Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Aškenázští Židé, Amulet, Šema Jisra'el, Šestidenní válka, Šulchan aruch, Davidova hvězda, Desatero, Halacha, Hebrejské písmo, Izrael, Jeruzalémský chrám, Judaismus, Kašrut, Kabala, Karaité, Kumrán, Maimonides, Mišne Tora, Micva, Minhag, Onkelos, Pergamen, Požehnání (judaismus), Samaritáni, Sefer Tora, Sofer, Staré Město (Jeruzalém), Talmud, Tóra, Tfilin, 13. století, 14. století, 1967, 613 micvot.
Aškenázští Židé
Aškenázové (אשכנזים, Aškenazim), též aškenázští Židé (יהדות אשכנז, jahadut Aškenaz), jsou Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy.
Nový!!: Mezuza a Aškenázští Židé · Vidět víc »
Amulet
Amulet je předmět, který má svou magickou silou chránit svého nositele.
Nový!!: Mezuza a Amulet · Vidět víc »
Šema Jisra'el
Šema Jisra'el (doslova Slyš, Izraeli; zkráceně Šema, hebrejsky, „Slyš!“) je jedna z nejdůležitějších židovských modliteb a vyznání víry (krédo) judaismu. Jedná se o jeden z ústředních a nejstarších prvků židovské liturgie. V souvislosti s liturgií se takto někdy označuje i celá pasáž, přesně nazývaná kri'at Šema, dosl. „čtení Šema“. Text prvních dvou částí Šema je obsažen také ve svitcích mezuzy a tfilin.
Nový!!: Mezuza a Šema Jisra'el · Vidět víc »
Šestidenní válka
Šestidenní válka (milchemet šešet ha‑jamim, resp. třetí arabsko-izraelská válka) z 5.–10.
Nový!!: Mezuza a Šestidenní válka · Vidět víc »
Šulchan aruch
Šulchan aruch („Prostřený stůl“) je halachický kodex shrnující židovské náboženské právo.
Nový!!: Mezuza a Šulchan aruch · Vidět víc »
Davidova hvězda
Davidova hvězda Davidova hvězda, kterou museli nosit Židé za druhé světové války viditelně našitou na svém oblečení Davidova hvězda (hebrejsky מָגֵן דָּוִד, magen David, doslova „štít Davidův“) byla až do konce 17.
Nový!!: Mezuza a Davidova hvězda · Vidět víc »
Desatero
Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého deka deset + logos slovo, Deset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života.
Nový!!: Mezuza a Desatero · Vidět víc »
Halacha
Halacha (od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic.
Nový!!: Mezuza a Halacha · Vidět víc »
Hebrejské písmo
vokalizovaný text (dole) Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština, jidiš, ladino a dříve též například slovanský lešon Kena’an.
Nový!!: Mezuza a Hebrejské písmo · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Mezuza a Izrael · Vidět víc »
Jeruzalémský chrám
Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.
Nový!!: Mezuza a Jeruzalémský chrám · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Mezuza a Judaismus · Vidět víc »
Kašrut
Kašrut označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost.
Nový!!: Mezuza a Kašrut · Vidět víc »
Kabala
Kabala je druh židovské mystiky.
Nový!!: Mezuza a Kabala · Vidět víc »
Karaité
Karaimové nebo Karaité (karaimsky v krymském nářečí: plurál къарайлар → Karajlar v trakaiském nářečí: plurál Karajlar,: plurál Karajlar,: singulár קָרָאִים – Kara'im) také známí jako Karaimi a Karaji, jsou komunita etnických semitských národů ve východní Evropě vyznávající karaitský judaismus.
Nový!!: Mezuza a Karaité · Vidět víc »
Kumrán
Umístění Kumránu Kumrán (někdy Qumran, Chirbet Kumrán – „Zřícenina Kumrán“) je archeologické naleziště na suché planině u severozápadního břehu Mrtvého moře ve Státě Palestina na Západním břehu Jordánu.
Nový!!: Mezuza a Kumrán · Vidět víc »
Maimonides
Moše ben Majmon (zkráceně Rambam, v Evropě známý jako Maimonides,Maimonides.
Nový!!: Mezuza a Maimonides · Vidět víc »
Mišne Tora
Mišne Tora („Opakování / učení zákona / Tóry“), někdy uváděná též jako Jad chazaka („Silná ruka“, podle verše) je halachický kodex shrnující židovské náboženské právo.
Nový!!: Mezuza a Mišne Tora · Vidět víc »
Micva
Micva (plurál:, micvot) znamená „přikázání“, ale v hlubším slova smyslu také „spojení“.
Nový!!: Mezuza a Micva · Vidět víc »
Minhag
Minhag (zvyk či zvyklost; pl. minhagim) je v judaismu akceptovaný zvyk nebo skupina zvyků.
Nový!!: Mezuza a Minhag · Vidět víc »
Onkelos
Onkelos či přesněji Onkelos ha-ger je jméno proselyty, jenž je autorem targumu zvaného Targum Onkelos, což je vynikající a nejznámější aramejský překlad Pěti knih Mojžíšových neboli Tóry.
Nový!!: Mezuza a Onkelos · Vidět víc »
Pergamen
kozí kůže napnutý na dřevěném rámu Pergamen je nevydělaná, při napětí sušená a hlazená zvířecí kůže, v minulosti používaná jako psací materiál.
Nový!!: Mezuza a Pergamen · Vidět víc »
Požehnání (judaismus)
Požehnání (bracha; pl., brachot) je v judaismu modlitba recitovaná ve specifickém místě obřadu, liturgie nebo jiné činnosti.
Nový!!: Mezuza a Požehnání (judaismus) · Vidět víc »
Samaritáni
Samaritáni (hebrejsky: שומרונים, Šomronim; sg. שומרון, Šomron) jsou nábožensko-etnickou skupinou v Izraeli a na autonomních palestinských územích.
Nový!!: Mezuza a Samaritáni · Vidět víc »
Sefer Tora
Svitek Tóry Sefer Tora (dosl. „kniha (svitek) zákona“) je v současnosti standardní označení pro pergamenový svitek s textem Tóry používaný k liturgickému čtení při bohoslužbách.
Nový!!: Mezuza a Sefer Tora · Vidět víc »
Sofer
Sofer Šlomo Wašadi kolem roku 1937 Sofer (hebrejsky, množné číslo sofrim, „písař“; česky uváděno i jako „písmař“, v druhotném významu překládáno v Novém zákoně jako „zákoník“) je v judaismu označení písaře, který se věnuje psaní svitků tóry a dalších textů tradičním způsobem a v souladu s židovskými náboženskými předpisy.
Nový!!: Mezuza a Sofer · Vidět víc »
Staré Město (Jeruzalém)
Jeruzalémské Staré Město je starobylá část Jeruzaléma o rozloze zhruba 1 km², obklopená jeruzalémskými hradbami.
Nový!!: Mezuza a Staré Město (Jeruzalém) · Vidět víc »
Talmud
Talmud, od למד – učit, tedy učení, je soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné.
Nový!!: Mezuza a Talmud · Vidět víc »
Tóra
Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.
Nový!!: Mezuza a Tóra · Vidět víc »
Tfilin
Ukázka tfilin Izraelský voják modlící se s tfilin Tfilin (od tfila, doslova modlitba) jsou modlitební řemínky a jeden z nejstarších znaků judaismu.
Nový!!: Mezuza a Tfilin · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Mezuza a 13. století · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Mezuza a 14. století · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mezuza a 1967 · Vidět víc »
613 micvot
613 micvot nebo 613 přikázání (přepsáno jako tarjag micvot, TaRJaG je akronym numerické hodnoty „613“) je koncept židovského náboženství, podle kterého Tóra obsahuje celkem 613 micvot (v hebrejštině: „přikázání“ (pl.), od sg. micva –; od kořene צוה, c-v-h „přikazovat“), které Bůh nařídil Izraeli.
Nový!!: Mezuza a 613 micvot · Vidět víc »
