Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Adolf Hitler, Židé, Édouard Manet, Berlín, Camille Corot, Ferdinand Sauerbruch, Filosofie, Hans Purrmann, Holandsko, Impresionismus, Jean-François Millet, Käthe Kollwitzová, Lovis Corinth, Max Slevogt, Měšťanstvo, Mihály Munkácsy, Mnichov, Naturalismus (umění), Paříž, Převzetí moci nacisty, Právo, Prenzlauer Berg, Realismus (výtvarné umění), Výmar, 1847, 1868, 1873, 1874, 1878, 1884, 1897, 1899, 1911, 1914, 1920, 1932, 1933, 1935, 20. červenec, 8. únor.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Max Liebermann a Adolf Hitler · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Max Liebermann a Židé · Vidět víc »
Édouard Manet
Édouard Manet (23. ledna 1832 Paříž – 30. dubna 1883 Paříž) byl francouzský modernistický malíř, významná osobnost přechodu od realismu k impresionismu.
Nový!!: Max Liebermann a Édouard Manet · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Max Liebermann a Berlín · Vidět víc »
Camille Corot
Jean-Baptiste Camille Corot (16. července 1796 – 22. února 1875) byl francouzský malíř, krajinář.
Nový!!: Max Liebermann a Camille Corot · Vidět víc »
Ferdinand Sauerbruch
Max Liebermann: Ferdinand Sauerbruch (1932) Ernst Ferdinand Sauerbruch (3. července 1875 Barmen – 2. července 1951 Berlín) byl německý chirurg.
Nový!!: Max Liebermann a Ferdinand Sauerbruch · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Max Liebermann a Filosofie · Vidět víc »
Hans Purrmann
Hans Marsilius Purrmann (10. dubna 1880, Speyer, Německo – 17. dubna 1966, Basilej, Švýcarsko) byl německý malíř, sochař, grafik, sběratel umění.
Nový!!: Max Liebermann a Hans Purrmann · Vidět víc »
Holandsko
Znak Holandského hrabství Historická mapa (1682) Současné provincie Severní a Jižní Holandsko v rámci Nizozemska Holandsko je název středozápadní části a historického území Nizozemska, který se často (nikoli však správně) používá pro označení celého státu.
Nový!!: Max Liebermann a Holandsko · Vidět víc »
Impresionismus
Impression, soleil levant'' (Imprese, východ slunce), podle kterého byl impresionismus pojmenován Impresionismus je umělecký směr, který vznikl v druhé polovině 19. století.
Nový!!: Max Liebermann a Impresionismus · Vidět víc »
Jean-François Millet
Jean-François Millet (4. října 1814 – 20. ledna 1875) byl francouzský malíř, spolu s Camillem Corotem vůdčí představitel barbizonské školy.
Nový!!: Max Liebermann a Jean-François Millet · Vidět víc »
Käthe Kollwitzová
Käthe Kollwitzová, rozená Schmidt (8. července 1867 v Královci – 22. dubna 1945 v Moritzburgu), byla německá grafička, sochařka a malířka, jedna z nejslavnějších německých umělkyň 20.
Nový!!: Max Liebermann a Käthe Kollwitzová · Vidět víc »
Lovis Corinth
Lovis Corinth, narozený jako Franz Heinrich Louis Corinth (21. července 1858 v Tapiau, Východní Prusko – 17. července 1925 v Zandvoortu, Nizozemsko), byl německý malíř.
Nový!!: Max Liebermann a Lovis Corinth · Vidět víc »
Max Slevogt
Max Slevogt (8. října 1868, Landshut – 20. září 1932, Leinsweiler) byl německý malíř, grafik a výtvarník tvořící ve stylu impresionismu.
Nový!!: Max Liebermann a Max Slevogt · Vidět víc »
Měšťanstvo
Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů čili plnoprávných obyvatel měst.
Nový!!: Max Liebermann a Měšťanstvo · Vidět víc »
Mihály Munkácsy
Mihály Munkácsy Mihály Munkácsy (vl. jménem Mihály Lieb; 20. února 1844 v Mukačevu (Munkács, dnes ukrajinská Zakarpatská oblast) – 1. května 1900, Endenich, Německo) byl maďarský malíř žijící v Paříži, který získal světovou proslulost svou žánrovou malbou a velkou škálou biblických maleb.
Nový!!: Max Liebermann a Mihály Munkácsy · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Max Liebermann a Mnichov · Vidět víc »
Naturalismus (umění)
Naturalismus je způsob zobrazování světa s minimálním množstvím abstrakce či slohového zkreslení.
Nový!!: Max Liebermann a Naturalismus (umění) · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Max Liebermann a Paříž · Vidět víc »
Převzetí moci nacisty
Berlín, 30. ledna 1933, 12:40. Adolf Hitler ve voze opouští říšské kancléřství po svém jmenování kancléřem. Převzetí moci nacisty (používají se i německé výrazy Machtergreifung, uchopení moci, nebo Machtübernahme, převzetí vlády/moci; historici užívají také neutrálnější předání moci či přenesení moci) v Německu začalo 30. ledna 1933, kdy se kancléřem Německa stal Adolf Hitler.
Nový!!: Max Liebermann a Převzetí moci nacisty · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Max Liebermann a Právo · Vidět víc »
Prenzlauer Berg
Prenzlauer Berg je místní část berlínského městského obvodu Pankow.
Nový!!: Max Liebermann a Prenzlauer Berg · Vidět víc »
Realismus (výtvarné umění)
Gustava Courbeta Realismus (lat. skutečný) je výtvarná forma, která se dívá na skutečnost objektivně, bez iluzí a fantazie.
Nový!!: Max Liebermann a Realismus (výtvarné umění) · Vidět víc »
Výmar
Výmar (německy Weimar) je město v německém Durynsku na řece Ilm.
Nový!!: Max Liebermann a Výmar · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1847 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Max Liebermann a 1868 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Max Liebermann a 1873 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1874 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Max Liebermann a 1878 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Max Liebermann a 1884 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1897 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Max Liebermann a 1899 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Max Liebermann a 1911 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1914 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1920 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Max Liebermann a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Max Liebermann a 1933 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Max Liebermann a 1935 · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Max Liebermann a 20. červenec · Vidět víc »
8. únor
8.
Nový!!: Max Liebermann a 8. únor · Vidět víc »
