Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Arsen, Arthur Schopenhauer, Černovice (Ukrajina), Básník, Berlín, Berlínská smlouva (1878), Besarábie, Bipolární afektivní porucha, Botoșani, Bukovina (země), Bukurešť, Dobrudža, Ekonomie, Filosofie, Folklór, Friedrich Schiller, Gymnázium, Historie, Iași, Immanuel Kant, Ion Creangă, Itálie, Jasy, Knihovna (instituce), Kritika čistého rozumu, Lingvistika, Lyrická poezie, Maturita, Menšina, Moldávie, Muzeum, Němčina, Německá literatura, Nicolae Iorga, Novela (literatura), Pařížská komuna, Pamflet, Pešť, Pesimismus, Pitva, Pohádka, Právo, Rakousko-Uhersko, Revoluce v roce 1848, Romantismus, Romantismus (literatura), Rumunština, Rumuni, Rumunská literatura, Rumunské leu, ..., Rumunsko, Rusko, Sebevražda, Sedmihradsko, Sonet, Stipendium, Strofa, Syfilis, Titu Maiorescu, Učitel, Vaslui, Vídeň, Vilém Závada, 15. červen, 15. leden, 1818, 1850, 1858, 1866, 1867, 1869, 1870, 1871, 1872, 1873, 1874, 1875, 1876, 1877, 1878, 1879, 1880, 1881, 1883, 1884, 1885, 1888, 1889, 1904, 1964, 25. únor. Rozbalte index (41 více) »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Mihai Eminescu a Arsen · Vidět víc »
Arthur Schopenhauer
Arthur Schopenhauer (1855) Arthur Schopenhauer (22. února 1788, Gdaňsk – 21. září 1860, Frankfurt nad Mohanem) byl německý filosof 19. století.
Nový!!: Mihai Eminescu a Arthur Schopenhauer · Vidět víc »
Černovice (Ukrajina)
Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.
Nový!!: Mihai Eminescu a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »
Básník
Guillaume Apollinaire kaligram (1918) Básník nebo básnířka je tvůrce poezie.
Nový!!: Mihai Eminescu a Básník · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Mihai Eminescu a Berlín · Vidět víc »
Berlínská smlouva (1878)
Berlínském kongresu. Berlínská smlouva byl závěrečný akt Berlínského kongresu v roce 1878, kterým Spojené království, Německá říše, Itálie, Rakousko-Uhersko, Francie, Rusko a Osmanská říše revidovali Sanstefanskou mírovou smlouvu podepsanou 3.
Nový!!: Mihai Eminescu a Berlínská smlouva (1878) · Vidět víc »
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Nový!!: Mihai Eminescu a Besarábie · Vidět víc »
Bipolární afektivní porucha
Bipolární afektivní porucha (BAP), známá také jako maniakální deprese (MD) nebo pod starším označením maniodepresivní psychóza (MDP), maniodeprese (MD) je závažná duševní porucha, při níž se střídá stav mánie a deprese.
Nový!!: Mihai Eminescu a Bipolární afektivní porucha · Vidět víc »
Botoșani
Botoșani (zastarale česky Botušany) je město na severu rumunské Moldávie, hlavní město župy Botoșani.
Nový!!: Mihai Eminescu a Botoșani · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Mihai Eminescu a Bukovina (země) · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Mihai Eminescu a Bukurešť · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Mihai Eminescu a Dobrudža · Vidět víc »
Ekonomie
Ekonomie je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků (zejména zboží, služeb a peněz), a zkoumá, jak jsou omezené zdroje alokovány mezi jednotlivá alternativní využití.
Nový!!: Mihai Eminescu a Ekonomie · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Mihai Eminescu a Filosofie · Vidět víc »
Folklór
valašském lidovém kroji Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.
Nový!!: Mihai Eminescu a Folklór · Vidět víc »
Friedrich Schiller
Friedrich Schiller (cca v letech 1786 – 1791) Friedrich Schiller Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik.
Nový!!: Mihai Eminescu a Friedrich Schiller · Vidět víc »
Gymnázium
Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nový!!: Mihai Eminescu a Gymnázium · Vidět víc »
Historie
#PŘESMĚRUJ Dějiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Mihai Eminescu a Historie · Vidět víc »
Iași
#přesměruj Jasy.
Nový!!: Mihai Eminescu a Iași · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Mihai Eminescu a Immanuel Kant · Vidět víc »
Ion Creangă
Ion Creangă, také známý jako Nica al lui Ştefan Petrei, Ion Torcălău nebo Ioan Ştefănescu (1. březen 1837, nebo 10. červen 1839, Târgu Neamț – 31. prosinec 1889, Iași) byl populární rumunský spisovatel, klíčová postava rumunské literatury 19.
Nový!!: Mihai Eminescu a Ion Creangă · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Mihai Eminescu a Itálie · Vidět víc »
Jasy
Jasy je třetí největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum.
Nový!!: Mihai Eminescu a Jasy · Vidět víc »
Knihovna (instituce)
Strahově. Knihovna (řidčeji též bibliotéka nebo moderně jako mediatéka) je instituce sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek (tj. jakýchkoli samostatně evidovaných jednotek, nejen knih) veřejnosti.
Nový!!: Mihai Eminescu a Knihovna (instituce) · Vidět víc »
Kritika čistého rozumu
Kritika čistého rozumu (KČR) je nejvýznamnější dílo německého filosofa Immanuela Kanta a jedno z nejvlivnějších filosofických děl vůbec.
Nový!!: Mihai Eminescu a Kritika čistého rozumu · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Mihai Eminescu a Lingvistika · Vidět víc »
Lyrická poezie
Lyrika je literární druh, který nemá děj, je to druh poezie vyslovující básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady, upřednostňující monologické vyjádření v první osobě.
Nový!!: Mihai Eminescu a Lyrická poezie · Vidět víc »
Maturita
Maturita je zkouška zakončující úplné středoškolské vzdělání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED) v různých evropských zemích včetně České republiky.
Nový!!: Mihai Eminescu a Maturita · Vidět víc »
Menšina
Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.
Nový!!: Mihai Eminescu a Menšina · Vidět víc »
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Nový!!: Mihai Eminescu a Moldávie · Vidět víc »
Muzeum
Praze Ashmoleovo muzeum, vchod Louvre v noci Vatikánská muzea, Řím Guggenheimovo muzeum, Bilbao Muzejní ostrov v Berlíně Námořní muzeum ve Štětíně, Polsko Guggenheimovo museum v New Yorku Muzeum (musaion.
Nový!!: Mihai Eminescu a Muzeum · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Mihai Eminescu a Němčina · Vidět víc »
Německá literatura
Německá literatura je (v užším smyslu) označení pro literaturu vzniklou na území dnešního Německa.
Nový!!: Mihai Eminescu a Německá literatura · Vidět víc »
Nicolae Iorga
Nicolae Iorga (Nicolas Jorga, 17. leden 1871, Botoșani - 27. listopad 1940, Strejnicu, Prahova) byl historik, univerzitní profesor, literární kritik, memoárista, dramatik, básník a rumunský politik.
Nový!!: Mihai Eminescu a Nicolae Iorga · Vidět víc »
Novela (literatura)
Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje.
Nový!!: Mihai Eminescu a Novela (literatura) · Vidět víc »
Pařížská komuna
Pařížská komuna (La Commune de Paris) byla radikálně socialistická a revoluční vláda, která držela moc na území Paříže od 18.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pařížská komuna · Vidět víc »
Pamflet
Pamflet (v užším smyslu slova hanopis) je kratší literární dílo s hanlivým, kritizujícím obsahem.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pamflet · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pešť · Vidět víc »
Pesimismus
Podle pesimisty je sklenice napůl ''prázdná''. Pesimismus (z lat. pessimum, to nejhorší), česky škarohlídství, znamená obecný postoj a přesvědčení, že věci jsou špatné nebo zlé a budou patrně ještě horší.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pesimismus · Vidět víc »
Pitva
Nicolaese TulpaPitva, taktéž obdukce, sekcehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php nebo autopsie, je druh medicínského nebo veterinárního úkonu, při kterém odborný specialista rozděluje mrtvé tělo na části.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pitva · Vidět víc »
Pohádka
Gustave Doré: ''Matka Husa čte pohádky'' (1861, ilustrace – rytina) Pohádka, dříve též báchorka je původně folklórní žánr závislý na ústní lidové slovesnosti.
Nový!!: Mihai Eminescu a Pohádka · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Mihai Eminescu a Právo · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Mihai Eminescu a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Mihai Eminescu a Romantismus · Vidět víc »
Romantismus (literatura)
Michaila Jurjeviče Lermontova z roku 1837. Romantismus je široké umělecké hnutí především první poloviny 19. století, které vzniklo jako umělecký protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovala Velká francouzská revoluce.
Nový!!: Mihai Eminescu a Romantismus (literatura) · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rumuni · Vidět víc »
Rumunská literatura
Nejstarší psaná rumunská literární památka: ''Scrisoarea lui Neacșu din Câmpulung'' (1521) Rumunská literatura je literatura vzniklá v rumunštině.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rumunská literatura · Vidět víc »
Rumunské leu
#PŘESMĚRUJ Rumunský lei.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rumunské leu · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Mihai Eminescu a Rusko · Vidět víc »
Sebevražda
Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.
Nový!!: Mihai Eminescu a Sebevražda · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Mihai Eminescu a Sedmihradsko · Vidět víc »
Sonet
Sonet 61 v kvartě Shakespearových sonetů z roku 1609 Sonet (z provensálského sonet nebo z italského sonetto, tj. písnička) je literární poetický útvar, který vznikl v 1.
Nový!!: Mihai Eminescu a Sonet · Vidět víc »
Stipendium
Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce.
Nový!!: Mihai Eminescu a Stipendium · Vidět víc »
Strofa
Strofa (česky sloka) je dílčí útvar ve výstavbě básně.
Nový!!: Mihai Eminescu a Strofa · Vidět víc »
Syfilis
Syfilis (též příjice nebo lues, dříve francouzská, galská či uherská nemoc) je pohlavně přenosnou infekcí způsobovanou bakterií Treponema pallidum z kmene spirochét.
Nový!!: Mihai Eminescu a Syfilis · Vidět víc »
Titu Maiorescu
Titu Liviu Maiorescu (15. ledna 1840, Craiova – 18. června 1917, Bukurešť) byl rumunský politik a literární kritik.
Nový!!: Mihai Eminescu a Titu Maiorescu · Vidět víc »
Učitel
Učitel ve třídě Učitel neboli pedagog (někdy také označován jako kantor) je člověk, který jako profesionál vychovává a vzdělává, nejčastěji ve škole.
Nový!!: Mihai Eminescu a Učitel · Vidět víc »
Vaslui
Vaslui je hlavní město stejnojmenné župy v rumunské Moldávii.
Nový!!: Mihai Eminescu a Vaslui · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Mihai Eminescu a Vídeň · Vidět víc »
Vilém Závada
Vilém Závada (22. května 1905, Hrabová, nyní součást Ostravy – 30. listopadu 1982, Praha) byl moravský básník, spisovatel a překladatel.
Nový!!: Mihai Eminescu a Vilém Závada · Vidět víc »
15. červen
15.
Nový!!: Mihai Eminescu a 15. červen · Vidět víc »
15. leden
15.
Nový!!: Mihai Eminescu a 15. leden · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1818 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1850 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1858 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1867 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1871 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1872 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1873 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1874 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1875 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1876 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1877 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1878 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1879 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1880 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1881 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1883 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1884 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1885 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1888 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1889 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1904 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mihai Eminescu a 1964 · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Mihai Eminescu a 25. únor · Vidět víc »
