Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Miguel Miramón

Index Miguel Miramón

Miguel Miramón, celým jménem Miguel Gregorio de la Luz Atenógenes Miramón y Tarelo, (17. listopadu 1831 Ciudad de México – 19. června 1867 Cerro de las Campanas, Mexiko) byl mexický voják a politik.

38 vztahy: Aristokracie, Armáda Spojených států amerických, Římskokatolická církev, Benito Juárez, Berlín, Charisma, Ciudad de México, Druhé mexické císařství, Evropa, François Achille Bazaine, Francie, Jezdectvo, Konzervatismus, Maxmilián I. Mexický, Mexicko-americká válka, Mexiko, Monarchie, Napoleon III., Partyzánská válka, Politik, Republika, Santiago de Querétaro, Seznam představitelů Mexika, Spojené státy americké, Taktika, Tomás Mejía, Trest smrti, 13. srpen, 15. srpen, 17. listopad, 1831, 1859, 1860, 1867, 19. červen, 19. únor, 2. únor, 24. prosinec.

Aristokracie

Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.

Nový!!: Miguel Miramón a Aristokracie · Vidět víc »

Armáda Spojených států amerických

Armáda Spojených států amerických je jednou ze šesti složek Ozbrojených sil Spojených států amerických.

Nový!!: Miguel Miramón a Armáda Spojených států amerických · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Miguel Miramón a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Benito Juárez

Benito Juárez Benito Pablo Juárez García (21. března 1806 Guelatao de Juárez – 18. července 1872 Ciudad de México) byl mexický politik ale původem byl zapotékovský Indián.

Nový!!: Miguel Miramón a Benito Juárez · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Miguel Miramón a Berlín · Vidět víc »

Charisma

Charisma (řec. χάρισμα obdarování, projev přízně) je zvláštní dar nebo rys osobní přitažlivosti a kouzla.

Nový!!: Miguel Miramón a Charisma · Vidět víc »

Ciudad de México

Ciudad de México, Mexiko, (Mexico City, španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.

Nový!!: Miguel Miramón a Ciudad de México · Vidět víc »

Druhé mexické císařství

#PŘESMĚRUJ Druhé Mexické císařství.

Nový!!: Miguel Miramón a Druhé mexické císařství · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Miguel Miramón a Evropa · Vidět víc »

François Achille Bazaine

François Achille Bazaine (13. února 1811 Versailles – 23. září 1888 Madrid) byl francouzský maršál.

Nový!!: Miguel Miramón a François Achille Bazaine · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Miguel Miramón a Francie · Vidět víc »

Jezdectvo

bitvy u Waterloo Jezdectvo, jízda nebo též kavalerie jsou oddíly vojáků bojujících na koních, v minulosti se též ojediněle využívalo velbloudů či slonů.

Nový!!: Miguel Miramón a Jezdectvo · Vidět víc »

Konzervatismus

Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.

Nový!!: Miguel Miramón a Konzervatismus · Vidět víc »

Maxmilián I. Mexický

Maxmilián I. Mexický (španělsky, rozený jako (6. července 1832 Vídeň – 19. června 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko) byl člen rakouské císařské, habsbursko-lotrinské dynastie. Díky podpoře francouzského císaře Napoleona III. a skupiny mexických royalistů byl 10. dubna 1864 prohlášen mexickým císařem. Mnoho zahraničních vlád odmítlo uznat jeho vládu, zejména sousední Spojené státy americké. USA také podpořily mexické republikánské povstalce vedené sesazeným prezidentem Benitem Juárezem, který Maxmiliána svrhl, roku 1867 v Querétaru zajal a nechal popravit.

Nový!!: Miguel Miramón a Maxmilián I. Mexický · Vidět víc »

Mexicko-americká válka

separatistickými tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu Mexicko-americká válka nebo Americko-mexická válkaVe Spojených státech je tento konflikt znám jako Mexická válka.

Nový!!: Miguel Miramón a Mexicko-americká válka · Vidět víc »

Mexiko

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě.

Nový!!: Miguel Miramón a Mexiko · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Nový!!: Miguel Miramón a Monarchie · Vidět víc »

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.

Nový!!: Miguel Miramón a Napoleon III. · Vidět víc »

Partyzánská válka

poloostrovní války od portugalského malíře Roque Gameira. Termín „guerrilla“ vznikl během tohoto konfliktu, který probíhal na počátku 19. století. Francouzský partyzán Partyzánský boj (někdy zvaný též jako guerrilla (šp.), drobná válka či záškodnická válka) je forma vedení ozbrojeného konfliktu, která se vyhýbá velkým a rozhodujícím bitvám a soustředí se na drobné dílčí přepadové akce.

Nový!!: Miguel Miramón a Partyzánská válka · Vidět víc »

Politik

První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.

Nový!!: Miguel Miramón a Politik · Vidět víc »

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.

Nový!!: Miguel Miramón a Republika · Vidět víc »

Santiago de Querétaro

Santiago de Querétaro (zkráceně též Querétaro) je mexické město nacházející se v centrální části země zhruba 210 km severozápadně od Ciudad de México.

Nový!!: Miguel Miramón a Santiago de Querétaro · Vidět víc »

Seznam představitelů Mexika

Vlajka mexického prezidentaPoměr stran: 4:7 Vlajka mexického prezidenta na mořiPoměr stran: 4:7 Toto je seznam představitelů mexického státu od konce války za nezávislost a vzniku mexického císařství v roce 1821.

Nový!!: Miguel Miramón a Seznam představitelů Mexika · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Miguel Miramón a Spojené státy americké · Vidět víc »

Taktika

Taktika (z řec. taktiké techné, umění seřadit vojsko) se používá ve vícero souvislostech.

Nový!!: Miguel Miramón a Taktika · Vidět víc »

Tomás Mejía

Tomás Mejía (výslovnost mechíja) (17. září 1820 Pinal de Amoles, Sierra Gorda, Querétaro – 19. června 1867 Santiago de Querétaro) byl mexický generál.

Nový!!: Miguel Miramón a Tomás Mejía · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Nový!!: Miguel Miramón a Trest smrti · Vidět víc »

13. srpen

13.

Nový!!: Miguel Miramón a 13. srpen · Vidět víc »

15. srpen

15.

Nový!!: Miguel Miramón a 15. srpen · Vidět víc »

17. listopad

17.

Nový!!: Miguel Miramón a 17. listopad · Vidět víc »

1831

1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Miguel Miramón a 1831 · Vidět víc »

1859

1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Miguel Miramón a 1859 · Vidět víc »

1860

1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Miguel Miramón a 1860 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Miguel Miramón a 1867 · Vidět víc »

19. červen

19.

Nový!!: Miguel Miramón a 19. červen · Vidět víc »

19. únor

19.

Nový!!: Miguel Miramón a 19. únor · Vidět víc »

2. únor

2.

Nový!!: Miguel Miramón a 2. únor · Vidět víc »

24. prosinec

24.

Nový!!: Miguel Miramón a 24. prosinec · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Miguel Miramon.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »