Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Alžběta Pruská, August Vilém Pruský (1722–1758), Bavorské království, Berlín, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém II., Hohenzollernové, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Hesensko-Darmstadtská, Kazimír Vilém Hesensko-Homburský, Ludvík II. Bavorský, Marie Anna Hesensko-Homburská, Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919), Maxmilián II. Bavorský, Ota I. Bavorský, Ota I. Bavorský (1848–1916), Pruské království, Prusko, Seznam bavorských vévodkyň, kurfiřtek a královen, Starnberské jezero, Tereza Sasko-Hildburghausenská, Vilém Pruský (1783–1851), Zámek Hohenschwangau, 10. březen, 12. říjen, 15. říjen, 17. květen, 1804, 1811, 1815, 1817, 1825, 1842, 1848, 1849, 1864, 1873, 1885, 1889, 28. březen.
Alžběta Pruská
Alžběta Pruská (18. června 1815 Berlín – 21. března 1885 Darmstadt) byla rodem pruská princezna a sňatkem hesenská princezna.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Alžběta Pruská · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Bavorské království · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Berlín · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Hohenzollernové · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolína Hesensko-Darmstadtská
Karolína Hesensko-Darmstadtská (2. března 1746 – 18. září 1821) byla německou šlechtičnou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Karolína Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Kazimír Vilém Hesensko-Homburský
Kazimír Vilém Hesensko-Homburský (23. března 1690, Weferlingen – 9. října 1726, Hötensleben) byl hesensko-homburský princ.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Kazimír Vilém Hesensko-Homburský · Vidět víc »
Ludvík II. Bavorský
Tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1871 Ludvík II.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Ludvík II. Bavorský · Vidět víc »
Marie Anna Hesensko-Homburská
Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785, Bad Homburg vor der Höhe – 14. dubna 1846, Berlín) byla německou šlechtičnou a v letech 1810 až 1840 první dámou Pruska.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Marie Anna Hesensko-Homburská · Vidět víc »
Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)
Marie Tereza Rakouská (2. července 1849, Brno – 3. února 1919, zámek Wildenwart, Německo) byla rakouská arcivévodkyně, princezna modenská a bavorská královna v letech 1913–1918, manželka posledního bavorského krále Ludvíka III.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919) · Vidět víc »
Maxmilián II. Bavorský
Maxmilián II. s rodinou Maxmilián II.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Maxmilián II. Bavorský · Vidět víc »
Ota I. Bavorský
kláštera SeligenthalOta I. Bavorský (cca 1117 Kelheim – 11. července 1183 Pfullendorf) z dynastie Wittelsbachů byl bavorský falckrabě a od roku 1180 bavorský vévoda.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Ota I. Bavorský · Vidět víc »
Ota I. Bavorský (1848–1916)
Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Ota I. Bavorský (1848–1916) · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Prusko · Vidět víc »
Seznam bavorských vévodkyň, kurfiřtek a královen
Seznam bavorských vévodkyň, kurfiřtek a královen obsahuje chronologicky řazený seznam manželek vládců Bavorského vévodství, kurfiřtství a království.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Seznam bavorských vévodkyň, kurfiřtek a královen · Vidět víc »
Starnberské jezero
Starnberské jezero (dříve Wurmské jezero) je jezero ve jihu Německa v Bavorsku.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Starnberské jezero · Vidět víc »
Tereza Sasko-Hildburghausenská
Tereza Sasko-Hildburghausenská (8. července 1792, Seidingstadt – 26. října 1854, Mnichov) byla manželka Ludvíka I. Bavorského a tím bavorská královna.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Tereza Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Vilém Pruský (1783–1851)
Vilém Pruský (Fridrich Vilém Karel; 3. července 1783, Berlín – 28. září 1851, Berlín) byl pruský princ, nejmladší syn krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Vilém Pruský (1783–1851) · Vidět víc »
Zámek Hohenschwangau
#PŘESMĚRUJ Hohenschwangau (zámek).
Nový!!: Marie Frederika Pruská a Zámek Hohenschwangau · Vidět víc »
10. březen
10.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 10. březen · Vidět víc »
12. říjen
12.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 12. říjen · Vidět víc »
15. říjen
15.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 15. říjen · Vidět víc »
17. květen
17.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 17. květen · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1804 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1811 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1815 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1817 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1825 · Vidět víc »
1842
1842 (MDCCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1842 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1849 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1864 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1873 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1885 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 1889 · Vidět víc »
28. březen
28.
Nový!!: Marie Frederika Pruská a 28. březen · Vidět víc »
