Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Číslo (mluvnice), Baltofinské jazyky, Erzja, Finština, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Fonologie, Gramatika, Interdialekt, Marijština, Mluvnický pád, Mokša (jazyk), Přívlastek, Předložka, Podstatné jméno, Postpozice, Rozděl a panuj, Ruština, Rusko, Skloňování, Slovní zásoba, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, Vokálová harmonie, 1922, 1923.
Číslo (mluvnice)
Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Erzja
Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Erzja · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Fonologie · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Mordvinské jazyky a Gramatika · Vidět víc »
Interdialekt
Interdialekty (nadnářečí, zřídka polonářečí nebo obecná nářečí) jsou posledními vývojovými stadii dialektů.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Interdialekt · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Mluvnický pád · Vidět víc »
Mokša (jazyk)
Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Mokša (jazyk) · Vidět víc »
Přívlastek
Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Přívlastek · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Předložka · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Podstatné jméno · Vidět víc »
Postpozice
Postpozice je pozice za něčím.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Postpozice · Vidět víc »
Rozděl a panuj
Heslo rozděl a panuj (latinsky divide et impera) vychází z poznání, že znesvářené a rozdělené skupině se vládne snáze než skupině semknuté a vnitřně jednotné.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Rozděl a panuj · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Rusko · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Skloňování · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Mordvinské jazyky a Slovní zásoba · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Mordvinské jazyky a Vokálová harmonie · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mordvinské jazyky a 1922 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mordvinské jazyky a 1923 · Vidět víc »
