Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Cazin, Cazinská vzpoura, Cyrilice, Druhá světová válka, Josip Broz Tito, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávská lidová armáda, Kolektivizace v Jugoslávii, Komunismus, Kontrarevoluce, Petr II. Karađorđević, Slunj, Socialistická republika Chorvatsko, Srbština, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Trest smrti, Vojvodina, 1908, 1950, 6. květen.
Cazin
Cazin (dříve německy Zassin, původně z latinského Cassino) je město a općina v Unsko-sanském kantonu muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny na severozápadě Bosny a Hercegoviny, 18 km severně od Bihače.
Nový!!: Mile Devrnja a Cazin · Vidět víc »
Cazinská vzpoura
Cazinská vzpoura (srbochorvatsky Cazinska buna/Цазинска буна) byla vzpourou bosenského obyvatelstva v tzv.
Nový!!: Mile Devrnja a Cazinská vzpoura · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Mile Devrnja a Cyrilice · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Mile Devrnja a Druhá světová válka · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Mile Devrnja a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Mile Devrnja a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Mile Devrnja a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Kolektivizace v Jugoslávii
Kolektivizace v Jugoslávii probíhala krátce po druhé světové válce, v souvislosti s tím, jak komunisté obnovovali ekonomickou strukturu země s důrazem na poměry v Sovětském svazu.
Nový!!: Mile Devrnja a Kolektivizace v Jugoslávii · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Mile Devrnja a Komunismus · Vidět víc »
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Nový!!: Mile Devrnja a Kontrarevoluce · Vidět víc »
Petr II. Karađorđević
Petr II.
Nový!!: Mile Devrnja a Petr II. Karađorđević · Vidět víc »
Slunj
Slunj je město v centrální části Chorvatska, v blízkosti města Karlovace a hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Nový!!: Mile Devrnja a Slunj · Vidět víc »
Socialistická republika Chorvatsko
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Mile Devrnja a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Mile Devrnja a Srbština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Mile Devrnja a Srbové · Vidět víc »
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Nový!!: Mile Devrnja a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Mile Devrnja a Trest smrti · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Mile Devrnja a Vojvodina · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mile Devrnja a 1908 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mile Devrnja a 1950 · Vidět víc »
6. květen
6.
Nový!!: Mile Devrnja a 6. květen · Vidět víc »
