Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Augustus, Claudius, Dante Alighieri, Dějiny Říma, Dějiny od založení Města, Drusus, Eusebios z Kaisareie, Francesco Petrarca, Historik, Julius Caesar, Lorenzo Valla, Maecenas, Marcus Tullius Cicero, Mikuláš V., Niccolò Machiavelli, Oxyrhynchos, Padova, Palimpsest, Pompeius, Publius Ovidius Naso, Publius Vergilius Maro, Quintus Horatius Flaccus, Starověký Řím, 17, 27 př. n. l., 59 př. n. l..
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Livius a Augustus · Vidět víc »
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Nový!!: Livius a Claudius · Vidět víc »
Dante Alighieri
339x339pixelů Galeria degli Uffizie) Dante Alighieri (patrně 2. polovina května 1265 Florencie – 13./14. září 1321 Ravenna) byl jeden z nejvýznamnějších italských básníků, významně však přispěl také k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie.
Nový!!: Livius a Dante Alighieri · Vidět víc »
Dějiny Říma
Pohled na dnešní Forum Romanum Dějiny města Říma zahrnují období asi 2800 let od počátků města v 9. století př. n. l. přes rozmach antického Říma a Říma jako hlavního města papežského státu ve středověku až po současné hlavní město Itálie.
Nový!!: Livius a Dějiny Říma · Vidět víc »
Dějiny od založení Města
''Ab urbe condita'' (prvotisk, 1493 Dějiny od založení Města (Ab urbe condita libri) jsou hlavním dílem římského historiografa a prozaika Tita Livia († asi 17 n. l.).
Nový!!: Livius a Dějiny od založení Města · Vidět víc »
Drusus
Nero Claudius Drusus (14. ledna 38 př. n. l. – 14. září 9 př. n. l.)., nazývaný také Drusus starší (latinsky Drusus maior) nebo jen Drusus, byl římský politik a vojevůdce, nevlastní syn císaře Augusta.
Nový!!: Livius a Drusus · Vidět víc »
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Nový!!: Livius a Eusebios z Kaisareie · Vidět víc »
Francesco Petrarca
Francesco Petrarca (20. července 1304 – 18./19. července 1374) byl italský spisovatel a básník.
Nový!!: Livius a Francesco Petrarca · Vidět víc »
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Nový!!: Livius a Historik · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Livius a Julius Caesar · Vidět víc »
Lorenzo Valla
Lorenzo Valla (též latinsky Laurentius) (1405-1407, Řím – 1. srpna 1457 tamtéž) byl italský renesanční filosof, filolog a historik.
Nový!!: Livius a Lorenzo Valla · Vidět víc »
Maecenas
Gaius Cilnius Maecenas (70 př. n. l. – 8 př. n. l.) byl důvěrník a rádce Gaia Octavia, pozdějšího prvního římského císaře Augusta, a zároveň ochránce a podporovatel nové generace tzv.
Nový!!: Livius a Maecenas · Vidět víc »
Marcus Tullius Cicero
350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.
Nový!!: Livius a Marcus Tullius Cicero · Vidět víc »
Mikuláš V.
Mikuláš V., rodným jménem Tommaso Parentucelli (15. listopad 1397 Sarzana – 24. březen 1455 Řím), byl od roku 1447 až do své smrti papežem katolické církve (1447–1455).
Nový!!: Livius a Mikuláš V. · Vidět víc »
Niccolò Machiavelli
Niccolò Machiavelli (3. května 1469 – 21. června 1527, Florencie) byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik a polyhistor žijící v období renesance.
Nový!!: Livius a Niccolò Machiavelli · Vidět víc »
Oxyrhynchos
Zeměpisná poloha Oxyrhynchu Oxyrhynchos či Oxyrhynchus (dnes el-Bahnasa) je město v Horním Egyptě, zhruba 200 km na jihojihozápad od Káhiry.
Nový!!: Livius a Oxyrhynchos · Vidět víc »
Padova
Padova (také Padua, v benátštině Pàdoa) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta.
Nový!!: Livius a Padova · Vidět víc »
Palimpsest
Origines sive Etymologiae'' ze 13. století Palimpsest (ze starořeckého πάλιν „opět“ a ψάειν „vyškrabaný“) je v diplomatice označení pro psací látku, ze které bylo původní písmo záměrně odstraněno buď vyškrabáním nožem či pemzou (v případě pergamenu) či omytím (u papyru) a nahrazeno novým textem.
Nový!!: Livius a Palimpsest · Vidět víc »
Pompeius
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.
Nový!!: Livius a Pompeius · Vidět víc »
Publius Ovidius Naso
Publius Ovidius Naso (20. března 43 př. n. l. Sulmona – 17 n. l. / 18 n. l. Tomis, dnešní Konstanca na pobřeží Černého moře v Rumunsku) byl římský, latinsky píšící básník.
Nový!!: Livius a Publius Ovidius Naso · Vidět víc »
Publius Vergilius Maro
Publius Vergilius Maro (2. pád Publia Vergilia Marona, 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.
Nový!!: Livius a Publius Vergilius Maro · Vidět víc »
Quintus Horatius Flaccus
Quintus Horatius Flaccus, často zvaný jen Horatius (8. prosince 65 př. n. l. Venusia – 27. listopadu 8 př. n. l. Řím) byl římský básník tzv.
Nový!!: Livius a Quintus Horatius Flaccus · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Livius a Starověký Řím · Vidět víc »
17
Bez popisu.
Nový!!: Livius a 17 · Vidět víc »
27 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Livius a 27 př. n. l. · Vidět víc »
59 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Livius a 59 př. n. l. · Vidět víc »
