Rychlejší přístup než prohlížeči!
114 vztahy: Absolutismus, Adalbert Vilém Bavorský, Adéla Augusta Bavorská, Alžběta Augusta Falcko-Neuburská, Alžběta Bavorská, Alžběta Ludovika Bavorská, Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, Alexandra Bavorská, Amálie Augusta Bavorská, Amálie Cádizská, Amálie Oldenburská, Arcivévoda, Arco, Aschaffenburg, Augsburg, Augusta Bavorská, Augusta Ferdinanda Toskánská, Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Štrasburk, Žofie Frederika Bavorská, Řád čestné legie, Řád Serafínů, Řád Spasitele, Řád sv. Huberta, Řád sv. Ondřeje, Řád zlatého rouna, Bamberk, Bavorsko, Berlín, Carrara, Církev, Cenzura, Darmstadt, Důstojník, Demokracie, Demonstrace (protest), Evžen de Beauharnais, Florencie, František I. Rakouský, František Josef I., František V. Modenský, Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský, Fridrich Sasko-Altenburský, Hambašská slavnost, Hildegarda Luisa Bavorská, Hrabě, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Joséphine de Beauharnais, Josef Karel Falcko-Sulzbašský, ..., Joseph Karl Stieler, Karel Teodor Maximilián Bavorský, Karolína Augusta Bavorská, Karolína Frederika Vilemína Bádenská, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Katolická církev, Kelheim, Kníže, Konstituční monarchie, Konzervatismus, Královský uherský řád sv. Štěpána, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Liberalismus, Lola Montezová, Ludovika Bavorská, Ludvík II. Bavorský, Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík XVI., Luitpold Bavorský, Madrid, Marie Anna Bavorská (1805–1877), Marie Františka Falcko-Sulzbašská, Marie Frederika Pruská, Massa, Matilda Karolína Bavorská, Maxmilián I. Josef Bavorský, Maxmilián II. Bavorský, Mecenáš, Mnichov, Modena, Modenské vévodství, Napoleon Bonaparte, Nice, Oktoberfest, Oldenburg, Ota I. Řecký, Ota I. Bavorský (1848–1916), Regent, Reggio Emilia, Republika, Salcburk, Sasko, Schwangau, Seznam bavorských panovníků, Seznam hlav řeckého státu, Symbol, Tereza Sasko-Hildburghausenská, Univerzita, Vévoda, Vilém I. Württemberský, Vojenský řád Maxe Josefa, Würzburg, Wittelsbachové, Záslužný řád bavorské koruny, 17. říjen, 1786, 1810, 1825, 1832, 1848, 1868, 25. srpen, 29. únor. Rozbalte index (64 více) »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Absolutismus · Vidět víc »
Adalbert Vilém Bavorský
Adalbert Vilém Bavorský (26. srpna 1828, Mnichov – 21. září 1875, Nymphenburk) byl bavorský princ z wittelsbašské dynastie a dědičný princ řecký.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Adalbert Vilém Bavorský · Vidět víc »
Adéla Augusta Bavorská
Adéla Augusta Bavorská Duni (Adelgunde Auguste Charlotte Caroline Elisabeth Amalie Marie Sophie Luise von Bayern; 19. března 1823, Würzburg – 28. října 1914, Würzburg) byla rodem bavorská princezna z rodu Wittelsbachů, sňatkem vévodkyně modenská.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Adéla Augusta Bavorská · Vidět víc »
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská (17. březen 1693 Brzeg – 30. leden 1728 Mannheim) byla jediným přeživším dítětem Karla III. Filipa Falckého.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Alžběta Augusta Falcko-Neuburská · Vidět víc »
Alžběta Bavorská
Busta císařovny v Prešově, Slovensko Alžběta Amálie Evženie (německy Elisabeth Amalie Eugenie, Herzogin in Bayern; 24. prosince 1837 Mnichov – 10. září 1898 Ženeva), známá pod přezdívkou Sisi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna, česká a korunovaná uherská královna pod jménem Erzsébet (maďarsky Wittelsbach Erzsébet magyar királyné).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Alžběta Bavorská · Vidět víc »
Alžběta Ludovika Bavorská
Alžběta Ludovika Bavorská (německy Prinzessin Elisabeth Ludovika von Bayern, nebo také Königin Elisabeth Ludovika von Preußen; 13. listopadu 1801, Mnichov – 14. prosince 1873, Drážďany) byla rodem bavorská princezna a sňatkem s pruským králem Fridrichem Vilémem IV. pruská královna.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Alžběta Ludovika Bavorská · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (3. srpna 1817, Vídeň – 18. února 1895, Arco, tehdy Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl těšínský kníže, rakouský arcivévoda a vojevůdce.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský · Vidět víc »
Alexandra Bavorská
Alexandra Bavorská (26. srpna 1826, Aschaffenburg – 21. září 1875, Nymphenburg) byla bavorská princezna rodu Wittelsbachů a spisovatelka.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Alexandra Bavorská · Vidět víc »
Amálie Augusta Bavorská
Amálie Augusta Bavorská (13. listopadu 1801, Mnichov – 8. listopadu 1877, Drážďany) byla bavorská princezna a sňatkem s králem Janem Saským saská královna.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Amálie Augusta Bavorská · Vidět víc »
Amálie Cádizská
Amálie Cádizská (12. října 1834, Madrid – 27. srpna 1905, Bavorsko) byla cádizská princezna z Bourbonské dynastie a manželka bavorského prince Adalberta.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Amálie Cádizská · Vidět víc »
Amálie Oldenburská
Amálie Oldenburská (řecky: Αμαλία; 21. prosince 1818, Oldenburg – 20. května 1875, Bamberk) byla bavorská princezna a jako manželka krále Oty Fridricha Ludvíka řecká královna.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Amálie Oldenburská · Vidět víc »
Arcivévoda
Hodnostní klobouk arcivévody Arcivévoda (/ zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul (hodnost) panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm., / zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů, po roce 1806 titul rakouských císařů a také titul všech mužských i ženských příslušníků vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Arcivévoda · Vidět víc »
Arco
Arco (výslovnost: Arko) je italské město blízko Gardského jezera (Lago di Garda), v autonomní provincii Trento, která patří do regionu Tridentsko-Horní Adiže (Jižní Tyrolsko).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Arco · Vidět víc »
Aschaffenburg
Aschaffenburg je město v německé spolkové zemi Bavorsko, na soutoku řek Mohan a Aschaff.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Aschaffenburg · Vidět víc »
Augsburg
Václav Hollar, Pohled na Augsburg (1665) Augsburg (česky zastarale Augšpurk, Aukšpurk) je historické a univerzitní město v Německu na jihozápadě spolkového státu Bavorsko.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Augsburg · Vidět víc »
Augusta Bavorská
Augusta Bavorská (Augusta Amalia Ludovika; 21. června 1788, Štrasburk – 13. května 1851, Mnichov) byla bavorská princezna a vévodkyně z Leuchtenbergu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Augusta Bavorská · Vidět víc »
Augusta Ferdinanda Toskánská
Augusta Ferdinanda Toskánská (1. dubna 1825 Florencie – 26. dubna 1864 Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, toskánská princezna a sňatkem princezna bavorská.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Augusta Ferdinanda Toskánská · Vidět víc »
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1765, Darmstadt – 30. března 1796, Rohrbach) byla hesensko-damstadtská princezna a provdaná falcko-zweibrückenská vévodkyně.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Štrasburk · Vidět víc »
Žofie Frederika Bavorská
Josefa Karla Stielera, 1830 Žofie Frederika Dorothea Vilemína (27. leden 1805 Mnichov – 28. květen 1872 Vídeň) byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů, rakouská arcivévodkyně a matka rakouského císaře Františka Josefa I.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Žofie Frederika Bavorská · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád čestné legie · Vidět víc »
Řád Serafínů
Řád Serafínů je švédský řád.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád Serafínů · Vidět víc »
Řád Spasitele
Řád Spasitele (řecky: Τάγμα τουΣωτήρος) je řecký řád.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád Spasitele · Vidět víc »
Řád sv. Huberta
Řád svatého Huberta (německy Orden des Heiligen Hubertus nebo Hubertusorden), také se používá Řád lovecké trubky (Orden vom Horn), byl falcký a bavorský řád.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád sv. Huberta · Vidět víc »
Řád sv. Ondřeje
Řád svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného (rusky Орден Святого апостола Андрея Первозванного), zkráceně také Řád svatého Ondřeje (Орден Святого Андрея) byl nejvyšší ruský řád udělovaný v letech 1698/9 až 1917.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád sv. Ondřeje · Vidět víc »
Řád zlatého rouna
Kolana s odznakem rytíře Řádu zlatého rouna (Vídeňská klenotnice) Řád zlatého rouna je rytířský řád, založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Řád zlatého rouna · Vidět víc »
Bamberk
Bamberk (staroněmecky Babenberg) je starobylé město ležící v úrodném údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz v Bavorsku v jihovýchodní části Německa.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Bamberk · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Bavorsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Berlín · Vidět víc »
Carrara
Carrara je italské město v oblasti Toskánsko, jedno ze dvou center provincie Massa-Carrara.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Carrara · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Církev · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Cenzura · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Darmstadt · Vidět víc »
Důstojník
Důstojník francouzské Cizinecké legie Důstojník (zastarale oficír, slangově lampasák) je vyšší hodnostní stupeň příslušníka určité organizace, nejčastěji ozbrojených složek (armáda), ale i pořádkových (policie), bezpečnostních služeb (tajná policie), obecně ochranných sil (hasičský sbor), posádek lodí apod.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Důstojník · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Demokracie · Vidět víc »
Demonstrace (protest)
Washington, 1963 Demonstrace je shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Demonstrace (protest) · Vidět víc »
Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž – 21. února 1824, Mnichov) byl francouzský princ, italský místokrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu a nevlastní syn Napoleona Bonaparta.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Evžen de Beauharnais · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Florencie · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a František I. Rakouský · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a František Josef I. · Vidět víc »
František V. Modenský
František V. Modenský (1. června 1819, Modena – 20. listopadu 1875, Vídeň) byl v letech 1846 až 1859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a František V. Modenský · Vidět víc »
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský (27. února 1724, Ribeauvillé – 15. srpna 1767, Schwetzingen) byl členem dynastie Wittelsbachů.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Hambašská slavnost
Hambašská slavnost Hambašská slavnost, též hambašský festival nebo festival v Hambachu (německy: Hambacher Fest) byla významná událost v procesu konstituování moderního německého národa, sjednocování německého státu a zároveň v rámci procesu a dějinné etapy zvaných obvykle Vormärz, které se vyznačovaly rostoucí nespokojeností s absolutismem a feudalismem ve jménu liberalismu, svobody a demokracie.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Hambašská slavnost · Vidět víc »
Hildegarda Luisa Bavorská
Hildegarda Luisa Šarlota Bavorská (Hildegard Luise Charlotte Theresia Friederike von Bayern; 10. června 1825, Würzburg – 2. dubna 1864, Vídeň) byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Hildegarda Luisa Bavorská · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Hrabě · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Joséphine de Beauharnais
Joséphine de Beauharnais Joséphine Bonapartová, rozená Marie Josèphe Rose Tascher de La Pagerie (23. června 1763 – 29. května 1814), byla jako první manželka Napoleona Bonaparta od 18.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Joséphine de Beauharnais · Vidět víc »
Josef Karel Falcko-Sulzbašský
Josef Karel Falcko-Sulzbašský, dědičný princ ze Sulzbachu (2. listopadu 1694 Sulzbach – 18. července 1729 Oggersheim) byl nejstarší syn Theodora Eustacha, hraběte ze Sulzbachu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Josef Karel Falcko-Sulzbašský · Vidět víc »
Joseph Karl Stieler
Joseph Karl Stieler (1. listopadu 1781 Mohuč – 9. dubna 1858 Mnichov) byl německý portrétní malíř, dvorní malíř bavorských králů od roku 1820 do roku 1855.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Joseph Karl Stieler · Vidět víc »
Karel Teodor Maximilián Bavorský
Karel Teodor Maximilián Bavorský (Karl Theodor Maximilian August; 7. července 1795 Mannheim – 16. srpna 1875 Tegernsee) byl bavorský princ a polní maršál.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Karel Teodor Maximilián Bavorský · Vidět víc »
Karolína Augusta Bavorská
Karolína (Šarlota) Augusta Bavorská (8. února 1792 Mannheim – 9. února 1873 Vídeň) byla rodem bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a jako čtvrtá manželka rakouského císaře Františka I. rakouská císařovna a česká a uherská královna.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Karolína Augusta Bavorská · Vidět víc »
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776, Karlsruhe – 13. listopadu 1841, Mnichov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem bavorská královna, protestantka, stejně jako většina členů německých knížecích rodů.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Karolína Frederika Vilemína Bádenská · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Katolická církev
Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Katolická církev · Vidět víc »
Kelheim
Kelheim je město v německé spolkové zemi Bavorsko, hlavní město stejnojmenného okresu ve vládním obvodu Dolní Bavorsko.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Kelheim · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Kníže · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Konzervatismus · Vidět víc »
Královský uherský řád sv. Štěpána
Královský uherský řád sv.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Královský uherský řád sv. Štěpána · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Liberalismus · Vidět víc »
Lola Montezová
Marie Dolores Eliza Rosanna Gilbert, hraběnka z Landsfeldu (17. února 1821 – 17. ledna 1861), známá jako Lola Montezová, byla irská tanečnice a herečka, kurtizána a milenka bavorského krále Ludvíka I., jenž jí udělil titul hraběnka z Landsfeldu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Lola Montezová · Vidět víc »
Ludovika Bavorská
Ludovika Vilemína Bavorská (německy Ludovika Wilhelmine von Bayern, 30. srpna 1808, Mnichov – 26. ledna 1892, Mnichov) byla bavorská královská dcera a provdaná bavorská vévodkyně, byla matkou rakouské císařovny Alžběty a neapolsko-sicilské královny Marie.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ludovika Bavorská · Vidět víc »
Ludvík II. Bavorský
Tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1871 Ludvík II.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ludvík II. Bavorský · Vidět víc »
Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík III.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ludvík XVI. · Vidět víc »
Luitpold Bavorský
Luitpold Bavorský (12. březen 1821 Würzburg – 12. prosinec 1912 Mnichov, celým jménem Luitpold Karl Joseph Wilhelm Ludwig) byl v letech 1886 až 1912 bavorským regentem za své synovce Ludvíka II. a Otu, kteří byli neschopní vykonávat pozici králů vzhledem ke svému duševnímu stavu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Luitpold Bavorský · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Madrid · Vidět víc »
Marie Anna Bavorská (1805–1877)
Princezna Maria Anna Bavorská (německy: Maria Anna Leopoldine Elisabeth Wilhelmine von Bayern; 27. ledna 1805, Mnichov – 13. září 1877, Wachwitz) byla v letech 1836 až 1854 saská královna manželka.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Marie Anna Bavorská (1805–1877) · Vidět víc »
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
Marie Františka Falcko-Sulzbašská (Maria Franziska, Pfalzgräfin von Sulzbach; 15. června 1724 – 15. listopadu 1794) z rodu Wittelsbachů, sňatkem falckraběnka a vévodkyně ze Zweibrücken-Birkenfeld.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Marie Františka Falcko-Sulzbašská · Vidět víc »
Marie Frederika Pruská
Marie Frederika Františka Hedvika Pruská (15. října 1825 Berlín – 17. května 1889 Zámek Hohenschwangau), rozená pruská princezna, se v roce 1842 provdala za bavorského následníka trůnu Maxmiliána a po jeho boku se o tři roky později stala bavorskou královnou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Marie Frederika Pruská · Vidět víc »
Massa
Massa je italské město v oblasti Toskánsko, jedno ze dvou center provincie Massa-Carrara.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Massa · Vidět víc »
Matilda Karolína Bavorská
Matilda Karolína Bavorská (Mathilde Karoline Friederike Wilhelmine Charlotte; 30. srpna 1813 Augsburg – 25. května 1862 Darmstadt) byla bavorská princezna a velkovévodkyně Hesenska.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Matilda Karolína Bavorská · Vidět víc »
Maxmilián I. Josef Bavorský
Maxmilián I. Josef (Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk, 27. května 1756, Schwetzingen u Mannheimu – 13. října 1825, Mnichov), byl německý kníže, od roku 1795 falckrabě zweibrückenský, od roku 1799 bavorský kurfiřt vládnoucí pod jménem Maxmilián IV.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Maxmilián I. Josef Bavorský · Vidět víc »
Maxmilián II. Bavorský
Maxmilián II. s rodinou Maxmilián II.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Maxmilián II. Bavorský · Vidět víc »
Mecenáš
Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Mecenáš · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Mnichov · Vidět víc »
Modena
Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Modena · Vidět víc »
Modenské vévodství
Modenské vévodství, plným názvem Vévodství Modeny a Reggia byl malý italský stát existující v letech 1452 až 1859, s přestávkou v období napoleonských válek (1796–1814).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Modenské vévodství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Nice
Nice (vysl., okcitánsky Niça, vysl., italsky Nizza) je jihofrancouzské město ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur mezi městem Cannes a Monackým knížectvím na Azurovém pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Nice · Vidět víc »
Oktoberfest
Oktoberfest je mnichovský pivní festival.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Oktoberfest · Vidět víc »
Oldenburg
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Oldenburg · Vidět víc »
Ota I. Řecký
Ota I. (plným jménem německy Otto Friedrich Ludwig von Wittelsbach, řecky Όθων, Βασιλεύς της Ελλάδος; 1. června 1815 – 26. července 1867) byl první moderní král Řeckého království, dosazený roku 1832 na řecký trůn na základě rozhodnutí Velké Británie, Francie a Ruska.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ota I. Řecký · Vidět víc »
Ota I. Bavorský (1848–1916)
Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Ota I. Bavorský (1848–1916) · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Regent · Vidět víc »
Reggio Emilia
Reggio Emilia je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Reggio Emilia · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Republika · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Salcburk · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Sasko · Vidět víc »
Schwangau
Schwangau je obec, která se nachází v okrese Ostallgäu v Bavorsku, v Německu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Schwangau · Vidět víc »
Seznam bavorských panovníků
Znak Bavorského království z roku 1806 Toto je chronologický seznam bavorských panovníků, tedy bavorských vévodů, kurfiřtů a králů, včetně předsedů vlády (od roku 1918).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Seznam bavorských panovníků · Vidět víc »
Seznam hlav řeckého státu
Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Seznam hlav řeckého státu · Vidět víc »
Symbol
Symbol (z řec. σύμβολον, lat. symbolum) je obvykle vizuální znak, znamení, emblém nebo značka, která odkazuje na určitý konvenční nebo tradiční význam.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Symbol · Vidět víc »
Tereza Sasko-Hildburghausenská
Tereza Sasko-Hildburghausenská (8. července 1792, Seidingstadt – 26. října 1854, Mnichov) byla manželka Ludvíka I. Bavorského a tím bavorská královna.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Tereza Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Univerzita · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Vévoda · Vidět víc »
Vilém I. Württemberský
Vilém I. Württemberský (27. září 1781, Lubin – 25. červen 1864, Stuttgart) byl v letech 1816 až 1864 druhým württemberským králem.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Vilém I. Württemberský · Vidět víc »
Vojenský řád Maxe Josefa
Vojenský řád Maxe Josefa byl bavorský vojenský řád.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Vojenský řád Maxe Josefa · Vidět víc »
Würzburg
Würzburg (česky zastarale Vircpurk) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken).
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Würzburg · Vidět víc »
Wittelsbachové
Wittelsbachové jsou starý šlechtický rod německých knížat, jehož kořeny sahají do desátého století.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Wittelsbachové · Vidět víc »
Záslužný řád bavorské koruny
Záslužný řád bavorské koruny byl bavorský řád.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a Záslužný řád bavorské koruny · Vidět víc »
17. říjen
17.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 17. říjen · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1786 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1810 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1825 · Vidět víc »
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1832 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1848 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 1868 · Vidět víc »
25. srpen
25.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 25. srpen · Vidět víc »
29. únor
29.
Nový!!: Ludvík I. Bavorský a 29. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Ludvík I. (Bavorsko), Ludwig I. von Bayern.
