Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Šlesvicko-Holštýnsko, Baltské moře, Beatrix Nizozemská, Belgie, Berlín, Claus van Amsberg, Druhá světová válka, Fridrich III. Pruský, Gmina, Město, Německé císařství, Německo, Okres Kamień, Okresy v Polsku, Polsko, Probošt, Prusko, Středoevropský čas, Středoevropský letní čas, Svinoústí, Vojvodství, Wolin, Wolin (město), Západopomořanské vojvodství, 1554, 1830, 1835, 1850, 1860, 1862, 1867, 1869, 1872, 1885, 1899, 1906, 1913, 1915, 1921, 1930, 1938, 1939, 1942, 1945, 1947, 1973, 1984, 2005, 2009.
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Międzyzdroje a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Międzyzdroje a Baltské moře · Vidět víc »
Beatrix Nizozemská
Beatrix Vilemína Armgarda Oranžsko-Nasavská, princezna oranžsko-nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu (* 31. ledna 1938 v Baarnu), je bývalá královna Nizozemska (od 30. dubna 1980 do 30. dubna 2013, kdy abdikovala ve prospěch svého syna Viléma-Alexandra).
Nový!!: Międzyzdroje a Beatrix Nizozemská · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Międzyzdroje a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Międzyzdroje a Berlín · Vidět víc »
Claus van Amsberg
Klaus-Georg Wilhelm Otto Friedrich Gerd von Amsberg, později princ Claus Nizozemský, jonkheer van Amsberg (6. září 1926 – 6. října 2002) byl manžel královny Beatrix a od Beatrixina nástupu na trůn v roce 1980 až do své smrti 2002 nizozemský princ manžel.
Nový!!: Międzyzdroje a Claus van Amsberg · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Międzyzdroje a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fridrich III. Pruský
Fridrich III.
Nový!!: Międzyzdroje a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »
Gmina
Mapa rozdělení Polska na gminy Gmina (z německého „Gemeinde“) je polská územněsprávní jednotka.
Nový!!: Międzyzdroje a Gmina · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Międzyzdroje a Město · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Międzyzdroje a Německé císařství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Międzyzdroje a Německo · Vidět víc »
Okres Kamień
Okres Kamień (polsky Powiat kamieński) je okres v polském Západopomořanském vojvodství.
Nový!!: Międzyzdroje a Okres Kamień · Vidět víc »
Okresy v Polsku
Polské okresy Okres (pověta) je administrativní jednotka v Polsku, kterou lze hierarchicky zařadit mezi vojvodství a gminu (obec).
Nový!!: Międzyzdroje a Okresy v Polsku · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Międzyzdroje a Polsko · Vidět víc »
Probošt
generální a biskupský vikář). pontifikálie). Probošt (z latinského praepositus.
Nový!!: Międzyzdroje a Probošt · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Międzyzdroje a Prusko · Vidět víc »
Středoevropský čas
Modrá, západoevropský čas – ZEČ (WET/UTC)Červená, středoevropský čas – SEČ (CET/UTC+1)Žlutá, východoevropský čas – VEČ (EET/UTC+2)Zelená, východoevropský čas – (FET/UTC+3) Středoevropský čas, zkratka SEČ je pásmový čas platný pro střední Evropu, časové pásmo od 15° východní délky.
Nový!!: Międzyzdroje a Středoevropský čas · Vidět víc »
Středoevropský letní čas
Tmavě červeně jsou vyznačeny země používající SELČ Středoevropský letní čas (SELČ; anglicky Central European Summer Time, CEST) je označení pro časové pásmo středoevropský čas (SEČ) v období platnosti letního času.
Nový!!: Międzyzdroje a Středoevropský letní čas · Vidět víc »
Svinoústí
Svinoústí (polsky Świnoujście, německy Swinemünde, česky též Ústí nad Svinou) je okresní a lázeňské přístavní město v Západopomořanském vojvodství v severním Polsku, nacházející se na třech velkých ostrovech – Uznojem (Usedom), Volyň (Wolin) a Karsibór a 44 malých, neobývaných.
Nový!!: Międzyzdroje a Svinoústí · Vidět víc »
Vojvodství
Polská vojvodství od roku 1999 data dostęp.
Nový!!: Międzyzdroje a Vojvodství · Vidět víc »
Wolin
Wolin (řídce také Volín, historicky Volyn,, pomořsky Wòlin) je ostrov v Baltském moři v severozápadním cípu Polska.
Nový!!: Międzyzdroje a Wolin · Vidět víc »
Wolin (město)
Wolin (historicky Volyn) je město a gmina na ostrově stejného jména v severozápadním cípu Polska.
Nový!!: Międzyzdroje a Wolin (město) · Vidět víc »
Západopomořanské vojvodství
Západopomořanské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.
Nový!!: Międzyzdroje a Západopomořanské vojvodství · Vidět víc »
1554
Bez popisu.
Nový!!: Międzyzdroje a 1554 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1830 · Vidět víc »
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1835 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Międzyzdroje a 1850 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Międzyzdroje a 1860 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1862 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Międzyzdroje a 1867 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1869 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Międzyzdroje a 1872 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1885 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Międzyzdroje a 1899 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Międzyzdroje a 1906 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1913 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1915 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1921 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1930 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Międzyzdroje a 1939 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Międzyzdroje a 1942 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Międzyzdroje a 1945 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Międzyzdroje a 1947 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Międzyzdroje a 1973 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Międzyzdroje a 1984 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Międzyzdroje a 2005 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Międzyzdroje a 2009 · Vidět víc »
