Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: DNA, Hlodavci, Hrabošovití, Lemmus, Lumík sibiřský, Mechy, Myšovci, Norsko, Ostřice, Pleistocén, Pohlavní dimorfismus, Pohlavní dospělost, Savci, Severní Evropa, Srst, Strunatci, Západní Evropa, 1758.
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Lumík norský a DNA · Vidět víc »
Hlodavci
Hlodavci (Rodentia) jsou zdaleka nejpočetnější řád z celé třídy savců. Většinou jde o menší živočichy.
Nový!!: Lumík norský a Hlodavci · Vidět víc »
Hrabošovití
Hrabošovití, někdy také hraboši (Arvicolinae), jsou podčeledí z čeledi křečkovití (Cricetidae), z řádu hlodavců.
Nový!!: Lumík norský a Hrabošovití · Vidět víc »
Lemmus
Lemmus je málopočetný rod z podčeledi hrabošovitých a jedná se o jeden z rodu lumíků, další rody jsou třeba Dicrostonyx, monotypický rod Myopus, nebo rod Synaptomys.
Nový!!: Lumík norský a Lemmus · Vidět víc »
Lumík sibiřský
Lumík sibiřský (Lemmus sibiricus) je hlodavec, který žije v obrovských koloniích, je velmi plachý.
Nový!!: Lumík norský a Lumík sibiřský · Vidět víc »
Mechy
Mech Mechy (Bryopsida (sensu lato), Bryophyta (sensu stricto), ale také Musci či Muscophyta) jsou výtrusné rostliny, u kterých nejsou plně vyvinuté cévní svazky a gametofyt výrazně převládá nad sporofytem.
Nový!!: Lumík norský a Mechy · Vidět víc »
Myšovci
Myšovci je podřád hlodavců, který se od ostatních dvou podřádů (veverkovců a morčatovců) odlišuje uspořádáním žvýkacích svalů.
Nový!!: Lumík norský a Myšovci · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Lumík norský a Norsko · Vidět víc »
Ostřice
Ostřice (Carex) je rod bylin z čeledi šáchorovitých.
Nový!!: Lumík norský a Ostřice · Vidět víc »
Pleistocén
Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor.
Nový!!: Lumík norský a Pleistocén · Vidět víc »
Pohlavní dimorfismus
bažantů obecných; vpravo větší a barevnější samec s dlouhým ocasemlva pustinného Pohlavní dimorfismus, pohlavní dvojtvárnost či sexuální dimorfismus je výraz, který se používá u živočichů a označuje, že samice vypadá jinak než samec.
Nový!!: Lumík norský a Pohlavní dimorfismus · Vidět víc »
Pohlavní dospělost
Zmiňovaná kareta obrovská dospívá na naše poměry poměrně pozdě Pohlavní dospělost je stav, kdy je daný jedinec schopný se rozmnožovat.
Nový!!: Lumík norský a Pohlavní dospělost · Vidět víc »
Savci
Savci (Mammalia), dříve ssavci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě.
Nový!!: Lumík norský a Savci · Vidět víc »
Severní Evropa
Severní Evropa Severní Evropa je severní část evropského kontinentu.
Nový!!: Lumík norský a Severní Evropa · Vidět víc »
Srst
Srst je tělní ochlupení u savců (u člověka se tento pojem nepoužívá).
Nový!!: Lumík norský a Srst · Vidět víc »
Strunatci
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých.
Nový!!: Lumík norský a Strunatci · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Lumík norský a Západní Evropa · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lumík norský a 1758 · Vidět víc »
