Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Albert Einstein, Arnold Sommerfeld, Štrasburk, Řád čestné legie, Berlín, Berlínská univerzita, Cambridge, Curych, Dánsko, Docent, Druhá světová válka, Frankfurt nad Mohanem, Fyzika, Fyzikální chemie, Göttingen, George de Hevesy, Hechingen, Humboldtova univerzita, Krystal, Max Planck, Mineralogie, Mnichovská univerzita, Monografie, Německo, Niels Bohr, Nobelova cena, Nobelova cena za fyziku, Ohyb světla, Optika, Pour le Mérite, Pruská akademie věd, Rentgenové záření, Robert Andrews Millikan, Stockholm, Supravodivost, Teorie relativity, Termodynamika, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, Würzburg, Wilhelm Conrad Röntgen, 1879, 1914, 1960, 24. duben, 9. říjen.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Max von Laue a Albert Einstein · Vidět víc »
Arnold Sommerfeld
Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld (5. prosince 1868, Královec – 26. dubna 1951, Mnichov) byl německý teoretický fyzik, průkopník rozvoje atomové a kvantové fyziky.
Nový!!: Max von Laue a Arnold Sommerfeld · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Max von Laue a Štrasburk · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Max von Laue a Řád čestné legie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Max von Laue a Berlín · Vidět víc »
Berlínská univerzita
Berlínská univerzita může znamenat.
Nový!!: Max von Laue a Berlínská univerzita · Vidět víc »
Cambridge
Cambridge (výslovnost) je starobylé anglické univerzitní město a administrativní centrum hrabství Cambridgeshire.
Nový!!: Max von Laue a Cambridge · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Max von Laue a Curych · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Max von Laue a Dánsko · Vidět víc »
Docent
Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga vyšší než odborný asistent a nižší než profesor.
Nový!!: Max von Laue a Docent · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Max von Laue a Druhá světová válka · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Max von Laue a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Max von Laue a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální chemie
Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie.
Nový!!: Max von Laue a Fyzikální chemie · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Max von Laue a Göttingen · Vidět víc »
George de Hevesy
George Charles de Hevesy, Georg Karl von Hevesy, Hevesy György Károly, rodným příjmením Bischitz (1. srpna 1885 Budapešť – 5. července 1966 Freiburg) byl původem maďarský radiochemik, který v roce 1943 získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“.
Nový!!: Max von Laue a George de Hevesy · Vidět víc »
Hechingen
Hechingen je město v německém zemském okrese Zollernalb v Bádensku-Württembersku.
Nový!!: Max von Laue a Hechingen · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Max von Laue a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Max von Laue a Krystal · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Max von Laue a Max Planck · Vidět víc »
Mineralogie
Minerály Mineralogie (nerostopis) je vědecká disciplína, zabývající se minerály (nerosty), jejich vnitřní stavbou, vzhledem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vznikem a přeměnami v přírodě a také možnostmi technického využití.
Nový!!: Max von Laue a Mineralogie · Vidět víc »
Mnichovská univerzita
Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.
Nový!!: Max von Laue a Mnichovská univerzita · Vidět víc »
Monografie
Monografie Kladsko, kterou vydalo Muzeum Ziemi Kłodzkiej Monografie (z řečtiny monos – jeden, grapho – píšu) je publikace (nebo její část) komplexně zpracovávající jedno, obvykle úzce vymezené či specializované téma (např. pojednává o jedné osobnosti, jednom problému, jedné vědecké otázce).
Nový!!: Max von Laue a Monografie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Max von Laue a Německo · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Max von Laue a Niels Bohr · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Max von Laue a Nobelova cena · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.
Nový!!: Max von Laue a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »
Ohyb světla
Difrakce světla nebo ohyb světla je ohyb světelných vln při přechodu malým otvorem nebo vedle okraje překážky.
Nový!!: Max von Laue a Ohyb světla · Vidět víc »
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Nový!!: Max von Laue a Optika · Vidět víc »
Pour le Mérite
Řád Pour le Mérite (francouzsky Za zásluhy), neformálně zvaný též Modrý Max, bylo nejvyšší pruské a německé vojenské vyznamenání udělované do konce první světové války v roce 1918.
Nový!!: Max von Laue a Pour le Mérite · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Max von Laue a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Max von Laue a Rentgenové záření · Vidět víc »
Robert Andrews Millikan
Robert Andrews Millikan (22. března 1868 – 19. prosince 1953) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu.
Nový!!: Max von Laue a Robert Andrews Millikan · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Max von Laue a Stockholm · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Max von Laue a Supravodivost · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Max von Laue a Teorie relativity · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Max von Laue a Termodynamika · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: Max von Laue a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
Würzburg
Würzburg (česky zastarale Vircpurk) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken).
Nový!!: Max von Laue a Würzburg · Vidět víc »
Wilhelm Conrad Röntgen
Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, dnes místní část města Remscheid, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, který 8.
Nový!!: Max von Laue a Wilhelm Conrad Röntgen · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Max von Laue a 1879 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Max von Laue a 1914 · Vidět víc »
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Max von Laue a 1960 · Vidět víc »
24. duben
24.
Nový!!: Max von Laue a 24. duben · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Max von Laue a 9. říjen · Vidět víc »
