Rychlejší přístup než prohlížeči!
415 vztahy: Adamov, Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, Alžběta Lukrécie Těšínská, Albrecht III. Habsburský, Alfréd z Lichtenštejna, Alois Gonzaga z Lichtenštejna, Alois I. z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, Alois z Lichtenštejna, Aloys von Liechtenstein, Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Angela Lichtenštejnská, Anna Marie z Lichtenštejna, Anna z Lichtenštejna, Antonín Florián z Lichtenštejna, Úsov, Úsov (zámek), Útěchov (okres Svitavy), Škvorec, Šlechta, Štýrský zemský sněm, Štýrsko, Šternberk, Šumice (okres Brno-venkov), Čechy, Černíky, České království, České místodržitelství, České Slezsko, České stavovské povstání, České velkopřevorství řádu maltézských rytířů, Říšská rada (Rakousko), Řím, Barchovice, Básník, Břeclav, Břeclav (zámek), Bedřich z Lichtenštejna, Benešovy dekrety, Bezděčí u Trnávky, Biedermannsdorf, Bitva na Bílé hoře, Boskovštejn, Boskovice, Boskovicové, Branná, Bratislava, Broučková, Bučovice, ..., Bučovice (zámek), Dürnstein, Děvičky, Dlouhá Třebová, Dolní Dobrouč, Dolní Libchavy, Dolní Rakousy, Drnholec, Druhá světová válka, Dunaj, Dvorská komora, Dvorský hofmistr, Eckartsau, Eduard František z Lichtenštejna, Eduard Viktor z Lichtenštejna, Eggenbergové, Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna, Elsa von Gutmann, Emanuel z Lichtenštejna, Erb, Erdmunda Tereza z Ditrichštejna, Evropský soud pro lidská práva, Filip Erasmus z Lichtenštejna, Fischhorn (zámek), Forbes, František de Paula z Lichtenštejna, František I. z Lichtenštejna, František Josef I. z Lichtenštejna, František Josef II., František Vážný, Františka Kinská z Vchynic a Tetova, Gabriela z Lichtenštejna, Georgina von Wilczek, Gundakar z Lichtenštejna, Habsburkové, Hans Adam II., Hartman III. z Lichtenštejna, Hartman z Lichtenštejna, Heraldické znaky českých zemí, Hluk (okres Uherské Hradiště), Hofmistr, Hohenlohe, Horní Libchavy, Horoušany, Hostim, Hrabství Vaduz, Hrobka Lichtenštejnů (Vranov), Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, Hugo z Lichtenštejna, Jan Adam I. z Lichtenštejna, Jan I. z Lichtenštejna, Jan II. z Lichtenštejna, Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna, Jasnost (predikát), Jevany, Jiří Hartman I. z Lichtenštejna, Jiří Hartman z Lichtenštejna, Jiří III. z Lichtenštejna, Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu, Jihomoravský kraj, Jindřich I. z Lichtenštejna, Johannes von und zu Liechtenstein, Josef II., Josef Jan Adam z Lichtenštejna, Josef Václav z Lichtenštejna, Josef Václav z Lichtenštejna (1767-1842), Josefína z Fürstenbergu-Weitry, Joseph Wenzel z Lichtenštejna, Judenau-Baumgarten, Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, Karel Eusebius z Lichtenštejna, Karel František z Lichtenštejna, Karel I. z Lichtenštejna, Karel Rudolf z Lichtenštejna, Karlovec, Karolína z Manderscheid-Blankenheimu, Křtiny (zámek), Kinští, Kníže, Knížectví, Kobeřice u Brna, Koloděje (zámek), Konstantin z Lichtenštejna, Korutany, Kostel Narození Panny Marie (Vranov), Kostelec nad Černými lesy, Kostelec nad Černými lesy (zámek), Kotulinští z Kotulína, Kounice, Kounice (zámek), Kovalovice, Krnov, Krnovské knížectví, Kroměříž, Krumsín, Kuenringové, Kunovice, Lanškroun, Lanškroun (zámek), Lanžhot, Lednice (okres Břeclav), Lednice (zámek), Lednicko-valtický areál, Lichtenštejnsko, Liechtenstein, Liechtenstein (hrad), Linhart I. z Lichtenštejna, Litovel, Malostranské náměstí, Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu, Marie Anna Kotulinská z Křížkovic, Marie Anna z Thun-Hohensteinu, Marie Eleonora z Lichtenštejna, Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu, Marie Josefa z Harrachu, Marie Leopoldina ze Šternberka, Marie Terezie Savojská, Marie, kněžna lichtenštejnská, Matyáš Habsburský, Maxmilián II. Jakub z Lichtenštejna, Maxmilián Lichtenštejnský, Maxmilián z Lichtenštejna, Mödling, Městečko Trnávka, Mezinárodní červený kříž, Mikulov, Mořic z Lichtenštejna, Mochov, Modletice, Morava, Moravská Třebová, Moravská Třebová (zámek), Moravské markrabství, Moravský Krumlov, Moravský Krumlov (zámek), Mouřínov, Murau, Nacistické Německo, Napoleonské války, Německo, Nehvízdky, Nejvyšší štolba, Nejvyšší lovčí, Nejvyšší maršálek, Nemochovice, Nemotice, Nikolaus Lichtenštejnský, Novogotika, Oettingenové, Opava, Opavské knížectví, Osvícenství, Panská sněmovna, Panství, Panství Schellenberg, Parník (Česká Třebová), Přemysl Otakar II., Perchtoldsdorf, Philipp z Lichtenštejna, Plumlov, Plumlov (zámek), Pobělohorské konfiskace, Pohřebiště lichtenštejnských panovníků, Polní maršál, Polní podmaršálek, Polní zbrojmistr, Pozemková reforma v Československu, Pozořice, Pozořice (zámek), Praha, Pruské království, První písemná zmínka, První světová válka, Ptení, Rabensburg, Radim (okres Kolín), Radim (zámek), Rakousko, Rakousko-uherské námořnictvo, Ranšpurk, Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou (zámek), Rohrau (Dolní Rakousy), Rozstání (okres Svitavy), Ruda nad Moravou, Rudolf z Lichtenštejna, Rumburk, Rumburk (zámek), Salcburk, Salcbursko, Sasko, Schönfeld, Schellenberg, Schottwien, Sedmihradsko, Seltenheim, Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů, Seznam krnovských knížat, Seznam opavských knížat, Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku, Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918, Slezsko, Sophie z Lichtenštejna, Srdeční štít (heraldika), Staroměstská exekuce, Státní pozemkový úřad, Střední Evropa, Steyregg, Steyregg (zámek), Sudetoněmecká strana, Tatce, Těšín, Třebovle, Thun, Thun-Hohensteinové, Tismice, Tlustovousy, Trauttmansdorffové, Uhříněves, Uhříněves (zámek), Uherský Ostroh, Uherský Ostroh (zámek), Uhersko, Vaduz, Valtice, Válka o španělské dědictví, Vévoda, Vídeň, Velké Losiny, Velvyslanec, Vladař (titul), Vranov (okres Brno-venkov), Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál, Vyšehořovice, Weinburg, Wilczkové, Wilfersdorf, Wilhelm Gutmann, Zábřeh, Zábřeh na Moravě (zámek), Zelking, Země Koruny české, Zemský hejtman, 1136, 1170, 1230, 1233, 1234, 1249, 1258, 1265, 1266, 1277, 1278, 1285, 1295, 13. století, 1301, 1305, 1310, 1314, 1318, 1343, 1348, 1349, 1350, 1353, 1358, 1377, 1381, 1385, 1387, 1394, 1395, 1397, 1398, 14. století, 1408, 1413, 1422, 1436, 1475, 1483, 1504, 1513, 1542, 1544, 1548, 1562, 1569, 1578, 1580, 1585, 1597, 1602, 1604, 1611, 1613, 1614, 1620, 1622, 1623, 1627, 1638, 1643, 1656, 1657, 1658, 1664, 1665, 1681, 1684, 1686, 1690, 1691, 1695, 1696, 1699, 1700, 1701, 1704, 1709, 1712, 1721, 1724, 1726, 1730, 1732, 1748, 1759, 1760, 1764, 1771, 1772, 1781, 1783, 1789, 1796, 1802, 1803, 1805, 1806, 1807, 1813, 1824, 1836, 1840, 1842, 1853, 1858, 1862, 1869, 1871, 1887, 1906, 1907, 1914, 1929, 1938, 1945, 1946, 1955, 1989, 2004, 21. listopad. Rozbalte index (365 více) »
Adamov
Adamov je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí.
Nový!!: Lichtenštejnové a Adamov · Vidět víc »
Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská
Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská (Elisabeth Amalie Eugenia Maria Theresia Karoline Luise Josepha; 7. července 1878, Reichenau – 13. března 1960, Vaduz) byla rakouská arcivévodkyně a sňatkem lichtenštejnská kněžna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Alžběta Lukrécie Těšínská
Alžběta Lukrécie (něm. Elisabeth Lukretia, pol. Elżbieta Lukrecja) (1. června 1599 – 19. května 1653) byla těšínskou kněžnou, poslední z rodu Piastovců.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alžběta Lukrécie Těšínská · Vidět víc »
Albrecht III. Habsburský
Albrecht III.
Nový!!: Lichtenštejnové a Albrecht III. Habsburský · Vidět víc »
Alfréd z Lichtenštejna
Kníže Alfréd z Lichtenštejna (německy Alfred von und zu Liechtenstein, 11. července 1842, Praha – 8. října 1907, zámek Hollenegg nebo zámek Frauental) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů a politik německé národnosti ze Štýrska, v 2.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alfréd z Lichtenštejna · Vidět víc »
Alois Gonzaga z Lichtenštejna
Alois Gonzaga princ z Liechtensteinu (Alois Gonzaga Josef František de Paula Teodor princ z Lichtenštejna, Alois Gonzaga Joseph Franz de Paula Theodor Fürst von Liechtenstein); 1. dubna 1780 Vídeň – 4. listopadu 1833 Praha) byl rakouský generál. Od svých osmnácti let sloužil v císařské armádě, během napoleonských válek mnohokrát vynikl odvahou a již ve věku 28 let dosáhl hodnosti generála. Svou kariéru zakončil jako zemský velitel na Moravě (1826–1829) a v Čechách (1829–1833). V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1830), byl též rytířem Řádu zlatého rouna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alois Gonzaga z Lichtenštejna · Vidět víc »
Alois I. z Lichtenštejna
Alois I.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alois I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Alois II. z Lichtenštejna
Alois II.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alois II. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Alois Maria Adolf z Lichtenštejna
Alois Maria Adolf z Liechtensteinu, zjednodušeně z Lichtenštejna (Aloys Gonzaga Maria Adolf von und zu Liechstenstein, 17. června 1869 zámek Hollenegg u Deutschlandsbergu – 16. března 1955 Vaduz) byl lichtenštejnský princ a rytíř Řádu zlatého rouna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alois Maria Adolf z Lichtenštejna · Vidět víc »
Alois z Lichtenštejna
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna (Erbprinz Alois Philipp Maria von und zu Liechtenstein, Graf zu Rietberg * 11. června 1968 Curych) je lichtenštejnský dědičný princ, nejstarší syn knížete Hanse Adama II. a jeho ženy Marie.
Nový!!: Lichtenštejnové a Alois z Lichtenštejna · Vidět víc »
Aloys von Liechtenstein
Aloys František z Lichtenštejna (německy Aloys Franz Prinz von und zu Liechtenstein, 18. listopadu 1846, Vídeň – 25. března 1920 tamtéž) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů a rakousko-uherský, respektive předlitavský konzervativní politik, zastánce sociálních reforem, později předák Křesťansko-sociální strany.
Nový!!: Lichtenštejnové a Aloys von Liechtenstein · Vidět víc »
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg – 10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.
Nový!!: Lichtenštejnové a Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská · Vidět víc »
Angela Lichtenštejnská
Princezna Angela Lichtenštejnská (rozená Angela Gisela Brown, * 3. února 1958, Bocas Del Toro) je manželka lichtenštejnského prince Maxmiliána.
Nový!!: Lichtenštejnové a Angela Lichtenštejnská · Vidět víc »
Anna Marie z Lichtenštejna
Anna Marie Antonie z Lichtenštejna (německy Anna Maria Antonia, Fürstin von Liechtenstein, 11. září 1699 ve Vídni – 20. ledna 1753 tamtéž) byla rozená kněžna z Lichtenštejna, provdaná z Thun-Hohenstienu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Anna Marie z Lichtenštejna · Vidět víc »
Anna z Lichtenštejna
Lichtenštejnský erb Anna Marie z Liechtensteinu, provd.
Nový!!: Lichtenštejnové a Anna z Lichtenštejna · Vidět víc »
Antonín Florián z Lichtenštejna
Antonín Florián kníže z Lichtenštejna (28. květen 1656 zámek Wilfersdorf – 11. říjen 1721 Vídeň) byl lichtenštejnský kníže v letech 1719–1721.
Nový!!: Lichtenštejnové a Antonín Florián z Lichtenštejna · Vidět víc »
Úsov
Úsov (hanácky Hósov) je malé město na pomezí střední a severozápadní Moravy v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka, 5 km severovýchodně od Mohelnice a 7 km severozápadně od Uničova.
Nový!!: Lichtenštejnové a Úsov · Vidět víc »
Úsov (zámek)
Úsov je původně raně gotický hrad zčásti přestavěný na renesanční zámek s barokními úpravami.
Nový!!: Lichtenštejnové a Úsov (zámek) · Vidět víc »
Útěchov (okres Svitavy)
Útěchov (německy Uttigsdorf) je obec v okrese Svitavy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Útěchov (okres Svitavy) · Vidět víc »
Škvorec
Městys Škvorec se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.
Nový!!: Lichtenštejnové a Škvorec · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Lichtenštejnové a Šlechta · Vidět víc »
Štýrský zemský sněm
Štýrsko, zemský znak Štýrský zemský sněm (německy Landtag Steiermark, Zemský sněm Štýrsko) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Štýrsko v Rakousku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Štýrský zemský sněm · Vidět víc »
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Štýrsko · Vidět víc »
Šternberk
Šternberk (hanácky Štemberk, Sternberg) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce.
Nový!!: Lichtenštejnové a Šternberk · Vidět víc »
Šumice (okres Brno-venkov)
Šumice (německy Schömitz) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Šumice (okres Brno-venkov) · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Lichtenštejnové a Čechy · Vidět víc »
Černíky
Černíky (něm. Czernik nebo Tschernik) jsou obec ležící v okrese Kolín, asi 5 km severozápadně od města Český Brod.
Nový!!: Lichtenštejnové a Černíky · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Lichtenštejnové a České království · Vidět víc »
České místodržitelství
České místodržitelství, respektive místodržitelství Království českého (německy Statthalterei für das Königreich Böhmen) bylo nejvyšším orgánem státní správy na území Českého království v letech 1850–1918.
Nový!!: Lichtenštejnové a České místodržitelství · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Lichtenštejnové a České Slezsko · Vidět víc »
České stavovské povstání
České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků.
Nový!!: Lichtenštejnové a České stavovské povstání · Vidět víc »
České velkopřevorství řádu maltézských rytířů
České velkopřevorství řádu maltézských rytířů je jedním ze šesti velkopřevorství tohoto řádu na světě.
Nový!!: Lichtenštejnové a České velkopřevorství řádu maltézských rytířů · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Lichtenštejnové a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Lichtenštejnové a Řím · Vidět víc »
Barchovice
Barchovice jsou obec ležící v okrese Kolín.
Nový!!: Lichtenštejnové a Barchovice · Vidět víc »
Básník
Guillaume Apollinaire kaligram (1918) Básník nebo básnířka je tvůrce poezie.
Nový!!: Lichtenštejnové a Básník · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Lichtenštejnové a Břeclav · Vidět víc »
Břeclav (zámek)
Zámek v Břeclavi je renesanční zámecká stavba vybudovaná na základech staršího hradu, jež byla přestavěna v 19.
Nový!!: Lichtenštejnové a Břeclav (zámek) · Vidět víc »
Bedřich z Lichtenštejna
Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna (Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň – 1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bedřich z Lichtenštejna · Vidět víc »
Benešovy dekrety
Edvard Beneš (1884–1948), po němž jsou dekrety pojmenovány Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.
Nový!!: Lichtenštejnové a Benešovy dekrety · Vidět víc »
Bezděčí u Trnávky
Obec Bezděčí u Trnávky (německy Mitterdorf) se nachází ve východní části okresu Svitavy na pomezí Boskovické brázdy a Zábřežské vrchoviny.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bezděčí u Trnávky · Vidět víc »
Biedermannsdorf
náhled Biedermannsdorf je městys v Dolních Rakousích v okrese Mödling jižně od Vídně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Biedermannsdorf · Vidět víc »
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bitva na Bílé hoře · Vidět víc »
Boskovštejn
Obec Boskovštejn (dříve Boskův Týn) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Boskovštejn · Vidět víc »
Boskovice
Boskovice jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Lichtenštejnové a Boskovice · Vidět víc »
Boskovicové
Páni z Boskovic byli jedním z nejvýznamnějších moravských šlechtických rodů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Boskovicové · Vidět víc »
Branná
Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk, na okraji Hrubého Jeseníku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Branná · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bratislava · Vidět víc »
Broučková
Broučková (Brauszkowa) je zaniklá usedlost v Praze 8-Libni, která se nacházela jižně od Palmovky mezi libeňským plynojemem a železniční tratí.
Nový!!: Lichtenštejnové a Broučková · Vidět víc »
Bučovice
Bučovice jsou město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 29 km východně od Brna na severním okraji Ždánického lesa, v nadmořské výšce 226 m n. m.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bučovice · Vidět víc »
Bučovice (zámek)
Zámek Bučovice je renesanční stavba, která patří k stavitelským památkám města Bučovice a dominuje zdejšímu centru města. Je přístupný veřejnosti.
Nový!!: Lichtenštejnové a Bučovice (zámek) · Vidět víc »
Dürnstein
Dürnstein je městečko v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dürnstein · Vidět víc »
Děvičky
Děvičky (též Dívčí hrady, Maidberg nebo Maidenburg) jsou zřícenina gotického hradu tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Děvičky · Vidět víc »
Dlouhá Třebová
Dlouhá Třebová je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dlouhá Třebová · Vidět víc »
Dolní Dobrouč
Dolní Dobrouč je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dolní Dobrouč · Vidět víc »
Dolní Libchavy
Dolní Libchavy je část obce Libchavy v okrese Ústí nad Orlicí.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dolní Libchavy · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Drnholec
Drnholec (německy Dürnholz) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje.
Nový!!: Lichtenštejnové a Drnholec · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Lichtenštejnové a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dunaj · Vidět víc »
Dvorská komora
Dvorská komora (německy Hofkammmer) byl poradní orgán ve věcech finančních zřízený 1. ledna 1527 při dvoře Ferdinanda I. Jeden ze tří ústředních správních úřadů zřízený v předbělohorském období pro všechny země pod vládou Habsburků (ostatní byly tajná rada, dvorská rada vojenská).
Nový!!: Lichtenštejnové a Dvorská komora · Vidět víc »
Dvorský hofmistr
Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a Dvorský hofmistr · Vidět víc »
Eckartsau
Eckartsau (česky Krcov) je městys s 1 150 obyvateli v okrese Gänserndorf v Dolním Rakousku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Eckartsau · Vidět víc »
Eduard František z Lichtenštejna
Eduard František Ludvík princ z Lichtenštejna (Eduard Franz Ludwig Prinz von und zu Liechtenstein; 22. února 1809 Vídeň – 27. června 1864 Karlovy Vary) byl rakouský šlechtic, generál, princ z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Eduard František z Lichtenštejna · Vidět víc »
Eduard Viktor z Lichtenštejna
Eduard Viktor Maria princ z Lichtenštejna (Eduard Viktor Maria Prinz von und zu Liechtenstein) (2. září 1872 Lublaň – 8. března 1951 Monte Carlo) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Eduard Viktor z Lichtenštejna · Vidět víc »
Eggenbergové
Eggenbergové byli rakouský šlechtický rod.
Nový!!: Lichtenštejnové a Eggenbergové · Vidět víc »
Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna
Eleonora Barbora Kateřina z Thun-Hohenštejna (německy Eleonore Barbara Catharina Gräfin von Thun und Hohenstein, 4. května 1661, Praha nebo Vídeň – 10. února 1723, Vídeň) byla hraběnka z rodu Thun-Hohenštejnů a sňatkem též kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Eleonora Barbora z Thun-Hohenštejna · Vidět víc »
Elsa von Gutmann
Elsa von Gutmann (vlastním jménem Elisabeth, 6. ledna 1875, Vídeň – 28. září 1947, Vitznau, Švýcarsko) byla kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Elsa von Gutmann · Vidět víc »
Emanuel z Lichtenštejna
Emanuel Josef Jan princ z Lichtenštejna (Emanuel Joseph Johann Prinz von und zu Liechtenstein) (3. února 1700 Vídeň – 15. ledna 1771 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Emanuel z Lichtenštejna · Vidět víc »
Erb
Erb (z něm. der Erbe – dědic, případně das Erbe – dědictví) je barevné grafické znamení, které označuje konkrétní osobu, resp.
Nový!!: Lichtenštejnové a Erb · Vidět víc »
Erdmunda Tereza z Ditrichštejna
Erdmunda Tereza Marie Žofie hraběnka z Ditrichštejna a Mikulova (někdy uváděná také německy jako Edmunda nebo Erdmuth Maria Theresia von Dietrichstein-Nikolsburg, 17. dubna 1662 – 15. března 1737 Vídeň) byla příslušnicí mikulovské větve moravského šlechtického rodu Ditrichštejnů a dvorní dáma císařovny, provdaná kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Erdmunda Tereza z Ditrichštejna · Vidět víc »
Evropský soud pro lidská práva
Berlínské zdi Evropský soud pro lidská práva (ESLP; francouzsky Cour européenne des droits de l'homme, anglicky European Court of Human Rights, španělsky Tribunal Europeo de Derechos Humanos) je mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku, který byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1950).
Nový!!: Lichtenštejnové a Evropský soud pro lidská práva · Vidět víc »
Filip Erasmus z Lichtenštejna
Filip Erasmus princ z Lichtenštejna (Philipp Erasmus Prinz von und zu Liechtenstein) (11. září 1664 Wilfersdorf, Dolní Rakousko – 13. ledna 1704 Castelnuovo-Bormida, Itálie) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Filip Erasmus z Lichtenštejna · Vidět víc »
Fischhorn (zámek)
Zámek Fischhorn leží v rakouské spolkové zemi Salcbursko, na území obce Bruck an der Großglocknerstraße v Pinzgau.
Nový!!: Lichtenštejnové a Fischhorn (zámek) · Vidět víc »
Forbes
Forbes je magazín založený v roce 1917, který vydává americká společnost Forbes, Inc.
Nový!!: Lichtenštejnové a Forbes · Vidět víc »
František de Paula z Lichtenštejna
František de Paula Jáchym Josef princ z Lichtenštejna (Franz de Paula Joachim Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 25. února 1802, Vídeň – 31. března 1887 tamtéž) byl rakouský šlechtic a generál z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a František de Paula z Lichtenštejna · Vidět víc »
František I. z Lichtenštejna
František I. (Franz I., 28. srpna 1853 hrad Liechtenstein u Mödlingu poblíž Vídně – 25. červenec 1938 zámek Valtice) byl příslušník rodu Lichtenštejnů, diplomat a panující lichtenštejnský kníže v letech 1929 až 1938.
Nový!!: Lichtenštejnové a František I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
František Josef I. z Lichtenštejna
František Josef I. Jan Adam kníže z Lichtenštejna (Franz Josef I. Johann Adam Fürst von und zu Liechtenstein, 19. listopad 1726, Milán – 18. srpen 1781, Mety) byl lichtenštejnský kníže od roku 1772 až do své smrti.
Nový!!: Lichtenštejnové a František Josef I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
František Josef II.
František Josef II., kníže z Lichtenštejna (německy Franz Joseph Maria Aloys Alfred Karl Johannes Heinrich Michael Georg Ignaz Benediktus Gerhardus Majella, Fürst von und zu Liechtenstein; 16. srpna 1906, zámek Frauenthal, Rakousko-Uhersko – 13. listopadu 1989, Grabs) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1938 až do své smrti.
Nový!!: Lichtenštejnové a František Josef II. · Vidět víc »
František Vážný
František Vážný (1. dubna 1868 Sviny – 9. března 1941 Brno) byl jeden z nejvýznamnějších právníků první Československé republiky.
Nový!!: Lichtenštejnové a František Vážný · Vidět víc »
Františka Kinská z Vchynic a Tetova
Františka Kinská z Vchynic a Tetova (Franziska Kinsky von Wchinitz und Tettau, 8. srpna 1813, Vídeň – 5. února 1881, tamtéž) byla kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Františka Kinská z Vchynic a Tetova · Vidět víc »
Gabriela z Lichtenštejna
Gabriela z Lichtenštejna (německy Gabriele von Liechtenstein, 12. července 1692, Vídeň - 7. listopadu 1713, Brno) byla princezna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Gabriela z Lichtenštejna · Vidět víc »
Georgina von Wilczek
Hraběnka Georgina von Wilczek, zvaná Gina (* 24. října 1921, Štýrský Hradec – 18. října 1989, Grabs) byla kněžnou z Lichtenštejna a matkou současného panujícího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
Nový!!: Lichtenštejnové a Georgina von Wilczek · Vidět víc »
Gundakar z Lichtenštejna
Gundakar kníže z Lichtenštejna (uváděný též jako Gundaker) (30. ledna 1580 Lednice – 5. srpna 1658 Wilfersdorf) byl šlechtic z rodu Lichtenštejnů, uplatnil se jako diplomat, voják a dvořan ve službách Habsburků.
Nový!!: Lichtenštejnové a Gundakar z Lichtenštejna · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Lichtenštejnové a Habsburkové · Vidět víc »
Hans Adam II.
Hans Adam II. (celým jménem Johannes Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d'Aviano Pius von und zu Liechtenstein; 14. únor 1945 Curych, Švýcarsko) je vládnoucí lichtenštejnský kníže, syn lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (1906–1989) a jeho manželky hraběnky Georginy von Wilczek.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hans Adam II. · Vidět víc »
Hartman III. z Lichtenštejna
Hartman III.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hartman III. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Hartman z Lichtenštejna
Lichtenštejnů Hartman z Lichtenštejna-Feldsbergu (Valtic), (německy, asi 1480 - asi 1539 / 1540) byl šlechtic z rodu Lichtenštejnů, pán na hradě Liechtensteinu v Dolním Rakousku a na Valticích (něm. Feldsberg) na Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hartman z Lichtenštejna · Vidět víc »
Heraldické znaky českých zemí
Zemí Koruny české, tak jak jej zaznamenal rakouský heraldik Hugo Gerhard Ströhl (1851–1919) Tento článek pojednává o historii českých zemských znaků.
Nový!!: Lichtenštejnové a Heraldické znaky českých zemí · Vidět víc »
Hluk (okres Uherské Hradiště)
Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hluk (okres Uherské Hradiště) · Vidět víc »
Hofmistr
Hofmistr (z německého Hofmeister, latinsky magister, či praefectus curiae) byl původně domácí učitel ve středověku, jenž byl odpovědný také za aktivity mimo výuku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hofmistr · Vidět víc »
Hohenlohe
Hohenlohe je geografický německý region nacházející se na severovýchodě Bádenska-Württemberska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hohenlohe · Vidět víc »
Horní Libchavy
Horní Libchavy je část obce Libchavy v okrese Ústí nad Orlicí.
Nový!!: Lichtenštejnové a Horní Libchavy · Vidět víc »
Horoušany
Obec Horoušany se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.
Nový!!: Lichtenštejnové a Horoušany · Vidět víc »
Hostim
Hostim je obec nacházející se v okrese Znojmo asi 9 km na jihovýchod od města Moravských Budějovic.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hostim · Vidět víc »
Hrabství Vaduz
vlevo vlevo Vaduzské hrabství (německy Grafschaft Vaduz) bylo území ve Svaté říši římské, které je nyní v Lichtenštejnském knížectví a zhruba odpovídá dnešnímu Oberlandu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hrabství Vaduz · Vidět víc »
Hrobka Lichtenštejnů (Vranov)
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“, jenž je chráněn jako kulturní památka.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hrobka Lichtenštejnů (Vranov) · Vidět víc »
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze
Hudební a taneční fakulta (HAMU) je jednou ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze (DAMU, FAMU, HAMU).
Nový!!: Lichtenštejnové a Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze · Vidět víc »
Hugo z Lichtenštejna
Hugo z Lichtenštejna (německy Hugo von Liechtenstein, historicky též jako Huc de Liechtenstein, písemně doložený v letech 1133–1156, podle jiných zdrojů (1108–1141) byl rakouský šlechtic a se zmínkou z roku 1133, respektive 1136 je zřejmě nejstarším písemně doloženým příslušníkem rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Hugo z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jan Adam I. z Lichtenštejna
Jan Adam I. Ondřej (Johann Adam Andreas; 16. srpna 1662 v Brně – 16. června 1712 ve Vídni) byl třetí panující lichtenštejnský kníže.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jan Adam I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jan I. z Lichtenštejna
Jan I. Josef, kníže z Lichtenštejna, Johann I. Josef von Liechtenstein, (26. června 1760 Vídeň - 20. dubna 1836 Vídeň) byl rakouský polní maršál a 10.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jan I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jan II. z Lichtenštejna
Jan II.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jan II. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna
Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna (8. červenec 1724 – 22. prosinec 1748, Vyškov), německy: Johann Nepomuk Karl von Liechtenstein, byl lichtenštejnský kníže v letech 1732–1748.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jasnost (predikát)
Wellingsbüttel (v dnešním Hamburku), zmiňuje, že vévodovi náleží predikáty Jasnost (''Durchlaucht'') a Milost (''Liebden''). Jasnost, či nejjasnější výsost, zkráceně J.J., Durchlaucht (zkr. S.D.), Serene Highness (zkr. H.S.H.), Altesse sérénissime (zkr. S.A.S.), Serenitas, Altezza serenissima (zkr. S.A.S.), Светлость je oslovení (predikát) používaný pro vysokou šlechtu, obvykle v knížecí hodnosti.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jasnost (predikát) · Vidět víc »
Jevany
Jevany jsou obec v okresu Praha-východ, žije zde obyvatel.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jevany · Vidět víc »
Jiří Hartman I. z Lichtenštejna
Jiří Hartman I. z Lichtenštejna na Mikulově a Valticích (Georg Hartmann von Liechtenstein-Nikolsburg zu Feldsberg, 1513 – 12. července 1562) byl pánem na Liechtensteinu, Mikulově a Valticích.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jiří Hartman I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jiří Hartman z Lichtenštejna
Jiří Hartman z Lichtenštejna (Georg Hartmann von Liechtenstein, 11. listopadu 1911, Velké Losiny – 18. ledna 1998, Vídeň) byl kníže z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jiří Hartman z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jiří III. z Lichtenštejna
Jiří III.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jiří III. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu
Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (německy Georg Ludwig Graf von Schwarzenberg, 24. prosince 1586 – 21. července 1646) byl rakouský šlechtic ze starší bavorské hraběcí linie rodu Schwarzenbergů z Hohenlandsbergu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu · Vidět víc »
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jihomoravský kraj · Vidět víc »
Jindřich I. z Lichtenštejna
Jindřich I. z Lichtenštejna (německy, † 1265) byl rakouský šlechtic, roku 1260 zemský hejtman Štýrska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Jindřich I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Johannes von und zu Liechtenstein
Johannes z Liechtensteinu, zjednodušeně česky Jan z Lichtenštejna (6. ledna 1873 Vídeň – 3. září 1959 Hollenegg) byl člen knížecího rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Johannes von und zu Liechtenstein · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Lichtenštejnové a Josef II. · Vidět víc »
Josef Jan Adam z Lichtenštejna
Josef Jan Adam z Lichtenštejna (Josef I. Johann Adam von Liechtenstein, 25. květen 1690, Vídeň – 17. prosinec 1732, Valtice) byl lichtenštejnským knížetem v letech 1721–1732.
Nový!!: Lichtenštejnové a Josef Jan Adam z Lichtenštejna · Vidět víc »
Josef Václav z Lichtenštejna
Josef Václav Karel kníže z Lichtenštejna (Joseph Wenzel Karl Fürst von und zu Liechtenstein) (9. srpna 1696 v Praze – 10. února 1772 ve Vídni) byl čtvrtý lichtenštejnský kníže v letech 1712–1718, 1732–1745 a 1748–1772.
Nový!!: Lichtenštejnové a Josef Václav z Lichtenštejna · Vidět víc »
Josef Václav z Lichtenštejna (1767-1842)
Josef Václav z Lichtenštejna (německy Joseph Wenzel Franz Anastasius von Liechtenstein; 21. srpna 1767 Vídeň – 30. července 1842 Vídeň) byl rakouský duchovní a generál.
Nový!!: Lichtenštejnové a Josef Václav z Lichtenštejna (1767-1842) · Vidět víc »
Josefína z Fürstenbergu-Weitry
Josefína, respektive Marie Josefa Žofie lankraběnka z Fürstenbergu-Weitry (německy: Landgräfin Maria Josefa Sophie zu Fürstenberg-Weitra, 21. června 1776, Vídeň – 23. února 1848 tamtéž) byla princezna z Lichtenštejna díky sňatku s Janem I. z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Josefína z Fürstenbergu-Weitry · Vidět víc »
Joseph Wenzel z Lichtenštejna
Joseph Wenzel (Josef Václav Maxmilián Maria z a na Lichtenštejnu, Joseph Wenzel Maximilian Maria von und zu Liechtenstein, 24. květen 1995 v Londýně) je nejstarší potomek lichtenštejnského korunního prince Aloise a jeho ženy princezny Sophie Bavorské.
Nový!!: Lichtenštejnové a Joseph Wenzel z Lichtenštejna · Vidět víc »
Judenau-Baumgarten
Judenau-Baumgarten je městys s 2089 obyvateli v okrese Tulln v Dolním Rakousku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Judenau-Baumgarten · Vidět víc »
Karel Boromej Josef z Lichtenštejna
Karel Boromej Josef princ z Lichtenštejna (Karl Borromäus Joseph Prinz von und zu Liechtenstein) (29. září 1730 Vídeň – 21. února 1789 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karel Boromej Josef z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karel Eusebius z Lichtenštejna
Karel Eusebius kníže z Lichtenštejna, vévoda opavský a krnovský (Karl Eusebius Fürst von Liechtenstein, Herzog von Troppau and Jägerndorf) (11. dubna 1611 – 5. dubna 1684, Kostelec nad Černými lesy) byl rakouský šlechtic, jako 2.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karel Eusebius z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karel František z Lichtenštejna
Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karel František z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karel I. z Lichtenštejna
Karel I. z Lichtenštejna, Karl I. von Liechtenstein (30. července 1569, pravděpodobně Valtice – 12. února 1627, Praha) byl první z rodu Lichtenštejnů, který se stal knížetem, a byl tedy zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karel I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karel Rudolf z Lichtenštejna
Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna (Karl Rudolf Fürst von Liechtenstein) (19. dubna 1827 Velký Varaždín – 16. ledna 1899 Vídeň) byl rakouský šlechtic a důstojník z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karel Rudolf z Lichtenštejna · Vidět víc »
Karlovec
Zástavba Karlovce před zatopením Karlovec (německy Karlsberg, polsky Karłowiec) je zaniklá vesnice a bývalá obec, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karlovec · Vidět víc »
Karolína z Manderscheid-Blankenheimu
Karolína z Manderscheid-Blankenheimu (německy Karoline von Manderscheid-Blankenheim, 13. listopadu 1768, Kolín nad Rýnem – 1. března 1831, Vídeň) byla kněžna z Lichtenštejna díky sňatku s Aloisem I. z Lichtenštejna, vládnoucím knížetem.
Nový!!: Lichtenštejnové a Karolína z Manderscheid-Blankenheimu · Vidět víc »
Křtiny (zámek)
Zámek Křtiny je bývalá rezidence zábrdovických premonstrátů z poloviny 17.
Nový!!: Lichtenštejnové a Křtiny (zámek) · Vidět víc »
Kinští
Rod Kinských (něm. Kinsky von Wchinitz und Tettau – Kinští z Vchynic a Tetova) je staročeský rytířský a později panský, hraběcí a knížecí šlechtický rod pocházející z počátku 13. století.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kinští · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kníže · Vidět víc »
Knížectví
Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže.
Nový!!: Lichtenštejnové a Knížectví · Vidět víc »
Kobeřice u Brna
Kobeřice u Brna je obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kobeřice u Brna · Vidět víc »
Koloděje (zámek)
Zámek Koloděje je hrad přestavěný na barokní zámek v Kolodějích v Praze.
Nový!!: Lichtenštejnové a Koloděje (zámek) · Vidět víc »
Konstantin z Lichtenštejna
Princ Konstantin z Lichtenštejna (Constantin Ferdinand Maria von und zu Liechtenstein, 15. března 1972, St. Gallen – 5. prosince 2023, Vaduz), profesně známý jako Konstantin Lichtenštejn, byl člen lichtenštejnské knížecí rodiny a podnikatel.
Nový!!: Lichtenštejnové a Konstantin z Lichtenštejna · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Korutany · Vidět víc »
Kostel Narození Panny Marie (Vranov)
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický poutní kostel ve Vranově v okrese Brno-venkov, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kostel Narození Panny Marie (Vranov) · Vidět víc »
Kostelec nad Černými lesy
Kostelec nad Černými lesy je město ležící v okrese Praha-východ.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kostelec nad Černými lesy · Vidět víc »
Kostelec nad Černými lesy (zámek)
Zámek Kostelec nad Černými lesy (do roku 1920 Černý Kostelec) je někdejší šlechtické sídlo ve stejnojmenné obci v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kostelec nad Černými lesy (zámek) · Vidět víc »
Kotulinští z Kotulína
Kotulinští z Kotulína, svobodní páni z Křížkovic (německy Kottulinsky von Kottulin, Freiherren von Křížkowitz) byli český šlechtický rod původem ze Slezska zmiňovaný od 16. století.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kotulinští z Kotulína · Vidět víc »
Kounice
Kounice (německy Kaunitz) jsou městys ležící v okrese Nymburk, asi 5 km severně od města Český Brod.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kounice · Vidět víc »
Kounice (zámek)
Kounický zámek je renesanční zámek v centrální části ve středočeské obce Kounice v okrese Nymburk.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kounice (zámek) · Vidět víc »
Kovalovice
Kovalovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kovalovice · Vidět víc »
Krnov
Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Krnov · Vidět víc »
Krnovské knížectví
Krnovské knížectví (polsky Księstwo Karniowskie, německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem v Krnově.
Nový!!: Lichtenštejnové a Krnovské knížectví · Vidět víc »
Kroměříž
Kroměříž je město ve Zlínském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kroměříž · Vidět víc »
Krumsín
Obec Krumsín se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Krumsín · Vidět víc »
Kuenringové
Kuenringové (německy Kuenringer, také Chuenringe(r)) patřili k nejsilnějším rakouským rozrodům.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kuenringové · Vidět víc »
Kunovice
Kunovice jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 3 km jižně od Uherského Hradiště na řece Olšavě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Kunovice · Vidět víc »
Lanškroun
Město Lanškroun (německy Landskron) leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lanškroun · Vidět víc »
Lanškroun (zámek)
Lanškrounský zámek je kulturní památka v Lanškrouně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lanškroun (zámek) · Vidět víc »
Lanžhot
Lanžhot (v místním nářečí Lanžot) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lanžhot · Vidět víc »
Lednice (okres Břeclav)
Lednice (moravsky Lednica), někdy uváděna jako Lednice na Moravě, je obec v okrese Břeclav na jižní Moravě, 7 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lednice (okres Břeclav) · Vidět víc »
Lednice (zámek)
Palmový skleník u zámku Lednice Zámek Lednice (německy das Schloss Eisgrub) se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova, v Jihomoravském kraji. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lednice (zámek) · Vidět víc »
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lednicko-valtický areál · Vidět víc »
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Lichtenštejnsko · Vidět víc »
Liechtenstein
Hrad Liechtenstein v Dolním Rakousku Výraz Liechtenstein může mít následující významy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Liechtenstein · Vidět víc »
Liechtenstein (hrad)
Hrad Liechtenstein leží v Dolních Rakousích, nedaleko obce Maria Enzersdorf, jež tvoří součást jižního předměstí Vídně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Liechtenstein (hrad) · Vidět víc »
Linhart I. z Lichtenštejna
Linhart I. z Lichtenštejna (též německy jako Leon(h)ard I. z Liechtensteinu, 1482–1534) byl moravský a rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Linhart I. z Lichtenštejna · Vidět víc »
Litovel
Litovel (hanácky Létovel) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz.
Nový!!: Lichtenštejnové a Litovel · Vidět víc »
Malostranské náměstí
Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1.
Nový!!: Lichtenštejnové a Malostranské náměstí · Vidět víc »
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (německy Maria Anna Katharina von Oettingen-Spielberg, 21. září 1693, Vídeň – 15. dubna 1729, Hlohov, Slezsko) byla kněžna z Lichtenštejna, rozená hraběnka z Oettingen-Spielbergu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu · Vidět víc »
Marie Anna Kotulinská z Křížkovic
Marie Anna hraběnka Kotulinská, baronka z Kotulína a Křížkovic (Maria Anna Gräfin Kottulinska, Baronin von Kottulin und Krzizkowitz, 12. května 1707 – 6. února 1788 Vídeň) byla kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Anna Kotulinská z Křížkovic · Vidět víc »
Marie Anna z Thun-Hohensteinu
Marie Anna hraběnka z Thunu-Hohenštejna (německy Maria Anna Gräfin von Thun und Hohenstein, 27. listopadu 1698 – 23. února 1716, Vídeň) byla hraběnka z Thunu-Hohenštejna a po sňatku princezna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Anna z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »
Marie Eleonora z Lichtenštejna
Marie Eleonora z Lichtenštejna, rozená princezna '''z Oettingen-Spielbergu''' (7. července 1745 – 26. listopadu 1812 Vídeň) byla česká šlechtična německého původu, manželka knížete Karla Boromejského z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Eleonora z Lichtenštejna · Vidět víc »
Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu
#PŘESMĚRUJ Marie Eleonora z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu · Vidět víc »
Marie Josefa z Harrachu
Hraběnka Marie Josefa z Harrachu-Rohrau (20. listopadu 1727 ve Vídni – 15. února 1788 v Roudnici nad Labem) byla hraběnka z rodu roravských Harrachů a kněžna z Lichtenštejna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Josefa z Harrachu · Vidět víc »
Marie Leopoldina ze Šternberka
Hraběnka Marie Leopoldina ze Šternberka, kněžna lichtenštejnská, (celým jménem Marie Leopoldina Valpurga Eva, 11. prosince 1733 ve Vídni - 1. března 1809 ve Valticích) byla kněžna z Lichtenštejna, jíž se stala sňatkem s budoucím knížetem František Josef I. z Lichtenštejna 6. července 1750.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Leopoldina ze Šternberka · Vidět víc »
Marie Terezie Savojská
Marie Terezie Anna Felicitas vévodkyně Savojská, hraběnka z Carignan, rozená princezna '''z Lichtenštejna''' (11. května 1694 – 20. února 1772, Vídeň) byla česká šlechtična, pravnučka knížete Karla I. z Lichtenštejna, majitelka českých panství Kostelec nad Černými lesy, Škvorec, Uhříněves, Čechy pod Kosířem, Kounice, Rataje nad Sázavou a dolnorakouských panství Judenau, Pixendorf a Dietersdorf.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie Terezie Savojská · Vidět víc »
Marie, kněžna lichtenštejnská
Marie Aglaé, kněžna lichtenštejnská rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (14. dubna 1940 Praha – 21. srpna 2021 Grabs) byla lichtenštejnská kněžna, manželka lichtenštejnského knížete Jana Adama II.
Nový!!: Lichtenštejnové a Marie, kněžna lichtenštejnská · Vidět víc »
Matyáš Habsburský
Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
Nový!!: Lichtenštejnové a Matyáš Habsburský · Vidět víc »
Maxmilián II. Jakub z Lichtenštejna
Maxmilián II.
Nový!!: Lichtenštejnové a Maxmilián II. Jakub z Lichtenštejna · Vidět víc »
Maxmilián Lichtenštejnský
Princ Maxmilián Lichtenštejnský (Maximilian Nikolaus Maria; * 16. května 1969, St. Gallen, Švýcarsko) je lichtenštejnský princ, druhý syn knížete Hanse Adama II. a kněžny Marie.
Nový!!: Lichtenštejnové a Maxmilián Lichtenštejnský · Vidět víc »
Maxmilián z Lichtenštejna
Maxmilián kníže z Lichtenštejna (německy Maximilian Fürst von Liechtenstein, 6. listopadu 1578, Lednice – 29. dubna 1643, Ráb) byl moravsko-rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Maxmilián z Lichtenštejna · Vidět víc »
Mödling
Mödling je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mödling · Vidět víc »
Městečko Trnávka
Městečko Trnávka (německy Türnau) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Městečko Trnávka · Vidět víc »
Mezinárodní červený kříž
Mezinárodní Červený kříž je mezinárodní hnutí, které sdružuje Mezinárodní výbor Červeného kříže a národní společnosti Červeného kříže, Červeného půlměsíce a Společnost Davidovy hvězdy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mezinárodní červený kříž · Vidět víc »
Mikulov
Mikulov (Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi poblíž hraničního přechodu Drasenhofen s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mikulov · Vidět víc »
Mořic z Lichtenštejna
Mořic Josef Jan Křtitel Viktor princ z Lichtenštejna (Moritz Joseph Johann Baptist Viktor Prinz von und zu Liechtenstein; 21. července 1775 Vídeň – 24. března 1819 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a generál.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mořic z Lichtenštejna · Vidět víc »
Mochov
Mochov (německy Mochow) je obec ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mochov · Vidět víc »
Modletice
Obec Modletice se nachází mezi Říčany a Jesenicí u Prahy, resp.
Nový!!: Lichtenštejnové a Modletice · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Lichtenštejnové a Morava · Vidět víc »
Moravská Třebová
Moravská Třebová (moravsky Střebová) je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Moravská Třebová · Vidět víc »
Moravská Třebová (zámek)
Zámek Moravská Třebová se nachází v centru města na místě původního hradu založeného již ve 13.
Nový!!: Lichtenštejnové a Moravská Třebová (zámek) · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Moravské markrabství · Vidět víc »
Moravský Krumlov
Moravský Krumlov (německy Mährisch Kromau) je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 27 km jihozápadně od Brna na řece Rokytná.
Nový!!: Lichtenštejnové a Moravský Krumlov · Vidět víc »
Moravský Krumlov (zámek)
Zámek Moravský Krumlov je zámek v Moravském Krumlově v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Moravský Krumlov (zámek) · Vidět víc »
Mouřínov
Obec Mouřínov (Morein) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Mouřínov · Vidět víc »
Murau
Murau je hlavní město okresu Murau ve spolkové zemi Štýrsko v Rakousku ležící na řece Muře.
Nový!!: Lichtenštejnové a Murau · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nacistické Německo · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Lichtenštejnové a Napoleonské války · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Německo · Vidět víc »
Nehvízdky
Nehvízdky (dříve také Malé Nehvizdy) je vesnice v okrese Praha-východ, součást obce Nehvizdy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nehvízdky · Vidět víc »
Nejvyšší štolba
Vídni Nejvyšší štolba (případně štolmistr nebo podkoní, Oberststallmeister, (summus) praefectus stabuli, agazonum regalium magister, magister agazonum) byl dvorský úřad, který byl zodpovědný za královskou (císařskou) konírnu a vše, co s ním souviselo.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nejvyšší štolba · Vidět víc »
Nejvyšší lovčí
Nejvyšší lovčí (latinsky summus venator, německy Oberst-Jägermeister nebo Oberstjägermeister, případně Obrist-Jägermeister), původně jen lovčí patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nejvyšší lovčí · Vidět víc »
Nejvyšší maršálek
Nejvyšší zemský maršálek (německy Oberstlandmarschall), také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nejvyšší maršálek · Vidět víc »
Nemochovice
Obec Nemochovice se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nemochovice · Vidět víc »
Nemotice
Nemotice jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji na říčce Kyjovka, 9 km východně od Bučovic.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nemotice · Vidět víc »
Nikolaus Lichtenštejnský
Princ Nikolaus Lichtenštejnský (Nikolaus Ferdinand Maria Josef Raphael; * 24. října 1947, Curych) je lichtenštejnský právník, diplomat a princ.
Nový!!: Lichtenštejnové a Nikolaus Lichtenštejnský · Vidět víc »
Novogotika
Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Novogotika · Vidět víc »
Oettingenové
Öttingenové, či Oettingenové je prastarý šlechtický rod s původem ve Frankách, v jižním Německu, poblíž města Riesgau.
Nový!!: Lichtenštejnové a Oettingenové · Vidět víc »
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Opava · Vidět víc »
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Nový!!: Lichtenštejnové a Opavské knížectví · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Lichtenštejnové a Osvícenství · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Panská sněmovna · Vidět víc »
Panství
Sedláci odevzdávají daně pánovi. Dřevoryt z 15. století Panství (Herrschaft, dominium) je historický termín, který označuje formu vlády na konkrétním území spadajícího pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu).
Nový!!: Lichtenštejnové a Panství · Vidět víc »
Panství Schellenberg
Schellenberské panství (německy Herrschaft Schellenberg) bylo území ve Svaté říši římské s hlavním městem Schellenberg, které je dnes součástí Lichtenštejnského knížectví.
Nový!!: Lichtenštejnové a Panství Schellenberg · Vidět víc »
Parník (Česká Třebová)
Dříve samostatný městys Parník, nacházející se asi 2 km severně od historického centra České Třebové v údolí řeky Třebovky, byl k Třebové připojen v roce 1949.
Nový!!: Lichtenštejnové a Parník (Česká Třebová) · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Lichtenštejnové a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Perchtoldsdorf
náhled Farní kostel a věž (1883) Parní tramvaj (1921) náhled náhled Radnice Perchtoldsdorf je městys v okrese Mödling v Dolním Rakousku a je jedním z četných vinařských míst v okolí Vídně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Perchtoldsdorf · Vidět víc »
Philipp z Lichtenštejna
Princ Philipp z Lichtenštejna (Philipp Erasmus Alois Ferdinand Maria Sebaldus; * 19. srpna 1946) je člen Lichtenštejnské knížecí rodiny.
Nový!!: Lichtenštejnové a Philipp z Lichtenštejna · Vidět víc »
Plumlov
Plumlov (německy Plumenau či Plumau) je město v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Plumlov · Vidět víc »
Plumlov (zámek)
Plumlov je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Prostějov.
Nový!!: Lichtenštejnové a Plumlov (zámek) · Vidět víc »
Pobělohorské konfiskace
259x259pixelů Pobělohorské konfiskace byl proces vyvlastnění majetku účastníků českého stavovského povstání z let 1618–1620 po bitvě na Bílé hoře.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pobělohorské konfiskace · Vidět víc »
Pohřebiště lichtenštejnských panovníků
Znak Lichtenštejnů Vranově u Brna Lichtenštejnsko je samostatným knížectvím od roku 1608.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pohřebiště lichtenštejnských panovníků · Vidět víc »
Polní maršál
Polní maršál Josef Václav Radecký z Radče rakousko-uherské armády, s maršálskou hůlkou na fotografii z roku 1918 Polní maršál (Feldmarschall nebo Generalfeldmarschall, Field Marshal, maresciallo di campo) je vojenská hodnost užívaná v některých zemích.
Nový!!: Lichtenštejnové a Polní maršál · Vidět víc »
Polní podmaršálek
Polní podmaršál(ek) (v němčině Feldmarschalleutnant, FML) byla generálská hodnost, například v rakouské císařsko-královské armádě, zpravidla velitel divize.
Nový!!: Lichtenštejnové a Polní podmaršálek · Vidět víc »
Polní zbrojmistr
Hodnostní označení polního zbrojmistra v rakousko-uherské armádě Polní zbrojmistr (Feldzeugmeister, zkratka FZM) byla vojenská hodnost užívaná v různých evropských armádách.
Nový!!: Lichtenštejnové a Polní zbrojmistr · Vidět víc »
Pozemková reforma v Československu
Agrární strany. Pozemková reforma spočívala ve vyvlastnění či zestátnění či znárodnění (řečí zákona záborem) a následném přerozdělení pozemků, zejména zemědělských a lesních.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pozemková reforma v Československu · Vidět víc »
Pozořice
Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pozořice · Vidět víc »
Pozořice (zámek)
Zámek Pozořice je dvoukřídlá jednopatrová budova v městysu Pozořice v okrese Brno-venkov.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pozořice (zámek) · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Lichtenštejnové a Praha · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Lichtenštejnové a Pruské království · Vidět víc »
První písemná zmínka
Zakládací listina litoměřické kapituly (revers), obsahující v posledních dvou řádcích nejstarší zápis v českém jazyce První písemná zmínka je označení nejstaršího písemného dokladu o určité vsi či městě, hradu, ale i objevu, technickém postupu atp.
Nový!!: Lichtenštejnové a První písemná zmínka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Lichtenštejnové a První světová válka · Vidět víc »
Ptení
Obec Ptení se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Ptení · Vidět víc »
Rabensburg
Rabensburg (Havraní hrad, česky Ranšpurk, zastarale Havranohrad) je městys v okrese Mistelbach v Dolním Rakousku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rabensburg · Vidět víc »
Radim (okres Kolín)
Radim je obec v okrese Kolín asi 10 km západně od Kolína.
Nový!!: Lichtenštejnové a Radim (okres Kolín) · Vidět víc »
Radim (zámek)
Zámek Radim je někdejší panské sídlo vystavěné v renesančním slohu vedle bývalé tvrze (dnes dům čp. 2) ve středočeské obci Radim v okrese Kolín.
Nový!!: Lichtenštejnové a Radim (zámek) · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-uherské námořnictvo
Znak používaný v letech 1915–1918 Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rakousko-uherské námořnictvo · Vidět víc »
Ranšpurk
Ranšpurk je národní přírodní rezervace jižně od obce Lanžhot v okrese Břeclav.
Nový!!: Lichtenštejnové a Ranšpurk · Vidět víc »
Rataje nad Sázavou
Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozápadně od Uhlířských Janovic.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rataje nad Sázavou · Vidět víc »
Rataje nad Sázavou (zámek)
Rataje nad Sázavou jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Kutná Hora.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rataje nad Sázavou (zámek) · Vidět víc »
Rohrau (Dolní Rakousy)
Rohrau je městys v okrese Bruck an der Leitha v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rohrau (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Rozstání (okres Svitavy)
Obec Rozstání (německy Rostitz) se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rozstání (okres Svitavy) · Vidět víc »
Ruda nad Moravou
Obec Ruda nad Moravou (německy Eisenberg) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Ruda nad Moravou · Vidět víc »
Rudolf z Lichtenštejna
Rudolf kníže z Liechtensteinu, počeštěně z Lichtenštejna (Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von Liechtenstein; 18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rudolf z Lichtenštejna · Vidět víc »
Rumburk
Rumburk (hornolužickosrbsky Romjbor), přezdívaný Malá Paříž severu) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku. Žije v něm obyvatel. Město leží ve Šluknovské pahorkatině a protéká jím říčka Mandava. V Rumburku jsou hraniční přechody do německých měst Seifhennersdorfu a Neugersdorfu a železniční hraniční přechod Rumburk- Ebersbach/Habrachtice. Rumburk je obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na ploše 24,71 km² v nadmořské výšce 387 m n. m. Bylo proslulé textilní výrobou tzv. ''véby'' a výrobou tzv. rumburských kamen, které zde vyráběla firma Rukov a dalšími produkty. Ve městě v roce 1918 proběhla vzpoura vojenských navrátilců z ruského zajetí. Deset účastníků bylo popraveno a další byli uvězněni v Malé pevnosti v Terezíně. V areálu kapucínského kláštera se nachází poutní Loretánská kaple vybudovaná počátkem 18. století. Jde o nejseverněji stojící stavbu svého druhu na světě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rumburk · Vidět víc »
Rumburk (zámek)
Rumburk je zámek ve stejnojmenném městě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Rumburk (zámek) · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Lichtenštejnové a Salcburk · Vidět víc »
Salcbursko
Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Salcbursko · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Lichtenštejnové a Sasko · Vidět víc »
Schönfeld
Název Schönfeld má více subjektů: Sídla v Německu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Schönfeld · Vidět víc »
Schellenberg
Schellenberg je obec v nížinaté oblasti Lichtenštejnska na břehu Rýna.
Nový!!: Lichtenštejnové a Schellenberg · Vidět víc »
Schottwien
Schottwien je město v okrese Neunkirchen v Dolním Rakousku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Schottwien · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Lichtenštejnové a Sedmihradsko · Vidět víc »
Seltenheim
Zámek Seltenheim leží západně od korutanského hlavního města Klagenfurt am Wörthersee a trůní na návrší.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seltenheim · Vidět víc »
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
zemí Koruny české Tato stránka odkazuje na seznamy šlechtických rodů seřazených podle abecedy působících v jednotlivých zemích Koruny české.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů · Vidět víc »
Seznam krnovských knížat
Toto je seznam krnovských knížat.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seznam krnovských knížat · Vidět víc »
Seznam opavských knížat
Toto je seznam opavských knížat.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seznam opavských knížat · Vidět víc »
Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku
Toto je chronologický přehled diplomatických zástupců habsburské monarchie v Ruském impériu od vzniku Rakouska-Uherska do začátku první světové války.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku · Vidět víc »
Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918
Malostranském náměstí, sídlo zemského velitelství v Čechách v letech 1848–1918 Po bitvě na Bílé hoře a upevnění moci Habsburků v Čechách se Praha stala sídlem stálé vojenské posádky.
Nový!!: Lichtenštejnové a Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918 · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Slezsko · Vidět víc »
Sophie z Lichtenštejna
Sophie Elisabeth Marie Gabrielle kněžna z Lichtenštejna (28. října 1967, Mnichov) je manželka lichtenštejnského korunního prince Aloise.
Nový!!: Lichtenštejnové a Sophie z Lichtenštejna · Vidět víc »
Srdeční štít (heraldika)
Lichtenštejnského knížectví Srdeční štít či srdeční štítek, (Herzschild) v heraldice patří na štítu k obecným heraldickým (heroltským) figurám.
Nový!!: Lichtenštejnové a Srdeční štít (heraldika) · Vidět víc »
Staroměstská exekuce
''Staroměstská exekuce'', kresba dle staršího dřevorytu, 19. století Staroměstská exekuce ze dne 21.
Nový!!: Lichtenštejnové a Staroměstská exekuce · Vidět víc »
Státní pozemkový úřad
Státní pozemkový úřad (SPÚ) je správní úřad České republiky podřízený Ministerstvu zemědělství.
Nový!!: Lichtenštejnové a Státní pozemkový úřad · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Střední Evropa · Vidět víc »
Steyregg
Steyregg je město v Horních Rakousích v okrese Urfahr-okolí v Horních Rakousích.
Nový!!: Lichtenštejnové a Steyregg · Vidět víc »
Steyregg (zámek)
Zámek Steyregg stojí nad centrem města Steyregg v Mühlviertelu, v Horních Rakousích.
Nový!!: Lichtenštejnové a Steyregg (zámek) · Vidět víc »
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Nový!!: Lichtenštejnové a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »
Tatce
Tatce jsou obec ležící v okrese Kolín asi osmnáct kilometrů západně od Kolína a čtyřicet kilometrů východně od Prahy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Tatce · Vidět víc »
Těšín
Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.
Nový!!: Lichtenštejnové a Těšín · Vidět víc »
Třebovle
Třebovle je obec v okrese Kolín asi devatenáct kilometrů západně od Kolína a tři kilometry severně od Kouřimi.
Nový!!: Lichtenštejnové a Třebovle · Vidět víc »
Thun
Thun může znamenat:;šlechtický rod.
Nový!!: Lichtenštejnové a Thun · Vidět víc »
Thun-Hohensteinové
Thunové, od roku 1628 Thun-Hohenštejnové, či Hohensteinové jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Thun-Hohensteinové · Vidět víc »
Tismice
Obec Tismice se nachází zhruba 28 km východně od centra Prahy a 3 km jihozápadně od Českého Brodu, v okrese Kolín, kraj Středočeský.
Nový!!: Lichtenštejnové a Tismice · Vidět víc »
Tlustovousy
Tlustovousy jsou vesnice v okrese Kolín, která je součástí obce Tuklaty, od nichž se nachází asi kilometr severně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Tlustovousy · Vidět víc »
Trauttmansdorffové
Trauttmansdorffové jsou rakouský šlechtický rod, původně ze Štýrska, od 17. století usazený v Čechách.
Nový!!: Lichtenštejnové a Trauttmansdorffové · Vidět víc »
Uhříněves
Uhříněves je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22.
Nový!!: Lichtenštejnové a Uhříněves · Vidět víc »
Uhříněves (zámek)
Zámek Uhříněves je renesanční památka nacházející se ve stejnojmenné pražské čtvrti.
Nový!!: Lichtenštejnové a Uhříněves (zámek) · Vidět víc »
Uherský Ostroh
Uherský Ostroh je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě.
Nový!!: Lichtenštejnové a Uherský Ostroh · Vidět víc »
Uherský Ostroh (zámek)
Uherský Ostroh je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Uherské Hradiště.
Nový!!: Lichtenštejnové a Uherský Ostroh (zámek) · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Lichtenštejnové a Uhersko · Vidět víc »
Vaduz
Vaduz, místní výslovnost, (spisovná výslovnost v češtině, 2. p.; je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží na pravém břehu Rýna v nadmořské výšce 455 m; má rozlohu 17,3 km² a čítá obyvatel. Symbolem obce je Vaduzský zámek (dříve středověký hrad) postavený na skále nad obcí. Vaduz nemá městská práva, znak mu byl udělen teprve roku 1932. Vaduz je také název dnešní obce, dále středověké označení Vaduzského hrabství (Lichtenštejny koupeno 1712, dnes „Dolní země“ - Unterland), které se sloučilo s panstvím Schellenberg (1699, dnes „Horní země“ - Oberland), aby vzniklo knížectví Lichtenštejnské. Patří k němu 5 exkláv (viz mapu).
Nový!!: Lichtenštejnové a Vaduz · Vidět víc »
Valtice
Valtice (v místním nářečí Valčice) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem, v oblasti Valticka.
Nový!!: Lichtenštejnové a Valtice · Vidět víc »
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.
Nový!!: Lichtenštejnové a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vévoda · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vídeň · Vidět víc »
Velké Losiny
Velké Losiny (německy Groß Ullersdorf) jsou obec v Olomouckém kraji, 9 km severovýchodně od Šumperka.
Nový!!: Lichtenštejnové a Velké Losiny · Vidět víc »
Velvyslanec
'''Velvyslanci''', autor: Hans Holbein mladší Velvyslanec je oficiální představitel, který jako nejvýše postavený diplomat obvykle zastupuje stát v zahraničí.
Nový!!: Lichtenštejnové a Velvyslanec · Vidět víc »
Vladař (titul)
Vladař (německy Regierer) byl specificky a výlučně český titul nejvyšší zemské šlechty, který označoval správce nedělitelného majetku v rámci rodu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vladař (titul) · Vidět víc »
Vranov (okres Brno-venkov)
Vranov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vranov (okres Brno-venkov) · Vidět víc »
Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál
Pamětihodnosti Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu. Nahoře zámek v Adamově, uprostřed Františčina huť, lichtenštejnská hrobka ve Vranově, jeskyně Býčí skála, dole jeskyně Kostelík a kostel v Křtinách Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál byl krajinný celek rozkládající se mezi obcemi Vranov a Křtiny v prostoru dnešních okresů Brno-venkov a Blansko.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál · Vidět víc »
Vyšehořovice
Obec Vyšehořovice (dříve Vyšerovice) se nachází při potoce Výmola v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.
Nový!!: Lichtenštejnové a Vyšehořovice · Vidět víc »
Weinburg
Weinburg je obec v okrese Sankt Pölten-venkov ve spolkové zemi Dolní Rakousy.
Nový!!: Lichtenštejnové a Weinburg · Vidět víc »
Wilczkové
Rodina Wilczků (Vlčků) je šlechtický rod, původem ze Slezska, kde rod vlastnil rozsáhlý majetek.
Nový!!: Lichtenštejnové a Wilczkové · Vidět víc »
Wilfersdorf
Wilfersdorf je městys v rakouském okrese Mistelbach.
Nový!!: Lichtenštejnové a Wilfersdorf · Vidět víc »
Wilhelm Gutmann
Wilhelm Isak Wolf rytíř von Gutmann (13. srpna 1826, Lipník nad Bečvou – 17. května 1895, Vídeň) byl moravský a rakouský podnikatel a průmyslník židovského původu.
Nový!!: Lichtenštejnové a Wilhelm Gutmann · Vidět víc »
Zábřeh
Zábřeh (Hohenstadt, centrální katastrální území a železniční stanice nesou název Zábřeh na Moravě) je město v okrese Šumperk v Olomouckém kraji, 12 km jihozápadně od Šumperku na řece Moravská Sázava.
Nový!!: Lichtenštejnové a Zábřeh · Vidět víc »
Zábřeh na Moravě (zámek)
Zámek Zábřeh na Moravě je renesanční zámek ve staré části města Zábřeh.
Nový!!: Lichtenštejnové a Zábřeh na Moravě (zámek) · Vidět víc »
Zelking
Zelking je zřícenina hradu v obci Zelking-Matzleinsdorf v Dolních Rakousích.
Nový!!: Lichtenštejnové a Zelking · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Lichtenštejnové a Země Koruny české · Vidět víc »
Zemský hejtman
Zemský hejtman (Landeshauptmann) je označení zemského představeného, dnes především předsedy vlády rakouských spolkových zemí a italské autonomní provincie Bolzano (Jižní Tyrolsko).
Nový!!: Lichtenštejnové a Zemský hejtman · Vidět víc »
1136
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1136 · Vidět víc »
1170
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1170 · Vidět víc »
1230
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1230 · Vidět víc »
1233
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1233 · Vidět víc »
1234
;Česko.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1234 · Vidět víc »
1249
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1249 · Vidět víc »
1258
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1258 · Vidět víc »
1265
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1265 · Vidět víc »
1266
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1266 · Vidět víc »
1277
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1277 · Vidět víc »
1278
Rok 1278 (MCCLXXVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1278 · Vidět víc »
1285
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1285 · Vidět víc »
1295
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1295 · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Lichtenštejnové a 13. století · Vidět víc »
1301
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1301 · Vidět víc »
1305
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1305 · Vidět víc »
1310
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1310 · Vidět víc »
1314
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1314 · Vidět víc »
1318
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1318 · Vidět víc »
1343
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1343 · Vidět víc »
1348
Rok 1348 (MCCCXLVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1348 · Vidět víc »
1349
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1349 · Vidět víc »
1350
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1350 · Vidět víc »
1353
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1353 · Vidět víc »
1358
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1358 · Vidět víc »
1377
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1377 · Vidět víc »
1381
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1381 · Vidět víc »
1385
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1385 · Vidět víc »
1387
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1387 · Vidět víc »
1394
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1394 · Vidět víc »
1395
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1395 · Vidět víc »
1397
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1397 · Vidět víc »
1398
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1398 · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 14. století · Vidět víc »
1408
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1408 · Vidět víc »
1413
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1413 · Vidět víc »
1422
Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1422 · Vidět víc »
1436
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1436 · Vidět víc »
1475
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1475 · Vidět víc »
1483
Rok 1483 (MCDLXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve středu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1483 · Vidět víc »
1504
Rok 1504 (MDIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1504 · Vidět víc »
1513
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1513 · Vidět víc »
1542
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1542 · Vidět víc »
1544
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1544 · Vidět víc »
1548
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1548 · Vidět víc »
1562
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1562 · Vidět víc »
1569
Bez popisu.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1569 · Vidět víc »
1578
1578 (MDLXXVIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1578 · Vidět víc »
1580
1580 (MDLXXX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1580 · Vidět víc »
1585
1585 (MDLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1585 · Vidět víc »
1597
1597 (MDXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1597 · Vidět víc »
1602
1602 (MDCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1602 · Vidět víc »
1604
1604 (MDCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1604 · Vidět víc »
1611
1611 (MDCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1611 · Vidět víc »
1613
1613 (MDCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1613 · Vidět víc »
1614
1614 (MDCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1614 · Vidět víc »
1620
1620 (MDCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1620 · Vidět víc »
1622
1622 (MDCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1622 · Vidět víc »
1623
1623 (MDCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1623 · Vidět víc »
1627
1627 (MDCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1627 · Vidět víc »
1638
1638 (MDCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1638 · Vidět víc »
1643
1643 (MDCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1643 · Vidět víc »
1656
1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1656 · Vidět víc »
1657
1657 (MDCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1657 · Vidět víc »
1658
1658 (MDCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1658 · Vidět víc »
1664
1664 (MDCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1664 · Vidět víc »
1665
1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1665 · Vidět víc »
1681
1681 (MDCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1681 · Vidět víc »
1684
1684 (MDCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1684 · Vidět víc »
1686
1686 (MDCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1686 · Vidět víc »
1690
1690 (MDCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1690 · Vidět víc »
1691
Památník bitvy u Slankamenu (bitva mezi Habsburky a Osmany) 1691 (MDCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1691 · Vidět víc »
1695
1695 (MDCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1695 · Vidět víc »
1696
1696 (MDCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1696 · Vidět víc »
1699
1699 (MDCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1699 · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1700 · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1701 · Vidět víc »
1704
1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1704 · Vidět víc »
1709
1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1709 · Vidět víc »
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1712 · Vidět víc »
1721
1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1721 · Vidět víc »
1724
1724 (MDCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1724 · Vidět víc »
1726
1726 (MDCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1726 · Vidět víc »
1730
1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1730 · Vidět víc »
1732
1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1732 · Vidět víc »
1748
1748 (MDCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1748 · Vidět víc »
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1759 · Vidět víc »
1760
1760 (MDCCLX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1760 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1764 · Vidět víc »
1771
1771 (MDCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1771 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1772 · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1781 · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1783 · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1789 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1796 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1802 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1803 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1805 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1807 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1813 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1824 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1836 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1840 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1842 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1853 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1858 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1862 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1869 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1871 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1887 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1907 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1914 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1929 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1938 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1945 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1946 · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1955 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lichtenštejnové a 1989 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Lichtenštejnové a 2004 · Vidět víc »
21. listopad
21.
Nový!!: Lichtenštejnové a 21. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dynastie Lichtenštejnů, Dynastie Liechtensteinů, Lichtenštejni, Liechtensteinové, Z Lichtenštejna.
