Rychlejší přístup než prohlížeči!
68 vztahy: Arcidiecéze olomoucká, Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče, Čechy, Černé moře, Český Lačnov, Česko-moravská hranice, Československo, Baroko, Berlín, Bruno ze Schauenburku, Cyril a Metoděj, Duch svatý, Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu, Hradec nad Svitavou, Katastrální území, Křížová cesta, Litomyšl, Morava, Moravská Třebová, Německo, Odsvěcení, Olomouc, Opatovec, Oskar Schindler, Předměstí, Předměstí (Svitavy), První železniční koridor, Rozvodí, Rychta (území), Rychtář, Sakristie, Severní moře, Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů, Silnice I/43, Svitavy, Tereziánský katastr, Varšavská smlouva, Vídeň, Vysídlení Němců z Československa, Zvon, 13. století, 1329, 16. květen, 1618, 1623, 1749, 1777, 18. listopad, 18. století, 1824, ..., 1878, 1884, 19. století, 1917, 1920, 1930, 1945, 1946, 1960, 1968, 1971, 1982, 1999, 20. století, 2002, 2007, 4. květen, 6. červenec. Rozbalte index (18 více) »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »
Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče
Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 261).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Čechy · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Černé moře · Vidět víc »
Český Lačnov
Český Lačnov (dříve též Český Lučnahttp://www.zwittau.de/orte/lotschnau/lotschnau.htm,, lidově http://www.schoenhengstgau.eu/orte/zwi/ueberdoerfel/) je bývalá samostatná ves a dnes část obce Opatovec.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Český Lačnov · Vidět víc »
Česko-moravská hranice
České republiky Česko-moravská hranice je historickou (reliktní), v aktuální správní praxi neužívanou, hranicí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava vedoucí konkrétním krajinným terénem přibližně od Králického Sněžníku na severovýchodě k trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko západně od Slavonic na jihozápadě.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Česko-moravská hranice · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Československo · Vidět víc »
Baroko
charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Baroko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Berlín · Vidět víc »
Bruno ze Schauenburku
Erb Bruna ze Schauenburku v erbovníku Konráda Grünenberga z roku 1483 Bruno ze Schauenburku (něm. Bruno von Schauenburg; 1205? – 1./17. února 1281 Kroměříž) byl šlechtic a duchovní německého původu, působící v letech 1245–1281 jako biskup olomoucký.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Bruno ze Schauenburku · Vidět víc »
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Cyril a Metoděj · Vidět víc »
Duch svatý
Seslání Ducha svatého v iluminovaném manuskriptu z 15. století, Musée Condé, Chantilly. Duch svatý je znázorněn jako holubice v nejhornější části obrazu Duch svatý i svatý Duch (latinsky Spiritus Sanctus; hebrejsky רוּחַ הַקֹּדֶשׁ; řecky Άγιο Πνεύμα) je teologický pojem, který označuje v křesťanství jednu ze tří osob Nejsvětější Trojice, osobu odlišnou od Otce a Syna, zároveň však s nimi stejné podstaty (viz homoúsios).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Duch svatý · Vidět víc »
Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu (Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu · Vidět víc »
Hradec nad Svitavou
Obec Hradec nad Svitavou (Greifendorf) se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Hradec nad Svitavou · Vidět víc »
Katastrální území
Prahy Brna Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Katastrální území · Vidět víc »
Křížová cesta
Sedmé zastavení křížové cesty Terchové, Slovensko Pán Ježíš padá pod křížem potřetí Łukasz Jankowski-Wojtczak 2011 Křížová cesta v Bělském lese Křížová cesta, někdy podle jejího cíle nazývaná Kalvárie, je tradiční křesťanská forma meditace.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Křížová cesta · Vidět víc »
Litomyšl
Litomyšl je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na české straně bývalé zemské hranice s Moravou.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Litomyšl · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Morava · Vidět víc »
Moravská Třebová
Moravská Třebová (moravsky Střebová) je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Moravská Třebová · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Německo · Vidět víc »
Odsvěcení
Odsvěcení (neboli dekonsekrace) je proces, při kterém bohoslužebné stavby přestávají být určeny původnímu bohoslužebnému účelu nebo zasvěcené osoby (kněží či jiní duchovní jsou zbaveni svátostného pověření. Je to tedy protiklad k úkonu vysvěcení, které se však odsvěcením obvykle plně nezruší. V právní oblasti, když se jedná o zrušení kostela nebo kláštera a použití budovy ke světským účelům, se používá termín sekularizace. Pokud se jedná o přechod osoby z duchovního stavu do laického, nazývá se tento proces laicizací.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Odsvěcení · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Olomouc · Vidět víc »
Opatovec
Opatovec (též Oberdorf, Oberdörfel a dříve též Klein-Abtsdorf) je obec, která se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, asi 7 km severně od centra Svitav v oblasti Hřebečska, tedy území obývaného do roku 1945 převážně Němci.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Opatovec · Vidět víc »
Oskar Schindler
Oskar Schindler (28. dubna 1908 SvitavySOA Zámrsk, Matrika narozených 1904-1909 ve Svitavách, sign.M-30 5850, ukn.9413, str.281. Dostupné online – 9. října 1974 Hildesheim) byl moravský obchodník německé národnosti, známý tím, že zachránil 1200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Oskar Schindler · Vidět víc »
Předměstí
Předměstí (též suburbium) dnes bývá součástí města nebo vesnice a nachází se okolo jeho historického jádra.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Předměstí · Vidět víc »
Předměstí (Svitavy)
Předměstí je část okresního města Svitavy.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Předměstí (Svitavy) · Vidět víc »
První železniční koridor
Mapa prvního železničního koridoru I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a První železniční koridor · Vidět víc »
Rozvodí
Evropská povodí a hlavní rozvodí Rozvodí tvoří hranici mezi sousedícími povodími.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Rozvodí · Vidět víc »
Rychta (území)
Rychta (rychtářství) je menší správní a hospodářská územní jednotka rozsáhlejšího panství.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Rychta (území) · Vidět víc »
Rychtář
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys (německy Richter nebo Schultheiß, latinsky iudex) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Rychtář · Vidět víc »
Sakristie
Sakristie (z latinského sacristia, odvozeno od sacer, svatý) je místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od kněžiště (původně severně či jižně od něj) nebo za hlavním oltářem, v níž jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Sakristie · Vidět víc »
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Severní moře · Vidět víc »
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Nejstarší verze znaku olomouckého biskupství Znak olomoucké arcidiecéze Návaznost olomouckého biskupství na jeden ze tří biskupských stolců, zřízených po roce 898 v rámci obnovení moravsko-panonské církevní provincie, je sporná.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů · Vidět víc »
Silnice I/43
Silnice I/43 je česká silnice I. třídy vedoucí z Brna přes Svitavy, Lanškroun a Králíky do Polska (směr Kladsko a Vratislav).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Silnice I/43 · Vidět víc »
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Svitavy · Vidět víc »
Tereziánský katastr
Tereziánský katastr je označení pro dvě aktualizace rustikálního katastru (tj. soupisu půdy, kterou měli poddaní v dědičném nájmu), ke kterým došlo za panování Marie Terezie v letech 1741–1748 (První tereziánský katastr rustikální, též Třetí berní rula) a 1748–1757 (Druhý tereziánský katastr rustikální, též Čtvrtá berní rula).
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Tereziánský katastr · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Vídeň · Vidět víc »
Vysídlení Němců z Československa
Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »
Zvon
Moskvě Zvon je samozvučný bicí nástroj kalichovitého tvaru, sloužící ke svolávání věřících k modlitbě nebo jiné signální funkci.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a Zvon · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 13. století · Vidět víc »
1329
Bez popisu.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1329 · Vidět víc »
16. květen
16.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 16. květen · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1618 · Vidět víc »
1623
1623 (MDCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1623 · Vidět víc »
1749
1749 (MDCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1749 · Vidět víc »
1777
1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1777 · Vidět víc »
18. listopad
18.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 18. listopad · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 18. století · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1824 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1878 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1884 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 19. století · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1917 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1920 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1930 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1945 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1946 · Vidět víc »
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1960 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1968 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1971 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1982 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 1999 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 20. století · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 2002 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 2007 · Vidět víc »
4. květen
4.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 4. květen · Vidět víc »
6. červenec
6.
Nový!!: Lačnov (Svitavy) a 6. červenec · Vidět víc »
