Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Asimilace (sociologie), Škola, Braniborsko, Budyšín, Dolnolužická srbština, Domowina, Hornolužická srbština, Indoevropské jazyky, Latinka, Lužičtí Srbové, Lužice, Lužickosrbská oblast osídlení, Němčina, Německo, Polabští Slované, Polabština, Sasko, Slovanské jazyky, Tradice, Vídeňský kongres, Západoslovanské jazyky, Země Koruny české, 10. století, 1814, 1990.
Asimilace (sociologie)
Asimilace (z lat. ad-similare, při-podobnit, přizpůsobit) v sociologii a v kulturní antropologii znamená přizpůsobení menšiny nebo přistěhovalce okolní většinové společnosti.
Nový!!: Lužická srbština a Asimilace (sociologie) · Vidět víc »
Škola
Základní škola Gutova v Praze. Křesťanská základní a mateřská škola Elijáš v Praze. tabulí Škola je místo, budova, či instutuce určená pro výuku, zpravidla dětí, mládeže, ale také pro dospělé, školy pro pracující, či pro seniory.
Nový!!: Lužická srbština a Škola · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Lužická srbština a Braniborsko · Vidět víc »
Budyšín
Budyšín (do roku 1868 oficiálně Budissin) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na horním toku řeky Sprévy v zemském okresu Budyšín.
Nový!!: Lužická srbština a Budyšín · Vidět víc »
Dolnolužická srbština
Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.
Nový!!: Lužická srbština a Dolnolužická srbština · Vidět víc »
Domowina
Domowina je lužickosrbská národní a kulturní organizace, která zastřešuje řadu lužickosrbských spolků.
Nový!!: Lužická srbština a Domowina · Vidět víc »
Hornolužická srbština
Hornolužická srbština nebo též hornolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků lépe zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.
Nový!!: Lužická srbština a Hornolužická srbština · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Lužická srbština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Lužická srbština a Latinka · Vidět víc »
Lužičtí Srbové
Lužičtí Srbové jsou malý západoslovanský národ obývající jihovýchodní část východního Německa, historicky zvanou Lužice.
Nový!!: Lužická srbština a Lužičtí Srbové · Vidět víc »
Lužice
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.
Nový!!: Lužická srbština a Lužice · Vidět víc »
Lužickosrbská oblast osídlení
Lužických Srbů Vlajka města Baršć/Forst Jako Lužickosrbská oblast osídlení se všeobecně označuje prostor na východě Saska a jihu Braniborska (historické Horní a Dolní Lužice), ve kterém je západoslovanský lid Lužických Srbů původní.
Nový!!: Lužická srbština a Lužickosrbská oblast osídlení · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Lužická srbština a Němčina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Lužická srbština a Německo · Vidět víc »
Polabští Slované
Území Polabských Slovanů se zeleně vyznačenými lesy Polabští Slované bylo etnikum západních Slovanů, které obývalo území dnešní Spolkové republiky Německa v oblasti mezi řekami Labem, Sálou a Odrou v době raného a vrcholného středověku.
Nový!!: Lužická srbština a Polabští Slované · Vidět víc »
Polabština
Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu.
Nový!!: Lužická srbština a Polabština · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Lužická srbština a Sasko · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Lužická srbština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Tradice
Svatyně Panny Marie v hlavním chrámu ve Vilniusu. Tradice je antropologický, religionistický a sociologický pojem, který se snaží vystihnout skutečnost, že společenské instituce, způsoby myšlení a formy lidské zkušenosti jsou odevzdávané z generace na generaci, a tedy existují dřív, než se člověk narodí.
Nový!!: Lužická srbština a Tradice · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Lužická srbština a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Západoslovanské jazyky
Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.
Nový!!: Lužická srbština a Západoslovanské jazyky · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Lužická srbština a Země Koruny české · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Lužická srbština a 10. století · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Lužická srbština a 1814 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lužická srbština a 1990 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Lužickosrbské jazyky, Lužičtina.
