Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Antonina Lazarevová, Athény, Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1968, Československo, Československo na letních olympijských hrách, Řím, Balet, Berlín, Celostátní halová soutěž 1968, Ciudad de México, Gymnastika, Halové mistrovství Československa v atletice, Halové mistrovství Československa v atletice 1973, Halové mistrovství Evropy v atletice 1973, Halové mistrovství Evropy v atletice 1975, Helsinky, IDNES.cz, Ilona Gusenbauerová, Jaroslava Valentová, Jiří Vyčichlo, Lehká atletika, Letní olympijské hry 1972, Mária Mračnová, Mistrovství Československa mužů a žen v atletice, Mistrovství Československa v atletice 1968, Mistrovství Československa v atletice 1969, Mistrovství Československa v atletice 1970, Mistrovství Československa v atletice 1971, Mistrovství Československa v atletice 1972, Mistrovství Československa v atletice 1974, Mistrovství Československa v atletice 1976, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 1969, Mistrovství Evropy v atletice 1971, Mistrovství Evropy v atletice 1974, Mnichov, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha, Rita Kirstová, Rudolf Hübner, Skok do výšky, Sportovec roku, Ulrike Meyfarthová, Volejbal, 19. srpen, 1950, 1968, 1969, 1971, ..., 1972, 1973, 20. říjen, 2014, 22. červenec, 4. únor. Rozbalte index (6 více) »
Antonina Lazarevová
Antonina Lazarevová, rozená Okorokovová (* 27. března 1941, Serpuchov) je bývalá sovětská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Antonina Lazarevová · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Miloslava Rezková a Athény · Vidět víc »
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Miloslava Rezková a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1968
Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1968, které se konaly v Mexico City, zahrnovala 36 atletických disciplín, z toho 24 pro muže a 12 pro ženy.
Nový!!: Miloslava Rezková a Atletika na Letních olympijských hrách 1968 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Miloslava Rezková a Československo · Vidět víc »
Československo na letních olympijských hrách
Československo se účastnilo olympijských her v letech 1920–1992.
Nový!!: Miloslava Rezková a Československo na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Miloslava Rezková a Řím · Vidět víc »
Balet
Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii.
Nový!!: Miloslava Rezková a Balet · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Miloslava Rezková a Berlín · Vidět víc »
Celostátní halová soutěž 1968
Celostátní halová soutěž, která předcházela I. halovému přeboru Československa v atletice, se konala v Jablonci nad Nisou ve dnech 9. a 10. března 1968.
Nový!!: Miloslava Rezková a Celostátní halová soutěž 1968 · Vidět víc »
Ciudad de México
Ciudad de México, Mexiko, (Mexico City, španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Ciudad de México · Vidět víc »
Gymnastika
Sportovní gymnastika - kůň našíř Gymnastika je soubor tělesných cvičení, jehož cílem je všestranný rozvoj lidského těla a udržení zdatnosti a celkové dobré výkonnosti.
Nový!!: Miloslava Rezková a Gymnastika · Vidět víc »
Halové mistrovství Československa v atletice
Bez popisu.
Nový!!: Miloslava Rezková a Halové mistrovství Československa v atletice · Vidět víc »
Halové mistrovství Československa v atletice 1973
Halové mistrovství Československa v atletice 1973 se konalo v Jablonci nad Nisou ve dnech 10. a 11. února 1973.
Nový!!: Miloslava Rezková a Halové mistrovství Československa v atletice 1973 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1973
Hala Ahoy v Rotterdamu 4.
Nový!!: Miloslava Rezková a Halové mistrovství Evropy v atletice 1973 · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1975
Spodek v Katovicích 6.
Nový!!: Miloslava Rezková a Halové mistrovství Evropy v atletice 1975 · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Miloslava Rezková a Helsinky · Vidět víc »
IDNES.cz
iDNES.cz (iDNES) je zpravodajský portál na českém internetu provozovaný společností MAFRA, která vydává také deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro.
Nový!!: Miloslava Rezková a IDNES.cz · Vidět víc »
Ilona Gusenbauerová
Ilona Gusenbauerová, rozená Ilona Majdanová (* 16. září 1947, Gummersbach, Severní Porýní-Vestfálsko) je bývalá rakouská atletka, skokanka do výšky, která se narodila v Německu.
Nový!!: Miloslava Rezková a Ilona Gusenbauerová · Vidět víc »
Jaroslava Valentová
Jaroslava Valentová, rozená Králová, později Řezáčová (* 11. prosince 1945, Praha) je bývalá československá atletka, která se specializovala na skok do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Jaroslava Valentová · Vidět víc »
Jiří Vyčichlo
Jiří Vyčichlo (* 17. května 1946, Praha) je bývalý československý atlet, specialista na trojskok.
Nový!!: Miloslava Rezková a Jiří Vyčichlo · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Miloslava Rezková a Lehká atletika · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1972
XX.
Nový!!: Miloslava Rezková a Letní olympijské hry 1972 · Vidět víc »
Mária Mračnová
Mária Mračnová, rozená Faithová (* 24. září 1946, Košice) je bývalá československá atletka slovenské národnosti, jejíž specializací byl skok do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mária Mračnová · Vidět víc »
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice se konalo pravidelně do roku 1992.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa mužů a žen v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1968
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1968 v kategoriích mužů a žen se konalo 27. července a 28. července v Jablonci nad Nisou.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1968 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1969
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1969 v kategoriích mužů a žen se konalo 19. července a 20. července v Považské Bystrici.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1969 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1970
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1970 v kategoriích mužů a žen se konalo 12. září a 13. září v Ostravě.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1970 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1971
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1971 v kategoriích mužů a žen se konalo v sobotu 4. září a v neděli 5. září v Praze na tartanové dráze a zúčastnilo se ho 575 československých atletů a atletek.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1971 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1972
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1972 v kategoriích mužů a žen se konalo v sobotu 22. července a v neděli 23. července v Praze na tartanové dráze.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1972 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1974
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1974 v kategoriích mužů a žen se konalo v Praze v sobotu 20. července a v neděli 21. července (v těchto dnech proběhla hlavní část mistrovství).
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1974 · Vidět víc »
Mistrovství Československa v atletice 1976
Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1976 v kategoriích mužů a žen se konalo přibližně měsíc po olympiádě v Montrealu.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Československa v atletice 1976 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1969
Stadion Karaiskakis v Athénách 9.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Evropy v atletice 1969 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1971
Olympijský stadion v Helsinkách 10.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Evropy v atletice 1971 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1974
11.
Nový!!: Miloslava Rezková a Mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Miloslava Rezková a Mnichov · Vidět víc »
Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
Nemocnice Milosrdných sester sv.
Nový!!: Miloslava Rezková a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Miloslava Rezková a Praha · Vidět víc »
Rita Kirstová
Rita Kirstová, rozená Rita Schmidtová (* 21. října 1950 Großgrimma, Sasko-Anhaltsko) je bývalá východoněmecká atletka, trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Rita Kirstová · Vidět víc »
Rudolf Hübner
Rudolf Hübner (* 20. května 1944, Praha) je bývalý československý atlet, který se věnoval skoku do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Rudolf Hübner · Vidět víc »
Skok do výšky
Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína.
Nový!!: Miloslava Rezková a Skok do výšky · Vidět víc »
Sportovec roku
Sportovec roku je anketa, ve které každoročně Klub sportovních novinářů vyhlašuje nejlepší české sportovce, sportovní kolektivy a juniory uplynulého roku.
Nový!!: Miloslava Rezková a Sportovec roku · Vidět víc »
Ulrike Meyfarthová
Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956 Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Nový!!: Miloslava Rezková a Ulrike Meyfarthová · Vidět víc »
Volejbal
Volejbal (z anglického volleyball: volley.
Nový!!: Miloslava Rezková a Volejbal · Vidět víc »
19. srpen
19.
Nový!!: Miloslava Rezková a 19. srpen · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1950 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1968 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1969 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1971 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1972 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Miloslava Rezková a 1973 · Vidět víc »
20. říjen
20.
Nový!!: Miloslava Rezková a 20. říjen · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Miloslava Rezková a 2014 · Vidět víc »
22. červenec
22.
Nový!!: Miloslava Rezková a 22. červenec · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Miloslava Rezková a 4. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Milena Hübnerová-Rezková, Miloslava Hübnerová, Miloslava Hübnerová-Rezková, Miloslava Rezková-Hübnerová.
