Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Alexandre de Beauharnais, Alsasko, Španělsko, Étienne Macdonald, Benátky, Bergamo, Berlín, Bitva u Elchingenu, Brigádní generál, Cherbourg-Octeville, Claude Victor-Perrin, Divizní generál, Dragoun, Evžen de Beauharnais, Faubourg Saint-Antoine, Fregata, Generál, Generálplukovník, Germinalské povstání, Gilotina, Guvernér, Ingolstadt, Jakobínský teror, Kadet, Kapitán (vojenství), Katalánsko, Lazare Hoche, Malta, Maršál Francie, Maximilien Robespierre, Napoleon Bonaparte, Napoleon III., Napoleonovo ruské tažení, Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie, Napoleonské války, Opium, Paříž, Půlbrigáda, Podplukovník, Podporučík, Portsmouth, Poručík, Rýn, Schönbrunnský mír, Smolensk, Thermidorský převrat, Tyfus, Tyrolsko, Vítězný oblouk, Velká francouzská revoluce, ..., Vojenský soud, 13. srpen, 1764, 1783, 1787, 1791, 1793, 1794, 1795, 1797, 1798, 1801, 1804, 1805, 1808, 1809, 1810, 1812, 1813, 6. leden. Rozbalte index (20 více) »
Alexandre de Beauharnais
Alexandre François Marie de Beauharnais, vikomt de Beauharnais (28. května 1760, Fort-de-France, ostrov Martinique – 23. července 1794, Paříž, popraven) byl francouzský voják a politik, krátce předseda Národního shromáždění.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Alexandre de Beauharnais · Vidět víc »
Alsasko
Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Alsasko · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Španělsko · Vidět víc »
Étienne Macdonald
Étienne Jacques Joseph Alexandre Macdonald, vévoda z Tarentu (17. listopadu 1765 v Sedanu – 25. září 1840 zámek Courcelles u Gienu), byl francouzský voják a krátce i politik.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Étienne Macdonald · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Benátky · Vidět víc »
Bergamo
Bergamo (přízvuk je na první slabice tzn. bèrgamo, lombardsky Bèrghem, latinsky Bergomum) je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Bergamo · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Elchingenu
Bitva u Elchingenu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 14.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Bitva u Elchingenu · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Brigádní generál · Vidět víc »
Cherbourg-Octeville
Cherbourg-en-Cotentin, do roku 2016 Cherbourg-Octeville, je město a přístav na severozápadě Francie v departmentu Manche, regionu Normandie a na pobřeží Lamanšského průlivu.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Cherbourg-Octeville · Vidět víc »
Claude Victor-Perrin
Claude-Victor Perrin (7. prosince 1764 Lamarche – 1. března 1841 Paříž) byl francouzský generál a Napoleonův maršál Francie, vévoda z Belluna.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Claude Victor-Perrin · Vidět víc »
Divizní generál
Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Divizní generál · Vidět víc »
Dragoun
Rakouští dragouni z roku 1850 Dragoun byl původně příslušník jízdní pěchoty.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Dragoun · Vidět víc »
Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž – 21. února 1824, Mnichov) byl francouzský princ, italský místokrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu a nevlastní syn Napoleona Bonaparta.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Evžen de Beauharnais · Vidět víc »
Faubourg Saint-Antoine
Předměstí v roce 1789, pohled od severu Faubourg Saint-Antoine (tj. předměstí svatého Antonína) bylo východní předměstí Paříže, které se rozkládalo za městskými hradbami v prostoru dnešního 11. a 12. obvodu.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Faubourg Saint-Antoine · Vidět víc »
Fregata
HMS ''Lutine'' z roku 1779 Fregata byla původně malá a rychlá veslovo-plachetní obchodní, později plachetní válečná loď.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Fregata · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Generál · Vidět víc »
Generálplukovník
jazyk.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Generálplukovník · Vidět víc »
Germinalské povstání
BnF, oddělení tisků, 1802. Germinalské povstání (insurrection du 12 germinal an III, tj. povstání 12. germinalu roku III) bylo neúspěšné lidové povstání sansculotů během Velké francouzské revoluce namířené proti thermidoriánům.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Germinalské povstání · Vidět víc »
Gilotina
Gilotina Gilotina (zast. guillotina, z francouzského guillotine) je popravčí stroj, využívaný nejvíce v době Francouzské revoluce.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Gilotina · Vidět víc »
Guvernér
Výraz guvernér (z lat. gubernator, franc. gouverneur) je česky vládce nebo místodržící a původně označoval osobu, jež na určitém teritoriu zastupovala panovníka, kterému daná země podléhala.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Guvernér · Vidět víc »
Ingolstadt
Ingolstadt (latinsky zmiňován jako Auripolis) je německé velkoměsto a městský okres.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Ingolstadt · Vidět víc »
Jakobínský teror
Poprava Marie Antoinetty 16. října 1793 Jakobínský teror, zkráceně jen Teror (francouzsky la Terreur), též Hrůzovláda, je ve francouzských dějinách označení období Velké francouzské revoluce od 5. září 1793 do 28. července 1794, které bylo charakteristické politickým násilím vyvolaným konfliktem mezi soupeřícími stranami girondistů a jakobínů a bylo poznamenáno hromadnými popravami faktických i domnělých „nepřátel revoluce“ odsouzených revolučním tribunálem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Jakobínský teror · Vidět víc »
Kadet
Výraz kadet označuje obecně uchazeče nebo čekatele.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Kadet · Vidět víc »
Kapitán (vojenství)
Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Kapitán (vojenství) · Vidět víc »
Katalánsko
Katalánsko je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Katalánsko · Vidět víc »
Lazare Hoche
Louis Lazare Hoche (25. června 1768 v Montreuil (dnes součást Versailles) – 19. září 1797 ve Wetzlaru) byl francouzský général de division z období Velké francouzské revoluce, který se stal známým svou účastí na potlačení povstání ve Vendée v roce 1795.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Lazare Hoche · Vidět víc »
Malta
Malta, plným názvem Maltská republika, je ostrovní země ve Středozemním moři přináležející k Evropě.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Malta · Vidět víc »
Maršál Francie
Hodnostní označení maršála Maršál Francie (fr. Maréchal de France), je v moderní francouzské armádě spíše čestným titulem udělovaným generálům za výjimečné úspěchy než vojenskou hodností.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Maršál Francie · Vidět víc »
Maximilien Robespierre
Maximilien François Marie Isidore de Robespierre (6. května 1758 Arras – 28. července 1794 Paříž) byl francouzský advokát a politik.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Maximilien Robespierre · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Napoleon III. · Vidět víc »
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonovo tažení do Egypta a posléze Sýrie v letech 1798 až 1801 byla vojenská akce během francouzských revolučních válek, jež skončila porážkou Francie.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Napoleonské války · Vidět víc »
Opium
Surové opium Opium je zaschlá šťáva získaná z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum).
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Opium · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Paříž · Vidět víc »
Půlbrigáda
Příslušníci francouzské revoluční armády. Půlbrigáda (do češtiny někdy překládáno i jako polobrigáda) je označení vojenského útvaru který z rozhodnutí Konventu v roce 1793 nahradil pluk (régiment) ve Francouzské armádě během Velké francouzské revoluce.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Půlbrigáda · Vidět víc »
Podplukovník
Podplukovník (zkratka pplk.) je policejní a vojenská hodnost, v češtině má zkratku pplk.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Podplukovník · Vidět víc »
Podporučík
Podporučík OF-1c Podporučík je důstojnická hodnost.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Podporučík · Vidět víc »
Portsmouth
Portsmouth je město s přibližně 209 000 obyvateli (2014) v anglickém hrabství Hampshire situované na jižním pobřeží Velké Británie.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Portsmouth · Vidět víc »
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Poručík · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Rýn · Vidět víc »
Schönbrunnský mír
Schönbrunnský mír (německy Friede von Schönbrunn) byla mírová dohoda mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským císařem Františkem I. Smlouva byla uzavřena 14. října 1809 na zámku v Schönbrunnu.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Schönbrunnský mír · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Smolensk · Vidět víc »
Thermidorský převrat
Poprava Robespierrova a ostatních jakobínů na náměstí Revoluce, dnes Place de la Concorde, dílo neznámého autora. Thermidorský převrat byl státní převrat během Velké francouzské revoluce, který se odehrál podle revolučního kalendáře dne 9.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Thermidorský převrat · Vidět víc »
Tyfus
Tyfus (z řeckého tyfos – mlha) v přeneseném slova smyslu znamená zakalené vědomí.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Tyfus · Vidět víc »
Tyrolsko
Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Tyrolsko · Vidět víc »
Vítězný oblouk
Titův vítězný oblouk Vítězný nebo také triumfální oblouk je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Vítězný oblouk · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Vojenský soud
Voják před polním soudem(Finsko, 1944) Vojenské soudy jsou zvláštní soudy, které bývají v některých státech zřízeny zejména k projednávání trestných činů vojáků, případně též válečných zajatců.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a Vojenský soud · Vidět víc »
13. srpen
13.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 13. srpen · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1764 · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1783 · Vidět víc »
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1787 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1791 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1793 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1794 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1795 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1797 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1798 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1801 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1804 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1805 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1809 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1810 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 1813 · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: Louis Baraguey d'Hilliers a 6. leden · Vidět víc »
