Rychlejší přístup než prohlížeči!
79 vztahy: Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Albrecht Pruský (1809–1872), Alexandr I. Pavlovič, Anglický park, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnhem, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, August Vilém Pruský (1722–1758), Augusta Sasko-Výmarská, Šarlota Pruská (1798–1860), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Albertina z Erbachu, Žofie Dorotea Hannoverská, Bad Muskau, Berlín, Bitva u Jeny, Brusel, Delft, Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Francie, Frederik Nizozemský, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Fridrich Vilém IV., Haag, Hohenzollernové, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Kaliningrad, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karel XV., Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Karolína Zweibrückenská, Katedrála, Königsberg, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Lovaň, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Luisa Oranžsko-Nasavská, Malmö, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Oranžsko-Nasavská, Mikuláš I. Pavlovič, ..., Napoleon Bonaparte, Němčina, Neuwied, Nieuwe Kerk (Delft), Nizozemsko, Park Muzakowski, Petrohrad, Podnebí, Pruské království, Prusko, Rusko, Seznam švédských královen, Seznam hlav ruského státu, Seznam panovníků Nizozemska, Seznam pruských královen, Seznam pruských panovníků, Seznam ruských careven, Stockholm, Tylžský mír, Východní Prusko, Vilém I. Nizozemský, Vilém I. Pruský, Vilemína Pruská (1774–1837), Wassenaar, 1. únor, 1808, 1869, 1870, 6. prosinec. Rozbalte index (29 více) »
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Albrecht Pruský (1809–1872)
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Albrecht Pruský (1809–1872) · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Anglický park
Anglický park (nazývaný také anglická zahrada) je styl krajinářského parku nebo zahrady, který vznikl v Anglii na počátku 18. století, a rozšířil se po celé Evropě.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Anglický park · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnhem
Arnhem (německy a často i česky Arnheim) je hlavním městem nizozemské provincie Gelderland.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Arnhem · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Augusta Sasko-Výmarská
Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Bad Muskau
Bad Muskau (Mužakov) je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Bad Muskau · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Bitva u Jeny · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Brusel · Vidět víc »
Delft
Radnice v Delftu Delft je nizozemské město ležící v provincii Jižní Holandsko mezi Haagem a Rotterdamem, jedno z nejstarších historických sídel Holandska, proslulé architekturou, modře zdobenou keramikou a univerzitou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Delft · Vidět víc »
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Francie · Vidět víc »
Frederik Nizozemský
Frederik Nizozemský (Vilém Frederik Karel; 28. února 1797, Berlín – 8. září 1881, Wassenaar) byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Frederik Nizozemský · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Haag · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Kaliningrad · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel XV.
Karel XV.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Karel XV. · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Karolína Zweibrückenská
#PŘESMĚRUJ Karolína Falcko-Zweibrückenská.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Karolína Zweibrückenská · Vidět víc »
Katedrála
Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Katedrála · Vidět víc »
Königsberg
Slovo Königsberg má více významů.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Königsberg · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Lovaň
Lovaň je belgické univerzitní město.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Lovaň · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Luisa Oranžsko-Nasavská
Luisa Oranžsko-Nasavská (plným jménem nizozemsky Wilhelmina Frederika Alexandrina Anna Louisa, prinses der Nederlanden, prinses van Oranje-Nassau), (5. srpna 1828, Haag – 30. března 1871, Stockholm) byla rodem nizozemská princezna z dynastie Oranje-Nassau a sňatkem švédská a norská královna.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Luisa Oranžsko-Nasavská · Vidět víc »
Malmö
Malmö je třetí největší švédské město po Stockholmu a Göteborgu ležící v jeho nejjižnější provincii Skåne na jižním pobřeží Švédska.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Malmö · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Oranžsko-Nasavská
Marie Oranžsko-Nasavská (5. června 1841 Wassenaar – 22. června 1910 Neuwied) byla čtvrtým dítětem a mladší dcerou Frederika Nizozemského, manželkou Viléma z Wiedu a matkou Wilhelma zu Wied.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Marie Oranžsko-Nasavská · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Němčina · Vidět víc »
Neuwied
St. Matthias Zámek Neuwied Dolní mlýn, Fahrerstr. 77 Opatství Rommersdorf Neuwied je město v německé spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Neuwied · Vidět víc »
Nieuwe Kerk (Delft)
Nieuwe Kerk (nizozemsky Nový Kostel), respektive kostel Panny Marie a svaté Uršuly, je gotický kostel v nizozemském městě Delft.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Nieuwe Kerk (Delft) · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Nizozemsko · Vidět víc »
Park Muzakowski
#PŘESMĚRUJ Park Muskau.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Park Muzakowski · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Petrohrad · Vidět víc »
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Podnebí · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Prusko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Rusko · Vidět víc »
Seznam švédských královen
Švédského království Kristýna I. Švédská Kateřina Jagellonská Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská Luisa Ulrika Pruská Frederika Dorotea Bádenská Jako švédská královna (švédsky Sveriges drottning) se ve švédském právu a dvorském protokolu označuje od středověku buď manželka švédského krále nebo královna regentka, která je sama hlavou švédského státu.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam švédských královen · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Seznam pruských královen
#PŘESMĚRUJ Seznam pruských vévodkyň a královen.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam pruských královen · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Seznam ruských careven
Seznam ruských careven zahrnuje jak manželky vládnoucích ruských carů, počínaje manželkami velkoknížete a pozdějšího prvního cara Ivana Hrozného, tak čtyři vládnoucí carevny.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Seznam ruských careven · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Stockholm · Vidět víc »
Tylžský mír
Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Tylžský mír · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Východní Prusko · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
Wassenaar
Wassenaar Soubor:Ltspkr.png je město v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a Wassenaar · Vidět víc »
1. únor
1.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a 1. únor · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a 1808 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a 1870 · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Luisa Pruská (1808–1870) a 6. prosinec · Vidět víc »
