Rychlejší přístup než prohlížeči!
58 vztahy: Řád německých rytířů, Řád sv. Anny (Rusko), Řád svatých Mořice a Lazara, Bedřich August Hannoverský, Berlín, Bitva u Lipska, Bitva u Slavkova, Bonn, Císařský komorník, Císařský rakouský řád Leopoldův, Ditrichštejnové, Divize (vojenství), Ernst Gideon von Laudon, Excelence, Filip Kinský, Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Generál, Generálmajor, Granátník, Halič, Heinrich von Bellegarde, Itálie, Kadet, Karel Filip ze Schwarzenbergu, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, Londýn, Louis-Nicolas Davout, Ludvík Starhemberg, Lvov, Major, Münster, Michael von Kienmayer, Moravské markrabství, Osmanská říše, Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty, Petrohrad, Plukovník, Podplukovník, Polní podmaršálek, Rakouské císařství, Rakouské Nizozemí, Rakouské Slezsko, Rakousko-turecká válka (1787–1791), Ruské impérium, Sardinské království, Spojené království, Tajný rada, Uhersko, Valenciennes, Válka třetí koalice, ..., Velvyslanec, Vestfálsko, Vlámsko, Vojenský řád Marie Terezie, 1764, 1815, 29. červenec, 5. červenec. Rozbalte index (8 více) »
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Řád německých rytířů · Vidět víc »
Řád sv. Anny (Rusko)
Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť jeho manželky velkokněžny Anny Petrovny.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »
Řád svatých Mořice a Lazara
Řád svatých Mořice a Lazara (Ordine dei Santi Maurizio e Lazzaro) je italským rytířským řádem, udělovaným hlavou savojské dynastie.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Řád svatých Mořice a Lazara · Vidět víc »
Bedřich August Hannoverský
Bedřich August Hannoverský, vévoda z Yorku a Albany (16. srpna 1763 Londýn – 5. ledna 1827 Londýn) byl britský a německý princ z Hannoverské dynastie.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Bedřich August Hannoverský · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Bonn · Vidět víc »
Císařský komorník
Císařský komorník, případně císařský komoří (německy kaiserlicher Kämmerer), později císařsko-královský komorník (většinou zapisovaný jako c. k. komorník), případně císařsko-královský komoří (c. k. komoří) byl dvorský úřad původně zajišťující obsluhu v císařských pokojích, který se však od 20.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Císařský komorník · Vidět víc »
Císařský rakouský řád Leopoldův
Císařský rakouský Leopoldův řád (Österreichisch-Kaiserlicher Leopold-Orden) byl záslužným řádem Rakouského císařství (později Rakousko-Uherska), který byl založen roku 1808 císařem Františkem I. na památku jeho otce císaře Leopolda II..
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Císařský rakouský řád Leopoldův · Vidět víc »
Ditrichštejnové
Ditrichštejnové či Ditrichsteinové nebo Dietrichsteinové jsou starobylý šlechtický rod původem z Korutan, který se v 16. století rozdělil na rakouskou a českomoravskou větev.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Ditrichštejnové · Vidět víc »
Divize (vojenství)
NATO Divize je vyšší vojenská jednotka, čítající asi dvacet tisíc vojáků.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Divize (vojenství) · Vidět víc »
Ernst Gideon von Laudon
Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (Loudon, Ernst Gideon Freiherr von Laudon; 13. února 1717 Tootzen, Švédské Lotyšsko – 14. července 1790 Nový Jičín) byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Ernst Gideon von Laudon · Vidět víc »
Excelence
II. prezident Spojených států amerických (tištěná kresba) Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost) je čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členy královských rodin a církevní představitele.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Excelence · Vidět víc »
Filip Kinský
Filip Kinský celým jménem Filip Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (Philipp Josef Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau) (4. srpna 1741, Chroustovice – 14. února 1827, Praha) byl rakouský generál a český šlechtic z rodu Kinských, proslul především jako iniciátor výstavby rokokového zámku v Chroustovicích na Chrudimsku.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Filip Kinský · Vidět víc »
Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Princ Bedřich Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský, (26. prosince 1737, Coburg – 26. února 1815, tamtéž) byl rakouský vojevůdce, který dosáhl hodnosti polního maršála.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Fridrich Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Generál · Vidět víc »
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Generálmajor · Vidět víc »
Granátník
Granátník a střelec habsburské armády z první poloviny 18. století Francouzští jízdní granátníci Ludvíka XV. Granátník (též grenadýr) byl původně pěšák, který byl určen k házení ručních granátů na nepřítele.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Granátník · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Halič · Vidět víc »
Heinrich von Bellegarde
Heinrich hrabě von Bellegarde (29. srpna 1756 Drážďany, Saské kurfiřtství – 22. července 1845 Vídeň) byl rakouský polní zbrojmistr původem ze saského hraběcího rodu.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Heinrich von Bellegarde · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Itálie · Vidět víc »
Kadet
Výraz kadet označuje obecně uchazeče nebo čekatele.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Kadet · Vidět víc »
Karel Filip ze Schwarzenbergu
Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, německy, (15. dubna 1771, Vídeň – 15. října 1820, Lipsko) byl český šlechtic, kníže z rodu Schwarzenbergů a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u císaře Napoleona.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Karel Filip ze Schwarzenbergu · Vidět víc »
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Arcivévoda Karel Ludvík Jan Josef Vavřinec Rakouský, Carl Ludwig Johann Joseph Laurentius von Österreich (5. září 1771, Florencie – 30. dubna 1847, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, kníže těšínský a vojevůdce, člen dynastie habsbursko-lotrinské.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Karel Ludvík Rakousko-Těšínský · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Londýn · Vidět víc »
Louis-Nicolas Davout
Louis-Nicolas d'Avoût, později Davoût, ve starších textech (např. na Vítězném oblouku) někdy jako Davoust (výslovnost je stejná), vévoda z Auerstädtu a kníže z Eckmühlu (10. května 1770 Annoux, Yonne, burgundská oblast Francie – 1. června 1823 Paříž), byl francouzský generál, maršál Francie, jeden z největších vojevůdců francouzské historie.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Louis-Nicolas Davout · Vidět víc »
Ludvík Starhemberg
Ludvík Josef Maxmilián 2.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Ludvík Starhemberg · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Lvov · Vidět víc »
Major
Major je vojenská hodnost odpovídající hodnosti OF-3 podle Hodnostního kódování NATO.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Major · Vidět víc »
Münster
Münster je německé město nacházející se v severní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Münster · Vidět víc »
Michael von Kienmayer
Michael svobodný pán von Kienmayer (1755 – 1828) byl rakouský podmaršálek, vojevůdce za válek proti revoluční a napoleonské Francii.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Michael von Kienmayer · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Moravské markrabství · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Osmanská říše · Vidět víc »
Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty
Pavel III.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Petrohrad · Vidět víc »
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Plukovník · Vidět víc »
Podplukovník
Podplukovník (zkratka pplk.) je policejní a vojenská hodnost, v češtině má zkratku pplk.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Podplukovník · Vidět víc »
Polní podmaršálek
Polní podmaršál(ek) (v němčině Feldmarschalleutnant, FML) byla generálská hodnost, například v rakouské císařsko-královské armádě, zpravidla velitel divize.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Polní podmaršálek · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakouské Nizozemí
Rakouské Nizozemí (německy Österreichische Niederlande) byl územně správní útvar Habsburské monarchie (náležící ke Svaté říši římské), který zbyl ze Španělského Nizozemí po Utrechtském míru (1713), jenž následoval po válce o španělské dědictví (1701–1714).
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Rakouské Nizozemí · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Rakousko-turecká válka (1787–1791) · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Ruské impérium · Vidět víc »
Sardinské království
Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Sardinské království · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Spojené království · Vidět víc »
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Tajný rada · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Uhersko · Vidět víc »
Valenciennes
Valenciennes je město na severu Francie v departmentu Nord a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Valenciennes · Vidět víc »
Válka třetí koalice
Válka třetí koalice bylo vojenské střetnutí, v němž se střetly vojska prvního Francouzského císařství se spojenými vojsky Ruského impéria a Habsburské monarchie.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Válka třetí koalice · Vidět víc »
Velvyslanec
'''Velvyslanci''', autor: Hans Holbein mladší Velvyslanec je oficiální představitel, který jako nejvýše postavený diplomat obvykle zastupuje stát v zahraničí.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Velvyslanec · Vidět víc »
Vestfálsko
provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Vestfálsko · Vidět víc »
Vlámsko
Vlámsko (též Flandry, nizozemsky, resp. Vlaanderen, francouzsky) je jeden ze tří regionů, které tvoří Belgické království.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Vlámsko · Vidět víc »
Vojenský řád Marie Terezie
Vojenský řád Marie Terezie (německy Militär-Maria-Theresien-Orden) byl nejvyšší rakouský vojenský řád, který byl založen v roce 1757 a udělen poprvé v roce 1758, nejprve v habsburské monarchii, po rozpadu Svaté říše římské národa německého v Rakouském císařství a následně v Rakousku-Uhersku.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a Vojenský řád Marie Terezie · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a 1764 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a 1815 · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a 29. červenec · Vidět víc »
5. červenec
5.
Nový!!: Maxmilian von Merveldt a 5. červenec · Vidět víc »
