Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Albert Einstein, Berlín, Curych, Ernst Mach, Heidelberg, Kiel, Lausanne, Logický pozitivismus, Max Planck, Novokantovství, Pozitivismus, Rostock, Vídeň, Vídeňský kroužek, 14. duben, 1882, 1904, 1907, 1911, 1918, 1921, 1922, 1924, 1936, 22. červen.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Moritz Schlick a Albert Einstein · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Moritz Schlick a Berlín · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Moritz Schlick a Curych · Vidět víc »
Ernst Mach
Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice – 19. února 1916 Vaterstetten) byl moravsko-německý teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Nový!!: Moritz Schlick a Ernst Mach · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Moritz Schlick a Heidelberg · Vidět víc »
Kiel
Kiel je nejsevernější německé velkoměsto.
Nový!!: Moritz Schlick a Kiel · Vidět víc »
Lausanne
Lausanne (ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera.
Nový!!: Moritz Schlick a Lausanne · Vidět víc »
Logický pozitivismus
Logický pozitivismus (někdy též novopozitivismus či neopozitivismus, zhruba od konce 30. let též logický empirismus) je filozofický směr, který vznikl na počátku 20. století a klade si za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi o světě.
Nový!!: Moritz Schlick a Logický pozitivismus · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Moritz Schlick a Max Planck · Vidět víc »
Novokantovství
Novokantovství je souhrnné označení pro německé filosofické školy, které se od druhé poloviny 19.
Nový!!: Moritz Schlick a Novokantovství · Vidět víc »
Pozitivismus
Pozitivismus je filozofický směr, založený v třicátých letech 19.
Nový!!: Moritz Schlick a Pozitivismus · Vidět víc »
Rostock
Rostock (česky Roztoky; německá výslovnost: IPA) je bývalé hanzovní město v severním Německu na pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Moritz Schlick a Rostock · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Moritz Schlick a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňský kroužek
Moritz Schlick, fyzik a filosof, hlava Vídeňského kroužku Karl Popper, jeden z největších kritiků filozofie Vídeňského kroužku Vídeňský kroužek (německy Wiener Kreis) byla skupina logiků, filosofů, matematiků a sociologů, která byla založena v roce 1923 na Vídeňské univerzitě za vedení Moritze Schlicka.
Nový!!: Moritz Schlick a Vídeňský kroužek · Vidět víc »
14. duben
14.
Nový!!: Moritz Schlick a 14. duben · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Moritz Schlick a 1882 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Moritz Schlick a 1904 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Moritz Schlick a 1907 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Moritz Schlick a 1911 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Moritz Schlick a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Moritz Schlick a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Moritz Schlick a 1922 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Moritz Schlick a 1924 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Moritz Schlick a 1936 · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Moritz Schlick a 22. červen · Vidět víc »
