Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Albrecht Pruský (1809–1872), Albrecht Pruský (1837–1906), Alexandrina Pruská (1842–1906), Anna Hannoverská, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota Pruská (1831–1855), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Dorotea Hannoverská, Bílá Voda, Berlín, Evangelický kostel (Jeseník), Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Frederik Nizozemský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Jan Vilém Friso, Jeseník, Jiří II., Jiří II. Sasko-Meiningenský, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Karolina z Ansbachu, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Marie Luisa Hesensko-Kasselská, Marie Sasko-Altenburská (1854–1898), Nizozemský gulden, Okres Jeseník, Oranžsko-nasavská dynastie, Pruské království, Sicílie, Spojené království nizozemské, Vilém I. Nizozemský, Vilém II. Nizozemský, Vilém IV. Oranžský, Vilém V. Oranžský, Vilemína Pruská (1751–1820), Vilemína Pruská (1774–1837), 1810, 1849, 1883, 29. květen, 9. květen.
Albrecht Pruský (1809–1872)
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Marianna Oranžská a Albrecht Pruský (1809–1872) · Vidět víc »
Albrecht Pruský (1837–1906)
Albrecht Pruský (Fridrich Vilém Mikuláš Albrecht; 8. května 1837, Berlín – 13. září 1906, Kamieniec Ząbkowicki) byl pruský princ, generál polní maršál, od roku 1883 velmistr řádu johanitů a od roku 1885 regent brunšvického vévodství.
Nový!!: Marianna Oranžská a Albrecht Pruský (1837–1906) · Vidět víc »
Alexandrina Pruská (1842–1906)
Alexandrina Pruská (Frederika Vilemína Luisa Alžběta Alexandrina; 1. února 1842, Berlín – 26. března 1906, Schloss Marley) se narodila do rodu Hohenzollernů jako dcera pruského prince Albrechta a jeho manželky Marianny Oranžské.
Nový!!: Marianna Oranžská a Alexandrina Pruská (1842–1906) · Vidět víc »
Anna Hannoverská
Anna, královská princezna a kněžna z Oranžska (2. listopadu 1709, Herrenhausen u Hannoveru – 12. ledna 1759, Haag), byla druhé dítě a nejstarší dcera krále Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu.
Nový!!: Marianna Oranžská a Anna Hannoverská · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Marianna Oranžská a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Marianna Oranžská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1831–1855)
Šarlota Pruská (celým jménem Bedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská, 21. června 1831, Zámek Schönhausen, Berlín – 30. března 1855, Meiningen) byla, díky sňatku s Jiřím II., dědičná princezna sasko-meiningenského vévodství.
Nový!!: Marianna Oranžská a Šarlota Pruská (1831–1855) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Marianna Oranžská a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Marianna Oranžská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Bílá Voda
Bílá Voda (německy Weißwasser, polsky Biała Woda) je nejsevernější i nejzápadnější obec Českého Slezska a okresu Jeseník (a tudíž i nejsevernější obec Olomouckého kraje).
Nový!!: Marianna Oranžská a Bílá Voda · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Marianna Oranžská a Berlín · Vidět víc »
Evangelický kostel (Jeseník)
Evangelický kostel v Jeseníku byl vybudován v letech 1881–1883.
Nový!!: Marianna Oranžská a Evangelický kostel (Jeseník) · Vidět víc »
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Nový!!: Marianna Oranžská a Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Frederik Nizozemský
Frederik Nizozemský (Vilém Frederik Karel; 28. února 1797, Berlín – 8. září 1881, Wassenaar) byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské.
Nový!!: Marianna Oranžská a Frederik Nizozemský · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Marianna Oranžská a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Marianna Oranžská a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Marianna Oranžská a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Jan Vilém Friso
Johan Willem Friso Jan Vilém Friso (nizozemsky Johan Willem Friso; 4. srpna 1687 Dessau – 14. června 1711 Strijensas) byl (titulární) oranžský kníže a panující nasavsko-diezský kníže, generální kapitán (Capitain-General) a místodržitel provincií Frísko a Groningen.
Nový!!: Marianna Oranžská a Jan Vilém Friso · Vidět víc »
Jeseník
Jeseník (do roku 1947 Frývaldov,Vyhláška ministerstva vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Freiwaldau) je město v okrese Jeseník v Olomouckém kraji, 71 km severně od Olomouce na soutoku Bělé a Staříče.
Nový!!: Marianna Oranžská a Jeseník · Vidět víc »
Jiří II.
#PŘESMĚRUJ Jiří II. Britský.
Nový!!: Marianna Oranžská a Jiří II. · Vidět víc »
Jiří II. Sasko-Meiningenský
Jiří II, vévoda sasko-meiningenský (2. dubna 1826 Meiningen – 25. června 1914 Bad Wildungen), byl předposlední člen vládnoucí dynastie Sasko-meiningenského vévodství panující v letech 1866 až 1914.
Nový!!: Marianna Oranžská a Jiří II. Sasko-Meiningenský · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Marianna Oranžská a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Marianna Oranžská a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Karolina z Ansbachu
Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko – 20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.
Nový!!: Marianna Oranžská a Karolina z Ansbachu · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Marianna Oranžská a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Marianna Oranžská a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Marianna Oranžská a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Marianna Oranžská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
Marie Luisa Hesensko-Kasselská (7. února 1688, Kassel – 9. dubna 1765, Leeuwarden) byla lankraběnka Hesensko-Kasselská a oranžská kněžna, jedna z mála žen, které získaly tento titul.
Nový!!: Marianna Oranžská a Marie Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Marie Sasko-Altenburská (1854–1898)
Marie Sasko-Altenburská (2. srpna 1854 – 8. října 1898) byla manželkou brunšvického regenta Albrechta Pruského.
Nový!!: Marianna Oranžská a Marie Sasko-Altenburská (1854–1898) · Vidět víc »
Nizozemský gulden
Jeden nizozemský gulden z roku 1968. Dvacet nizozemských guldenů z roku 1850. Na minci je znázorněn Vilém III. Nizozemský. Nizozemský gulden byl oficiální měnovou jednotkou Nizozemského království od roku 1816 až do 31. prosince 2001 a 1. ledna 2002 byl nahrazen eurem.
Nový!!: Marianna Oranžská a Nizozemský gulden · Vidět víc »
Okres Jeseník
Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje.
Nový!!: Marianna Oranžská a Okres Jeseník · Vidět víc »
Oranžsko-nasavská dynastie
Dynastie oranžsko-nasavská, také Oranžsko-Nasavští nebo jen Oranžští, je současná nizozemská královská dynastie.
Nový!!: Marianna Oranžská a Oranžsko-nasavská dynastie · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Marianna Oranžská a Pruské království · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Marianna Oranžská a Sicílie · Vidět víc »
Spojené království nizozemské
Spojené království nizozemské (nizozemsky Verenigd Koninkrijk der Nederlanden, francouzsky Royaume-Uni des Pays-Bas) nebo Království spojeného Nizozemí, byl neoficiální název Nizozemského království (nizozemsky Koninkrijk der Nederlanden, francouzsky Royaume des Pays-Bas) v letech 1815–1830/1839, tj.
Nový!!: Marianna Oranžská a Spojené království nizozemské · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém II. Nizozemský
Portrét krále Viléma II. Vilém II.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilém II. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém IV. Oranžský
Vilém IV.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilém IV. Oranžský · Vidět víc »
Vilém V. Oranžský
Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilém V. Oranžský · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1751–1820)
Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1751–1820) · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Marianna Oranžská a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Marianna Oranžská a 1810 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Marianna Oranžská a 1849 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Marianna Oranžská a 1883 · Vidět víc »
29. květen
29.
Nový!!: Marianna Oranžská a 29. květen · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: Marianna Oranžská a 9. květen · Vidět víc »
