61 vztahy: Abessiv, Ablativ, Adessiv, Aglutinační jazyk, Allativ, Analytický jazyk, Švédština, Švédové, Švédsko, Baltofinské jazyky, Bengt Pohjanen, Chorvatština, Elativ, Essiv, Evropská charta jazyků, Finština, Finové, Finsko, Finsko-laponské jazyky, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Fonologie, Fredrikshamnský mír, Gällivare, Genitiv, Haparanda, Illativ, Indoevropské jazyky, Inessiv, Jmenný rod, Kiruna, Koncovka (mluvnice), Latinka, Nominativ, Norrbotten, Norrbotten (kraj), Obec, Partitiv, Příklonka, Petice, Podmět, Porvoo, Rusko, Sámové, Sámské jazyky, Skandinávie, Sloveso, Slovní zásoba, Spona (sloveso), Srbština, ..., Syntax, Torne, Tornské údolí, Translativ, Tvarosloví, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, Věta (lingvistika), Vokálová harmonie, Ylitornio, 2. říjen. Rozbalte index (11 více) »
Abessiv
Abessiv (zkratka ABE nebo ABES, z latinského abesse) je mluvnický pád, vyjadřující nedostatek nebo nepřítomnost něčeho.
Nový!!: Meänkieli a Abessiv · Vidět víc »
Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.
Nový!!: Meänkieli a Ablativ · Vidět víc »
Adessiv
Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Meänkieli a Adessiv · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Meänkieli a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Allativ
Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Meänkieli a Allativ · Vidět víc »
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Nový!!: Meänkieli a Analytický jazyk · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Meänkieli a Švédština · Vidět víc »
Švédové
Švédové (švédsky) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva.
Nový!!: Meänkieli a Švédové · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Meänkieli a Švédsko · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Meänkieli a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Bengt Pohjanen
Bengt Pohjanen (nar. 1944 ve vesnici Kassa, pošta Pajala) je trilingvní spisovatel, píšící, a v meänkieli, překladatel do švédštiny a duchovní nejprve luteránské, od roku 1984 švédské pravoslavné církve. Vystudoval filozofii a teologii. Doktorát obhájil roku 1979 na Stockholmské univerzitě. Je nejvýznamnějším spisovatelem údolí řeky Torne v severní Botnii. Píše romány, poezii, dramata, operní libreta a točí televizní dokumenty. V dílech se často zabývá severským pietismem, laestadianismem a korpelanismem. Do jazyka meänkieli přeložil Nový zákon a některé dialogy Platónovy. Pohjanen je tvůrce spisovné meänkieli. Roku 1985 vydal vůbec první román v meänkieli Lyykeri (Luger). Ústřední místo v jeho tvorbě má románová tzv. Tornedalská trilogie (úryvek v překladu do češtiny vyšel v časopise Plav 10/2011) a historický román Faravidova říše (česky 2016).
Nový!!: Meänkieli a Bengt Pohjanen · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Meänkieli a Chorvatština · Vidět víc »
Elativ
Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je „z místa pryč“.
Nový!!: Meänkieli a Elativ · Vidět víc »
Essiv
Essiv (zkratka ESS) je označení některých mluvnických pádů v uralských jazycích.
Nový!!: Meänkieli a Essiv · Vidět víc »
Evropská charta jazyků
Členské státy Evropské charty regionálních či menšinových jazyků – stav v lednu 2010 Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (anglicky European Charter for Regional or Minority Languages, francouzsky Charte européenne des langues régionales ou minoritaires) je dokument přijatý 5. 11.1992 některými členskými státy Rady Evropy.
Nový!!: Meänkieli a Evropská charta jazyků · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Meänkieli a Finština · Vidět víc »
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Nový!!: Meänkieli a Finové · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Meänkieli a Finsko · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Meänkieli a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Meänkieli a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Meänkieli a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Meänkieli a Fonologie · Vidět víc »
Fredrikshamnský mír
Fredrikshamnský mír (švédsky: Freden i Fredrikshamn, finsky: Haminan rauha) je označení pro mírovou smlouvu, uzavřenou 17. září 1809 mezi Švédskem a Ruskem v městě Fredrikshamn (dnes Hamina ve Finsku).
Nový!!: Meänkieli a Fredrikshamnský mír · Vidět víc »
Gällivare
Gällivare (nebo) je lokalita a sídlo okresu v provincii Norrbotten s počtem obyvatel 8449 (2010).
Nový!!: Meänkieli a Gällivare · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Meänkieli a Genitiv · Vidět víc »
Haparanda
Haparanda (finsky Haaparanta, v překladu osika + břeh řeky) je město v severním Švédsku v kraji Norrbotten.
Nový!!: Meänkieli a Haparanda · Vidět víc »
Illativ
Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.
Nový!!: Meänkieli a Illativ · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Meänkieli a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Inessiv
Inessiv (zkratka INE nebo INES, z latinského inesse) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Meänkieli a Inessiv · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Meänkieli a Jmenný rod · Vidět víc »
Kiruna
Centrum města. Kiruna je město ve Švédsku ležící za severním polárním kruhem, v kraji Norbotten, známé pro svoji těžbu železné rudy.
Nový!!: Meänkieli a Kiruna · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Meänkieli a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Meänkieli a Latinka · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Meänkieli a Nominativ · Vidět víc »
Norrbotten
Poloha provincie Norbotten na mapě Švédska. Norrbotten (znamenající Severní dno) je švédská provincie (landskap) v nejsevernější části Švédska.
Nový!!: Meänkieli a Norrbotten · Vidět víc »
Norrbotten (kraj)
Národní park Stora Sjöfallet v západní části Kraje Norrbotten. Kraj Norrbotten (švédsky Norrbottens län) je nejsevernější a největší kraj Švédska.
Nový!!: Meänkieli a Norrbotten (kraj) · Vidět víc »
Obec
Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.
Nový!!: Meänkieli a Obec · Vidět víc »
Partitiv
Partitiv (zkratka PART nebo PTV) je mluvnický pád, který označuje „část celku“, „neurčité množství něčeho“.
Nový!!: Meänkieli a Partitiv · Vidět víc »
Příklonka
Příklonka (enklitikon) je slovo (zpravidla krátké), které nemá vlastní přízvuk.
Nový!!: Meänkieli a Příklonka · Vidět víc »
Petice
Petice (z lat. petitio – žádost) je písemně podaná žádost občanů, tzv.
Nový!!: Meänkieli a Petice · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Meänkieli a Podmět · Vidět víc »
Porvoo
Radnice Porvoo (švédsky Borgå) je finské město a přístav na pobřeží Finského zálivu.
Nový!!: Meänkieli a Porvoo · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Meänkieli a Rusko · Vidět víc »
Sámové
Sámové (také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci) jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska.
Nový!!: Meänkieli a Sámové · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Meänkieli a Sámské jazyky · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Meänkieli a Skandinávie · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Meänkieli a Sloveso · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Meänkieli a Slovní zásoba · Vidět víc »
Spona (sloveso)
Sponová slovesa (také kopula) se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem.
Nový!!: Meänkieli a Spona (sloveso) · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Meänkieli a Srbština · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Meänkieli a Syntax · Vidět víc »
Torne
Torne (severní sámštinou Duortnoseatnu, tornedalskou finštinou Tornionväylä) je řeka v severním Švédsku (Norrbotten), přičemž na dolním toku (od soutoku s řekou Muonio) tvoří asi polovina její délky státní hranici s Finskem (Laponsko).
Nový!!: Meänkieli a Torne · Vidět víc »
Tornské údolí
Poloha řeky Torne Tornské údolí (fin. Tornionjokilaakso, šv. Tornedalen) je údolí ležící na hranicích Finska a Švédska.
Nový!!: Meänkieli a Tornské údolí · Vidět víc »
Translativ
Translativ je pád označující změnu stavu podstatného jména, do češtiny tedy přeložitelný spojením typu stávající se X nebo změněný za X a podobně.
Nový!!: Meänkieli a Translativ · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Meänkieli a Tvarosloví · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Meänkieli a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Meänkieli a Uralské jazyky · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Meänkieli a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Meänkieli a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Ylitornio
Ylitornio (severosámsky Badje-Duortnus, švédsky Övertorneå) je obec ve Finsku v provincii Laponsko.
Nový!!: Meänkieli a Ylitornio · Vidět víc »
2. říjen
2.
Nový!!: Meänkieli a 2. říjen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Meankieli, Tornedalská finština.