Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Mnichovská dohoda

Index Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

221 vztahy: Adolf Hitler, Anšlus, Angloamerické právo, Antoine Marès, Appeasement, Ústavní listina Československé republiky, Atentát na Heydricha, Šariš, Šluknovský výběžek, Štefan Osuský, Židé, Češi, Česká Třebová, České země, Český Těšín, Česko-německá deklarace, Československá armáda, Československá socialistická republika, Československé četnictvo, Československé opevnění, Československo, Československo-polský spor o Těšínsko, Československo-sovětská smlouva, Édouard Daladier, Bad Godesberg, Benito Mussolini, Berghof, Berlín, Bitva o Moravskou Chrastovou, Bitva u Čadce, Boje v československém pohraničí (1938–1939), Bolševismus, Briandův–Kelloggův pakt, Charles de Gaulle, Demonstrace, Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě, Diskuse o Mnichovské dohodě, Dny zrady, Drang nach Osten, Druhá Polská republika, Druhá republika, Druhé oddělení Hlavního štábu, Duff Cooper, Edvard Beneš, Edward Frederick Lindley Wood, Emanuel Moravec, Emil Hácha, Eva Hahnová, Evropa, Fall Grün, ..., Führerbau (Mnichov), Francie, Francouzská vojenská mise v Československu, Generální stávka, Generální tajemník ÚV KSČ, Habartov, Heer (Wehrmacht), Hermann Raschhofer, Hubert Masařík, Hubert Ripka, Invaze do Polska (1939), Itálie, Jan Kuklík (právník), Jan Syrový, Jaromír Nečas, Jiří Pernes, Joachim von Ribbentrop, Josif Vissarionovič Stalin, Jozef Tiso, Jugoslávie, Kadaň, Karel Pacner, Karl Hermann Frank, Karlovarský program, Klement Gottwald, Košice, Komunální volby 1938 (Československo), Koncentrační tábor, Konrad Henlein, Konzervativní strana (Spojené království), Květnová krize, Labouristická strana, Ladislav Rašín, Lev Prchala, Locarnské dohody, Louis-Eugène Faucher, Ludvík Krejčí, Ludwig Beck, Lutz Schwerin von Krosigk, Maďaři, Maďarsko, Malá dohoda, Margaret Thatcherová, Marie z Tecku, Maxim Maximovič Litvinov, Mezinárodní právo, Mnichov, Mnichovská lež, Mnichovský úvěr, Morava, Moravská Ostrava, Most (město), Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národní banka Československá, Národní sjednocení, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německá říše, Německý kancléř, Německo, Německo-polský pakt o neútočení, Neville Chamberlain, Nezaměstnanost, NMS Market Research, Norimberk, Norimberský proces, Obsazení Sudet (1918), Opční právo, Organizace spojených národů, Peážní trať, Petr Zenkl, Platnost, Plebiscit, Podkarpatská Rus, Polsko, Post Bellum, Pražská smlouva, Pražský hrad, Praha, Preambule, Precedens, Primátor hlavního města Prahy, Program národnostní politiky, Protektorát Čechy a Morava, První republika, První světová válka, První vídeňská arbitráž, První vláda Jana Syrového, První vláda Rudolfa Berana, Račice (Račice-Pístovice), Rakousko, Rakousko-Uhersko, Revizionismus, Robert Kvaček, Rozhodčí řízení, Rudá armáda, Rudolf Beran, Rumunsko, Runcimanova mise, Rusíni, Sčítání lidu, Sergej Sergejevič Alexandrovskij, Seznam premiérů Spojeného království, Seznam prezidentů Československa, Slezsko, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Sovětský svaz, Spiš, Spojené království, Společnost národů, Stanné právo, Status quo, Státní hranice, Státní převrat, Sudetští Němci, Sudetoněmecká strana, Sudetoněmecké povstání, Sudetoněmecký odboj proti nacismu, Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, Sudety, Svatá říše římská, Těšínsko, Třetí Francouzská republika, Třetí vláda Milana Hodži, Teplice, Varnsdorf, Václav Klaus, Václav Kural, Všeobecná mobilizace v roce 1938, Válečný stav, Výklad práva, Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, Věra Olivová, Velká Británie, Velká hospodářská krize, Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Vladimír Nálevka, Vláda obrany republiky, Vojenská okupace, Vojenský historický ústav Praha, Vojtěch Mastný, Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938, Walter Runciman, Wehrmacht, Winston Churchill, Země Koruny české, Zlato, 10. říjen, 14. březen, 15. březen, 19. století, 1910, 1924, 1925, 1933, 1935, 1937, 1938, 1939, 1944, 1946, 1953, 21. srpen, 22. srpen, 22. září, 4. březen. Rozbalte index (171 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Adolf Hitler · Vidět víc »

Anšlus

Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Anšlus · Vidět víc »

Angloamerické právo

Velkého Londýna, známého pod jménem ''Old Bailey'' Angloamerické právo nebo též anglosaské právo je právní systém založený na obecném právu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Angloamerické právo · Vidět víc »

Antoine Marès

Antoine Marès (* 8. prosince 1950) je francouzský historik, specializující se na moderní a soudobé dějiny střední Evropy, především dějiny Česka a Slovenska.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Antoine Marès · Vidět víc »

Appeasement

Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Appeasement · Vidět víc »

Ústavní listina Československé republiky

Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Ústavní listina Československé republiky · Vidět víc »

Atentát na Heydricha

Atentát na Heydricha či útok na Heydricha byla úspěšná diverzní akce výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil za druhé světové války, cílem atentátu byl prominentní nacista, zastupující říšský protektor a šéf RSHA Reinhard Heydrich.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Atentát na Heydricha · Vidět víc »

Šariš

Šariš – slovenský region Šariš je region na Slovensku.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Šariš · Vidět víc »

Šluknovský výběžek

Města a obce ve Šluknovském výběžku (světlejší šedá barva) Mapa Šluknovského výběžku Šluknovský výběžek (něm. Schluckenauer Zipfel (Böhmisches Niederland), polsky cypel szluknowski) se nachází v severní části okresu Děčín a tvoří severovýchodní část Ústeckého kraje.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Šluknovský výběžek · Vidět víc »

Štefan Osuský

Štefan Osuský (31. března 1889, Brezová pod Bradlom – 27. září 1973, Herndon u Washingtonu, USA) byl československý politik a diplomat slovenského původu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Štefan Osuský · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Židé · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Češi · Vidět víc »

Česká Třebová

Česká Třebová je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí, podle počtu obyvatel čtvrté a podle rozlohy (zastavěné plochy) druhé největší město Pardubického kraje.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Česká Třebová · Vidět víc »

České země

husitských válek (zobrazený širší územní rozsah českých zemí trval po zhruba 400 let) Rakouska-Uherska): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“ České země je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu a ve svém užším vymezení se takřka úplně shoduje s územím dnešní České republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a České země · Vidět víc »

Český Těšín

Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Český Těšín · Vidět víc »

Česko-německá deklarace

Česko-německá deklarace je zkrácený název pro Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, podepsanou 21.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Česko-německá deklarace · Vidět víc »

Československá armáda

Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československá armáda · Vidět víc »

Československá socialistická republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československá socialistická republika · Vidět víc »

Československé četnictvo

Četnictvo meziválečné první Československé republiky bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, který podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních orgánů udržoval veřejný pořádek a bezpečnost na celém území ČSR (s působností mimo obvody měst, kde vykonávala pořádkovou službu městská a státní policie).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československé četnictvo · Vidět víc »

Československé opevnění

Prostřední Lipky v roce 1938 Pěchotní srub T-S 56 u Trutnova v říjnu 1938 Československé opevnění (v zahraničí někdy též nazývána jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československé opevnění · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československo · Vidět víc »

Československo-polský spor o Těšínsko

Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československo-polský spor o Těšínsko · Vidět víc »

Československo-sovětská smlouva

Československo-sovětských smluv bylo v historii Československa uzavřeno více.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Československo-sovětská smlouva · Vidět víc »

Édouard Daladier

Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Édouard Daladier · Vidět víc »

Bad Godesberg

Bad Godesberg je městský obvod ležící v jihovýchodní části německého města Bonnu, na levém břehu Rýna.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Bad Godesberg · Vidět víc »

Benito Mussolini

Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Benito Mussolini · Vidět víc »

Berghof

Usedlost Berghof byla rezidence Adolfa Hitlera na Obersalzbergu, součást Orlího hnízda.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Berghof · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Berlín · Vidět víc »

Bitva o Moravskou Chrastovou

Bitva o Moravskou Chrastovou byl střet svedený mezi československými a sudetoněmeckými jednotkami v roce 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Bitva o Moravskou Chrastovou · Vidět víc »

Bitva u Čadce

Československo-polský konflikt u Čadce (nebo též Bitva u Čadce) byl střet mezi československými a polskými jednotkami o Čadecko.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Bitva u Čadce · Vidět víc »

Boje v československém pohraničí (1938–1939)

Boje v československém pohraničí v letech 1938 až 1939 byly sérií ozbrojených střetů mezi Československem na straně jedné a sudetskými Němci, Německem, Polskem a Maďarskem na straně druhé.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Boje v československém pohraničí (1938–1939) · Vidět víc »

Bolševismus

#PŘESMĚRUJ Bolševici.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Bolševismus · Vidět víc »

Briandův–Kelloggův pakt

Aristide Briand Frank B. Kellogg Briandův–Kelloggův pakt (také Pařížský pakt) podepsaný 27. srpna 1928 v Paříži je mezinárodní smlouva, vylučující válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů, vyjma případu sebeobrany.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Briandův–Kelloggův pakt · Vidět víc »

Charles de Gaulle

Charles André Joseph Marie de Gaulle (22. listopadu 1890 Lille – 9. listopadu 1970 Colombey-les-Deux-Églises) byl francouzský státník a voják.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Charles de Gaulle · Vidět víc »

Demonstrace

Slovo demonstrace může mít více významů.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Demonstrace · Vidět víc »

Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě

Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě (dále UKB) představuje samostatnou sbírku digitalizovaných knižních dokumentů a digitalizované periodik, starých tisků, rukopisů, hudebnin či monografií.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě · Vidět víc »

Diskuse o Mnichovské dohodě

Diskuse o Mnichovské dohodě se zabývají především otázkou, zda se místo přijetí Mnichovské dohody mělo Československo vojensky bránit.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Diskuse o Mnichovské dohodě · Vidět víc »

Dny zrady

Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Dny zrady · Vidět víc »

Drang nach Osten

německé invazi do Polska v roce 1939. Poláci jsou přemístěni, aby bylo místo pro německé kolonisty, což bylo součástí plánu poněmčování západního Polska. Drang nach OstenUlrich Best, Transgression as a Rule: German-Polish cross-border cooperation, border discouse and EU-enlargement, 2008, s.58,, Jerzy Jan Lerski, Piotr Wróbel, Richard J. Kozicki, Historical Dictionary of Poland, 966-1945, 1996, s.118,, Edmund Jan Osmańczyk, Anthony Mango, Encyclopedia of the United Nations and International Agreements, 2003, s.579,, byl pojem, který byl poprvé použit v 19.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Drang nach Osten · Vidět víc »

Druhá Polská republika

Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Druhá Polská republika · Vidět víc »

Druhá republika

Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Druhá republika · Vidět víc »

Druhé oddělení Hlavního štábu

Druhé oddělení hlavního štábu (též generálního štábu) byla vojenská zpravodajská služba Československé republiky působící v letech 1919–1939.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Druhé oddělení Hlavního štábu · Vidět víc »

Duff Cooper

#PŘESMĚRUJ Alfred Duff Cooper.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Duff Cooper · Vidět víc »

Edvard Beneš

Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Edvard Beneš · Vidět víc »

Edward Frederick Lindley Wood

Edward Wood, 1.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Edward Frederick Lindley Wood · Vidět víc »

Emanuel Moravec

Transportní loď ''Mount Vernon'' Válečné školy v Praze (1923) V uniformě plukovníka československé armády (1932) Válečné školy v Praze (1934) Emanuel Moravec, pseudonym Stanislav Yester (17. dubna 1893 Praha farnost při Strahovském klášteře na Hradčanech v Praze – 5. května 1945 tamtéž) byl český politik, legionář, voják z povolání, teoretik válečnictví, publicista a ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Emanuel Moravec · Vidět víc »

Emil Hácha

Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Emil Hácha · Vidět víc »

Eva Hahnová

Eva Hahnová (roz. Schmidtová, do roku 1993 jako Schmidt-Hartmann; * 1946, Praha) je historička českého původu, žijící od roku 1968 v Německu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Eva Hahnová · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Evropa · Vidět víc »

Fall Grün

Fall Grün (případ zelená) byl nikdy neuskutečněný německý plán vojenského úderu proti Československu, připravený roku 1937.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Fall Grün · Vidět víc »

Führerbau (Mnichov)

Führerbau (česky Vůdcova budova) je objekt zbudovaný dle plánů německého architekta Paula Ludwiga Troosta mezi léty 1933 a 1937 v Arcisstraße 12 v Mnichově pro potřeby vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Führerbau (Mnichov) · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Francie · Vidět víc »

Francouzská vojenská mise v Československu

Členové Francouzské vojenské mise v Praze roku 1920 Francouzská vojenská mise v Československu, která byla zřízena v Praze 13.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Francouzská vojenská mise v Československu · Vidět víc »

Generální stávka

Generální stávka je formou všeobecné stávky zahrnující téměř celou danou oblast, např.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Generální stávka · Vidět víc »

Generální tajemník ÚV KSČ

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl v letech 1921–1945 a 1971–1989 nejvyšším představitelem této strany.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Generální tajemník ÚV KSČ · Vidět víc »

Habartov

Habartov (také Haberspirk) je město v okrese Sokolov, kraj Karlovarský.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Habartov · Vidět víc »

Heer (Wehrmacht)

Heer (armáda) bylo pozemní vojsko nacistického Německa.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Heer (Wehrmacht) · Vidět víc »

Hermann Raschhofer

Hermann Raschhofer (26. července 1905 v Riedu – 27. srpna 1979 v Salcburku) byl německý právník, odborník na mezinárodní právo, poradce Karla Hermanna Franka a Konrada Henleina, po druhé světové válce obhájce stálé platnosti Mnichovské dohody a příslušnosti Sudet k Německu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Hermann Raschhofer · Vidět víc »

Hubert Masařík

Hubert Masařík (2. srpna 1896 Tovačov – 13. října 1982 Praha) byl československý právník, státní úředník a diplomat.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Hubert Masařík · Vidět víc »

Hubert Ripka

Hubert Ripka (26. července 1895 Kobeřice – 7. ledna 1958 Londýn) byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Hubert Ripka · Vidět víc »

Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Itálie · Vidět víc »

Jan Kuklík (právník)

Jan Kuklík (* 1. srpna 1967 Praha) je český právník, právní historik, vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jan Kuklík (právník) · Vidět víc »

Jan Syrový

Jan Bohumír Syrový (24. ledna 1888 Třebíč – 17. října 1970 Praha) byl československý armádní generál, příslušník a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jan Syrový · Vidět víc »

Jaromír Nečas

Jaromír Nečas (17. listopadu 1888 Nové Město na Moravě – 30. ledna 1945 Merthyr Mawr) byl český sociálně demokratický politik, národohospodář, publicista, poslanec a ministr sociálních věcí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jaromír Nečas · Vidět víc »

Jiří Pernes

Jiří Pernes (* 4. července 1948 Svitavy) je moravský historik, politik a v únoru až květnu 2010 též ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jiří Pernes · Vidět víc »

Joachim von Ribbentrop

Joachim von Ribbentrop (30. dubna 1893, Wesel – 16. října 1946, Norimberk; celým jménem Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop) byl německý politik, který působil jako ministr zahraničí ve vládě Adolfa Hitlera.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Joachim von Ribbentrop · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Jozef Tiso

Jozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 18. dubna 1947 Bratislava) byl římskokatolický kněz, československý a slovenský politik, člen Hlinkovy slovenské ľudové strany, ministr československých vlád a předseda vlády autonomních vlád Slovenska i vlády slovenského státu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jozef Tiso · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Jugoslávie · Vidět víc »

Kadaň

Kadaň je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Kadaň · Vidět víc »

Karel Pacner

Zleva: Karel Pacner a Antonín Vítek Karel Pacner (29. března 1936 Janovice nad Úhlavou – 7. dubna 2021 Praha) byl český publicista, žurnalista a spisovatel.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Karel Pacner · Vidět víc »

Karl Hermann Frank

Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Karl Hermann Frank · Vidět víc »

Karlovarský program

K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938 Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein na stranickém sjezdu v Karlových Varech 24. dubna 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Karlovarský program · Vidět víc »

Klement Gottwald

Stalina Kominterny z roku 1935 Doubici Údajný rodný dům v Dědicích – současnost Pancéřovaný automobil Škoda VOS, používaný prezidentem Gottwaldem Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Klement Gottwald (23. listopadu 1896, farnost Dědice Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Klement Gottwald · Vidět víc »

Košice

Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Košice · Vidět víc »

Komunální volby 1938 (Československo)

Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Komunální volby 1938 (Československo) · Vidět víc »

Koncentrační tábor

búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Koncentrační tábor · Vidět víc »

Konrad Henlein

Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945 Plzeň) byl československý a německý politik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Konrad Henlein · Vidět víc »

Konzervativní strana (Spojené království)

Konzervativní a unionistická strana (anglicky Conservative and Unionist Party), která je spíše známá jako Konzervativní strana (Conservative Party), je pravicová politická strana ve Velké Británii.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Konzervativní strana (Spojené království) · Vidět víc »

Květnová krize

Květnová krize roku 1938 byla krátká epizoda mezinárodního napětí, způsobená zprávami o pohybech německých vojsk proti Československu, které byly interpretovány jako bezprostřední hrozba vypuknutí války v Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Květnová krize · Vidět víc »

Labouristická strana

Labouristická strana (Labour Party, Strana práce) je středolevicová politická strana ve Velké Británii.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Labouristická strana · Vidět víc »

Ladislav Rašín

Aloise na domě, kde oba bydleli a kde byl Ladislav zatčen a před kterým byl Alois postřelen; slavnostní odhalení desky proběhlo 17. října 2003 Ladislav Rašín (22. června 1900, Praha farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském – 20. března 1945, Frankfurt nad Mohanem) byl český politik a právník.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Ladislav Rašín · Vidět víc »

Lev Prchala

Lev Prchala (23. března 1892 Slezská Ostrava farnosti Slezská Ostrava – 11. června 1963 Feldbach, Rakousko) byl český generál a exilový politik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Lev Prchala · Vidět víc »

Locarnské dohody

Zleva doprava, Gustav Stresemann, Austen Chamberlain a Aristide Briand během Locarnské konference. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Vittorio Scialoja, Dino Grandi. Locarnské dohody (anglicky Locarno Treaties of 1925, Treaty of Locarno, Treaties of Locarno) představovaly sedm smluv uzavřených na konferenci ve švýcarském Locarnu, která se uskutečnila mezi 5. až 16. říjnem 1925.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Locarnské dohody · Vidět víc »

Louis-Eugène Faucher

Louis-Eugène Faucher (8. října 1874 – 30. března 1964) byl francouzský generál a politik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Louis-Eugène Faucher · Vidět víc »

Ludvík Krejčí

Ludvík Krejčí (17. srpna 1890 Tuřany u Brna – 9. února 1972 Ústí nad Orlicí) byl československý armádní generál, legionář první světové války.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Ludvík Krejčí · Vidět víc »

Ludwig Beck

Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Ludwig Beck · Vidět víc »

Lutz Schwerin von Krosigk

Lutz hrabě Schwerin von Krosigk, narozený jako Johann Ludwig von Krosigk (22. srpna 1887 – 4. března 1977) byl německý nacistický politik, který byl v letech 1932 až 1945 německým ministrem financí a v květnu 1945 krátce posledním předsedou vlády (faktickým kancléřem) „Třetí říše“.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Lutz Schwerin von Krosigk · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Maďaři · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Maďarsko · Vidět víc »

Malá dohoda

Malá dohoda (francouzsky Petite Entente, německy Kleine Entente, anglicky Little Entente, rumunsky Mica Antantă nebo Mica Înțelegere; srbsky, chorvatsky, slovinsky Mala Antanta/Мала Антанта, makedonsky Малка Антанта) bylo vojensko-politické spojenectví v letech 1921–1939 složené z Československa, Jugoslávie a Rumunska, výrazně podporované Francií.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Malá dohoda · Vidět víc »

Margaret Thatcherová

Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová z Kestevenu, LG, OM, DStJ, PC, FRS, HonFRSC, nepřechýleně Margaret Thatcher, rozená Roberts (13. října 1925 Grantham – 8. dubna 2013 Londýn) byla britská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Margaret Thatcherová · Vidět víc »

Marie z Tecku

Marie z Tecku (narozená jako Victoria Mary Augusta Louise Olga Pauline Claudine Agnes), nebo též Její Veličenstvo královna Marie (26. května 1867 Londýn – 24. března 1953 Londýn) byla od 6. června 1893 do 20. ledna 1936 manželka britského krále Jiřího V. Královna Velké Británie a císařovna indická v letech 1910–1936; královna-vdova od roku 1936 do smrti.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Marie z Tecku · Vidět víc »

Maxim Maximovič Litvinov

Maxim Maximovič Litvinov (rodným jménem Meir Henoch Mojsejevič Wallach-Finkelstein; 17. července 1876, Bělostok – 31. prosince 1951, Moskva) byl ruský židovský revolucionář a třetí sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1930–1939.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Maxim Maximovič Litvinov · Vidět víc »

Mezinárodní právo

Mezinárodní právo je souborem právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy a také vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Mezinárodní právo · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Mnichov · Vidět víc »

Mnichovská lež

Mnichovská lež nebo mýtus mnichovské zrady je termín užívaný některými historiky a publicisty k označení svalování veškeré viny za rozpad Československa v roce 1938 a následné nastolení protektorátu s jeho spoluúčastí na holokaustu a válečných zločinech na nacistické Německo a západní spojence Francii a Velkou Británii, kteří měli v roce 1938 zradit Československo podpisem mnichovské dohody.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Mnichovská lež · Vidět víc »

Mnichovský úvěr

Výrazem Mnichovský úvěr se označuje finanční úvěr, poskytnutý Velkou Británií Československu bezprostředně po uzavření Mnichovské dohody.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Mnichovský úvěr · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Morava · Vidět víc »

Moravská Ostrava

Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Moravská Ostrava · Vidět víc »

Most (město)

Most (německy Brüx, latinsky Pons) je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Most (město) · Vidět víc »

Nacionalismus

Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Nacionalismus · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Nacismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národní banka Československá

Národní banka Československá byla v období 1926–1939 a v období 1945–1950 centrální bankou Československé republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Národní banka Československá · Vidět víc »

Národní sjednocení

Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Národní sjednocení · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Němci · Vidět víc »

Německá říše

Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Německá říše · Vidět víc »

Německý kancléř

Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Německý kancléř · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Německo · Vidět víc »

Německo-polský pakt o neútočení

ministr zahraničních věcí Józef Beck) náhled Německo-polský pakt o neútočení (německy Deutsch-Polnischer Nichtangriffspakt, polsky Polsko-niemiecki pakt o nieagresji), známý též jako Pakt Piłsudski-Hitler (německy Piłsudski-Hitler-Pakt, polsky Pakt Piłsudski-Hitler), plným názvem Prohlášení mezi Německem a Polskem o nepoužití násilí (německy Erklärung zwischen Deutschland und Polen über den Verzicht auf Gewaltanwendung, polsky Deklaracja między Polskąa Niemcami o niestosowaniu przemocy), byla smlouva o neútočení, uzavřená mezi nacistickým Německem a druhou Polskou republikou.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Německo-polský pakt o neútočení · Vidět víc »

Neville Chamberlain

Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Neville Chamberlain · Vidět víc »

Nezaměstnanost

Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Nezaměstnanost · Vidět víc »

NMS Market Research

NMS Market Research s.r.o. je třetí největší česká agentura marketingového výzkumu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a NMS Market Research · Vidět víc »

Norimberk

Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Norimberk · Vidět víc »

Norimberský proces

Zpravodaj ze 17. října 1946, Norimberský proces, ukládání trestů (anglicky). Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Norimberský proces · Vidět víc »

Obsazení Sudet (1918)

Obsazení Sudet v roce 1918–1919 též obsazení pohraničí v roce 1918–1919 je označení obsazení Sudet českými vojenskými jednotkami v listopadu a prosinci 1918.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Obsazení Sudet (1918) · Vidět víc »

Opční právo

#PŘESMĚRUJ Opce (právo).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Opční právo · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Organizace spojených národů · Vidět víc »

Peážní trať

Peážní trať či peážní spojení nebo peážní doprava (z fr. péage), přesněji železniční privilegovaná peážní doprava, dříve též privilegovaná průvozní železniční doprava, je v dnešní obvyklé terminologii název pro vnitrostátní železniční dopravu mezi dvěma místy na území jednoho státu přes území druhého státu na základě dohodnutých podmínek.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Peážní trať · Vidět víc »

Petr Zenkl

Petr Zenkl (13. června 1884 Tábor (2. shora) jako Petr Antonín Zenkl; podle přípisů oddán na Smíchově 13. 11. 1909 a bez vyznání od 10. 2. 1921 – 2. nebo 3. listopadu 1975, Raleigh, Severní Karolína, USA) byl český a československý politik, primátor města Prahy (duben 1937 – únor 1939 a 1945–1946), předseda národně socialistické strany (1945–1948), místopředseda čs. vlády (1946–1948), po únoru 1948 exilový politik a předseda Rady svobodného Československa (1949–1974).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Petr Zenkl · Vidět víc »

Platnost

V právu je platnost vlastnost právní normy (respektive právního předpisu) nebo právního jednání.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Platnost · Vidět víc »

Plebiscit

Plebiscit je v češtině používán v různých významech, terminologie není ustálená.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Plebiscit · Vidět víc »

Podkarpatská Rus

Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Podkarpatská Rus · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Polsko · Vidět víc »

Post Bellum

Post Bellum je zapsaný ústav (z. ú.), který se zabývá zaznamenáváním a archivací vzpomínek pamětníků významných historických událostí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Post Bellum · Vidět víc »

Pražská smlouva

Pražská smlouva je označení pro Smlouvu o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa (Vertrag über die gegenseitigen Beziehungen zwischen der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Pražská smlouva · Vidět víc »

Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Pražský hrad · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Praha · Vidět víc »

Preambule

Preambule (z lat. preambulus – úvodní, předcházející) je úvodní, zpravidla slavnostní, část textu nějakého písemného dokumentu (např. listin, stanov nebo právních předpisů, jako jsou zákony a ústavy), která stanovuje úmysl, záměr, význam či smysl textu následujícího za preambulí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Preambule · Vidět víc »

Precedens

Precedens neboli precedent (z lat. praecedere, předcházet) znamená předchozí případ nebo skutek, který slouží jako vzor pro něco podobného v budoucnosti.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Precedens · Vidět víc »

Primátor hlavního města Prahy

Primátor hlavního města Prahy je nejvyšším činitelem v zastupitelstvu hlavního města, který zároveň vykonává funkci hejtmana kraje.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Primátor hlavního města Prahy · Vidět víc »

Program národnostní politiky

Program národnostní politiky nebo Únorová dohoda jsou pojmenování pro prohlášení vlády Milana Hodži z 18. února 1937, jež stanovilo základní rámec národnostního vyrovnání v Československu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Program národnostní politiky · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »

První republika

První republika je označeníSpojení první republika (.

Nový!!: Mnichovská dohoda a První republika · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Mnichovská dohoda a První světová válka · Vidět víc »

První vídeňská arbitráž

Ochrannou smlouvou“ ''(Schutzvertrag)'' 23. března 1939 Územní ztráty Československa na Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže. Podkarpatská Rus byla ze všech zemí ČSR postižena odstoupením pohraničí nejvíce. Ztratila významné roviny s dopravními tepnami i průmyslovými podniky a hlavně obě dvě velká města – Užhorod a Mukačevo. Sídlo oblasti se přesunulo do Chustu. Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici.

Nový!!: Mnichovská dohoda a První vídeňská arbitráž · Vidět víc »

První vláda Jana Syrového

První vláda Jana Syrového (označovaná též vláda obrany republiky) existovala od 22. září do 4. října 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a První vláda Jana Syrového · Vidět víc »

První vláda Rudolfa Berana

První vláda Rudolfa Berana existovala od 1. prosince 1938 do 15. března 1939.

Nový!!: Mnichovská dohoda a První vláda Rudolfa Berana · Vidět víc »

Račice (Račice-Pístovice)

Račice jsou jedna ze dvou vesnic tvořících obec Račice-Pístovice v severozápadní části okresu Vyškov v Jihomoravském kraji.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Račice (Račice-Pístovice) · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Revizionismus

Revizionismus (z fr. révision, revize, prověření) je soustavné úsilí o přehodnocení, změny případně úpravy daného (stávajícího) stavu, ideologie nebo většinového názoru, a to ve společensky významné věci.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Revizionismus · Vidět víc »

Robert Kvaček

Robert Kvaček (* Dvorce u Jičína) je český historik specializující se na období 19. a 20. století.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Robert Kvaček · Vidět víc »

Rozhodčí řízení

Právnické fakulty Univerzity Palackého Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rozhodčí řízení · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rudá armáda · Vidět víc »

Rudolf Beran

Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice – 28. února 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a ministerský předseda.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rudolf Beran · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rumunsko · Vidět víc »

Runcimanova mise

Runcimanova mise do Československa byla iniciativou britské vlády, zaměřenou na vyřešení mezinárodní krize v létě roku 1938, hrozící vypuknutím války v Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Runcimanova mise · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Rusíni · Vidět víc »

Sčítání lidu

Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sčítání lidu · Vidět víc »

Sergej Sergejevič Alexandrovskij

Sergej Sergejevič Alexandrovskij, (1889, Girjusy, Náhorní Karabach – 17. srpna 1945, podle jiných zdrojů 4. srpna 1945), byl sovětský diplomat.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sergej Sergejevič Alexandrovskij · Vidět víc »

Seznam premiérů Spojeného království

Premiér Spojeného království (Prime Minister, PM) je vedoucí politický představitel země a britské vlády.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Seznam premiérů Spojeného království · Vidět víc »

Seznam prezidentů Československa

Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Seznam prezidentů Československa · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Slezsko · Vidět víc »

Slovenská republika (1939–1945)

Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Slovensko · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spiš

Poloha Spiš (rod ženský – ta Spiš, ve slovenštině a polštině rod mužský – ten Spiš) je jeden ze slovenských regionů a turistických regionů, který částečně zasahuje i do Polska.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Spiš · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Spojené království · Vidět víc »

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Společnost národů · Vidět víc »

Stanné právo

generální stávku Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Stanné právo · Vidět víc »

Status quo

Status quo je obrat pocházející z latiny a znamená stávající stav.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Status quo · Vidět víc »

Státní hranice

Polskem u řeky Dunajec Kopaczowem Státní hranice (v češtině ve vztahu ke státním hranicím ČR se používá výraz "státní hranice" nejčastěji v množném čísle - na rozdíl např. od slovenštiny) jsou hranice, které definují vnitřní území každého státu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Státní hranice · Vidět víc »

Státní převrat

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Státní převrat · Vidět víc »

Sudetští Němci

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudetští Němci · Vidět víc »

Sudetoněmecká strana

Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »

Sudetoněmecké povstání

Sudetoněmecké povstání bylo povstání sudetských Němců v září 1938, zčásti živelné, zčásti organizované Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP), a na ně navazující násilí Němců proti Čechům v říjnu 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudetoněmecké povstání · Vidět víc »

Sudetoněmecký odboj proti nacismu

Německá policie v Chebu zatýká na podzim 1938 politicky nespolehlivé osoby z řad místních Němců Také v obsazeném pohraničí ČSR působil protinacistický odboj, ať již aktivní, nebo pasivní.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudetoněmecký odboj proti nacismu · Vidět víc »

Sudetoněmecký sbor dobrovolníků

Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, též Sudetoněmecký Freikorps, (německy: Sudetendeutsches Freikorps, SdFK), také známí jako Ordneři (podle Ordnergruppe) byla sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudetoněmecký sbor dobrovolníků · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Sudety · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Svatá říše římská · Vidět víc »

Těšínsko

Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Těšínsko · Vidět víc »

Třetí Francouzská republika

Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Třetí Francouzská republika · Vidět víc »

Třetí vláda Milana Hodži

Třetí vláda Milana Hodži existovala od 21. července 1937 do 22. září 1938.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Třetí vláda Milana Hodži · Vidět víc »

Teplice

Teplice (v letech 1895–1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Teplice · Vidět víc »

Varnsdorf

Varnsdorf je město v nejsevernější části Česka, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Varnsdorf · Vidět víc »

Václav Klaus

Václav Klaus (* 19. června 1941 Praha) je český ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany a mezi roky 1991–2002 její první předseda.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Václav Klaus · Vidět víc »

Václav Kural

Václav Kural (25. června 1928 Plzeň – 25. června 2011 Praha) byl český historik.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Václav Kural · Vidět víc »

Všeobecná mobilizace v roce 1938

Mobilizace Československé armády 1938 Všeobecná mobilizace Československé republiky byla vyhlášena 23. září 1938 a v tento den vstoupila republika do branné pohotovosti.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Všeobecná mobilizace v roce 1938 · Vidět víc »

Válečný stav

Válečný stav je stav, kdy dvě a více stran jsou ve vzájemném ozbrojeném konfliktu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Válečný stav · Vidět víc »

Výklad práva

Výklad neboli interpretace právních předpisů je velmi důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění textu právních předpisů nelze ve složitějších případech jednoznačně vyčíst, jaké právní normy na daný případ dopadají a pokud ano, tak jak přesně jim v daném kontextu porozumět.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Výklad práva · Vidět víc »

Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

Adolf Hitler krátce před podpisem výnosu o zřízení Protektorátu Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava vydal 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava · Vidět víc »

Věra Olivová

Věra Olivová (13. listopadu 1926, Praha – 7. března 2015) byla přední česká historička, věnující se především dějinám první republiky a dějinám sportu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Věra Olivová · Vidět víc »

Velká Británie

#PŘESMĚRUJ Spojené království.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Velká Británie · Vidět víc »

Velká hospodářská krize

Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Velká hospodářská krize · Vidět víc »

Versailleská smlouva

zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Versailleská smlouva · Vidět víc »

Vilém II. Pruský

Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vilém II. Pruský · Vidět víc »

Vladimír Nálevka

Vladimír Nálevka (21. února 1941, Pardubice – 6. června 2010, Praha) byl český historik, odborník na moderní světové dějiny.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vladimír Nálevka · Vidět víc »

Vláda obrany republiky

#PŘESMĚRUJ První vláda Jana Syrového.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vláda obrany republiky · Vidět víc »

Vojenská okupace

Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vojenská okupace · Vidět víc »

Vojenský historický ústav Praha

Vojenský historický ústav Praha, budova Armádního muzea ŽižkovVojenský historický ústav Praha (zkráceně VHÚ či VHÚ Praha) je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení Ministerstva obrany České republiky.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vojenský historický ústav Praha · Vidět víc »

Vojtěch Mastný

Vojtěch Mastný (18. března 1874 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském – 25. ledna 1954 Praha) byl československý diplomat první Československé republiky a český právník.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vojtěch Mastný · Vidět víc »

Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938

Wilsonovým nádražím v Praze Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 · Vidět víc »

Walter Runciman

Walter Runciman, 1.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Walter Runciman · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Wehrmacht · Vidět víc »

Winston Churchill

Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Winston Churchill · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Země Koruny české · Vidět víc »

Zlato

Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.

Nový!!: Mnichovská dohoda a Zlato · Vidět víc »

10. říjen

10.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 10. říjen · Vidět víc »

14. březen

14.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 14. březen · Vidět víc »

15. březen

15.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 15. březen · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 19. století · Vidět víc »

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1910 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1924 · Vidět víc »

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1925 · Vidět víc »

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1933 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1935 · Vidět víc »

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1937 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1938 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1939 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1944 · Vidět víc »

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1946 · Vidět víc »

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 1953 · Vidět víc »

21. srpen

21.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 21. srpen · Vidět víc »

22. srpen

22.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 22. srpen · Vidět víc »

22. září

22.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 22. září · Vidět víc »

4. březen

4.

Nový!!: Mnichovská dohoda a 4. březen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Mnichovská konference, Mnichovská krize, Mnichovská smlouva, Mnichovská zrada.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »