Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Agustín de Iturbide, Ústava z Cádizu, Španělská válka za nezávislost, Španělské impérium, Španělsko, Římskokatolická církev, Bourboni, Celaya, Ferdinand VII., Guanajuato (město), Hispanoamerické války za nezávislost, Místokrálovství Nové Španělsko, Miguel Hidalgo y Costilla, Monarchie, Napoleonské války, První Mexické císařství, San Miguel de Allende, Vicente Guerrero.
Agustín de Iturbide
Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu (27. září 1783 Morelia – 19. července 1824 Padilla) byl mexický voják a politik.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Agustín de Iturbide · Vidět víc »
Ústava z Cádizu
#PŘESMĚRUJ Španělská ústava z roku 1812.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Ústava z Cádizu · Vidět víc »
Španělská válka za nezávislost
Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »
Španělské impérium
Španělské impérium neboli Španělská říše (španělsky Imperio Español, latinsky Imperium Hispanicum) bylo jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších koloniálních říší v historii.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Španělské impérium · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Španělsko · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Bourboni · Vidět víc »
Celaya
Celaya je město v mexickém státě Guanajuato.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Celaya · Vidět víc »
Ferdinand VII.
Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Ferdinand VII. · Vidět víc »
Guanajuato (město)
Guanajuato je mexické město v centrální části státu.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Guanajuato (město) · Vidět víc »
Hispanoamerické války za nezávislost
Hispanoamerické války za nezávislost byly sérií ozbrojených konfliktů v amerických územích Španělské koloniální říše, které probíhaly v první třetině 19. století.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Hispanoamerické války za nezávislost · Vidět víc »
Místokrálovství Nové Španělsko
Nové Španělsko bývalo španělskou kolonií, která zahrnovala rozlehlá území v Severní a Střední Americe, Karibiku a asijsko-mikronéském regionu.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Místokrálovství Nové Španělsko · Vidět víc »
Miguel Hidalgo y Costilla
Miguel Hidalgo y Costilla (8. května 1753, Pénjamo, Guanajuato – 30. července 1811, Chihuahua (město), Chihuahua) byl římskokatolický kněz v Novém Španělsku, který je hlavním představitelem 1.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Miguel Hidalgo y Costilla · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Monarchie · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Napoleonské války · Vidět víc »
První Mexické císařství
Mexické císařství (španělsky Imperio Mexicano) je název zaniklého státu na území Mexika v letech 1822–1823 a 1864–1867 (viz Druhé mexické císařství).
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a První Mexické císařství · Vidět víc »
San Miguel de Allende
San Miguel de Allende je mexické město v centrální části země ve státě Guanajuato.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a San Miguel de Allende · Vidět víc »
Vicente Guerrero
Vicente Ramón Guerrero Saldaña (10. srpna 1782 - 14. února 1831) byl jedním z předních revolučních generálů mexické války za nezávislost.
Nový!!: Mexická válka za nezávislost a Vicente Guerrero · Vidět víc »
