Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Afrika (provincie), Aquileia, Augustus (titul), Aurelius Victor, Řím, Bitva u Milvijského mostu, Británie (provincie), Caesar, Carnuntum, Císař, Constantius I. Chlorus, Damnatio memoriae, Dějiny Itálie, Diocletianus, Eutropius, Flavius Severus, Galerius, Istrie (poloostrov), Jezdectvo, Konstantin I. Veliký, Korsika, Lactantius, Licinius, Maximianus, Maximinus Daia, Milán, Plebs, Pretoriánská garda, Raetie, Ravenna, Sardinie, Sýrie (provincie), Sicílie, Starověký Řím, Tetrarchie (vláda), Tibera, Turín, Uzurpátor, Valeria Maximilla, Verona, Via Flaminia, Zosimos, 25. červenec, 275, 28. říjen, 283, 289, 293, 294, 305, ..., 306, 307, 308, 309, 310, 312. Rozbalte index (6 více) »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Maxentius a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Maxentius a Aquileia · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Maxentius a Augustus (titul) · Vidět víc »
Aurelius Victor
Sextus Aurelius Victor (cca 320 – cca 390) byl římský politik a historik, autor díla Liber de caesaribus (Kniha o císařích) nazývaného též Historiae abbreviatae (Krátké dějiny) a publikovaného roku 361.
Nový!!: Maxentius a Aurelius Victor · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Maxentius a Řím · Vidět víc »
Bitva u Milvijského mostu
Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.
Nový!!: Maxentius a Bitva u Milvijského mostu · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Maxentius a Británie (provincie) · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Maxentius a Caesar · Vidět víc »
Carnuntum
tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4. století Carnuntum (v díle zeměpisce Klaudia Ptolemaia Καρνοιις) byl starověký římský legionářský tábor (Castrum) a město v současném Rakousku.
Nový!!: Maxentius a Carnuntum · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Maxentius a Císař · Vidět víc »
Constantius I. Chlorus
Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.
Nový!!: Maxentius a Constantius I. Chlorus · Vidět víc »
Damnatio memoriae
Getovi, kterého zavraždil jeho bratr Caracalla (vpravo). Nahoře jsou jejich rodiče, Septimius Severus a Iulia Domna Damnatio memoriae (latinsky zatracení památky) znamenalo ve starověkém Římě odsouzení památky osoby.
Nový!!: Maxentius a Damnatio memoriae · Vidět víc »
Dějiny Itálie
Státní znak Italské republiky Dějiny Itálie zahrnují období starověku, středověku a moderní éry.
Nový!!: Maxentius a Dějiny Itálie · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Maxentius a Diocletianus · Vidět víc »
Eutropius
Flavius Eutropius († po 390) byl pozdně antický římský historik žijící ve 4.
Nový!!: Maxentius a Eutropius · Vidět víc »
Flavius Severus
Flavius Valerius Severus (– 16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv.
Nový!!: Maxentius a Flavius Severus · Vidět víc »
Galerius
Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.
Nový!!: Maxentius a Galerius · Vidět víc »
Istrie (poloostrov)
Mapa poloostrova Istrie Istrie je poloostrov vybíhající do Jaderského moře.
Nový!!: Maxentius a Istrie (poloostrov) · Vidět víc »
Jezdectvo
bitvy u Waterloo Jezdectvo, jízda nebo též kavalerie jsou oddíly vojáků bojujících na koních, v minulosti se též ojediněle využívalo velbloudů či slonů.
Nový!!: Maxentius a Jezdectvo · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Maxentius a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Korsika
Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.
Nový!!: Maxentius a Korsika · Vidět víc »
Lactantius
Lucius Caecilius Firmianus Lactantius (asi 260 – 317) byl římský církevní otec, teolog a spisovatel, který pocházel z Afriky.
Nový!!: Maxentius a Lactantius · Vidět víc »
Licinius
Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.
Nový!!: Maxentius a Licinius · Vidět víc »
Maximianus
Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.
Nový!!: Maxentius a Maximianus · Vidět víc »
Maximinus Daia
Gaius Galerius Valerius Maximinus, známý jako Maximinus Daia (20. listopadu 270 nebo 285 Ilýrie – sklonek léta 313 Tarsos), byl římský císař panující od 1. května 310 do léta 313 na východě impéria.
Nový!!: Maxentius a Maximinus Daia · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Maxentius a Milán · Vidět víc »
Plebs
#PŘESMĚRUJ Plebej.
Nový!!: Maxentius a Plebs · Vidět víc »
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Nový!!: Maxentius a Pretoriánská garda · Vidět víc »
Raetie
Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).
Nový!!: Maxentius a Raetie · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Maxentius a Ravenna · Vidět víc »
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Nový!!: Maxentius a Sardinie · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Maxentius a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Maxentius a Sicílie · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Maxentius a Starověký Řím · Vidět víc »
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Nový!!: Maxentius a Tetrarchie (vláda) · Vidět víc »
Tibera
Tibera je řeka v Itálii (Lazio, Emilia-Romagna, Toskánsko, Umbrie).
Nový!!: Maxentius a Tibera · Vidět víc »
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Nový!!: Maxentius a Turín · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Maxentius a Uzurpátor · Vidět víc »
Valeria Maximilla
Valeria Maximilla byla římská císařovna, manželka římského císaře Maxentia.
Nový!!: Maxentius a Valeria Maximilla · Vidět víc »
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Nový!!: Maxentius a Verona · Vidět víc »
Via Flaminia
Modře znázorněná Via Flaminia, růžově je zaznačená Via Flaminia nova Via Flaminia byla starověká římská silnice vedoucí z Říma přes Apeniny do Arimina (dnešní Rimini) na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Maxentius a Via Flaminia · Vidět víc »
Zosimos
#PŘESMĚRUJ Zósimos.
Nový!!: Maxentius a Zosimos · Vidět víc »
25. červenec
25.
Nový!!: Maxentius a 25. červenec · Vidět víc »
275
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 275 · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Maxentius a 28. říjen · Vidět víc »
283
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 283 · Vidět víc »
289
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 289 · Vidět víc »
293
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 293 · Vidět víc »
294
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 294 · Vidět víc »
305
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 305 · Vidět víc »
306
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 306 · Vidět víc »
307
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 307 · Vidět víc »
308
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 308 · Vidět víc »
309
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 309 · Vidět víc »
310
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 310 · Vidět víc »
312
Bez popisu.
Nový!!: Maxentius a 312 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Marcus Aurelius Valerius Maxentius.
