Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Aetius, Afrika (provincie), Alamani, Alarich II., Alarichův breviář, Alpy, Aristokracie, Arles, Augustus (titul), Avitus, Řím, Římské právo, Římské provincie, Římský císař, Římský konzul, Římský senát, Barbar, Bůh, Burgundi, Byzantská říše, Cartagena, Církev, Celibát, Clodion, Dalmácie (provincie), Edward Gibbon, Elche, Foederati, Frankové, Galicie, Galie, Gallia Aquitania, Geiserich, Germáni, Hispánie, Hunové, Hydatius, Itálie, Jaderské moře, Kampánie, Křesťanství, Konstantinopol, Lago Maggiore, Legát, Leon I., Libius Severus, Lugdunum, Lugo, Lusitánie, Lyon, ..., Magister militum, Marcianus, Mauretánie (království), Milán, Misenum, Novela (literatura), Panegyrik, Patricius, Petronius Maximus, Piacenza, Pohanství, Pretoriánský prefekt, Prokopios z Kaisareie, Pyreneje, Pyrenejský poloostrov, Raetie, Ravenna, Rhôna, Ricimer, Santarém (Portugalsko), Sicílie, Sidonius Apollinaris, Solidus, Sremska Mitrovica, Středozemní moře, Svébové, Theodorich II., Theodosius I., Tortona, Tours, Tyrhénské moře, Valentinianus III., Vandalové, Vizigóti, Vyplenění Říma (455), Zaragoza, Západořímská říše, 420, 457, 461, 7. srpen. Rozbalte index (41 více) »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Maiorianus a Aetius · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Maiorianus a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Maiorianus a Alamani · Vidět víc »
Alarich II.
Alarich II. (esp. Alarico, lat. Alaricus) (457 – srpen 507 Vouillé) byl od roku 484 až do své smrti vizigótským králem.
Nový!!: Maiorianus a Alarich II. · Vidět víc »
Alarichův breviář
Alarichův breviář Lex Romana Visigothorum (známý též jako Alarichův breviář) byl zákoník římského práva, který roku 506 vydal v Tolose (dnešním Toulouse), tehdy hlavním městě vizigótského státu, jeho panovník král Alarich.
Nový!!: Maiorianus a Alarichův breviář · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Maiorianus a Alpy · Vidět víc »
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Nový!!: Maiorianus a Aristokracie · Vidět víc »
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Nový!!: Maiorianus a Arles · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Maiorianus a Augustus (titul) · Vidět víc »
Avitus
Eparchius Avitus (kolem 385 nebo 395 – 457) byl západořímský císař vládnoucí od 9.
Nový!!: Maiorianus a Avitus · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Maiorianus a Řím · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Maiorianus a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Maiorianus a Římské provincie · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Maiorianus a Římský císař · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Maiorianus a Římský konzul · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Maiorianus a Římský senát · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Maiorianus a Barbar · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Maiorianus a Bůh · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Maiorianus a Burgundi · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Maiorianus a Byzantská říše · Vidět víc »
Cartagena
Cartagena je španělské přístavní město na pobřeží Středozemního moře, v provincii a autonomním společenství Murcijského regionu.
Nový!!: Maiorianus a Cartagena · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Maiorianus a Církev · Vidět víc »
Celibát
Celibát (z latinského přídavného jména caelebs.
Nový!!: Maiorianus a Celibát · Vidět víc »
Clodion
Clodion nebo Clodio – také nazývaný „vlasatý“ nebo „dlouhovlasý“ (cca 395–448) byl král sálských Franků v letech 428 až 448.
Nový!!: Maiorianus a Clodion · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Maiorianus a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Edward Gibbon
Edward Gibbon (8. května 1737 v Putney u Londýna, Anglie – 16. ledna 1794, Londýn) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků.
Nový!!: Maiorianus a Edward Gibbon · Vidět víc »
Elche
Elche (španělsky), Elx (ve valencijské katalánštině) je město ve Valencijském autonomním společenství na jihovýchodě Španělska.
Nový!!: Maiorianus a Elche · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Maiorianus a Foederati · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Maiorianus a Frankové · Vidět víc »
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Nový!!: Maiorianus a Galicie · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Maiorianus a Galie · Vidět víc »
Gallia Aquitania
Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.
Nový!!: Maiorianus a Gallia Aquitania · Vidět víc »
Geiserich
Geiserich nebo Genseric (389 okolí Balatonu – 25. ledna 477 Kartágo) byl král Vandalů a Alanů v letech 428–477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů.
Nový!!: Maiorianus a Geiserich · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Maiorianus a Germáni · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Maiorianus a Hispánie · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Maiorianus a Hunové · Vidět víc »
Hydatius
Hydatius také Idacius (400 — 469) byl galicijský biskup a kronikář.
Nový!!: Maiorianus a Hydatius · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Maiorianus a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Maiorianus a Jaderské moře · Vidět víc »
Kampánie
Kampánie je kraj v jižní Itálii.
Nový!!: Maiorianus a Kampánie · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Maiorianus a Křesťanství · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Maiorianus a Konstantinopol · Vidět víc »
Lago Maggiore
Lago Maggiore Mapa Lago Maggiore zahrady na ostrově Isola Bella Lago Maggiore (také z latinského,, znamená velké jezero) je jezero ležící částečně v italských regionech Piemont a Lombardie a švýcarském kantonu Ticino, má rozlohu 212,5 km², z čehož 80,1 % leží v Itálii a zbývajících 19,9 % ve Švýcarsku.
Nový!!: Maiorianus a Lago Maggiore · Vidět víc »
Legát
Legát, vycházející z latinského slova legatus, jež v doslovném překladu znamená pověřený, byl titul označující v antickém Římě zplnomocněnce, který byl delegován od nějaké vyšší autority.
Nový!!: Maiorianus a Legát · Vidět víc »
Leon I.
Leon I., případně také Leo (400–474), byl východořímským císařem v letech 457 až 474.
Nový!!: Maiorianus a Leon I. · Vidět víc »
Libius Severus
Libius Severus (5. století – 14. listopadu 465) byl západořímský císař v letech 461 až 465.
Nový!!: Maiorianus a Libius Severus · Vidět víc »
Lugdunum
Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.
Nový!!: Maiorianus a Lugdunum · Vidět víc »
Lugo
Lugo je starobylé město na severovýchodě Galicie (severozápadní Španělsko) na řece Minho, sídlo provincie Lugo.
Nový!!: Maiorianus a Lugo · Vidět víc »
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Nový!!: Maiorianus a Lusitánie · Vidět víc »
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Nový!!: Maiorianus a Lyon · Vidět víc »
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Nový!!: Maiorianus a Magister militum · Vidět víc »
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Nový!!: Maiorianus a Marcianus · Vidět víc »
Mauretánie (království)
Mauretánie (latinsky Mauritania) byla starověká země berberských království na severozápadě Afriky.
Nový!!: Maiorianus a Mauretánie (království) · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Maiorianus a Milán · Vidět víc »
Misenum
Misenum byl v antice název poloostrova a města na severním okraji Neapolského zálivu, dnes součást obce Bacoli.
Nový!!: Maiorianus a Misenum · Vidět víc »
Novela (literatura)
Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje.
Nový!!: Maiorianus a Novela (literatura) · Vidět víc »
Panegyrik
Litevský panegyrik z roku 1589, jehož adresátem byl panovník Zikmund III. Vasa Panegyrik (řecky panégyrikos) byla v původním významu řeč, pronášená ve starověkém Řecku na slavnostních shromážděních, pořádaných především v rámci náboženských slavností.
Nový!!: Maiorianus a Panegyrik · Vidět víc »
Patricius
#PŘESMĚRUJ Patricij.
Nový!!: Maiorianus a Patricius · Vidět víc »
Petronius Maximus
Flavius Petronius MaximusJones, Martindale (1992), s. 749.
Nový!!: Maiorianus a Petronius Maximus · Vidět víc »
Piacenza
Piacenza (nářečně Piasëinsa) je italské historické město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Maiorianus a Piacenza · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Maiorianus a Pohanství · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Maiorianus a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: Maiorianus a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Nový!!: Maiorianus a Pyreneje · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Maiorianus a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Maiorianus a Raetie · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Maiorianus a Ravenna · Vidět víc »
Rhôna
Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.
Nový!!: Maiorianus a Rhôna · Vidět víc »
Ricimer
Ricimer (okolo 405 - 18. srpna 472) byl germánský velitel císařských legií několika západořímských císařů, nazývaný tvůrce císařů.
Nový!!: Maiorianus a Ricimer · Vidět víc »
Santarém (Portugalsko)
Santarém je město na středozápadě Portugalska, je centrem stejnojmenného distriktu.
Nový!!: Maiorianus a Santarém (Portugalsko) · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Maiorianus a Sicílie · Vidět víc »
Sidonius Apollinaris
Sidonius Apollinaris, plným jménem Gaius Sollius Modestus Apollinaris Sidonius (asi 430 Lugdunum – 489) v češtině Zdenek, byl galorománský básník a kněz narozený na území dnešní Francie (tehdy římská provincie Galie).
Nový!!: Maiorianus a Sidonius Apollinaris · Vidět víc »
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Nový!!: Maiorianus a Solidus · Vidět víc »
Sremska Mitrovica
Sremska Mitrovica je město v Srbsku.
Nový!!: Maiorianus a Sremska Mitrovica · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Maiorianus a Středozemní moře · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Maiorianus a Svébové · Vidět víc »
Theodorich II.
Theodorich II. (Teodorico; 426–466 Toulouse) byl vizigótský král od roku 453, kdy dal zavraždit svého bratra Thorismunda.
Nový!!: Maiorianus a Theodorich II. · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Maiorianus a Theodosius I. · Vidět víc »
Tortona
Katedrála v Tortoně (pohlednice z roku ca 1890) Tortona je město a obec (comune) v kraji Piemont, provincii Alessandria v severní Itálii.
Nový!!: Maiorianus a Tortona · Vidět víc »
Tours
Katedrála, západní průčelí (1426–1547) Interiér, chór (13. stol.) Kostel St. Julien Věž Karla Velikého Tourský groš (1270) ulička ve starém městě Tours je historické město v západní Francii, hlavní město departementu Indre-et-Loire.
Nový!!: Maiorianus a Tours · Vidět víc »
Tyrhénské moře
Tyrhénské moře je část Středozemního moře ležící západně od italské pevniny mezi ostrovy Sardinie, Korsika a Sicílie.
Nový!!: Maiorianus a Tyrhénské moře · Vidět víc »
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Nový!!: Maiorianus a Valentinianus III. · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Maiorianus a Vandalové · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Maiorianus a Vizigóti · Vidět víc »
Vyplenění Říma (455)
Vyplenění Říma v roce 455 Vandaly, vedenými králem Geiserichem, představuje druhé vydrancování někdejšího hlavního města Římské říše barbary v 5. století.
Nový!!: Maiorianus a Vyplenění Říma (455) · Vidět víc »
Zaragoza
Palác Aljafería (11.–16. stol.) Palác Aljafería, Patio sv. Isabely Katedrála S. Maria del Pilar Katedrála, jižní průčelí Most třetího tisíciletí (2008) Zaragoza je hlavním městem autonomního společenství Aragonie a provincie Zaragoza.
Nový!!: Maiorianus a Zaragoza · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Maiorianus a Západořímská říše · Vidět víc »
420
Bez popisu.
Nový!!: Maiorianus a 420 · Vidět víc »
457
Bez popisu.
Nový!!: Maiorianus a 457 · Vidět víc »
461
Bez popisu.
Nový!!: Maiorianus a 461 · Vidět víc »
7. srpen
7.
Nový!!: Maiorianus a 7. srpen · Vidět víc »
