Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Alsasko, Římskokatolická církev, Belgie, Burgundské království, Burgundsko, Císař říše římské, Dědičná monarchie, Francie, Franská říše, Itálie, Jindřich I. Ptáčník, Karel II. Holý, Karel z Provence, Karlovci, Latina, Lothar I. Franský, Lothar II. Lotrinský, Lotrinsko, Lucembursko, Ludvík I. Pobožný, Ludvík II. Italský, Ludvík II. Němec, Německo, Nizozemsko, Provence, Seznam římských císařů (800-924), Stará horní němčina, Starofrancouzština, Středofranská říše, Svatá říše římská, Vévodství lotrinské, Východofranská říše, Verdunská smlouva, Západní Evropa, Západofranská říše, 1000, 1766, 843, 855, 869, 870, 959.
Alsasko
Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.
Nový!!: Lotharingie a Alsasko · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Lotharingie a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Lotharingie a Belgie · Vidět víc »
Burgundské království
Burgundů v letech 411 až 534 Burgundské království (latinsky Regnum Burgundiae, francouzsky Royaume de Bourgogne) je obecné označení pro státní útvar rozkládající se na jihu dnešní Francie existující v rozmezí let 933 až 1378.
Nový!!: Lotharingie a Burgundské království · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Lotharingie a Burgundsko · Vidět víc »
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Nový!!: Lotharingie a Císař říše římské · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Lotharingie a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Lotharingie a Francie · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Lotharingie a Franská říše · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Lotharingie a Itálie · Vidět víc »
Jindřich I. Ptáčník
Jindřich I. Ptáčník (německy: Heinrich der Finkler nebo Heinrich der Vogler, 876 – 2. července 936) byl vévoda saský (912–936) a král východofranský (919–936), zakladatel tzv.
Nový!!: Lotharingie a Jindřich I. Ptáčník · Vidět víc »
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Nový!!: Lotharingie a Karel II. Holý · Vidět víc »
Karel z Provence
Karel z Provence (asi 845 – 24. ledna 863, klášter St-Pierre-les-Nonnains, dnešní Lyon) byl potomkem Karla Velikého a nejmladším synem císaře a krále Lothara I..
Nový!!: Lotharingie a Karel z Provence · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Lotharingie a Karlovci · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Lotharingie a Latina · Vidět víc »
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Nový!!: Lotharingie a Lothar I. Franský · Vidět víc »
Lothar II. Lotrinský
Lothar II. (asi 835 – 8. srpna 869 Piacenza) byl králem Lotharingie z dynastie Karlovců.
Nový!!: Lotharingie a Lothar II. Lotrinský · Vidět víc »
Lotrinsko
Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.
Nový!!: Lotharingie a Lotrinsko · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Lotharingie a Lucembursko · Vidět víc »
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Nový!!: Lotharingie a Ludvík I. Pobožný · Vidět víc »
Ludvík II. Italský
Ludvík II. také nazývaný Mladší (825 – 12. srpna 875) byl italský král a císař Karolínské říše z Karlovské dynastie, nejstarší syn císaře Lothara I. Roku 840 se stal italským králem společně s jeho otcem a roku 850 byl papežem Lvem IV. korunován spolucísařem.
Nový!!: Lotharingie a Ludvík II. Italský · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Lotharingie a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Lotharingie a Německo · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Lotharingie a Nizozemsko · Vidět víc »
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Nový!!: Lotharingie a Provence · Vidět víc »
Seznam římských císařů (800-924)
#PŘESMĚRUJ Seznam římských císařů (800–924).
Nový!!: Lotharingie a Seznam římských císařů (800-924) · Vidět víc »
Stará horní němčina
Stará horní němčina (stará hornoněmčina, zkratkou sthn., něm. Althochdeutsch, zkratkou Ahd.) je první vývojová fáze němčiny, respektive hornoněmeckých dialektů datovaná přibližně roky 500 (750) až 1050, což zhruba odpovídá ranému středověku.
Nový!!: Lotharingie a Stará horní němčina · Vidět víc »
Starofrancouzština
Starofrancouzština byl románský dialect continuum, kterým se mluvilo v oblastech Belgie, Švýcarska a severní Francie přibližně v letech 1000–1300.
Nový!!: Lotharingie a Starofrancouzština · Vidět víc »
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Nový!!: Lotharingie a Středofranská říše · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Lotharingie a Svatá říše římská · Vidět víc »
Vévodství lotrinské
#PŘESMĚRUJ Lotrinské vévodství.
Nový!!: Lotharingie a Vévodství lotrinské · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Lotharingie a Východofranská říše · Vidět víc »
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Lotharingie a Verdunská smlouva · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Lotharingie a Západní Evropa · Vidět víc »
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Nový!!: Lotharingie a Západofranská říše · Vidět víc »
1000
1000 (M) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře začal v pondělí.
Nový!!: Lotharingie a 1000 · Vidět víc »
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Nový!!: Lotharingie a 1766 · Vidět víc »
843
Bez popisu.
Nový!!: Lotharingie a 843 · Vidět víc »
855
Bez popisu.
Nový!!: Lotharingie a 855 · Vidět víc »
869
Bez popisu.
Nový!!: Lotharingie a 869 · Vidět víc »
870
Bez popisu.
Nový!!: Lotharingie a 870 · Vidět víc »
959
Bez popisu.
Nový!!: Lotharingie a 959 · Vidět víc »
