Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Berlín, Budapešť, Nacismus, Seznam vítězů mužské čtyřhry na MS ve stolním tenise, Seznam vítězů mužské dvouhry na MS ve stolním tenise, Seznam vítězů smíšených dvojic na MS ve stolním tenise, Stolní tenis, Sydney, Viktor Barna, 12. leden, 1912, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1962, 20. březen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Miklós Szabados a Berlín · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Miklós Szabados a Budapešť · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Miklós Szabados a Nacismus · Vidět víc »
Seznam vítězů mužské čtyřhry na MS ve stolním tenise
Seznam vítězů mužské čtyřhry na MS ve stolním tenise uvádí přehled mužských dvojic, které získaly medaile na Mistrovstvích světa ve stolním tenise.
Nový!!: Miklós Szabados a Seznam vítězů mužské čtyřhry na MS ve stolním tenise · Vidět víc »
Seznam vítězů mužské dvouhry na MS ve stolním tenise
Seznam vítězů mužské dvouhry na MS ve stolním tenise uvádí přehled mužů, kteří získali medaile ve dvouhře na Mistrovstvích světa ve stolním tenise.
Nový!!: Miklós Szabados a Seznam vítězů mužské dvouhry na MS ve stolním tenise · Vidět víc »
Seznam vítězů smíšených dvojic na MS ve stolním tenise
Seznam vítězů smíšených dvojic na MS ve stolním tenise uvádí přehled smíšených dvojic, které získaly medaile na Mistrovstvích světa ve stolním tenise.
Nový!!: Miklós Szabados a Seznam vítězů smíšených dvojic na MS ve stolním tenise · Vidět víc »
Stolní tenis
Stolní tenis Stolní tenis (dříve též ping pong, hovorově pinec, pinčes;, pinyin: pīngpāng qiú, český přepis: pching pchang čchiou) je bezkontaktní míčový sport hraný s pálkou.
Nový!!: Miklós Szabados a Stolní tenis · Vidět víc »
Sydney
Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii, jde o hlavní město Nového Jižního Walesu.
Nový!!: Miklós Szabados a Sydney · Vidět víc »
Viktor Barna
Viktor Barna (24. srpna 1911, Budapešť – 28. února 1972, Lima) byl legendární maďarský stolní tenista.
Nový!!: Miklós Szabados a Viktor Barna · Vidět víc »
12. leden
12.
Nový!!: Miklós Szabados a 12. leden · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Miklós Szabados a 1912 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Miklós Szabados a 1929 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Miklós Szabados a 1930 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Miklós Szabados a 1931 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Miklós Szabados a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Miklós Szabados a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Miklós Szabados a 1934 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Miklós Szabados a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Miklós Szabados a 1936 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Miklós Szabados a 1962 · Vidět víc »
20. březen
20.
Nový!!: Miklós Szabados a 20. březen · Vidět víc »
