Rychlejší přístup než prohlížeči!
79 vztahy: Alois Vojtěch Šembera, Arcidiecéze olomoucká, Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Češi, Čechoslovakismus, Čechy, České Slezsko, Český statistický úřad, Česko, ČRo 7 Radio Praha, Brno, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Dürnkrut, Druhá světová válka, František Cyril Kampelík, František Dobromysl Trnka, František Palacký, Germanismus, Germáni, Gramatika, Hlučínsko, Hlubčice, Horní Slezsko, Italština, Jan Blahoslav, Ján Hollý, Karel Havlíček Borovský, Kopřivnice, Lašská nářečí, Liberec, Maďarština, Martin Hamuljak, Masarykova univerzita, Mošnov, Morava, Moravané, Moravští Chorvati, Moravismus, Moravská národnost, Moravské hnutí, Moravské vyrovnání, Moravský zemský sněm, Nářečí, Nářečí češtiny, Národopisná Morava, Němčina, Novověk, Předlitavsko, Podluží, Poláci, ..., Polština, Polsko, Prajzština, První republika, Rabensburg, Rakouská němčina, Rakousko, Ratiboř (Slezské vojvodství), Rumunština, Rusínština, Sčítání lidu, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku, Slezané, Slované, Slováci, Slovácko, Slovenština, Slovinština, Slovník spisovného jazyka českého, Spolek, Srbochorvatština, Středomoravská nářeční skupina, Tomáš Pešina z Čechorodu, Východomoravská nářeční skupina, Vincenc Pavel Žák, 14. století, 19. století, 1905, 20. století. Rozbalte index (29 více) »
Alois Vojtěch Šembera
Alois Vojtěch Šembera Alois Vojtěch Šembera Alois Vojtěch Šembera, známý také pod pseudonymem Mudromil Mýtský (23. března 1807 Vysoké MýtoSOA Zámrsk, Matrika narozených 1798-1810 ve Vysokém Mýtě, sign.2283, ukn.10798, str.243. Dostupné online – 23. března 1882 Vídeň), byl jazykovědec a literární historik, profesor češtiny a české literatury na Stavovské akademii a Univerzitě v Olomouci a Vídeňské univerzitě, a také překladatel z němčiny působící na Moravě.
Nový!!: Moravština a Alois Vojtěch Šembera · Vidět víc »
Arcidiecéze olomoucká
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké – arcidiecéze se nachází na území celého Zlínského kraje a částí krajů Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk), Jihomoravského (severovýchod okresů Blansko, Hodonín a Vyškov) a Pardubického (východní části okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy).
Nový!!: Moravština a Arcidiecéze olomoucká · Vidět víc »
Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zkr.
Nový!!: Moravština a Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Moravština a Češi · Vidět víc »
Čechoslovakismus
Státní vlajka Československa první světové války. Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa a československého jazyka.
Nový!!: Moravština a Čechoslovakismus · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Moravština a Čechy · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Moravština a České Slezsko · Vidět víc »
Český statistický úřad
Český statistický úřad (ČSÚ) je ústřední orgán státní správy České republiky.
Nový!!: Moravština a Český statistický úřad · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Moravština a Česko · Vidět víc »
ČRo 7 Radio Praha
#PŘESMĚRUJ Český rozhlas Radio Prague International.
Nový!!: Moravština a ČRo 7 Radio Praha · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Moravština a Brno · Vidět víc »
Centrum pro výzkum veřejného mínění
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR.
Nový!!: Moravština a Centrum pro výzkum veřejného mínění · Vidět víc »
Dürnkrut
Dürnkrut, (zastarale česky Suché Kruty) jsou městysem s 2 257 obyvateli (stav k 1. 1. 2011) v okrese Gänserndorf v Dolních Rakousích.
Nový!!: Moravština a Dürnkrut · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Moravština a Druhá světová válka · Vidět víc »
František Cyril Kampelík
Plaketa na hrobě Františka Cyrila Kampelíka v Hradci Králové - Kuklenách. František Cyril Kampelík (28. června 1805, SyřenovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1799-1819 v Syřenově, sign.5068, ukn.6747, str.165. Dostupné online – 8. června 1872, KuklenySOA Zámrsk, Matrika zemřelých fary Kukleny, sign. 80-3514, ukn 4788, s. 41) byl český lékař, národní buditel, spisovatel.
Nový!!: Moravština a František Cyril Kampelík · Vidět víc »
František Dobromysl Trnka
František Dobromysl Trnka (13. února 1798 Humpolec farnost Humpolec – 24. května 1837 Olomouc farnosti při kostele sv.Václava v Olomouci) byl učitel češtiny, polštiny a ruštiny; byl překladatelem u kriminálního soudu.
Nový!!: Moravština a František Dobromysl Trnka · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Moravština a František Palacký · Vidět víc »
Germanismus
Germanismus je jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny nebo vytvořený podle německého vzoru.
Nový!!: Moravština a Germanismus · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Moravština a Germáni · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Moravština a Gramatika · Vidět víc »
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Nový!!: Moravština a Hlučínsko · Vidět víc »
Hlubčice
Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy.
Nový!!: Moravština a Hlubčice · Vidět víc »
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: Moravština a Horní Slezsko · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Moravština a Italština · Vidět víc »
Jan Blahoslav
Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) byl moravský kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, pedagog a představitel domácího reformačně orientovaného humanismu.
Nový!!: Moravština a Jan Blahoslav · Vidět víc »
Ján Hollý
Ján Hollý (24. březen 1785, Borský Mikuláš, Uhersko – 14. duben 1849, Dobrá Voda, Uhersko) byl slovenský básník a překladatel, povoláním katolický kněz.
Nový!!: Moravština a Ján Hollý · Vidět víc »
Karel Havlíček Borovský
Vlastnoruční dopis Havlíčka adresovaný Fany Weidenhofferové Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček (31. října 1821 Borová u PřibyslaviSOA Zámrsk, Matrika narozených 1821-1837 v Borové u Přibyslavi, sign.593, ukn.2039, str.2. Dostupné online – 29. července 1856 Praha), byl český novinář, spisovatel, básník a politik.
Nový!!: Moravština a Karel Havlíček Borovský · Vidět víc »
Kopřivnice
Kopřivnice (moravsky Kopřivnica) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Nového Jičína a 28 km jižně od Ostravy na potoce Kopřivničce.
Nový!!: Moravština a Kopřivnice · Vidět víc »
Lašská nářečí
Územní rozsah lašských nářečí Lašská nářečí na začátku 20. století v dnešním Polsku (žlutá barva) Lašská nářečí neboli slezskomoravská nářečí (slezsky: laszsko godka, polsky: gwary laskie) jsou skupinou nářečí českého jazyka v části opavského a těšínského Slezska a severovýchodní Moravy.
Nový!!: Moravština a Lašská nářečí · Vidět víc »
Liberec
Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.
Nový!!: Moravština a Liberec · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Moravština a Maďarština · Vidět víc »
Martin Hamuljak
Martin Hamuljak (19. dubna 1789, Oravská Jasenica – 31. března 1859, Námestovo) byl slovenský jazykovědec, obrozenec, redaktor a vydavatel.
Nový!!: Moravština a Martin Hamuljak · Vidět víc »
Masarykova univerzita
Masarykova univerzita (v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně.
Nový!!: Moravština a Masarykova univerzita · Vidět víc »
Mošnov
Mošnov je obec, která se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Moravština a Mošnov · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Moravština a Morava · Vidět víc »
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Nový!!: Moravština a Moravané · Vidět víc »
Moravští Chorvati
Mužský kroj Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. století prchali před Turky do severnějších částí Habsburské monarchie.
Nový!!: Moravština a Moravští Chorvati · Vidět víc »
Moravismus
Moravismus může být.
Nový!!: Moravština a Moravismus · Vidět víc »
Moravská národnost
Podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti v obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2011 Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu.
Nový!!: Moravština a Moravská národnost · Vidět víc »
Moravské hnutí
moravskouhttp://zamoravu.eu/mno-k-morave/moravske-barvy-a-symboly/ Denisových sadech malým státním znakem ČR (českým lvem) moravskou orlicí se zlatočerveným šachováním Moravské hnutí je obecný termín, kterým se v období po listopadu 1989 souhrnně označují různé politické strany, politická hnutí, sdružení a spolky usilujících o obnovu samosprávy Moravy a Českého Slezska (v podobně jednotné Země moravskoslezské), buď jako vyššího územněsprávního celku v rámci České republiky, spolkové země spojené s Čechami a Prahou ve federaci (před rokem 1992 v československé trojfederaci), konfederaci nebo v radikální formě její odtržení od ČR a osamostatnění.
Nový!!: Moravština a Moravské hnutí · Vidět víc »
Moravské vyrovnání
České a německé volební obvody ve venkovských oblastech moravského území, vzniklé na základě Moravského vyrovnání z 27. listopadu 1905ZRŮSTOVÁ, Pavlína: SOCIÁLNĚ - EKONOMICKÉ DŮSLEDKY ODSUNU NĚMCŮ NA ÚZEMÍ SVITAVSKA, MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV (2012), Diplomová práce, Brno, str. 21. Moravské vyrovnání (též moravský pakt, německy Mährischer Ausgleich) je souhrnný název pro čtyři zemské zákony přijaté roku 1905 na Moravě, jejichž účelem mělo být vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi a vyřešit národnostní rozpory mezi oběma národy.
Nový!!: Moravština a Moravské vyrovnání · Vidět víc »
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Nový!!: Moravština a Moravský zemský sněm · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Moravština a Nářečí · Vidět víc »
Nářečí češtiny
Nářečí češtiny: 1 – česká skupina (podskupiny: 1a – severovýchodočeská, 1b – středočeská, 1c – jihozápadočeská, 1d – českomoravská) 2 – středomoravská skupina 3 – východomoravská skupina 4 – slezská skupina (4a – slezskomoravská podskupina, 4b – slezskopolská podskupina) 5 – nářečně různorodé oblasti (bývalá německojazyčná území)Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka, omezené na určité oblasti Česka.
Nový!!: Moravština a Nářečí češtiny · Vidět víc »
Národopisná Morava
Národopisná Morava byla slovácká kolaborantská etnografická skupina, která po okupaci zbytku Československa Německem v roce 1939 neúspěšně usilovala o přičlenění Slovácka ke Slovenskému státuPasák (1999), str.
Nový!!: Moravština a Národopisná Morava · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Moravština a Němčina · Vidět víc »
Novověk
Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.
Nový!!: Moravština a Novověk · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Moravština a Předlitavsko · Vidět víc »
Podluží
Malované žudro na domě v Lanžhotě Chalupa ve Tvrdonicích Podluží je národopisná oblast v nejjižnějším cípu Moravy, je to jihozápadní výspa Moravského Slovácka.
Nový!!: Moravština a Podluží · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Moravština a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Moravština a Polština · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Moravština a Polsko · Vidět víc »
Prajzština
Prajzština, též hlučínské nářečí, je nářečí češtiny, respektive podtyp lašských nářečí, užívaný na Hlučínsku.
Nový!!: Moravština a Prajzština · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Moravština a První republika · Vidět víc »
Rabensburg
Rabensburg (Havraní hrad, česky Ranšpurk, zastarale Havranohrad) je městys v okrese Mistelbach v Dolním Rakousku.
Nový!!: Moravština a Rabensburg · Vidět víc »
Rakouská němčina
Cedule s upozorněním pro chodce ve Vídni. Slovo Fußgeher (chodec) představuje příklad rakouské němčiny. V němčině se standardně používá Fußgänger. SS namísto ß je použito z toho důvodu, že ß se běžně nepoužívá jako velké písmeno Rakouská němčina je varianta spisovného německého jazyka, která se vyznačuje specifickou slovní zásobou a zvláštnostmi v gramatice, pravopisu a výslovnosti, která je používána na území Rakouské republiky. Rakouská němčina by neměla být zaměňována s dialekty němčiny, kterými se mluví na území Rakouska, patřícími do bavorštiny a alemanštiny.
Nový!!: Moravština a Rakouská němčina · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Moravština a Rakousko · Vidět víc »
Ratiboř (Slezské vojvodství)
Zámecké nádvoří – vlevo pivovar, vpravo kaple sv. Tomáše Bývalý kostel sv. Ducha – městské muzeum Sídlo městského úřadu Dlouhá ulice Vězeňská bašta Vchod do Arboreta Moravské brány Ratiboř (slezskoněmecky Rattebor) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Ratiboř.
Nový!!: Moravština a Ratiboř (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Moravština a Rumunština · Vidět víc »
Rusínština
Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska.
Nový!!: Moravština a Rusínština · Vidět víc »
Sčítání lidu
Sčítání lidu (také populační census nebo soupis obyvatelstva) je proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva.
Nový!!: Moravština a Sčítání lidu · Vidět víc »
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku
Pošťačka předává obyvatelce chaty sčítací archy pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Logo sčítání Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo celostátní sčítání lidu na území České republiky.
Nový!!: Moravština a Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku · Vidět víc »
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Nový!!: Moravština a Slezané · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Moravština a Slované · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Moravština a Slováci · Vidět víc »
Slovácko
Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ datum přístupu.
Nový!!: Moravština a Slovácko · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Moravština a Slovenština · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Moravština a Slovinština · Vidět víc »
Slovník spisovného jazyka českého
Slovník spisovného jazyka českého, zkratka SSJČ, je výkladový slovník českého jazyka zpracovaný kolektivem Československé akademie věd za redakčního vedení českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka.
Nový!!: Moravština a Slovník spisovného jazyka českého · Vidět víc »
Spolek
Spolek je obecně sdružení či skupina osob.
Nový!!: Moravština a Spolek · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Moravština a Srbochorvatština · Vidět víc »
Středomoravská nářeční skupina
Středomoravská nářeční skupina Středomoravská nářeční skupina (také hanácká nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná přibližně na území střední části Moravy, nejvýrazněji její rysy můžeme pozorovat na území Hané.
Nový!!: Moravština a Středomoravská nářeční skupina · Vidět víc »
Tomáš Pešina z Čechorodu
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (19. prosince 1629 Počátky – 3. srpna 1680 Praha) byl český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel.
Nový!!: Moravština a Tomáš Pešina z Čechorodu · Vidět víc »
Východomoravská nářeční skupina
Východomoravská nářeční skupina Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná na východě a jihovýchodě Moravy, především na Moravském Slovácku a Moravském Valašsku.
Nový!!: Moravština a Východomoravská nářeční skupina · Vidět víc »
Vincenc Pavel Žák
Vincenc Pavel Ziak či Žák (12. ledna 1797 Úsobí – 30. března 1867 Podivín farnosti Podivín) byl moravský národní buditel, spisovatel a překladatel, katolický kněz.
Nový!!: Moravština a Vincenc Pavel Žák · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Moravština a 14. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Moravština a 19. století · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Moravština a 1905 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Moravština a 20. století · Vidět víc »
