Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Akvitánie, Akvitánské vévodství, Štěpán IV. (papež), Barcelona, Biskup, Církev, Císař, Císař říše římské, Chansons de geste, Duchovenstvo, Epika, Ermengarda z Hesbaye, Franská říše, Hildegarda, Ingelheim, Islám, Judita Bavorská (795–843), Karel II. Holý, Karel Veliký, Karlovci, Korunovace, Léno, Lothar I. Franský, Ludvík II. Němec, Mety, Panovník, Papež, Pipin I. Akvitánský, Poitiers, Rakousko, Remeš, Robert Silný, Seznam římských císařů (800–924), Seznam franských králů, Starofrancouzština, Středofranská říše, Východofranská říše, Worms, Západofranská říše, 1552, 20. červen, 778, 781, 794, 801, 813, 814, 817, 819, 826, ..., 829, 833, 834, 836, 839, 840. Rozbalte index (6 více) »
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Akvitánie · Vidět víc »
Akvitánské vévodství
Akvitánské vévodství (okcitánsky Ducat d'Aquitània Duché d'Aquitaine, Duchy of Aquitaine) byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Akvitánské vévodství · Vidět víc »
Štěpán IV. (papež)
Štěpán IV.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Štěpán IV. (papež) · Vidět víc »
Barcelona
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Barcelona · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Biskup · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Církev · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Císař · Vidět víc »
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Císař říše římské · Vidět víc »
Chansons de geste
Chansons de geste (písně o činech) je souhrnné žánrové označeníNázev chansons de geste je kromě žánrového označení používán také jako souhrnné označení písní jako jednoho obrovského uměleckého díla, protože jednotlivé písně jsou často propojeny postavami a také na sebe často navazují - viz pro více než sto třicet velkých epických skladeb starofrancouzské hrdinské epiky převážně z 12.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Chansons de geste · Vidět víc »
Duchovenstvo
Duchovní několika konfesí Zástupci různých náboženských směrů Duchovenstvo (resp. klérus nebo duchovní stav) je obecný pojem popisující skupinu formálních náboženských vůdců.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Duchovenstvo · Vidět víc »
Epika
Epika, také nazývaná výpravná literatura nebo narativní literatura, je literární druh.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Epika · Vidět víc »
Ermengarda z Hesbaye
Ermengarda z Hesbaye (778 – 3. října 818), pravděpodobně členka dynastie Robertovců, byla jako manželka Ludvíka Pobožného od roku 813 římskou císařovnou a od roku 814 franskou královnou.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Ermengarda z Hesbaye · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Franská říše · Vidět víc »
Hildegarda
Hildergarda (asi 758 – 30. dubna 783) byla franská královna, druhá manželka Karla Velikého a matkou Ludvíka Pobožného.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Hildegarda · Vidět víc »
Ingelheim
Ingelheim (úředně Ingelheim am Rhein) je historické město v Německu, asi 10 km západně od Mohuče.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Ingelheim · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Islám · Vidět víc »
Judita Bavorská (795–843)
Judita Bavorská nebo Judita Welfská (795/805 – 19. nebo 23. dubna 843) byla druhá manželka franského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Judita Bavorská (795–843) · Vidět víc »
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Karel II. Holý · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Karel Veliký · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Karlovci · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Korunovace · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Léno · Vidět víc »
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Lothar I. Franský · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Mety
Mety (//, německy Metz //, česky někdy též Méty) jsou město v severovýchodní Francii v regionu Grand Est, hlavní město departementu Moselle.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Mety · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Panovník · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Papež · Vidět víc »
Pipin I. Akvitánský
Pipin I. Akvitánský (797 – 13. listopadu nebo 13. prosince 838, Ingelheim) byl král Akvitánie z karlovské dynastie.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Pipin I. Akvitánský · Vidět víc »
Poitiers
Katedrála z Grand‘rue Ukřižování, vitráž ze 12. století Notre-Dame-la-Grande, 11. století Poitiers je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Poitiers · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Rakousko · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Remeš · Vidět víc »
Robert Silný
Robert Silný (830 – 2. července 866 Brissarthe, Maine-et-Loire) byl markrabě Neustrie, od roku 834 hrabě z Orléans, v letech 837–840 hrabě z Wormsu, od roku 853 hrabě z Angers a od roku 861 hrabě z Anjou.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Robert Silný · Vidět víc »
Seznam římských císařů (800–924)
Seznam císařů Římské říše zahrnuje panovníky vládnoucí na územích západní Evropy v letech 800 až 924.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Seznam římských císařů (800–924) · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Seznam franských králů · Vidět víc »
Starofrancouzština
Starofrancouzština byl románský dialect continuum, kterým se mluvilo v oblastech Belgie, Švýcarska a severní Francie přibližně v letech 1000–1300.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Starofrancouzština · Vidět víc »
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Středofranská říše · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Východofranská říše · Vidět víc »
Worms
Worms (keltsky: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Worms · Vidět víc »
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a Západofranská říše · Vidět víc »
1552
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 1552 · Vidět víc »
20. červen
20.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 20. červen · Vidět víc »
778
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 778 · Vidět víc »
781
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 781 · Vidět víc »
794
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 794 · Vidět víc »
801
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 801 · Vidět víc »
813
Byzantský císař Michael I. Rangabe byl poražen ve válce proti Bulharům.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 813 · Vidět víc »
814
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 814 · Vidět víc »
817
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 817 · Vidět víc »
819
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 819 · Vidět víc »
826
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 826 · Vidět víc »
829
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 829 · Vidět víc »
833
Mojmír I. vyhnal Pribinu ze sousedního Nitranského knížectví a tím vznikla tzv.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 833 · Vidět víc »
834
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 834 · Vidět víc »
836
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 836 · Vidět víc »
839
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 839 · Vidět víc »
840
Bez popisu.
Nový!!: Ludvík I. Pobožný a 840 · Vidět víc »
