Rychlejší přístup než prohlížeči!
33 vztahy: Alexandr Karađorđević, Autonomie, Balkán, Bělehrad, Cyrilice, Druhé srbské povstání, Ilija Garašanin, Karađorđe Petrović, Karađorđevićové, Konstantinopol, Michal Obrenović, Milan Obrenović II., Německo, Obrenovićové, Osmanská říše, První srbské povstání, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Srbština, Srbské knížectví, Sretenjská ústava, Toma Vučić Perišić, Ustavobranitelé, Zemun, 1780, 18. březen, 1815, 1830, 1839, 1858, 1860, 28. září.
Alexandr Karađorđević
Alexandr Karađorđević (srbsky: Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević) byl v letech 1842–1858 srbským knížetem.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Alexandr Karađorđević · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Autonomie · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Balkán · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Bělehrad · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Cyrilice · Vidět víc »
Druhé srbské povstání
Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Druhé srbské povstání · Vidět víc »
Ilija Garašanin
Ilija Garašanin (v srbské cyrilici Илија Гарашанин; 28. ledna 1812 Garaši – 22. června 1874 Grocka), byl srbský politik, premiér, ministr vnitra, jeden z představitelů bloku ustavobranitelů a tvůrce známého srbského politického programu Načertanije.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Ilija Garašanin · Vidět víc »
Karađorđe Petrović
Karađorđe Petrović (3. listopadu 1762, Viševac – 24. července 1817, Radovanjski Lug) byl zakladatel srbské dynastie Karađorđevićů a vůdce prvního srbského povstání (1804–1813).
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Karađorđe Petrović · Vidět víc »
Karađorđevićové
Dynastie Karađorđevićů (někdy Karadjordjevićové) nebo jen Karađorđevićové byla vládnoucí dynastií v Srbsku v letech 1806–1813, 1842–1858 a 1903–1918 a později v letech 1918–1941 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců resp.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Karađorđevićové · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Konstantinopol · Vidět víc »
Michal Obrenović
#PŘESMĚRUJ Michal Obrenović III.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Michal Obrenović · Vidět víc »
Milan Obrenović II.
Milan Obrenović II. byl mezi 25. červnem 1839 a 5. července 1839 srbským knížetem.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Milan Obrenović II. · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Německo · Vidět víc »
Obrenovićové
Dynastie Obrenovićů nebo jen Obrenovićové byla vládnoucí knížecí a později královskou dynastií v Srbsku v letech 1815–1903 s přestávkou v letech 1842–1858, kdy se vlády opět ujali Karađorđevićové.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Obrenovićové · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Osmanská říše · Vidět víc »
První srbské povstání
První srbské povstání bylo vzpourou Srbů na území Bělehradského pašalíku a dalších šest nahijích tehdejší Osmanské říše (Šumadija), které byly osídleny Srby, zprvu proti místní dahijské správě a později proti turecké nadvládě jako takové.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a První srbské povstání · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Rakousko · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Rusko · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Srbština · Vidět víc »
Srbské knížectví
Srbské knížectví (srbsky Кнежевина Србија, psáno v latince Kneževina Srbija) byl nejdříve autonomní a později nezávislý stát na Balkáně vzniklý z části Osmanské říše během Srbské revoluce v letech 1804–1825, mezinárodně uznané bylo v roce 1878 a zaniklo vyhlášením Srbského království v roce 1882.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Srbské knížectví · Vidět víc »
Sretenjská ústava
První strana dokumentu Sretenjská ústava byla první moderní ústavou autonomního Srbského knížectví.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Sretenjská ústava · Vidět víc »
Toma Vučić Perišić
Toma Vučić Perišić (Barič 1787/1789 – 1859 byl významnou osobností prvního i druhého srbského povstání, byrokrat a politik, představitel tzv. ustavobranitelů, vládnoucí třídy v Srbsku v polovině 19. století. Během povstání na počátku 19. století se pokoušel vzpouru obrátit i proti osmanské nadvládě, avšak tomuto úmyslu Miloš Obrenović zabránil, neboť se domníval, že je na to zatím brzy. V dobách vzpour během 20. a 30. let se postavil za knížete Miloše, v následujících letech se stal ovšem zuřivým obráncem ustavobranitelského režimu, stal se jedním z jeho hlavních představitelům. Ve své době patřil k nejbohatším Srbům. Po návratu Miloše Obrenoviće na trůn byl uvězněn, později nejspíše otráven.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Toma Vučić Perišić · Vidět víc »
Ustavobranitelé
Jako ustavobranitelé byla označována skupina politiků a úředníků, stojících v čele Srbska v první polovině 19. století (40. léta) a bojujících proti posilování moci panovníka, Miloše Obrenoviće I. Ustavobranitelé se založili o předložení ústavy a zákonů, kterými byla omezena moc panovníka.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Ustavobranitelé · Vidět víc »
Zemun
Zemun (srbskou cyrilicí Земун) je jednou z městských částí Bělehradu, hlavního města Srbska.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a Zemun · Vidět víc »
1780
1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1780 · Vidět víc »
18. březen
18.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 18. březen · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1815 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1830 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1839 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1858 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 1860 · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Miloš Obrenović I. a 28. září · Vidět víc »
