Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Max Planck

Index Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

71 vztahy: Adolf Hitler, Albert Einstein, Annalen der Physik, Atentát, Athény, Štýrský Hradec, Židé, Berlín, Bitva u Verdunu, Britská okupační zóna Německa, Cambridge, Dolní Sasko, Druhá světová válka, Elektromagnetické pole, Estetika, Filosofie, Fotoelektrický jev, Frankfurt nad Mohanem, Fritz Haber, Göttingen, Glasgow, Gustav Kirchhoff, Hermann von Helmholtz, Humboldtova univerzita, Inkandescence, Isaac Newton, Kiel, Kvantová fyzika, Kvantum, Londýn, Lorentzova medaile, Manifest 93, Medaile Maxe Plancka, Mnichov, Mnichovská univerzita, Náboženství, Německo, Nobelova cena za fyziku, Oscilátor, Planckův náboj, Planckův vyzařovací zákon, Planckova délka, Planckova energie, Planckova hmotnost, Planckova hybnost, Planckova konstanta, Planckovy jednotky, Pour le Mérite, Pruská akademie věd, Pruské království, ..., První světová válka, Rostock, Teoretická fyzika, Termodynamika, Termodynamika černých děr, Univerzita v Kielu, 1858, 1879, 1880, 1885, 1889, 1899, 1901, 1905, 1909, 1916, 1918, 1944, 1947, 23. duben, 4. říjen. Rozbalte index (21 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Nový!!: Max Planck a Adolf Hitler · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Max Planck a Albert Einstein · Vidět víc »

Annalen der Physik

Annalen der Physik jeden z nejznámějších a nejstarších (od r. 1790) světových fyzikálních časopisů.

Nový!!: Max Planck a Annalen der Physik · Vidět víc »

Atentát

atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.

Nový!!: Max Planck a Atentát · Vidět víc »

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Nový!!: Max Planck a Athény · Vidět víc »

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Nový!!: Max Planck a Štýrský Hradec · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Max Planck a Židé · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Max Planck a Berlín · Vidět víc »

Bitva u Verdunu

Bitva u Verdunu byla jedna z největších bitev první světové války na její západní frontě.

Nový!!: Max Planck a Bitva u Verdunu · Vidět víc »

Britská okupační zóna Německa

Britská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.

Nový!!: Max Planck a Britská okupační zóna Německa · Vidět víc »

Cambridge

Cambridge (výslovnost) je starobylé anglické univerzitní město a administrativní centrum hrabství Cambridgeshire.

Nový!!: Max Planck a Cambridge · Vidět víc »

Dolní Sasko

Dolní Sasko je druhá největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo.

Nový!!: Max Planck a Dolní Sasko · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Max Planck a Druhá světová válka · Vidět víc »

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.

Nový!!: Max Planck a Elektromagnetické pole · Vidět víc »

Estetika

Aesthetica Estetika (z řec. aisthetikos - vnímavost, cit (pro krásu)) je filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.

Nový!!: Max Planck a Estetika · Vidět víc »

Filosofie

#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.

Nový!!: Max Planck a Filosofie · Vidět víc »

Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.

Nový!!: Max Planck a Fotoelektrický jev · Vidět víc »

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.

Nový!!: Max Planck a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »

Fritz Haber

Fritz Haber (9. prosince 1868 Breslau – 29. ledna 1934 Basilej) byl německý fyzikální chemik.

Nový!!: Max Planck a Fritz Haber · Vidět víc »

Göttingen

Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.

Nový!!: Max Planck a Göttingen · Vidět víc »

Glasgow

Glasgow je největší skotské město a po Londýnu a Birminghamu třetí největší ve Spojeném království.

Nový!!: Max Planck a Glasgow · Vidět víc »

Gustav Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Nový!!: Max Planck a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »

Hermann von Helmholtz

Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz (31. srpen 1821 Postupim, Prusko – 8. září 1894 Charlottenburg, Německé císařství) byl německý fyziolog, lékař, matematik, fyzik, meteorolog a filozof.

Nový!!: Max Planck a Hermann von Helmholtz · Vidět víc »

Humboldtova univerzita

Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.

Nový!!: Max Planck a Humboldtova univerzita · Vidět víc »

Inkandescence

Inkandescence (záření černého tělesa, anglicky: black-body radiation) je tepelné záření neboli sálání materiálu.

Nový!!: Max Planck a Inkandescence · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Nový!!: Max Planck a Isaac Newton · Vidět víc »

Kiel

Kiel je nejsevernější německé velkoměsto.

Nový!!: Max Planck a Kiel · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Nový!!: Max Planck a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvantum

Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.

Nový!!: Max Planck a Kvantum · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Nový!!: Max Planck a Londýn · Vidět víc »

Lorentzova medaile

Henrik Antoon Lorentz Lorentzova medaile je ocenění, které uděluje každé čtyři roky Holandská královská akademie umění a věd za příspěvky v oblasti teoretické fyziky (přestože v minulosti byli mezi jejími nositeli i experimentální fyzici).

Nový!!: Max Planck a Lorentzova medaile · Vidět víc »

Manifest 93

Manifest 93 (nebo Manifest devadesáti tří) je německý propagandistický dokument, podepsaný na počátku první světové války právě tímto počtem významných osobností (zejména vědců a umělců).

Nový!!: Max Planck a Manifest 93 · Vidět víc »

Medaile Maxe Plancka

Medaile Maxe Plancka je nejvyšší ocenění Německé fyzikální společnosti, největšího světového sdružení fyziků, udělované každoročně od roku 1929 za mimořádné úspěchy v oblasti teoretické fyziky.

Nový!!: Max Planck a Medaile Maxe Plancka · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Nový!!: Max Planck a Mnichov · Vidět víc »

Mnichovská univerzita

Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.

Nový!!: Max Planck a Mnichovská univerzita · Vidět víc »

Náboženství

Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.

Nový!!: Max Planck a Náboženství · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Max Planck a Německo · Vidět víc »

Nobelova cena za fyziku

Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.

Nový!!: Max Planck a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »

Oscilátor

Harmonický oscilátor s netlumenými kmity (závaží na pružině) Kyvadlo s netlumenými kmity Oscilátor (z lat. oscillo, kmitat) je systém nebo zařízení, schopné kmitavého pohybu, při němž se hodnoty určitých parametrů (poloha, rychlost, napětí atd.) periodicky opakují.

Nový!!: Max Planck a Oscilátor · Vidět víc »

Planckův náboj

Ve fyzice je Planckův náboj, označovaný q_\text, jednou ze základních jednotek v soustavě přirozených jednotek nazývaných Planckovy jednotky.

Nový!!: Max Planck a Planckův náboj · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.

Nový!!: Max Planck a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Planckova délka

Planckova délka je fyzikální konstanta značená \scriptstyle\ell_P \. Jde současně také o jednotku délky přibližně rovné 1,6×10−35 metrů.

Nový!!: Max Planck a Planckova délka · Vidět víc »

Planckova energie

Ve fyzice je Planckova energie, označovaná jako, jednotkou energie v systému přirozených jednotek, známých jako Planckovy jednotky.

Nový!!: Max Planck a Planckova energie · Vidět víc »

Planckova hmotnost

Ve fyzice je Planckova hmotnost označovaná mP jednotkou hmotnosti v soustavě přirozených jednotek známé jako Planckovy jednotky.

Nový!!: Max Planck a Planckova hmotnost · Vidět víc »

Planckova hybnost

Planckova hybnost je jednotka hybnosti v systému přirozených jednotek známých jako Planckovy jednotky.

Nový!!: Max Planck a Planckova hybnost · Vidět víc »

Planckova konstanta

Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.

Nový!!: Max Planck a Planckova konstanta · Vidět víc »

Planckovy jednotky

Planckovy jednotky představují přirozený způsob zavedení fyzikálních jednotek tak, že gravitační konstanta, redukovaná Planckova konstanta a rychlost světla mají jednotkovou velikost.

Nový!!: Max Planck a Planckovy jednotky · Vidět víc »

Pour le Mérite

Řád Pour le Mérite (francouzsky Za zásluhy), neformálně zvaný též Modrý Max, bylo nejvyšší pruské a německé vojenské vyznamenání udělované do konce první světové války v roce 1918.

Nový!!: Max Planck a Pour le Mérite · Vidět víc »

Pruská akademie věd

Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.

Nový!!: Max Planck a Pruská akademie věd · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Nový!!: Max Planck a Pruské království · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Max Planck a První světová válka · Vidět víc »

Rostock

Rostock (česky Roztoky; německá výslovnost: IPA) je bývalé hanzovní město v severním Německu na pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Max Planck a Rostock · Vidět víc »

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Nový!!: Max Planck a Teoretická fyzika · Vidět víc »

Termodynamika

Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.

Nový!!: Max Planck a Termodynamika · Vidět víc »

Termodynamika černých děr

Ve fyzice je termodynamika černých děr oblastí výzkumu, která hledá sjednocení termodynamických zákonů s existencí horizontu událostí černé díry.

Nový!!: Max Planck a Termodynamika černých děr · Vidět víc »

Univerzita v Kielu

Hlavní budova univerzity Univerzita v Kielu, oficiálně Univerzita Kristiána Albrechta v Kielu (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, CAU), je univerzita ve městě Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu.

Nový!!: Max Planck a Univerzita v Kielu · Vidět víc »

1858

1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Max Planck a 1858 · Vidět víc »

1879

1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Max Planck a 1879 · Vidět víc »

1880

1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Max Planck a 1880 · Vidět víc »

1885

1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Max Planck a 1885 · Vidět víc »

1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Max Planck a 1889 · Vidět víc »

1899

1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Max Planck a 1899 · Vidět víc »

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Max Planck a 1901 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Max Planck a 1905 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Max Planck a 1909 · Vidět víc »

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Max Planck a 1916 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Max Planck a 1918 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Max Planck a 1944 · Vidět víc »

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Max Planck a 1947 · Vidět víc »

23. duben

23.

Nový!!: Max Planck a 23. duben · Vidět víc »

4. říjen

4.

Nový!!: Max Planck a 4. říjen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Max Karl Ernst Ludwig Planck.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »