcí (německy Herzgruft) je pohřební komora, ve které je uloženo 54 uren obsahujících srdce zemřelých členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie z období mezi lety 1618 a 1878.
Nový!!: Leopold II. a Hrobka srdcí · Vidět víc »
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Habsbursko-Lotrinský (20. ledna 1782, Florencie – 11. května 1859, Štýrský Hradec) byl rakouský arcivévoda a vojevůdce z rodu habsbursko-lotrinského.
Nový!!: Leopold II. a Jan Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
Jindřiška Alexandrina Frederika Vilemína Nasavsko-Weilburská, tehdy Nasavská (oblasti, které jsou nyní součástí Německa) (30. října 1797, zámek Eremitage, Bayreuth – 29. prosince 1829, Vídeň) (Henriette Alexandrine Friederike Wilhelmine Prinzessin von Nassau-WeilburgII), byla manželka arcivévody Karla, vévody těšínského.
Nový!!: Leopold II. a Jindřiška Nasavsko-Weilburská · Vidět víc »
Josef Dobrovský
Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.
Nový!!: Leopold II. a Josef Dobrovský · Vidět víc »
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef Antonín Jan Baptista Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 Florencie – 13. ledna 1847 Budapešť tehdy Budín) byl rakouský arcivévoda a uherský palatin.
Nový!!: Leopold II. a Josef Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Leopold II. a Josef II. · Vidět víc »
Kardinál
řádem čestné legie Condoleezzou Riceovou ve Vatikánu (8. února 2005) Pojem kardinál (– stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat. sacrum collegium) – nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných (kreovaných) papežem.
Nový!!: Leopold II. a Kardinál · Vidět víc »
Karel I. Ludvík Falcký
Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg – 28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl falcký kurfiřt v letech 1648–1680.
Nový!!: Leopold II. a Karel I. Ludvík Falcký · Vidět víc »
Karel III. Španělský
Karel III.
Nový!!: Leopold II. a Karel III. Španělský · Vidět víc »
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Arcivévoda Karel Ludvík Jan Josef Vavřinec Rakouský, Carl Ludwig Johann Joseph Laurentius von Österreich (5. září 1771, Florencie – 30. dubna 1847, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, kníže těšínský a vojevůdce, člen dynastie habsbursko-lotrinské.
Nový!!: Leopold II. a Karel Ludvík Rakousko-Těšínský · Vidět víc »
Karel V. Lotrinský
Karel V. Lotrinský (3. dubna 1643, Vídeň – 18. dubna 1690, Wels, Horní Rakousy) v letech 1675 až 1690 byl lotrinským vévodou, po celou dobu vládl pouze titulárně, protože od roku 1669 území opanovala armáda francouzského krále Ludvíka XIV. Na vévodský stolec „usedl“ po svém strýci Karlovi IV. Jeho vnuk František I. Štěpán se v roce 1745 stal císařem Svaté říše římské.
Nový!!: Leopold II. a Karel V. Lotrinský · Vidět víc »
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Nový!!: Leopold II. a Karel VI. · Vidět víc »
Karolína Augusta Bavorská
Karolína (Šarlota) Augusta Bavorská (8. února 1792 Mannheim – 9. února 1873 Vídeň) byla rodem bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a jako čtvrtá manželka rakouského císaře Františka I. rakouská císařovna a česká a uherská královna.
Nový!!: Leopold II. a Karolína Augusta Bavorská · Vidět víc »
Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)
Katedrála svatého Štěpána (německy Stephansdom) ve Vídni je jedna z nejvýznamnějších rakouských gotických památek, současně také symbol Vídně.
Nový!!: Leopold II. a Katedrála svatého Štěpána (Vídeň) · Vidět víc »
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaOznačení trojicí světců uvádí již roku 1883 František Ekert u předchůdce katedrály v 11.
Nový!!: Leopold II. a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha · Vidět víc »
Kenotaf
Symbolický hrob Milady Horákové na vyšehradském hřbitově („…popravena a nepohřbena“) Kenotaf nebo v latinském pravopisu cenotaf (– kenotaphion, od – „prázdný“ a – „hrob“) je symbolický náhrobek či hrobka, vlastně typ památníku, zřizovaný ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě, a v novověké epoše v Indii, ale i jinde.
Nový!!: Leopold II. a Kenotaf · Vidět víc »
Klaudie Lotrinská
náhled Klaudie Lotrinská (6. října 1612 – 2. srpna 1648) byla dcera Jindřicha II. Lotrinského a Markéty Gonzagy.
Nový!!: Leopold II. a Klaudie Lotrinská · Vidět víc »
Klementinum
Klementinum (dříve psáno Collegium Clementinum, zkráceně Clementinum), bývalá jezuitská kolej, je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko Karlova mostu na Starém Městě v Praze.
Nový!!: Leopold II. a Klementinum · Vidět víc »
Korunovace českých panovníků
alt.
Nový!!: Leopold II. a Korunovace českých panovníků · Vidět víc »
Korunovace panovníků Svaté říše římské
Znak císaře a kurfiřtů Svaté říše římské z roku 1545 Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj.
Nový!!: Leopold II. a Korunovace panovníků Svaté říše římské · Vidět víc »
Korunovace uherských panovníků
Koruna svatého Štěpána Arcibiskup a uherský palatin společně korunují Františka I. (1792) Korunovace Marie II. Terezie v Prešpurku (1741) Korunovace uherských králů byl státní a náboženský akt, během kterého docházelo ke pomazání, korunování korunou svatého Štěpána a formálnímu potvrzení právoplatného krále Uherska a později zemí Koruny svatoštěpánské.
Nový!!: Leopold II. a Korunovace uherských panovníků · Vidět víc »
Království obojí Sicílie
Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.
Nový!!: Leopold II. a Království obojí Sicílie · Vidět víc »
Kristýna Frederika Württemberská
Kristýna Frederika Württemberská (28. února 1644 – 9. listopadu 1674) byla dcera württemberského vévody Eberharda III. a jeho ženy Anny Kateřiny ze Salm-Kyrburgu.
Nový!!: Leopold II. a Kristýna Frederika Württemberská · Vidět víc »
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristýna Luisa Öttingenská Erb Kristýna Luisa Öttingenská (20./21. března 1671, Oettingen in Bayern – 3./12. září 1747, Blankenburg) byla provdaná brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně a babička české a uherské královny Marie Terezie.
Nový!!: Leopold II. a Kristýna Luisa Öttingenská · Vidět víc »
La clemenza di Tito (Mozart)
La clemenza di Tito (česky: Velkorysost Titova), dříve také jen Titus, je název korunovační opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1791.
Nový!!: Leopold II. a La clemenza di Tito (Mozart) · Vidět víc »
Leopold I.
Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.
Nový!!: Leopold II. a Leopold I. · Vidět víc »
Leopold Josef Lotrinský
Leopold Josef Lotrinský, zvaný „Dobrý“, (11. září 1679 Innsbruck – 27. března 1729 Lunéville) byl lotrinský vévoda (1690–1729), těšínský kníže a otec císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána, manžela Marie Terezie.
Nový!!: Leopold II. a Leopold Josef Lotrinský · Vidět víc »
Lombardie
Lombardie je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád.
Nový!!: Leopold II. a Lombardie · Vidět víc »
Lombardsko-benátské království
Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.
Nový!!: Leopold II. a Lombardsko-benátské království · Vidět víc »
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Josef Antonín Jan Habsbursko-Lotrinský (13. prosince 1784, Florencie – 21. prosince 1864, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ, který byl členem vlády v době kdy vládl Ferdinand V. Dobrotivý.
Nový!!: Leopold II. a Ludvík Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (22. července 1671, Wolfenbüttel – 1. března 1735, Wolfenbüttel) byl vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským a členem rodu Welfů.
Nový!!: Leopold II. a Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Ludvík XIII.
Ludvík XIII. Ludvík XIII. (27. září 1601, zámek ve Fontainebleau – 14. května 1643, Saint-Germain-en-Laye), zvaný Spravedlivý, byl král Francie a Navarry (jako Ludvík II.), formálně od roku 1610, fakticky od roku 1617, do své smrti.
Nový!!: Leopold II. a Ludvík XIII. · Vidět víc »
Ludwig van Beethoven
Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.
Nový!!: Leopold II. a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
Marie Luisa Neapolsko-Sicilská,, (27. července 1773 Neapol – 19. září 1802 Vídeň) byla neapolsko-sicilská princezna z rodu Bourbon-Obojí Sicílie a provdaná velkovévodkyně toskánská.
Nový!!: Leopold II. a Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Amálie Rakouská (1780–1798)
Marie Amálie Rakouská (Maria Amalia Josephe Johanna Katharina Theresia; 17. října 1780, Florencie – 25. prosince 1798, Vídeň) byla rakouská arcivévodkyně a princezna.
Nový!!: Leopold II. a Marie Amálie Rakouská (1780–1798) · Vidět víc »
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Pro další ženy stejného jména viz Marie Anna Španělská Marie Anna Španělská (18. srpna 1606, u Madridu – 13. května 1646, Linz) byla dcerou španělského krále Filipa III. a arcivévodkyně Markéty a první manželkou Ferdinanda III., krále a císaře římského, krále uherského a českého a markraběte moravského.
Nový!!: Leopold II. a Marie Anna Španělská (1606–1646) · Vidět víc »
Marie Anna Rakouská
Marie Anna Rakouská (celým jménem Maria Anna Ferdinanda Josepha Charlotte Johanna, 21. dubna 1770, Florencie – 1. října 1809, Neudorf) byla rakouská arcivévodkyně, princezna a abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.
Nový!!: Leopold II. a Marie Anna Rakouská · Vidět víc »
Marie Antoinetta
Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně.
Nový!!: Leopold II. a Marie Antoinetta · Vidět víc »
Marie Dorotea Württemberská
Marie Dorotea Luisa Württemberská (Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.
Nový!!: Leopold II. a Marie Dorotea Württemberská · Vidět víc »
Marie Ferdinanda Saská
Marie Ferdinanda Saská (27. dubna 1796, Drážďany – 3. ledna 1865, Brandýs nad Labem) byla saskou princeznou z rodu Wettinů a provdanou velkovévodkyní toskánskou, jíž se stala 6. května 1821.
Nový!!: Leopold II. a Marie Ferdinanda Saská · Vidět víc »
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777)
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (24. dubna 1777, Florencie – 15. listopadu 1801, Neapol).
Nový!!: Leopold II. a Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777) · Vidět víc »
Marie Ludovika Španělská
Marie Ludovika (Luisa) Španělská (24. listopadu 1745 Portici (Kampánie) – 15. květen 1792 Vídeň) byla císařovna Svaté říše římské (1790–1792), královna česká a uherská, velkovévodkyně toskánská (1765–1790) a infantka španělská.
Nový!!: Leopold II. a Marie Ludovika Španělská · Vidět víc »
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Marie Ludovika Beatrix z Modeny (něm.: Maria Ludovika Beatrix von Modena) (14. prosince 1787 Monza – 7. dubna 1816 Vídeň) byla rakouská císařovna, česká, uherská královna a chorvatská královna jako třetí manželka Františka I. Pokřtěná byla jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna.
Nový!!: Leopold II. a Marie Ludovika Beatrix z Modeny · Vidět víc »
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772 Neapol – 13. duben 1807 Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.
Nový!!: Leopold II. a Marie Tereza Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Nový!!: Leopold II. a Marie Terezie · Vidět víc »
Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská
Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská (Maria Theresia Josepha Charlotte Johanna; 14. ledna 1767, Florencie – 7. listopadu 1827, Lipsko), byla rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna.
Nový!!: Leopold II. a Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Místokrál
Místokrál byl králem jmenovaný úředník vládnoucí zemi nebo kolonii.
Nový!!: Leopold II. a Místokrál · Vidět víc »
Mikuláš František Lotrinský
Mikuláš František Lotrinský, také známý jako Mikuláš II.
Nový!!: Leopold II. a Mikuláš František Lotrinský · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Leopold II. a Morganatické manželství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Leopold II. a Německo · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Leopold II. a Olomouc · Vidět víc »
Pilnická deklarace
Pilnická deklarace byla prohlášením římskoněmeckého císaře Leopolda II.
Nový!!: Leopold II. a Pilnická deklarace · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Leopold II. a Pražský hrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Leopold II. a Praha · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Leopold II. a Prusko · Vidět víc »
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (30. září 1783, Pisa – 16. ledna 1853, Bolzano) byl rakouský arcivévoda, vicekrál Lombardsko-benátského království.
Nový!!: Leopold II. a Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Rakouské Nizozemí
Rakouské Nizozemí (německy Österreichische Niederlande) byl územně správní útvar Habsburské monarchie (náležící ke Svaté říši římské), který zbyl ze Španělského Nizozemí po Utrechtském míru (1713), jenž následoval po válce o španělské dědictví (1701–1714).
Nový!!: Leopold II. a Rakouské Nizozemí · Vidět víc »
Rudolf Jan
#PŘESMĚRUJ Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský.
Nový!!: Leopold II. a Rudolf Jan · Vidět víc »
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, německy Rudolf Johannes Joseph Rainier Kardinal von Habsburg-Lothringen (krátce česky arcivévoda Rudolf Jan; 9. ledna 1788 Pisa, Toskánské velkovévodství – 23. července 1831 Baden bei Wien, Dolní Rakousko) byl rakouský arcivévoda a v letech 1819–1831 olomoucký arcibiskup a následně kardinál.
Nový!!: Leopold II. a Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Nový!!: Leopold II. a Seznam lucemburských panovníků · Vidět víc »
Seznam milánských vládců
Milánského vévodství Znak Milánského vévodství Seznam milánských vládců zahrnuje vládce v dnešní Itálii od časů prvních pánů, přes vévody až po vicekrále, kteří zemi spravovali za vlády rakouských císařů.
Nový!!: Leopold II. a Seznam milánských vládců · Vidět víc »
Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Nový!!: Leopold II. a Seznam rakouských panovníků · Vidět víc »
Seznam toskánských panovníků
Vlajka Toskánského velkovévodství Toskánské velkovévodství.
Nový!!: Leopold II. a Seznam toskánských panovníků · Vidět víc »
Seznam vládců Moravy
Moravská orlice (iluminace z roku 1459) Znak Markrabství moravského Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla.
Nový!!: Leopold II. a Seznam vládců Moravy · Vidět víc »
Srdeční selhání
Srdeční selhání je chorobný stav, při kterém je narušena čerpací funkce srdce, a toto tak není schopno zabezpečit dostatečný výdej krve k uspokojení potřeb organizmu.
Nový!!: Leopold II. a Srdeční selhání · Vidět víc »
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo národní divadlo, Gräflich Nostitzsches Nationaltheater, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě, budova čp.
Nový!!: Leopold II. a Stavovské divadlo · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Leopold II. a Svatá říše římská · Vidět víc »
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Nový!!: Leopold II. a Těšínské knížectví · Vidět víc »
Tereziánský ústav šlechtičen
Ústav šlechtičen (Tereziánský ústav šlechtičen), někdejší renesanční Rožmberský palác, je rozlehlá barokně-klasicistní palácová stavba v areálu Pražského hradu, mezi ulicí Jiřská a zahradou Na Valech.
Nový!!: Leopold II. a Tereziánský ústav šlechtičen · Vidět víc »
Toskánské velkovévodství
Toskánské velkovévodství (Granducato di Toscana, Magnus Ducatus Etruriae) byl státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska.
Nový!!: Leopold II. a Toskánské velkovévodství · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Leopold II. a Toskánsko · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Leopold II. a Trest smrti · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Leopold II. a Turecko · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Leopold II. a Uhersko · Vidět víc »
Vévodská hrobka
Vévodská hrobka (Herzogsgruft) je pohřební komora pod kněžištěm katedrály sv. Štěpána ve Vídni v Rakousku.
Nový!!: Leopold II. a Vévodská hrobka · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Leopold II. a Vídeň · Vidět víc »
Velmistři Řádu německých rytířů
Znak užívaný velmistry současného Německého řádu Malborg Hermann ze Salzy (1209–1239) od neznámého umělce. Bruna Plattera (2000–2018) Obdobně jako i u jiných rytířských řádů byl řád německých rytířů veden velmistry (volenými na doživotí).
Nový!!: Leopold II. a Velmistři Řádu německých rytířů · Vidět víc »
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salcburk – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouskýJe též považován za Němce, a to zejména v Německu.
Nový!!: Leopold II. a Wolfgang Amadeus Mozart · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Leopold II. a 1. březen · Vidět víc »
15. listopad
15.
Nový!!: Leopold II. a 15. listopad · Vidět víc »
1747
1747 (MDCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Leopold II. a 1747 · Vidět víc »
1765
1765 (MDCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Leopold II. a 1765 · Vidět víc »
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Leopold II. a 1790 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Leopold II. a 1791 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Leopold II. a 1792 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Leopold II. a 1848 · Vidět víc »
20. únor
20.
Nový!!: Leopold II. a 20. únor · Vidět víc »
3. březen
3.
Nový!!: Leopold II. a 3. březen · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Leopold II. a 5. květen · Vidět víc »
6. září
6.
Nový!!: Leopold II. a 6. září · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Leopold II. a 9. říjen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Leopold I. Toskánský, Leopold II. (HRR), Leopold II., velkovévoda Toskánský.
