Rychlejší přístup než prohlížeči!
226 vztahy: Ablativ, Adessiv, Afrikátní souhláska, Aglutinační jazyk, Akuzativ, Alani, Albert Szent-Györgyi, Allativ, Alois Serényi, Altajské jazyky, Alveolární souhláska, Antonín Apponyi, Antonymum, Aproximantní souhláska, Areálová lingvistika, Argentina, Austrálie, Áron Szilágyi, Íránské jazyky, Štěpán II. Uherský, Švýcarsko, Čas (mluvnice), Číslo (mluvnice), Čeština, Česko, Bacău, Baranja, Béla Štěpán Széchenyi, Belgie, Bible, Bilabiální souhláska, Brazílie, Burgenland, Byzantská říše, Chantové, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Chazarská říše, Chorvatsko, Csángó, Dativ, Datum, Dějiny Maďarska, Delativ, Den, Diakritické znaménko, Distinktivní rys, Dněpr, Dněstr, Don, Dráva, ..., Dunaj, Elativ, Elipsa (lingvistika), Essiv, Estonština, Evropská unie, Finština, Finsko, Flektivní jazyk, Foném, Fonetika, Fonologie, Francie, Francouzština, Frikativní souhláska, Germánské jazyky, Glotální souhláska, Grafém, Gramatika, Hlásková spodoba, Hodoš, Hungarologie, Husitská Bible, Illativ, Imperativ, Indoevropské jazyky, Inessiv, Infinitiv, István Abonyi, Itálie, Jazyk (lingvistika), Jazykový svaz, John Charles Polanyi, Josef II., Kanada, Karpatská kotlina, Keltské jazyky, Kořen (mluvnice), Komitativ, Koncovka (mluvnice), Kondicionál, Konjunktiv, Kontrakce, Království, Krišana, Labializace, Labiodentální souhláska, Laterální souhláska, Latina, Latinka, Lendava, Lingua franca, Maďaři, Maďarská diaspora, Maďarsko, Mansijci, Metateze (lingvistika), Mezimuřská župa, Mihaly Csikszentmihalyi, Mluvnický pád, Množné číslo, Moldávie, Nazální souhláska, Nářečí, Národní obrození, Němčina, Němci, Německo, Neologismus, Neznělá glotální frikativa, Neznělá palatální ploziva, Nizozemsko, Nominativ, Obsko-ugrické jazyky, Osmanská říše, Osvícenství, Otevřená zadní zaokrouhlená samohláska, Palatalizace, Palatální souhláska, Patro (ústa), Přídavné jméno, Příjmení, Přípona (mluvnice), Příslovce, Příslovečné určení, Přísudek, Přívlastek, Přízvuk, Přechodné sloveso, Přechodník, Přechylování, Předložka, Předmět (mluvnice), Předpona, Přivlastňovací zájmeno, Plozivní souhláska, Podkarpatská Rus, Podmět, Podstatné jméno, Polština, Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polsko, Polysyntetický jazyk, Posesivní větná konstrukce, Postalveolární souhláska, Postpozice, Potenciál (lingvistika), Pravopis, Produktivita, Radoslav Rochallyi, Rakousko, Románské jazyky, Rumuni, Rumunsko, Samohláska, Sarmati, Sedmihradsko, Skloňování, Skythové, Slabika, Složenina, Slované, Slovanské jazyky, Slovensko, Slovesný vid, Slovesný způsob, Slovinština, Slovinsko, Slovní zásoba, Slovosled, Slovotvorba, Souhláska, Spřežka, Spřežkový pravopis, Spojené království, Spojené státy americké, Srbsko, Stupňování, Sufix, Temporál, Terminativ, Tisa, Translativ, Turci, Turečtina, Turkické jazyky, Tvarosloví, Typologická klasifikace jazyků, Ugrické jazyky, Ugrofinské jazyky, Uhersko, Ukrajina, Ural, Uralské jazyky, Valence (lingvistika), Věta (lingvistika), Větný člen, Velární souhláska, Venezuela, Vibrantní souhláska, Vojvodina, Vokálová harmonie, Vykání, Zakarpatská oblast, Zámuří, Znělá glotální frikativa, Znělá palatální ploziva, 1000, 1430, 1541, 1784, 1844, 1918, 6. století, 834. Rozbalte index (176 více) »
Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.
Nový!!: Maďarština a Ablativ · Vidět víc »
Adessiv
Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Maďarština a Adessiv · Vidět víc »
Afrikátní souhláska
Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.
Nový!!: Maďarština a Afrikátní souhláska · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Maďarština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Maďarština a Akuzativ · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Maďarština a Alani · Vidět víc »
Albert Szent-Györgyi
Albert Szent-Györgyi de Nagyrápolt (maďarsky Szent-Györgyi Albert, 16. září 1893, Budapešť – 22. října 1986, Hole Woods, Massachusetts, USA) byl maďarský biochemik a fyziolog, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1937.
Nový!!: Maďarština a Albert Szent-Györgyi · Vidět víc »
Allativ
Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Maďarština a Allativ · Vidět víc »
Alois Serényi
Hrabě Alois Serényi (25. září 1812 Lomnice – 26. srpna 1893 Lomnice) byl politik a velkostatkář.
Nový!!: Maďarština a Alois Serényi · Vidět víc »
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Nový!!: Maďarština a Altajské jazyky · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Maďarština a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Antonín Apponyi
Antonín hrabě Apponyi (Anton Joseph Franz Graf Apponyi von Nagy Apponyi / Antal József Ferenc gróf Apponyi de Nagy Appony; 9. července 1782 Bratislava – 17. října 1852 Oponice (Nagy Appony), Uhersko) byl rakouský diplomat z uherské šlechtické rodiny.
Nový!!: Maďarština a Antonín Apponyi · Vidět víc »
Antonymum
Tradiční japonský symbol tchaj-ťi tchu (taijitu), reprezentující protikladné síly Jin a Jang. Tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla a také že charakter dané síly záleží na pozorovateli. Antonymum (z řec. αντί anti proti; ὄνομα onoma jméno), též opozitum /opozita/ označuje slovo opačného, protikladného významu.
Nový!!: Maďarština a Antonymum · Vidět víc »
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Nový!!: Maďarština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »
Areálová lingvistika
Areálová lingvistika neboli jazykový zeměpis je jazykovědná disciplína, která se zabývá vztahy (podobnostmi, odlišnostmi, vzájemným vlivem a vztahy) mezi jazyky nebo jazykovými varietami (např. dialekty) v prostoru.
Nový!!: Maďarština a Areálová lingvistika · Vidět víc »
Argentina
Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Nový!!: Maďarština a Argentina · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Maďarština a Austrálie · Vidět víc »
Áron Szilágyi
Áron Szilágyi (* 14. ledna 1990, Budapešť, Maďarsko) je maďarský sportovní šermíř, který se specializuje na šerm šavlí.
Nový!!: Maďarština a Áron Szilágyi · Vidět víc »
Íránské jazyky
Íránské jazyky jsou odnoží indoíránské větve indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Maďarština a Íránské jazyky · Vidět víc »
Štěpán II. Uherský
Štěpán II.
Nový!!: Maďarština a Štěpán II. Uherský · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Maďarština a Švýcarsko · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Maďarština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Číslo (mluvnice)
Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.
Nový!!: Maďarština a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Maďarština a Čeština · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Maďarština a Česko · Vidět víc »
Bacău
Bacău je město v Rumunsku, centrum stejnojmenné župy v rumunské Moldávii.
Nový!!: Maďarština a Bacău · Vidět víc »
Baranja
náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.
Nový!!: Maďarština a Baranja · Vidět víc »
Béla Štěpán Széchenyi
Béla Štěpán Maria Széchenyi, hrabě ze Sárvár-Felsővidéku (maďarsky Gróf sárvár-felsővidéki Széchenyi Béla István Mária, německy Béla Széchenyi Graf von Sárvár-Felsővidék, 3. února 1837, Pešť - 2. prosince 1918, Budapešť) byl maďarský šlechtic z hraběcího rodu Széchenyiů, politik a cestovatel, zastával úřad strážce uherské koruny.
Nový!!: Maďarština a Béla Štěpán Széchenyi · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Maďarština a Belgie · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Maďarština a Bible · Vidět víc »
Bilabiální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.
Nový!!: Maďarština a Bilabiální souhláska · Vidět víc »
Brazílie
Brazílie, plným názvem Brazilská federativní republika, je federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím.
Nový!!: Maďarština a Brazílie · Vidět víc »
Burgenland
Burgenland či Burgenlandsko (zastarale,,,, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem.
Nový!!: Maďarština a Burgenland · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Maďarština a Byzantská říše · Vidět víc »
Chantové
Staré ženy Dvě mladé dívky Chantové (Ха́нты, autonyma хандэ nebo кантэк) jsou ugrofinský národ, jehož vlastí je západní část Sibiře, zejména Chantymansijský autonomní okruh - Jugra a Jamalo-něnecký autonomní okruh.
Nový!!: Maďarština a Chantové · Vidět víc »
Chanty-Mansijský autonomní okruh
#PŘESMĚRUJ Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Kategorie:Přesměrování z jiného českého přepisu jména.
Nový!!: Maďarština a Chanty-Mansijský autonomní okruh · Vidět víc »
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Nový!!: Maďarština a Chazarská říše · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Maďarština a Chorvatsko · Vidět víc »
Csángó
Csángóvé v Moldavsku (oranžově na severu světle modrého pole označujícího Rumuny) v roce 1861 Csángó (Ceangăi) je skupina obyvatelů v historickém Moldavsku (tedy mimo území bývalého Uherska), která v minulosti mluvila maďarským dialektem csángó, ale dnes už tímto jazykem hovoří menšina a převažuje rumunština, příp.
Nový!!: Maďarština a Csángó · Vidět víc »
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Nový!!: Maďarština a Dativ · Vidět víc »
Datum
Datum (z latinského „dáno“) je zápis dne, nejčastěji podle kalendáře, jako kalendářní datum.
Nový!!: Maďarština a Datum · Vidět víc »
Dějiny Maďarska
Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.
Nový!!: Maďarština a Dějiny Maďarska · Vidět víc »
Delativ
Delativ je místní pád, který označuje pohyb z povrchu předmětu pryč.
Nový!!: Maďarština a Delativ · Vidět víc »
Den
Den má dva významy.
Nový!!: Maďarština a Den · Vidět víc »
Diakritické znaménko
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.
Nový!!: Maďarština a Diakritické znaménko · Vidět víc »
Distinktivní rys
Distinktivní rys je považován za základní stavební prvek jazyka.
Nový!!: Maďarština a Distinktivní rys · Vidět víc »
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Nový!!: Maďarština a Dněpr · Vidět víc »
Dněstr
Seretem Dněstr Dněstr (/ Dnister,,, ve starověku a starořecky Danastris) je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy.
Nový!!: Maďarština a Dněstr · Vidět víc »
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Nový!!: Maďarština a Don · Vidět víc »
Dráva
Dráva je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje.
Nový!!: Maďarština a Dráva · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Maďarština a Dunaj · Vidět víc »
Elativ
Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je „z místa pryč“.
Nový!!: Maďarština a Elativ · Vidět víc »
Elipsa (lingvistika)
Elipsa (též výpustka – z řeckého élleipsis – vynechání) je vynechání části věty obsahující informaci, která je příjemci známa a bez níž větu dokáže pochopit.
Nový!!: Maďarština a Elipsa (lingvistika) · Vidět víc »
Essiv
Essiv (zkratka ESS) je označení některých mluvnických pádů v uralských jazycích.
Nový!!: Maďarština a Essiv · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Maďarština a Estonština · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Maďarština a Evropská unie · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Maďarština a Finština · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Maďarština a Finsko · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Maďarština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Foném
Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.
Nový!!: Maďarština a Foném · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Maďarština a Fonetika · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Maďarština a Fonologie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Maďarština a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Maďarština a Francouzština · Vidět víc »
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Nový!!: Maďarština a Frikativní souhláska · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Maďarština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Nový!!: Maďarština a Glotální souhláska · Vidět víc »
Grafém
V lingvistice a typografii je grafém nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka.
Nový!!: Maďarština a Grafém · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Maďarština a Gramatika · Vidět víc »
Hlásková spodoba
Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti.
Nový!!: Maďarština a Hlásková spodoba · Vidět víc »
Hodoš
Hodoš (maďarsky Őrihodos, německy Hodosch) je vesnice, rozkládající se na severovýchodě Slovinska, na hranici s Maďarskem.
Nový!!: Maďarština a Hodoš · Vidět víc »
Hungarologie
Hungarologie nebo také hungaristika je filologický vědní obor zabývající se maďarským jazykem a literaturou, ale také historií a kulturou maďarského národa.
Nový!!: Maďarština a Hungarologie · Vidět víc »
Husitská Bible
#PŘESMĚRUJ Husitská bible.
Nový!!: Maďarština a Husitská Bible · Vidět víc »
Illativ
Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.
Nový!!: Maďarština a Illativ · Vidět víc »
Imperativ
Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.
Nový!!: Maďarština a Imperativ · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Maďarština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Inessiv
Inessiv (zkratka INE nebo INES, z latinského inesse) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Maďarština a Inessiv · Vidět víc »
Infinitiv
'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.
Nový!!: Maďarština a Infinitiv · Vidět víc »
István Abonyi
István Abonyi (20. srpna 1886, Budapešť – 5. června 1942 tamtéž) byl maďarský šachový mistr a vynálezce tzv.
Nový!!: Maďarština a István Abonyi · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Maďarština a Itálie · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Maďarština a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Jazykový svaz
Jazykový svaz (německy Sprachbund) je skupina jazyků, které nejsou navzájem příbuzné (nemají společný původ jako jazyková rodina), ale dlouholetým soužitím a styky na určitém území se k sobě výrazně připodobnily.
Nový!!: Maďarština a Jazykový svaz · Vidět víc »
John Charles Polanyi
John Charles Polanyi (* 23. ledna 1929, Berlín) je kanadský chemik německého původu.
Nový!!: Maďarština a John Charles Polanyi · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Maďarština a Josef II. · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Maďarština a Kanada · Vidět víc »
Karpatská kotlina
Karpatská kotlina je termín, který je v (nejen v slovenské, ale i maďarské) odborné geologické a geografické literatuře (téměř) shodný s termínem Panonská pánev.
Nový!!: Maďarština a Karpatská kotlina · Vidět víc »
Keltské jazyky
Místa v Evropě, kde dnes najdeme keltské národy. Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Maďarština a Keltské jazyky · Vidět víc »
Kořen (mluvnice)
Kořen v lingvistice označuje jednotlivý morfém slova, který nese základní význam.
Nový!!: Maďarština a Kořen (mluvnice) · Vidět víc »
Komitativ
Komitativ (z latinského comitatus 'doprovod', zkratka KOM) je příslovečný pád, který vyjadřuje společenství, skutečnost svazku, existenci doprovodu, užití nástroje apod.
Nový!!: Maďarština a Komitativ · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Maďarština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Kondicionál
Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi.
Nový!!: Maďarština a Kondicionál · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Maďarština a Konjunktiv · Vidět víc »
Kontrakce
Slovo kontrakce zcela obecně vyjadřuje mnoho běžných českých slov i zcela speciálních odborných pojmů.
Nový!!: Maďarština a Kontrakce · Vidět víc »
Království
Království je stát s monarchistickým státním zřízením, v jehož čele stojí král nebo královna.
Nový!!: Maďarština a Království · Vidět víc »
Krišana
Mapa Krišany Krišana (Crișana, Körösvidék nebo též Tiszántúl („Zátisí“), Kreischgebiet) je středoevropský region na pomezí Maďarska a Rumunska, s jádrem na povodí řeky Kriš.
Nový!!: Maďarština a Krišana · Vidět víc »
Labializace
Labializace je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se zaokrouhlenými rty (lat. labium.
Nový!!: Maďarština a Labializace · Vidět víc »
Labiodentální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti labiodentálních souhlásekLabiodentála, též retozubná souhláska či retozubnice, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem spodního rtu a horních zubů (lat. labium.
Nový!!: Maďarština a Labiodentální souhláska · Vidět víc »
Laterální souhláska
Laterála (též boková souhláska) je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.
Nový!!: Maďarština a Laterální souhláska · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Maďarština a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Maďarština a Latinka · Vidět víc »
Lendava
Lendava je město ve Slovinsku, správní centrum stejnojmenné občiny.
Nový!!: Maďarština a Lendava · Vidět víc »
Lingua franca
Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.
Nový!!: Maďarština a Lingua franca · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Maďarština a Maďaři · Vidět víc »
Maďarská diaspora
Maďarská diaspora v zemích Evropy Magyar diaspora (Maďarská diaspora) je termín, kterým se klasifikují etničtí Maďaři roztroušení po celém světě.
Nový!!: Maďarština a Maďarská diaspora · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Maďarština a Maďarsko · Vidět víc »
Mansijci
Mansijci jsou malý obsko-ugrický národ obývající levý břeh řeky Ob.
Nový!!: Maďarština a Mansijci · Vidět víc »
Metateze (lingvistika)
V lingvistice se jako metateze označuje vzájemná změna polohy hlásek.
Nový!!: Maďarština a Metateze (lingvistika) · Vidět víc »
Mezimuřská župa
Mezimuřská župa (chorvatsky Međimurska županija, maďarsky Muraköz) je nejsevernější župa v Chorvatsku.
Nový!!: Maďarština a Mezimuřská župa · Vidět víc »
Mihaly Csikszentmihalyi
Mihaly Csikszentmihalyi (29. září 1934 v pův. italském Fiume, dnes chorvatská Rijeka – 20. října 2021, Claremont, USA) byl psycholog maďarského původu, žijící ve Spojených státech, kam emigroval ve věku 22 let.
Nový!!: Maďarština a Mihaly Csikszentmihalyi · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Maďarština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Maďarština a Množné číslo · Vidět víc »
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Nový!!: Maďarština a Moldávie · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Maďarština a Nazální souhláska · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Maďarština a Nářečí · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Maďarština a Národní obrození · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Maďarština a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Maďarština a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Maďarština a Německo · Vidět víc »
Neologismus
Neologismus či neologizmus (z řec. neos logos, nové slovo), česky novotvar, je nově utvořené nebo přejaté slovo, přesněji lexikální jednotka.
Nový!!: Maďarština a Neologismus · Vidět víc »
Neznělá glotální frikativa
Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »
Neznělá palatální ploziva
Neznělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Neznělá palatální ploziva · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Maďarština a Nizozemsko · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Maďarština a Nominativ · Vidět víc »
Obsko-ugrické jazyky
Obsko-ugrické jazyky tvoří spolu s maďarštinou větev ugrických jazyků, spadajících do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Maďarština a Obsko-ugrické jazyky · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Maďarština a Osmanská říše · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Maďarština a Osvícenství · Vidět víc »
Otevřená zadní zaokrouhlená samohláska
Otevřená zadní zaokrouhlená samohláska je samohláska, označovaná v IPA číslem 313 a symbolem ɒ.
Nový!!: Maďarština a Otevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Nový!!: Maďarština a Palatalizace · Vidět víc »
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Nový!!: Maďarština a Palatální souhláska · Vidět víc »
Patro (ústa)
Patro (palatum) je strop dutiny ústní.
Nový!!: Maďarština a Patro (ústa) · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Maďarština a Přídavné jméno · Vidět víc »
Příjmení
přechylování českých příjmení (+ -ová). Pro židovská příjmení dále viz Hebraizace příjmení. Příjmení je část osobního jména s významem příslušnosti k určité rodině.
Nový!!: Maďarština a Příjmení · Vidět víc »
Přípona (mluvnice)
Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.
Nový!!: Maďarština a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »
Příslovce
Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.
Nový!!: Maďarština a Příslovce · Vidět víc »
Příslovečné určení
Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.
Nový!!: Maďarština a Příslovečné určení · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Maďarština a Přísudek · Vidět víc »
Přívlastek
Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen.
Nový!!: Maďarština a Přívlastek · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Maďarština a Přízvuk · Vidět víc »
Přechodné sloveso
Přechodné (tranzitivní nebo též předmětové) sloveso je takové sloveso, které potřebuje mít ve větě předmět, aby jeho význam dával plně smysl.
Nový!!: Maďarština a Přechodné sloveso · Vidět víc »
Přechodník
Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje.
Nový!!: Maďarština a Přechodník · Vidět víc »
Přechylování
Přechylování neboli moceABZ slovník cizích slov, slovnik-cizich-slov.abz.cz, heslo moce, Ottova encyklopedie nové doby, cotoje.cz, heslo Přechylování, (z lat.) je tvorba slov v ženském rodě s významy odpovídajícími významům již existujících slov v rodě mužském nebo naopak.
Nový!!: Maďarština a Přechylování · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Maďarština a Předložka · Vidět víc »
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Nový!!: Maďarština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Nový!!: Maďarština a Předpona · Vidět víc »
Přivlastňovací zájmeno
#PŘESMĚRUJZájmeno#Typy zájmen.
Nový!!: Maďarština a Přivlastňovací zájmeno · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Maďarština a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Maďarština a Podkarpatská Rus · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Maďarština a Podmět · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Maďarština a Podstatné jméno · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Maďarština a Polština · Vidět víc »
Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Maďarština a Polsko · Vidět víc »
Polysyntetický jazyk
V lingvistice se polysyntetickými jazyky nazývají výrazně syntetické jazyky, tj.
Nový!!: Maďarština a Polysyntetický jazyk · Vidět víc »
Posesivní větná konstrukce
Posesivní minulý čas je v některých jazycích tvar trpného rodu, ve kterém je agens vyjádřen posesivní konstrukcí (tj. analogií slovesa mít).
Nový!!: Maďarština a Posesivní větná konstrukce · Vidět víc »
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Nový!!: Maďarština a Postalveolární souhláska · Vidět víc »
Postpozice
Postpozice je pozice za něčím.
Nový!!: Maďarština a Postpozice · Vidět víc »
Potenciál (lingvistika)
Potenciál (zkráceně POT) je slovesný způsob, který vyjadřuje možnost, pravděpodobnost.
Nový!!: Maďarština a Potenciál (lingvistika) · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Maďarština a Pravopis · Vidět víc »
Produktivita
Produktivita v ekonomii (existuje více výkladů pojmu „produktivita“, kupř. i v lingvistice nebo v biologii; zde se rozebírá z hlediska ekonomie jako vědy) je vztah mezi výsledkem a energií potřebnou k dosáhnutí tohoto výsledku.
Nový!!: Maďarština a Produktivita · Vidět víc »
Radoslav Rochallyi
978-80-973501-1-6, Poem title: Bisher Sample of Visual poetry, 2020, Poem title: GeneaWaste Radoslav Rochallyi (česká výslovnost: Rőžaji; maďarská výslovnost: Rőt͡ʃaːjiː)(* 1. května 1980 Bardejov Československo) je slovenský filosof, spisovatel s maďarskými a lemkovskými kořeny žijící v České republice.
Nový!!: Maďarština a Radoslav Rochallyi · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Maďarština a Rakousko · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Maďarština a Románské jazyky · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Maďarština a Rumuni · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Maďarština a Rumunsko · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Maďarština a Samohláska · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Maďarština a Sarmati · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Maďarština a Sedmihradsko · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Maďarština a Skloňování · Vidět víc »
Skythové
#PŘESMĚRUJ Skytové.
Nový!!: Maďarština a Skythové · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Maďarština a Slabika · Vidět víc »
Složenina
Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov).
Nový!!: Maďarština a Složenina · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Maďarština a Slované · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Maďarština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Maďarština a Slovensko · Vidět víc »
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Nový!!: Maďarština a Slovesný vid · Vidět víc »
Slovesný způsob
Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.
Nový!!: Maďarština a Slovesný způsob · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Maďarština a Slovinština · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Maďarština a Slovinsko · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Maďarština a Slovní zásoba · Vidět víc »
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Nový!!: Maďarština a Slovosled · Vidět víc »
Slovotvorba
Slovotvorba je nauka o tvoření slov, obohacování slovní zásoby.
Nový!!: Maďarština a Slovotvorba · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Maďarština a Souhláska · Vidět víc »
Spřežka
Spřežka je.
Nový!!: Maďarština a Spřežka · Vidět víc »
Spřežkový pravopis
Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.
Nový!!: Maďarština a Spřežkový pravopis · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Maďarština a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Maďarština a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Maďarština a Srbsko · Vidět víc »
Stupňování
Stupňování (též komparace, řidčeji gradace) v lingvistice znamená tvoření tvarů 2.
Nový!!: Maďarština a Stupňování · Vidět víc »
Sufix
Sufix je v lingvistice označení pro morfém připojovaný za kořen slova.
Nový!!: Maďarština a Sufix · Vidět víc »
Temporál
Temporál je část liturgického kalendáře obsahující rozdělení liturgického roku na jednotlivá liturgická období, jakož i svátky, které připomínají nějakou událost z dějin spásy (zejména Vánoce a Velikonoce).
Nový!!: Maďarština a Temporál · Vidět víc »
Terminativ
Terminativ je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Maďarština a Terminativ · Vidět víc »
Tisa
Tisa je řeka na Ukrajině, v Maďarsku a Srbsku.
Nový!!: Maďarština a Tisa · Vidět víc »
Translativ
Translativ je pád označující změnu stavu podstatného jména, do češtiny tedy přeložitelný spojením typu stávající se X nebo změněný za X a podobně.
Nový!!: Maďarština a Translativ · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Maďarština a Turci · Vidět víc »
Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Nový!!: Maďarština a Turečtina · Vidět víc »
Turkické jazyky
Turkické jazyky jsou jednou z větví altajské jazykové rodiny, ale někdy jsou pokládány za samostatnou jazykovou rodinu.
Nový!!: Maďarština a Turkické jazyky · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Maďarština a Tvarosloví · Vidět víc »
Typologická klasifikace jazyků
Typologická klasifikace jazyků pojednává o způsobech dělení různých typů jazyků podle různých hledisek.
Nový!!: Maďarština a Typologická klasifikace jazyků · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Maďarština a Ugrické jazyky · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Maďarština a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Maďarština a Uhersko · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Maďarština a Ukrajina · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Maďarština a Ural · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Maďarština a Uralské jazyky · Vidět víc »
Valence (lingvistika)
Valence (vaznost) je schopnost určité lexikální jednotky (slova) vázat na sebe další závislé jednotky (větné členy).
Nový!!: Maďarština a Valence (lingvistika) · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Maďarština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.
Nový!!: Maďarština a Větný člen · Vidět víc »
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Nový!!: Maďarština a Velární souhláska · Vidět víc »
Venezuela
Venezuela, plným názvem Bolívarovská republika Venezuela, je federativní republika na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře, v tropech severně od rovníku.
Nový!!: Maďarština a Venezuela · Vidět víc »
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Nový!!: Maďarština a Vibrantní souhláska · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Maďarština a Vojvodina · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Maďarština a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Vykání
Vykání je oslovování jedné osoby pomocí množného čísla (tj. užívání tvaru pro 2. osobu množného čísla v příslušném rodě místo tvaru pro 2. osobu jednotného čísla, v některých jazycích, např. v němčině a archaické češtině se užívá 3. osoba množného čísla, tzv. onikání), čímž se dané osobě prokazuje úcta.
Nový!!: Maďarština a Vykání · Vidět víc »
Zakarpatská oblast
Zakarpatská oblast (v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí.
Nový!!: Maďarština a Zakarpatská oblast · Vidět víc »
Zámuří
Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Zámuří neboli,, zámuřsky Prekmürsko, je nejvýchodnější část Slovinska.
Nový!!: Maďarština a Zámuří · Vidět víc »
Znělá glotální frikativa
Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Znělá glotální frikativa · Vidět víc »
Znělá palatální ploziva
Znělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Maďarština a Znělá palatální ploziva · Vidět víc »
1000
1000 (M) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře začal v pondělí.
Nový!!: Maďarština a 1000 · Vidět víc »
1430
Rok 1430 (MCDXXX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Maďarština a 1430 · Vidět víc »
1541
Bez popisu.
Nový!!: Maďarština a 1541 · Vidět víc »
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Maďarština a 1784 · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Maďarština a 1844 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Maďarština a 1918 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Maďarština a 6. století · Vidět víc »
834
Bez popisu.
Nový!!: Maďarština a 834 · Vidět víc »
