Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Napoleon Bonaparte

Index Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

418 vztahy: Abel Gance, Academia, Adam Mickiewicz, Administrativní dělení Švýcarska, Adolphe Thiers, Ajaccio, Akko, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexandr Veliký, Alexandre Colonna-Walewski, Alexandre Dumas mladší, Alexandre Dumas starší, Alexandrie, Alpy, Alytus, Amiens, Ancona, Andalusie, Andoche Junot, André Masséna, Antibes, Antoine-Jean Gros, Antverpy, Apoteóza, Aríš, Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, Útok na Tuilerijský palác, Atentát na Napoleona Bonaparta, Auguste Marmont, Augustin Robespierre, Augustiniánský kostel (Vídeň), Autun, Šuani, Ženeva, Žlutá zimnice, Řád čestné legie, Římskokatolická církev, École militaire, Bailén, Baltské moře, Bastila, Batávská republika, Bavorské království, Bavorsko, Bayonne, Bádensko, Břišní tyfus, Berlín, ..., Biskup, Bitva u Abúkíru, Bitva u Arcis-sur-Aube, Bitva u Arcole, Bitva u Auerstedtu, Bitva u Borodina, Bitva u Castiglione, Bitva u Chlumce (1813), Bitva u Drážďan, Bitva u Eggmühlu, Bitva u Friedlandu, Bitva u Hohenlinden, Bitva u Jílového, Bitva u Jeny, Bitva u Krasného, Bitva u Laonu, Bitva u Lipska, Bitva u Lodi, Bitva u Malojaroslavce, Bitva u Pultuska (1806), Bitva u pyramid, Bitva u Rivoli, Bitva u Slavkova, Bitva u Tarutina, Bitva u Trafalgaru, Bitva u Ulmu, Bitva u Vertières, Bitva u Wagramu, Bitva u Waterloo, Bitva u Znojma, Bolesławiec, Bourboni, Brazílie, Brienne-le-Château, Briga, Brigádní generál, Brumairový převrat, Brusel, Burgundsko, Camerino, Carlo Buonaparte, Caroline Bonaparte, Císař, Císařská garda (Napoleon I.), Cejlon, Charleroi, Charles James Fox, Charles Léon, Charles Leclerc d'Ostin, Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, Châtillon (Hauts-de-Seine), Cisalpinská republika, Code civil, Désirée Clary, Dělostřelecká baterie, Dělostřelectvo, Departement, Dijon, Direktorium (Francie), Divizní generál, Dmitrij Sergejevič Dochturov, Dominique Joseph Vandamme, Drážďany, Druhé Francouzské císařství, Duchovenstvo, Dunaj, Egypt, Elba, Elysejský palác, Emmanuel de Grouchy, Emmanuel Joseph Sieyès, Empír, Erfurtský kongres, Ernest Meissonier, Femme fatale, Ferdinand VII., Fontainebleau, François René de Chateaubriand, François Rude, Francie, Francisco Goya, Francouzština, Francouzi, Francouzská Guyana, Francouzská koloniální říše, Francouzský revoluční kalendář, František I. Rakouský, Fregata, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém III., Galikanismus, Gebhard Leberecht von Blücher, Germaine de Staël, Grenoble, Guadeloupe, Haiti, Haitská revoluce, Hamburk, Hannibal, Hannoversko, Hans Ernst Karl von Zieten, Helvetská republika, Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675), Henri-Gatien Bertrand, Hispaniola, Honoré de Balzac, Horatio Nelson, Hrabě, Ilyrské království, Indický oceán, Indie, Ingolstadt, Inkvizice, Inn, Interdikt, Invalidovna (Paříž), Investitura, Italská republika (1802–1805), Italská tažení francouzských revolučních válek, Itálie, Jacques-Louis David, Jaffa, Jakobíni, James Pradier, Janovská republika, Jean Lannes, Jean-François Chalgrin, Jean-Jacques Dessalines, Jean-Victor Moreau, Jerzy Kossak, Jiří Kovařík (historik), Joachim Murat, John Moore (generál), Joséphine de Beauharnais, Josef Bonaparte, Josef II., Joseph Fouché, Julius Caesar, Junta, Jurbarkas, Kaliningrad, Kaluga, Kapitán (vojenství), Karel Filip ze Schwarzenbergu, Karel IV. Španělský, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, Karel XIV., Karibik, Karl Mack von Leiberich, Katafalk, Katedrála Notre-Dame (Paříž), Kaunas, Káhira, Klasicismus, Klemens Wenzel von Metternich, Knížectví Elba, Kolonie, Kondotiér, Konkordát (1801), Kontinentální blokáda, Konzul (Francie 1799-1804), Korfu, Korsika, Království obojí Sicílie, Království Velké Británie, Krušné hory, La Maddalena, Labe, Laetitia Ramolino, Lamanšský průliv, Lazare Carnot, Lev Nikolajevič Tolstoj, Ligurská republika, Lisabon, Lobau, Logaritmus, Lombardie, Louis Antoine Henri de Bourbon Condé, Louis-Charles-Antoine Desaix, Louis-Nicolas Davout, Louisiana, Louisiana (Nová Francie), Lucien Bonaparte, Ludvík Bonaparte, Ludvík Filip, Ludvík XVI., Ludvík XVIII., Ludwig van Beethoven, Lukánská republika, Lyceum, Lyon, Macerata, Madrid, Malé Antily, Malta, Maria Walewská, Marie Antoinetta, Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Marie Luisa Parmská, Marseille, Martinik, Maskarény, Maximilien Robespierre, Máza, Mír v Campo Formio, Mír v Lunéville, Medicejové, Mexický záliv, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michail Illarionovič Kutuzov, Michel Ney, Milán, Mississippi (řeka), Mnichov, Mohuč, Monarchismus, Mondego, Morava, Moskevský Kreml, Moskva, Mula, Napoleon II., Napoleon III., Napoleon ve své pracovně, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie, Napoleonské války, Národní garda (Francie), Národní konvent, Národní shromáždění (Francie), Němen, Neapol, Negroidní rasa, Nepřímá daň, Neuchâtel (kanton), Neuilly-sur-Seine, Nice, Nicolas Jean de Dieu Soult, Nový svět, Občanské právo, Oldenburské vévodství, Opéra national de Paris, Orša, Organické články, Orient, Ostende, Otroctví, Oxfordská univerzita, Oxid arsenitý, Paříž, Palais des Tuileries, Palais du Louvre, Palec (jednotka), Papežský stát, Pascal Paoli, Paul de Barras, Pavel I. Ruský, Pavlína Bonapartová, Pád (řeka), Přímá daň, Příruční slovník naučný, Piemont, Pius VI., Pius VII., Pluk, Podporučík, Polsko, Portugalsko, Poručík, Povstání 13. vendémiairu, Povstání ve Vendée, Právní věda, Prešpurský mír, Provence, Provincie Alessandria, Prusko, Prusko-francouzská válka, Pyreneje, Pyrenejský poloostrov, Quartier du Palais-Royal, Rada pěti set, Réunion, Rýn, Rýnský spolek, Revoluční sekce v Paříži, Rochefourchat, Rozdílení orlů, Saint-Cloud, Saint-Domingue, Sambre, Sardinie, Sasko, Savona, Schönbrunn, Sedmiletá válka, Severní Amerika, Seznam italských králů, Smolensk, Sorbonna, Sovětsk (Kaliningradská oblast), Spojené státy americké, Srí Lanka, Status quo ante bellum, Stendhal, Stipendium, Stopa (jednotka délky), Svatá říše římská, Svatá Helena, Svatá Helena (ostrov), Symfonie č. 3 (Beethoven), Třetí Francouzská republika, Thermidorský převrat, Thomas-Augustin de Gasparin, Tobago, Toskánsko, Toulon, Toussaint Louverture, Toxikologie, Trajánův sloup, Trest smrti, Trinidad, Tylžský mír, Urbino, Valence (Drôme), Varšava, Vídeň, Vídeňský kongres, Vítězný oblouk (Paříž), Výbor pro veřejné blaho, Velká francouzská revoluce, Velký Svatobernardský průsmyk, Vendée, Vendômský sloup, Versailles (zámek), Viceadmirál, Victor Hugo, Vilkaviškis, Vilnius, Vitoria-Gasteiz, Vjazma (město), Walter Scott, Württembersko, William Pitt mladší, 10. listopad, 11. duben, 12. červenec, 12. říjen, 15. srpen, 17. březen, 1769, 1799, 18. květen, 1802, 1803, 1804, 1805, 1806, 1813, 1814, 1815, 1821, 19. únor, 19. století, 20. březen, 22. červen, 23. prosinec, 26. leden, 6. duben. Rozbalte index (368 více) »

Abel Gance

Abel Gance (vlastním jménem Abel Eugène Alexandre Perthon, 25. října 1889, Paříž — 10. listopadu 1981, Paříž) byl francouzský filmový herec a režisér.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Abel Gance · Vidět víc »

Academia

Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Academia · Vidět víc »

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Adam Mickiewicz · Vidět víc »

Administrativní dělení Švýcarska

#PŘESMĚRUJ Kanton (Švýcarsko).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Administrativní dělení Švýcarska · Vidět víc »

Adolphe Thiers

Louis Adolphe Thiers (15. dubna 1797, Marseille – 3. září 1877, Saint-Germain-en-Laye) byl francouzský publicista, historik a konzervativně-liberální politik.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Adolphe Thiers · Vidět víc »

Ajaccio

Ajaccio je město a přístav ležící na západním pobřeží ostrova Korsika a sídlo departementu Corse-du-Sud v regionu Korsika.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ajaccio · Vidět víc »

Akko

Akko či Akkon, česky dříve také Accra (hebrejsky עכו, Ako; arabsky عكا, Aka, v oficiálním přepisu do angličtiny Akko, přepisováno též Akra, Acre nebo Saint-Jean d'Acre) je město v Severním distriktu v Izraeli.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Akko · Vidět víc »

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (Elisabeth Christine von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern) (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797, Berlín) byla rodem princezna Brunšvicko-Wolfenbüttelská a sňatkem s pruským králem Fridrichem II. Velikým pruská královna.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandr Veliký · Vidět víc »

Alexandre Colonna-Walewski

Alexandre Florian Joseph, hrabě Colonna-Walewski (4. května 1810 Walewice – 27. října 1868 Štrasburk) byl nemanželský syn Napoleona I. a jeho milenky hraběnky Marie Walewské.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandre Colonna-Walewski · Vidět víc »

Alexandre Dumas mladší

Alexandre Dumas mladší (27. července 1824, Paříž – 27. listopadu 1895, Marly-le-Roi) byl francouzský prozaik a dramatik, nemanželský syn slavného francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandre Dumas mladší · Vidět víc »

Alexandre Dumas starší

Alexandre Dumas, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie (24. července 1802, Villers-Cotteréts, Francie – 5. prosince 1870, Puys) byl čelný francouzský prozaik a dramatik v období romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandre Dumas starší · Vidět víc »

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alexandrie · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alpy · Vidět víc »

Alytus

Alytus (česky zastarale Olita) je hlavním městem Alytuského kraje v jižní Litvě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Alytus · Vidět víc »

Amiens

Amiens je historické město v severní Francii v departmentu Somme.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Amiens · Vidět víc »

Ancona

Katedrála sv. Cyriaka Ancona je italské město a jeden z největších přístavů v Jaderském moři, zejména v osobní dopravě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ancona · Vidět víc »

Andalusie

Andalusie, plným názvem Autonomní společenství Andalusie, je nejlidnatější a druhé největší autonomní společenství a historické území na jihu Španělska při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Andalusie · Vidět víc »

Andoche Junot

Jean Andoche Junot, vévoda z Abrantès (23. října 1771 Bussy-le-Grand, Côte-d'Or – 29. července 1813 v Montbard, Côte-d'Or) byl francouzský generál doby prvního císařství.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Andoche Junot · Vidět víc »

André Masséna

André Masséna (italsky Andrea Massena), vévoda z Rivoli, kníže z Esslingu (6. května 1758 Nizza, dnes Nice ve Francii – 4. dubna 1817 Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a André Masséna · Vidět víc »

Antibes

Antibes je město v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Antibes · Vidět víc »

Antoine-Jean Gros

Antoine-Jean Gros (16. března 1771 Paříž – 25. června 1835 Meudon) byl francouzský malíř portrétů, bitevních a mytologických scén období klasicismu a preromantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Antoine-Jean Gros · Vidět víc »

Antverpy

Antverpy (francouzsky Anvers) jsou největším belgickým městem (bez aglomerace).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Antverpy · Vidět víc »

Apoteóza

(1827, Louvre) Apoteóza Herkula Anne-Louis Girodet de Roussy-Trioson: Ossianovo zbožštění Apoteóza (z řec. apo-theósis, zbožštění) znamená extrémní oslavu, vyzvednutí člověka nebo i nějaké představy do nadlidské polohy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Apoteóza · Vidět víc »

Aríš

Al-Aríš či el-Aríš je hlavní a největší město egyptského guvernorátu Severní Sinaj, ležící na středomořském pobřeží Sinajského poloostrova, přibližně 344 kilometrů severovýchodně od Káhiry.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Aríš · Vidět víc »

Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu

Arthur Wellesley, 1.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu · Vidět víc »

Útok na Tuilerijský palác

Útok na Tuilerijský palác bylo povstání, které se odehrálo v Paříži během Velké francouzské revoluce dne 10. srpna 1792.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Útok na Tuilerijský palác · Vidět víc »

Atentát na Napoleona Bonaparta

Atentát na Napoleona Bonaparta je událost z 24. prosince 1800, kdy se skupina roajalistů (tzv. Šuanů) pokusila zabít tehdejšího prvního konzula Napoleona.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Atentát na Napoleona Bonaparta · Vidět víc »

Auguste Marmont

Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont, vévoda z Ragusy (20. července 1774, Châtillon-sur-Seine – 2. března 1852, Benátky), byl francouzský maršál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Auguste Marmont · Vidět víc »

Augustin Robespierre

Augustin Bon Joseph de Robespierre (21. ledna 1763, Arras – 28. července 1794, Paříž) byl francouzský politik v době Velké francouzské revoluce a mladší bratr Maximiliena de Robespierre.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Augustin Robespierre · Vidět víc »

Augustiniánský kostel (Vídeň)

Augustiniánský kostel (německy Augustinerkirche) je gotický římskokatolický farní kostel na Augustiniánské ulici (Augustinerstraße) 3 v 1.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Augustiniánský kostel (Vídeň) · Vidět víc »

Autun

Autun je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Autun · Vidět víc »

Šuani

Jules Girardet: Národní gardisté se zatčenými šuany z Fouesnantu. 19. století Šuani je ve francouzských dějinách označení pro royalistické povstalce, kteří za Velké francouzské revoluce operovali severně od Loiry, v Bretani, Maine, Normandii a severním Anjou, ale také v departementech jako Aveyron a Lozère.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Šuani · Vidět víc »

Ženeva

Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ženeva · Vidět víc »

Žlutá zimnice

Rozšíření žluté zimnice v Latinské Americe (2010) Rozšíření žluté zimnice v Africe (2010) Žlutá zimnice (yellow fever) je nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění přenášené komáry, které způsobuje rozsáhlé epidemie a četná úmrtí zejména v oblastech Afriky a Jižní Ameriky, objevuje se však i v Severní Americe, Karibiku a z minulosti jsou známy i případy epidemií z Evropy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Žlutá zimnice · Vidět víc »

Řád čestné legie

Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Řád čestné legie · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Římskokatolická církev · Vidět víc »

École militaire

Průčelí hlavní budovy École Militaire (česky Vojenská škola) je vojenská vysoká škola v Paříži.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a École militaire · Vidět víc »

Bailén

Bailén je město v provincii Jaén ve španělském autonomním společenství Andalusie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bailén · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Baltské moře · Vidět víc »

Bastila

Hubert Robert (1733–1808): Bastila v prvních dnech demolice, Musée Carnavalet Bastila (francouzsky Bastille, tj. hrad nebo pevnost) byla pařížská pevnost postavená v letech 1370–1383 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15. století používala jako věznice.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bastila · Vidět víc »

Batávská republika

Batávská republika (nizozemsky Bataafse Republiek, francouzsky République Batave), od roku 1801 známá též jako Batávské společenství (nizozemsky Bataafs Gemenebest), byl státní útvar vytvořený roku 1795 revoluční Francií na okupovaném území Nizozemska, první z tzv.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Batávská republika · Vidět víc »

Bavorské království

Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bavorské království · Vidět víc »

Bavorsko

Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bavorsko · Vidět víc »

Bayonne

Bayonne je město na jihu Francie v departementu Pyrénées-Atlantiques a regionu Nová Akvitánie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bayonne · Vidět víc »

Bádensko

Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bádensko · Vidět víc »

Břišní tyfus

Břišní tyfus (starší český název hlavnička) je nemoc způsobená baktérií Salmonella typhi.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Břišní tyfus · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Berlín · Vidět víc »

Biskup

biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Biskup · Vidět víc »

Bitva u Abúkíru

Bitva u Abúkíru (francouzsky Bataille d'Aboukir, anglicky Battle of Aboukir Bay), známa také jako bitva na Nilu (Battle of the Nile) proběhla ve dnech 1.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Abúkíru · Vidět víc »

Bitva u Arcis-sur-Aube

Bitva u Arcis-sur-Aube byla ozbrojeným střetem napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Arcis-sur-Aube · Vidět víc »

Bitva u Arcole

Bitva u Arcole proběhla 15.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Arcole · Vidět víc »

Bitva u Auerstedtu

Bitva u Auerstedtu byla střetem napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Auerstedtu · Vidět víc »

Bitva u Borodina

Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Borodina · Vidět víc »

Bitva u Castiglione

Bitva u Castiliogne proběhla v srpnu roku 1796 poblíž italského města Castiglione delle Stiviere.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Castiglione · Vidět víc »

Bitva u Chlumce (1813)

Bitva u Chlumce se odehrála ve dnech 29. a 30. srpna 1813 u obcí Chlumec a Přestanov v severních Čechách.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Chlumce (1813) · Vidět víc »

Bitva u Drážďan

Bitva u Drážďan se uskutečnila 26. a 27. srpna 1813 u saského města Drážďany.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Drážďan · Vidět víc »

Bitva u Eggmühlu

Bitva u Eggmühlu (nebo též Bitva u Eckmühlu) byla ozbrojeným střetem napoleonských válek v době války páté koalice.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Eggmühlu · Vidět víc »

Bitva u Friedlandu

Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Friedlandu · Vidět víc »

Bitva u Hohenlinden

Bitva u Hohenlinden byla rozhodující bitvou války mezi Francií a tzv. druhou koalicí.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Hohenlinden · Vidět víc »

Bitva u Jílového

Bitva u Jílového (nebo též bitva u Jílové) byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Jílového · Vidět víc »

Bitva u Jeny

Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Jeny · Vidět víc »

Bitva u Krasného

Bitva u Krasného byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou maršálem Kutuzovem a francouzskou vedenou císařem Napoleonem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Krasného · Vidět víc »

Bitva u Laonu

Bitva u Laonu byla bitvou napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Laonu · Vidět víc »

Bitva u Lipska

Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Lipska · Vidět víc »

Bitva u Lodi

Bitva u Lodi se odehrála 10.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Lodi · Vidět víc »

Bitva u Malojaroslavce

Bitva u Malojaroslavce byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, které se odehrálo 24. října 1812.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Malojaroslavce · Vidět víc »

Bitva u Pultuska (1806)

Bitva u Pultuska byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 26.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Pultuska (1806) · Vidět víc »

Bitva u pyramid

Bitva u pyramid (též bitva u Embabeh) se odehrála 21.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u pyramid · Vidět víc »

Bitva u Rivoli

Bitva u Rivoli se odehrála 14. ledna 1797 u městečka Rivoli Veronese nedaleko Verony.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Rivoli · Vidět víc »

Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Slavkova · Vidět víc »

Bitva u Tarutina

Bitva u Tarutina byla bitvou napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Tarutina · Vidět víc »

Bitva u Trafalgaru

Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska, asi 20 km jižně od Cádizu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Trafalgaru · Vidět víc »

Bitva u Ulmu

Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Ulmu · Vidět víc »

Bitva u Vertières

Bitva u Vertières byla hlavním střetem v průběhu haitské revoluce.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Vertières · Vidět víc »

Bitva u Wagramu

Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Wagramu · Vidět víc »

Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Waterloo · Vidět víc »

Bitva u Znojma

Bitva u Znojma je jedna ze čtyř bitev (bitva u Slavkova, bitva u Štoků, bitva u Znojma, bitva u Chlumce), svedených na území současného Česka během napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bitva u Znojma · Vidět víc »

Bolesławiec

Bolesławiec (nověji též) je město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bolesławiec · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Bourboni · Vidět víc »

Brazílie

Brazílie, plným názvem Brazilská federativní republika, je federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Brazílie · Vidět víc »

Brienne-le-Château

Brienne-le-Château (hovorově běžně Briennois) je obec ve Francii v departementu Aube v regionu Grand Est.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Brienne-le-Château · Vidět víc »

Briga

Americká briga Niagara Briga byla středně velká univerzální plachetnice, používaná od 18. do 19. století v různých námořních oborech od rybolovu po válečné využití.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Briga · Vidět víc »

Brigádní generál

Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Brigádní generál · Vidět víc »

Brumairový převrat

François Bouchot: ''Generál Napoleon v Radě pěti set'' (1840) Brumairový převrat byl státní převrat ve Francii během Velké francouzské revoluce, který se odehrál 18.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Brumairový převrat · Vidět víc »

Brusel

Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Brusel · Vidět víc »

Burgundsko

Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Burgundsko · Vidět víc »

Camerino

Camerino (v místním dialektu Cammerinu, Cammerì nebo Cammirì) je starobylé univerzitní město ve střední Itálii, v provincii Macerata v regionu Marche.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Camerino · Vidět víc »

Carlo Buonaparte

Carlo Maria di Buonaparte (29. března 1746 Ajaccio, Korsika, dnes Francie – 24. února 1785 Montpellier, Francie) byl korsický právník a bojovník za samostatnost Korsiky, otec císaře Napoleona Bonaparta.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Carlo Buonaparte · Vidět víc »

Caroline Bonaparte

Caroline Bonaparte (25. března 1782 Ajaccio, Korsika; Francie – 18. května 1839 Florencie, Itálie), původně Maria Annunziata Carolina Buonaparte, byla nejmladší sestrou Napoleona Bonaparte.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Caroline Bonaparte · Vidět víc »

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Císař · Vidět víc »

Císařská garda (Napoleon I.)

Fontainebleau, 1814 Císařská garda (Garde Impériale) byla původně malá skupina elitních vojáků Napoleonovy Velké armády (La Grande Armée), jež podléhala jeho přímému velení.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Císařská garda (Napoleon I.) · Vidět víc »

Cejlon

Cejlon je ostrov v Indickém oceánu při jižním cípu Přední Indie v jihovýchodní Asii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Cejlon · Vidět víc »

Charleroi

Město Charleroi (valonsky Tchålerwè) se nachází v belgické provincii Henegavsko 50 km jižně od Bruselu na řece Sambre.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Charleroi · Vidět víc »

Charles James Fox

Charles James Fox (24. ledna 1749, Londýn, Anglie – 13. září 1806, Londýn, Anglie) byl britský politik z významného rodu Foxů.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Charles James Fox · Vidět víc »

Charles Léon

Charles, hrabě Léon (13. prosince 1806 Paříž – 15. dubna 1881 Pontoise) byl nelegitimním synem francouzského císaře Napoleona I. a Louise Catherine Eléonore Denuelle de la Plaigne (1787–1868).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Charles Léon · Vidět víc »

Charles Leclerc d'Ostin

Charles Victoire Emmanuel Leclerc d'Ostin (17. března 1772 v Pontoise — 2. prosince 1802 na ostrově Tortuga) byl francouzský generál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Charles Leclerc d'Ostin · Vidět víc »

Charles Maurice de Talleyrand-Périgord

Charles Maurice de Talleyrand-Périgord (2. února 1754, Paříž – 17. květen 1838, Paříž) byl patrně nejznámější a nejúspěšnější státník a diplomat období Francouzské revoluce, napoleonských válek, restaurace Bourbonů a Vídeňského kongresu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Charles Maurice de Talleyrand-Périgord · Vidět víc »

Châtillon (Hauts-de-Seine)

Châtillon je město v jihozápadní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Hauts-de-Seine a regionu Île-de-France.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Châtillon (Hauts-de-Seine) · Vidět víc »

Cisalpinská republika

Cisalpinská republika (Repubblica Cisalpina) byl krátce existující severoitalský stát, tzv.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Cisalpinská republika · Vidět víc »

Code civil

První strana originálu Code Civil vydaného v roce 1804 Code civil (plným názvem, česky doslova Občanský zákoník Francouzů, v letech 1807–1816 a 1852–1870 nazývaný Napoleonův občanský zákoník, franc. Code Napoléon) je francouzský občanský zákoník, který byl schválen 21. března 1804 a přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského občanského práva.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Code civil · Vidět víc »

Désirée Clary

Bernardine-Eugénie-Désirée Clary (8. listopadu 1777 v Marseille, Francie – 17. prosince 1860 ve Stockholmu, Švédsko), provdaná 1798 Désirée Bernadotte, stala se 1818 pod jménem Desideria královnou Švédska a Norska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Désirée Clary · Vidět víc »

Dělostřelecká baterie

Dělostřelecká baterie může být.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dělostřelecká baterie · Vidět víc »

Dělostřelectvo

Britští dělostřelci během bitvy u Gallipoli (1915) Dělostřelectvo (zastarale artilerie, z latinského ars tollendi – umění v házení) je druh vojska zajišťující hlavní palebnou podporu na bojišti.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dělostřelectvo · Vidět víc »

Departement

administrativně-územní celky 2. úrovně Departement (výslovnost) je název územně-správních celků v několika státech po světě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Departement · Vidět víc »

Dijon

Katedrála svatého Benigna Dijon je historické město na východě Francie na řece Ouche, hlavní město departmentu Côte-d'Or a regionu Burgundsko-Franche-Comté, ve středověku sídlo mocných burgundských vévodů.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dijon · Vidět víc »

Direktorium (Francie)

Ah! S'il y voyoit, karikatura z roku 1797 Direktorium byl způsob vlády pěti direktorů ve Francii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Direktorium (Francie) · Vidět víc »

Divizní generál

Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Divizní generál · Vidět víc »

Dmitrij Sergejevič Dochturov

Dmitrij Sergejevič Dochturov (1. jul. / 13. září greg. 1759–14. / 26. listopadu 1816) byl ruský generál, který je znám zejména ve spojitosti s napoleonskými válkami, v České republice pak především s tažením roku 1805 a bitvou u Slavkova.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dmitrij Sergejevič Dochturov · Vidět víc »

Dominique Joseph Vandamme

Dominique Joseph René Vandamme, hrabě z Unebourgu, event.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dominique Joseph Vandamme · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Drážďany · Vidět víc »

Druhé Francouzské císařství

Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Druhé Francouzské císařství · Vidět víc »

Duchovenstvo

Duchovní několika konfesí Zástupci různých náboženských směrů Duchovenstvo (resp. klérus nebo duchovní stav) je obecný pojem popisující skupinu formálních náboženských vůdců.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Duchovenstvo · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Dunaj · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Egypt · Vidět víc »

Elba

Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Elba · Vidět víc »

Elysejský palác

Elysejský palác je palác v centru Paříže, nedaleko Avenue des Champs-Élysées, po které má svůj název.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Elysejský palác · Vidět víc »

Emmanuel de Grouchy

Emmanuel, markýz de Grouchy (23. října 1766, Paříž – 29. března 1847 Saint-Étienne) byl francouzský generál, maršál Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Emmanuel de Grouchy · Vidět víc »

Emmanuel Joseph Sieyès

Emmanuel-Joseph Sieyès (3. května 1748, Fréjus, departement Var, jihovýchodní Francie – 20. června 1836, Paříž) byl francouzský duchovní, spisovatel, ústavní expert a jeden z hlavních politiků francouzské revoluce v období Direktoria.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Emmanuel Joseph Sieyès · Vidět víc »

Empír

Vítězný oblouk v Paříži Empír nebo empir (z franc. empire, císařství), zvaný také císařský sloh, označuje sloh období klasicismu, který se rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Empír · Vidět víc »

Erfurtský kongres

Setkání Napoleona s Alexandrem I. Erfurtský kongres bylo jednání mezi Napoleonem Bonaparte a ruským carem Аlexandrem I., konané v době od 27. září do 14. října roku 1808 v Erfurtu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Erfurtský kongres · Vidět víc »

Ernest Meissonier

Jean-Louis Ernest Meissonier (21. února 1815 – 31. ledna 1891) byl francouzský malíř a sochař tvořící v akademickém stylu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ernest Meissonier · Vidět víc »

Femme fatale

Nizozemská orientální tanečnice Mata Hari popravená za špionáž Femme fatale (francouzsky „osudová žena“) je přitažlivá a svůdná žena, schopná svým šarmem až nadpřirozeně okouzlit muže a podmanit si je.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Femme fatale · Vidět víc »

Ferdinand VII.

Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ferdinand VII. · Vidět víc »

Fontainebleau

Fontainebleau je město v jihovýchodní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Seine-et-Marne a regionu Île-de-France.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Fontainebleau · Vidět víc »

François René de Chateaubriand

François-Auguste-René de Chateaubriand (4. září 1768 Saint-Malo – 4. července 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a preromantický spisovatel.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a François René de Chateaubriand · Vidět víc »

François Rude

François Rude (4. ledna 1784, Dijon – 3. listopadu 1855, Paříž) byl francouzský sochař.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a François Rude · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francie · Vidět víc »

Francisco Goya

Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francisco Goya · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francouzština · Vidět víc »

Francouzi

Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francouzi · Vidět víc »

Francouzská Guyana

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francouzská Guyana · Vidět víc »

Francouzská koloniální říše

Francie získávala první kolonie na počátku 17. století, postupem času se stala jednou z rozhodujících světových koloniálních velmocí; v 19. a 20. století měla po Velké Británii nejrozsáhlejší koloniální říši.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francouzská koloniální říše · Vidět víc »

Francouzský revoluční kalendář

Kalendář v historickém muzeu v Lausanne Francouzský revoluční kalendář byl kalendář zavedený ve Francii rozhodnutím Konventu dne 24.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Francouzský revoluční kalendář · Vidět víc »

František I. Rakouský

František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a František I. Rakouský · Vidět víc »

Fregata

HMS ''Lutine'' z roku 1779 Fregata byla původně malá a rychlá veslovo-plachetní obchodní, později plachetní válečná loď.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Fregata · Vidět víc »

Fridrich II. Veliký

Fridrich II.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »

Galikanismus

Jacques Bénigne Bossuet, vůdčí osobnost Galikanismu. Galikanismus je církevně politické a dogmatické hnutí francouzského katolického duchovenstva, rozvíjené od 14. století a zavržené tzv.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Galikanismus · Vidět víc »

Gebhard Leberecht von Blücher

Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Gebhard Leberecht von Blücher · Vidět víc »

Germaine de Staël

Madame de Staël Baronka Anne Louise Germaine de Staël-Holstein, rozená Neckerová, obvykle nazývaná Madame de Staël, (22. duben 1766, Paříž – 14. červenec 1817, Paříž) byla francouzsko-švýcarská spisovatelka.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Germaine de Staël · Vidět víc »

Grenoble

Grenoble je město ve Francii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Grenoble · Vidět víc »

Guadeloupe

Guadeloupe je zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Guadeloupe · Vidět víc »

Haiti

Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Haiti · Vidět víc »

Haitská revoluce

Haitská revoluce (1791–1804) byla vzpourou otroků ve francouzské kolonii Saint-Domingue, která vyústila k zrušení otroctví, založení republiky Haiti, druhého nezávislého národního státu na Americkém kontinentu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Haitská revoluce · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hamburk · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hannibal · Vidět víc »

Hannoversko

Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hannoversko · Vidět víc »

Hans Ernst Karl von Zieten

Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hans Ernst Karl von Zieten · Vidět víc »

Helvetská republika

#PŘESMĚRUJ Helvétská republika.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Helvetská republika · Vidět víc »

Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675)

Henri de la Tour d'Auvergne-Bouillon, vikomt de Turenne (11. září 1611 Sedan – 27. červenec 1675 poblíž Salzbachu) byl francouzský maršál (od 1643) a šlechtic, generalissimus francouzských vojsk (od 1660) a jeden z největších vojevůdců 17. století.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675) · Vidět víc »

Henri-Gatien Bertrand

Henri-Gatien, hrabě Bertrand (28. března 1773 zámek Raoul poblíž Châteauroux, departement Indre, Francie – 31. ledna 1844 Châteauroux) byl francouzský generál, maršál císařského paláce a jeden z nejbližších spolupracovníků Napoleona Bonaparte.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Henri-Gatien Bertrand · Vidět víc »

Hispaniola

Hispaniola (ze španělského La Española („španělská“), v koloniálním období též španělsky Santo Domingo, francouzsky Saint-Domingue či anglicky San Domingo), je druhý největší ostrov v Karibském moři, který spolu s ostrovy Kuba, Portoriko a Jamajka tvoří souostroví Velké Antily.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hispaniola · Vidět víc »

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac (20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu, novinář a kritik.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Honoré de Balzac · Vidět víc »

Horatio Nelson

Horatio Nelson, 1.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Horatio Nelson · Vidět víc »

Hrabě

Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Hrabě · Vidět víc »

Ilyrské království

Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ilyrské království · Vidět víc »

Indický oceán

Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Indický oceán · Vidět víc »

Indie

Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Indie · Vidět víc »

Ingolstadt

Ingolstadt (latinsky zmiňován jako Auripolis) je německé velkoměsto a městský okres.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ingolstadt · Vidět víc »

Inkvizice

Svatým oficiem'', Joseph-Nicolas Robert-Fleury, obraz 19. století Inkvizice, (zastarale) též inkvisice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat), nazývána často také „Svatá inkvizice“, byla právní instituce katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Inkvizice · Vidět víc »

Inn

Inn (česky též Jin) je řeka ve střední Evropě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Inn · Vidět víc »

Interdikt

Smírčí kříž, postavený roku 1324 v Berlíně kvůli interdiktu za vraždu probošta M. z Bernau. Interdikt (z lat. inter-dicere, zakázat) znamená zákaz účasti na svátostech a je to druhý nejtěžší církevní trest kanonického práva (po exkomunikaci).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Interdikt · Vidět víc »

Invalidovna (Paříž)

Pohled z Eiffelovy věže Invalidovna (francouzsky Hôtel National des Invalides) je komplex budov v Paříži v 7. obvodu zahrnující Muzeum Armády, které se vztahuje k francouzské vojenské historii, dále pak vojenskou nemocnici a domov pro válečné veterány, což byl i původní účel budov.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Invalidovna (Paříž) · Vidět víc »

Investitura

Pojmem investitura se ve středověku označovalo uvedení do úřadu, ať již šlo o uvedení vazala v držbu léna nebo o uvedení církevního hodnostáře do jeho úřadu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Investitura · Vidět víc »

Italská republika (1802–1805)

Italská republika (italsky Repubblica Italiana) byla státní útvar v severní Itálii existující v letech 1802–1805.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Italská republika (1802–1805) · Vidět víc »

Italská tažení francouzských revolučních válek

Henriho Félixe Emmanuela Philippoteauxe z roku 1845 Během Italských tažení francouzských revolučních válek (1792–1801) se střetly armády revoluční Francie s koalicemi armád Rakouska, Ruska, Sardinsko-piemontského království a jednotlivých italských států.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Italská tažení francouzských revolučních válek · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Itálie · Vidět víc »

Jacques-Louis David

Jacques-Louis David (30. srpna 1748, Paříž – 29. prosince 1825, Brusel) byl francouzský neoklasicistní malíř.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jacques-Louis David · Vidět víc »

Jaffa

Přístav Jaffa Jaffa (Jafo;, Jafá; též Jaffo, biblicky Joppe) je starobylé přístavní město, které je označováno za jedno z nejstarších na světě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jaffa · Vidět víc »

Jakobíni

Mědiryt „Uzavření spolku Jakobínů v průběhu noci z 27. na 28. července 1794“ Jakobíni bylo původně označení členů nejvlivnějšího politického klubu, vzniklého v době Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jakobíni · Vidět víc »

James Pradier

''Niobid'', 1822, Louvre Svatý Lidvík, Aigues-Mortes Jean Jacques Pradier (23. května 1790 Ženeva – 4. června 1852 Bougival) byl francouzsko-švýcarský sochař.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a James Pradier · Vidět víc »

Janovská republika

Janovská republika (italsky, ligursky, latinsky), od roku 1580 celým názvem Nejjasnější janovská republika (italsky) byla nezávislá italská republika v Ligurii na severozápadním pobřeží Apeninského poloostrova.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Janovská republika · Vidět víc »

Jean Lannes

Jean Lannes, kníže ze Sievers, vévoda z Montebella, (10. dubna 1769, Lectoure, Gers, Francie – 31. května 1809, Ebersdorf u Vídně, Rakousko) byl francouzský generál, císařský maršál a jeden z nejbližších přátel císaře Napoleona Prvního.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jean Lannes · Vidět víc »

Jean-François Chalgrin

Jean Francois-Thérèse Chalgrin (1739 – 21. ledna 1811) byl francouzský architekt.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jean-François Chalgrin · Vidět víc »

Jean-Jacques Dessalines

Jean-Jacques Dessalines (20. září 1758 – 17. října 1806) byl vůdcem Haitské revoluce ve francouzské kolonii Saint-Domingue a vládcem nezávislého Haiti podle ústavy z roku 1801.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jean-Jacques Dessalines · Vidět víc »

Jean-Victor Moreau

Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 Morlaix – 2. září 1813 Louny) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jean-Victor Moreau · Vidět víc »

Jerzy Kossak

Jerzy Maciej Kossak (11. září 1886 v Krakově – 11. května 1955 v Krakově) byl polský malíř.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jerzy Kossak · Vidět víc »

Jiří Kovařík (historik)

Jiří Kovařík (* 15. července 1950 Praha) je český historik, muzejní pracovník a autor literatury faktu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jiří Kovařík (historik) · Vidět víc »

Joachim Murat

Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Joachim Murat · Vidět víc »

John Moore (generál)

Sir John Moore (13. listopadu 1761, Glasgow, Velká Británie – 16. ledna 1809 u La Coruña, Španělsko) byl britský generál během napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a John Moore (generál) · Vidět víc »

Joséphine de Beauharnais

Joséphine de Beauharnais Joséphine Bonapartová, rozená Marie Josèphe Rose Tascher de La Pagerie (23. června 1763 – 29. května 1814), byla jako první manželka Napoleona Bonaparta od 18.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Joséphine de Beauharnais · Vidět víc »

Josef Bonaparte

Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Josef Bonaparte · Vidět víc »

Josef II.

Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Josef II. · Vidět víc »

Joseph Fouché

Joseph Fouché, první vévoda z Otranta (21. květen 1759, Pellerin, poblíž Nantes, Francie – 25. prosince 1820, Terst, Itálie) byl francouzským politikem během francouzské revoluce a ministrem policie za Napoleonova císařství.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Joseph Fouché · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Julius Caesar · Vidět víc »

Junta

Inaugurace argentinského vojenského diktátora Jorge Rafaela Videla jako prezidenta. Termín junta či chunta (obojí vyslovováno, z latinského juncta, či jungere – spojovat, dávat dohromady, slučovat) má ve španělsky a portugalsky mluvících zemích význam rady, komise, či výboru.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Junta · Vidět víc »

Jurbarkas

Jurbarkas je litevské okresní město v Tauragėském kraji, 45 km na jihovýchod od krajského města Tauragė, 86 km na západ od Kaunasu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Jurbarkas · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kaliningrad · Vidět víc »

Kaluga

Kaluga je město ležící v centrální části Ruska na řece Oka, 180 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kaluga · Vidět víc »

Kapitán (vojenství)

Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kapitán (vojenství) · Vidět víc »

Karel Filip ze Schwarzenbergu

Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, německy, (15. dubna 1771, Vídeň – 15. října 1820, Lipsko) byl český šlechtic, kníže z rodu Schwarzenbergů a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u císaře Napoleona.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karel Filip ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Karel IV. Španělský

Karel IV.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karel IV. Španělský · Vidět víc »

Karel Ludvík Rakousko-Těšínský

Arcivévoda Karel Ludvík Jan Josef Vavřinec Rakouský, Carl Ludwig Johann Joseph Laurentius von Österreich (5. září 1771, Florencie – 30. dubna 1847, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, kníže těšínský a vojevůdce, člen dynastie habsbursko-lotrinské.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karel Ludvík Rakousko-Těšínský · Vidět víc »

Karel XIV.

Karel XIV.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karel XIV. · Vidět víc »

Karibik

Karibská oblastKaribik je region v nejjižnější části Severní Ameriky.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karibik · Vidět víc »

Karl Mack von Leiberich

Karl Mack von Leiberich (25. srpna 1752, Nennslingen – 22. prosince 1828, Sankt Pölten) byl vojevůdce a podmaršálek rakouské armády.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Karl Mack von Leiberich · Vidět víc »

Katafalk

Přinášení Rákócziho popela domů, rakev v kostele svatého Štěpána v Budapešti, Vasárnapi Ujság, ilustrační foto 1906. Katafalk je vyvýšené pietní místo pro vystavení rakve se zesnulou osobou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Katafalk · Vidět víc »

Katedrála Notre-Dame (Paříž)

Katedrála Notre-Dame v Paříži (doslova katedrála Naší Paní, česky označovaná jako katedrála Panny Marie nebo chrám Matky Boží), francouzsky Cathédrale Notre-Dame de Paris, je gotická katedrála stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Katedrála Notre-Dame (Paříž) · Vidět víc »

Kaunas

Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kaunas · Vidět víc »

Káhira

Klimadiagram Káhiry Káhira (arabsky: القاهرة, Al-Qáhira („Vítězná“), v hovorové egyptské arabštině obvykle Masr) je hlavní město Egypta a po Lagosu druhé nejlidnatější město Afriky.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Káhira · Vidět víc »

Klasicismus

Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Klasicismus · Vidět víc »

Klemens Wenzel von Metternich

Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »

Knížectví Elba

Knížectví Elba (francouzsky Principato d'Elba, někdy jako Principauté de l'île d'Elbe), nazývané někdy jako Císařství Elba, byl krátce trvající italský státeček pod vládou císaře Napoleona I. v exilu na ostrově Elba.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Knížectví Elba · Vidět víc »

Kolonie

Kolonie je závislé území nebo město bez vlastní vlády, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kolonie · Vidět víc »

Kondotiér

Farinata'' (cca 1455) Kondotiér (ital., od condotta, velení) byl velitel nájemné armády v Itálii, zejména ve 14.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kondotiér · Vidět víc »

Konkordát (1801)

François Gérard: Napoleon podepisuje smlouvu. Osoby: Josef Bonaparte (podávající pero), Napoleon Bonaparte (sedící), ministr pro církevní záležitosti Jean-Étienne-Marie Portalis (stojící čelem), papežův vyslanec kardinál Giuseppe Spina (stojící bokem), diplomat Alexandre Maurice Blanc de Lanautte (za kardinálem) a ministr vnitra Emmanuel Crétet (zcela vpravo) Alegorie konkordátu z roku 1801 (Pierre Joseph Célestin François) Konkordát z 15. července 1801 byla mezinárodní smlouva uzavřená mezi Francií a Svatým stolcem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Konkordát (1801) · Vidět víc »

Kontinentální blokáda

Země uplatňující kontinentální blokádu Kontinentální blokáda (též kontinentální systém) byl zákaz obchodu s Velkou Británií, kterým se Napoleonova Francie v letech 1806–1814 snažila Británii poškodit a vyloučit z evropského obchodu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Kontinentální blokáda · Vidět víc »

Konzul (Francie 1799-1804)

#PŘESMĚRUJ Konzulát (Francie).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Konzul (Francie 1799-1804) · Vidět víc »

Korfu

Korfu, resp.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Korfu · Vidět víc »

Korsika

Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Korsika · Vidět víc »

Království obojí Sicílie

Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Království obojí Sicílie · Vidět víc »

Království Velké Británie

Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Království Velké Británie · Vidět víc »

Krušné hory

Krušné hory jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Krušné hory · Vidět víc »

La Maddalena

La Maddalena (sardinsky: A Madalèna, Sa Madalèna) je italská obec (comune) v provincii Sassari v regionu Sardinie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a La Maddalena · Vidět víc »

Labe

Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Labe · Vidět víc »

Laetitia Ramolino

Maria Laetitia Ramolino, (možná varianta Letizia) (24. srpna 1750, Ajaccio, Korsika – 2. února 1836, Řím), zvaná Madame Mère, byla matka Napoleona Bonaparte.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Laetitia Ramolino · Vidět víc »

Lamanšský průliv

Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lamanšský průliv · Vidět víc »

Lazare Carnot

Lazare-Nicolas-Marguerite Carnot (13. května 1753 Nolay, Francie – 2. srpna 1823 Magdeburk, dnes Německo) byl francouzský politik, vědec, pevnostní stavitel a generál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lazare Carnot · Vidět víc »

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »

Ligurská republika

Ligurská republika (italsky Repubblica Ligure, ligursky Repubbrica Ligure) byla jednou z francouzských klientských republik v období francouzských revolučních a také napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ligurská republika · Vidět víc »

Lisabon

Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lisabon · Vidět víc »

Lobau

Lobau je údolní niva nacházející se na levém břehu Dunaje východně od rakouského hlavního města Vídně.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lobau · Vidět víc »

Logaritmus

Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Logaritmus · Vidět víc »

Lombardie

Lombardie je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lombardie · Vidět víc »

Louis Antoine Henri de Bourbon Condé

Ludvík Antonín Jindřich, vévoda d'Enghien Louis Antoine Henri de Bourbon Condé, vévoda d'Enghien (2. srpna 1772, zámek Chantilly – 21. března 1804 zámek Vincennes) byl poslední mužský potomek rodu de Condé.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Louis Antoine Henri de Bourbon Condé · Vidět víc »

Louis-Charles-Antoine Desaix

Portrét generála Desaixe (1798), Jean Urbain Guérin (1760-1836) Louis Charles Antoine Desaix, rytíř de Veygoux (17. srpna 1768 St.-Hilaire d'Ayat – 14. června 1800 u Marenga, dnes Itálie) byl francouzský generál.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Louis-Charles-Antoine Desaix · Vidět víc »

Louis-Nicolas Davout

Louis-Nicolas d'Avoût, později Davoût, ve starších textech (např. na Vítězném oblouku) někdy jako Davoust (výslovnost je stejná), vévoda z Auerstädtu a kníže z Eckmühlu (10. května 1770 Annoux, Yonne, burgundská oblast Francie – 1. června 1823 Paříž), byl francouzský generál, maršál Francie, jeden z největších vojevůdců francouzské historie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Louis-Nicolas Davout · Vidět víc »

Louisiana

Louisiana (anglická výslovnost nebo, oficiálně) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Louisiana · Vidět víc »

Louisiana (Nová Francie)

Louisiana byla územně-správní součást francouzské kolonie Nová Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Louisiana (Nová Francie) · Vidět víc »

Lucien Bonaparte

Lucien Bonaparte, narozen jako Luciano Buonaparte, princ z Canina (21. března 1775 Ajaccio – 29. června 1840 Viterbo), byl mladší bratr Napoleona Bonaparte.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lucien Bonaparte · Vidět víc »

Ludvík Bonaparte

Ludvík Napoléon Bonaparte (2. září 1778 Ajaccio – 25. července 1846 Livorno) byl třetím ze čtyř bratrů francouzského císaře Napoleona I. V letech 1806–1810 byl jako Ludvík I. králem holandským, kde byl notně oblíben.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ludvík Bonaparte · Vidět víc »

Ludvík Filip

Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ludvík Filip · Vidět víc »

Ludvík XVI.

Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ludvík XVI. · Vidět víc »

Ludvík XVIII.

Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ludvík XVIII. · Vidět víc »

Ludwig van Beethoven

Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »

Lukánská republika

Lukánská republika, oficiálně Nejjasnější republika lukánská (italsky Serenissima Repubblica Lucense nebo také Repubblica di Lucca, latinsky Respublica Lucensis) byl stát v Toskánsku ve střední Itálii, který zahrnoval město Lucca a jeho okolí.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lukánská republika · Vidět víc »

Lyceum

Lyceum je čtyřletý středoškolský obor ukončený maturitní zkouškou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lyceum · Vidět víc »

Lyon

Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Lyon · Vidět víc »

Macerata

Macerata (latinsky Civitas je italské město v oblasti Marche, hlavní město stejnojmenné provincie. Žije zde obyvatel.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Macerata · Vidět víc »

Madrid

Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Madrid · Vidět víc »

Malé Antily

Malé Antily Malé Antily je pás ostrovů ve východní části Karibiku; součást souostroví Antily a jsou to sopečné ostrovy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Malé Antily · Vidět víc »

Malta

Malta, plným názvem Maltská republika, je ostrovní země ve Středozemním moři přináležející k Evropě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Malta · Vidět víc »

Maria Walewská

Hraběnka Maria Walewská (7. prosince 1786 v Brodnu u Kiernože, Polsko - 11. prosince 1817 v Paříži) pocházela z rodu hrabat Łączyńských, později provdaná hraběnka z Ornana, milenka Napoleona I. a matka jejich společného syna Alexandra Colonna-Walewského.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Maria Walewská · Vidět víc »

Marie Antoinetta

Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Marie Antoinetta · Vidět víc »

Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská

Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (12. prosince 1791 Vídeň – 17. prosince 1847 Parma) byla rakouská arcivévodkyně a po sňatku s Napoleonem I. francouzská císařovna.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »

Marie Luisa Parmská

Marie Luisa Parmská (9. prosince 1751, Parma – 2. ledna 1819, Řím) byla parmskou princeznou z linie rodu Bourbon-Anjou a provdanou španělskou královnou, jíž se po manželově boku stala 14.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Marie Luisa Parmská · Vidět víc »

Marseille

Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Marseille · Vidět víc »

Martinik

Martinik (francouzsky Martinique) je zámořský region a zámořský departement Francie (č. 972), ležící na stejnojmenném ostrově v Karibském moři.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Martinik · Vidět víc »

Maskarény

Mauricius (napravo) a Réunion (nalevo) Maskarény jsou ostrovy v Indickém oceánu východně od ostrova Madagaskar.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Maskarény · Vidět víc »

Maximilien Robespierre

Maximilien François Marie Isidore de Robespierre (6. května 1758 Arras – 28. července 1794 Paříž) byl francouzský advokát a politik.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Maximilien Robespierre · Vidět víc »

Máza

Máza je západoevropská řeka, která pramení ve Francii (region Grand Est), protéká Belgií (provincie Namur, Lutych, Limburk) a vlévá se v Nizozemsku (Limburg, Severní Brabantsko, Gelderland) do Severního moře, resp.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Máza · Vidět víc »

Mír v Campo Formio

Střední Evropa po uzavření míru v Campo Formio Mír v Campo Formio 17. října roku 1797 ukončil válku mezi Francií a Rakouskem a potvrdil nové východní hranice Francouzské republiky až k levému břehu Rýna.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mír v Campo Formio · Vidět víc »

Mír v Lunéville

Mír v Lunéville je označení pro mírovou dohodu, podepsanou 9. února 1801 v Lunéville mezi vítěznou Francií a Svatou říší římskou, reprezentovanou jejím posledním císařem, Františkem II. Mírové dohodě, ukončující druhou koaliční válku, předcházelo příměří, podepsané 25. prosince 1800 ve Steyru.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mír v Lunéville · Vidět víc »

Medicejové

Medicejové čili Medicejští ((di) Medici, známí také jako de' Medici) byli italský měšťanský a později šlechtický rod, který byl již od 13. století jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Medicejové · Vidět víc »

Mexický záliv

Pobřeží Texasu Cantarell Mexický záliv (angl. Gulf of Mexico či pouze Gulf; šp. Golfo de México) je svým charakterem spíše polouzavřené vnitrozemské moře Atlantského oceánu rozkládající se mezi východním pobřežím Mexika (konkrétně států Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo), jižním pobřežím Spojených států amerických (konkrétně států Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas) a severním pobřežím Kuby.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mexický záliv · Vidět víc »

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »

Michel Ney

Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Michel Ney · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Milán · Vidět víc »

Mississippi (řeka)

Mississippi (v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je nejdelší řeka Severní Ameriky a jedna z nejdelších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mississippi (řeka) · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mnichov · Vidět víc »

Mohuč

Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mohuč · Vidět víc »

Monarchismus

Purpurová bývá spojována s monarchismem, neboť byla znakem panovnického majestátu Monarchismus (respektive royalismus/roajalismus) je politický směr upřednostňující jako společenské uspořádání monarchii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Monarchismus · Vidět víc »

Mondego

Mondego je řeka v Portugalsku (Centro).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mondego · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Morava · Vidět víc »

Moskevský Kreml

Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Moskevský Kreml · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Moskva · Vidět víc »

Mula

Mula (též mul, Equus caballus x Equus asinus) je mezidruhový kříženec (hybrid) samce osla se samicí koně.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Mula · Vidět víc »

Napoleon II.

Napoleon František Josef Karel Bonaparte (Napoléon-François-Joseph-Charles Bonaparte, 20. březen 1811 Paříž – 22. červenec 1832 Vídeň) byl jediný legitimní syn francouzského císaře Napoleona I., který se měl stát jeho nástupcem jako Napoleon II. Při narození dostal titul římský král (roi de Rome), po otcově abdikaci byl pak nazýván princem z Parmy (1814–17).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleon II. · Vidět víc »

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleon III. · Vidět víc »

Napoleon ve své pracovně

Napoleon ve své pracovně (francouzsky: Napoléon dans son cabinet de travail) je obraz francouzského malíře Jacquese-Louise Davida z roku 1812.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleon ve své pracovně · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie

Napoleonovo tažení do Egypta a posléze Sýrie v letech 1798 až 1801 byla vojenská akce během francouzských revolučních válek, jež skončila porážkou Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Napoleonské války · Vidět víc »

Národní garda (Francie)

Národní garda jsou francouzské armádní, četnické a policejní rezervní síly, působící ve své současné podobě od roku 2016, ale původně založené již v roce 1789 během Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Národní garda (Francie) · Vidět víc »

Národní konvent

Národní konvent (francouzsky Convention nationale) byl nejvyšším zákonodárným i výkonným orgánem ve Francii od 21. září 1792 do 26. října 1795.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Národní konvent · Vidět víc »

Národní shromáždění (Francie)

Francouzské Národní shromáždění (Assemblée nationale) je dolní komorou francouzského Parlamentu Páté republiky.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Národní shromáždění (Francie) · Vidět víc »

Němen

Němen, někdy též Neman je nejdelší a nejvodnější řeka západního Běloruska (Hrodenská, Minská oblast), Litvy a Kaliningradské oblasti (Rusko).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Němen · Vidět víc »

Neapol

Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Neapol · Vidět víc »

Negroidní rasa

Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2 Negroidní rasa (též kongoidní nebo černá) je souhrnné označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky na základě společných somatických (vzhledových) vlastností.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Negroidní rasa · Vidět víc »

Nepřímá daň

Nepřímá daň je taková daň, kterou státu platí jiná osoba (plátce) než ta, která je této dani podrobena a na kterou účinky daně dopadají (poplatník).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Nepřímá daň · Vidět víc »

Neuchâtel (kanton)

Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Neuchâtel (kanton) · Vidět víc »

Neuilly-sur-Seine

Neuilly-sur-Seine (výslovnost) je město ležící na severozápadní hranici Paříže (asi 6,8 km od centra); spadá pod departement Hauts-de-Seine, region Île-de-France.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Neuilly-sur-Seine · Vidět víc »

Nice

Nice (vysl., okcitánsky Niça, vysl., italsky Nizza) je jihofrancouzské město ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur mezi městem Cannes a Monackým knížectvím na Azurovém pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Nice · Vidět víc »

Nicolas Jean de Dieu Soult

Nicolas Jean-de-Dieu Soult, vévoda dalmatský (29. března 1769 v Saint-Amans-La-Bastide, dnes Saint-Amans-Soult, departement Tarn na jihu Francie – 26. listopadu 1851, tamtéž) byl francouzský revoluční generál, maršál Francie a ministerský předseda Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Nicolas Jean de Dieu Soult · Vidět víc »

Nový svět

Guillauma Delisla z roku 1774 Nový svět je označením pro Ameriku používané v některých historických kontextech od 16. století jako opak pojmu Starý svět, kterým se ve stejných kontextech označuje Eurafrasie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Nový svět · Vidět víc »

Občanské právo

Občanské právo hmotné, popřípadě zkráceně jen občanské právo (jehož součástí však není občanské právo procesní), je patrně nejrozsáhlejší právní odvětví českého právního řádu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Občanské právo · Vidět víc »

Oldenburské vévodství

Oldenburské vévodství byl raně novověký stát v rámci Svaté říše římské.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Oldenburské vévodství · Vidět víc »

Opéra national de Paris

Opéra national de Paris (Národní pařížská opera) je nejvýznamnější operní soubor ve Francii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Opéra national de Paris · Vidět víc »

Orša

Orša (odvozené přídavné jméno oršanský) je město ve Vitebské oblasti v severovýchodním Bělorusku, blízko hranic s Ruskem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Orša · Vidět víc »

Organické články

Organické články je označení pro soubor 77 právních nařízeních Napoleona Bonaparta z roku 1802, které doplňovaly konkordát uzavřený předcházejícího roku.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Organické články · Vidět víc »

Orient

Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Orient · Vidět víc »

Ostende

Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Ostende · Vidět víc »

Otroctví

náhled Otrok v Zanzibaru. 'Trest arabského pána za drobný přečin.' cca 1890. Otroctví je označení pro stav nesvobody, při kterém jsou lidé (otroci) po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody a je využíváno jejich práce; takový společenský řád se pak nazývá otrokářství.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Otroctví · Vidět víc »

Oxfordská univerzita

Oxfordská univerzita (anglicky University of Oxford, často také Oxford University, Universitas Oxoniensis) je nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa a jedna z nejstarších univerzit vůbec.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Oxfordská univerzita · Vidět víc »

Oxid arsenitý

Oxid arsenitý, známý také pod triviálním názvem arsenik nebo otrušík, případně pod staršími českými jmény utrejch nebo utrých, je nejběžnější oxid arsenu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Oxid arsenitý · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Paříž · Vidět víc »

Palais des Tuileries

Louvru Palais des Tuileries (česky Tuilerijský palác) byl královský palác v Paříži.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Palais des Tuileries · Vidět víc »

Palais du Louvre

Palais du Louvre je bývalý královský palác v 1. obvodu v Paříži, na pravém břehu řeky Seiny, umístěný mezi bývalým palácem Tuileries a kostelem Saint-Germain-l'Auxerrois.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Palais du Louvre · Vidět víc »

Palec (jednotka)

Měřicí pásmo se stupnicí v palcích dělenou na zlomky 1/32 Palcové měřítko s desetinným a dvojkovým dělením Palec nebo také coul (z něm. Zoll) je jednotka pro měření délky, která se v mnoha zemích již přestala používat.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Palec (jednotka) · Vidět víc »

Papežský stát

Papežský stát (italsky Stato Pontificio, latinsky Status Pontificus, neboli také Dicio Pontificia), respektive Církevní stát (italsky Stato della Chiesa, latinsky Status Ecclesiasticus, také Patrimonium Sancti Petri), je název státního útvaru, který existoval ve střední části Apeninského poloostrova zhruba od 8. století do roku 1870.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Papežský stát · Vidět víc »

Pascal Paoli

Pascal Paoli, také Pasquale Paoli (6. dubna 1725 Morosaglia – 5. února 1807 Londýn), byl korsický nacionalista a revolucionář.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pascal Paoli · Vidět víc »

Paul de Barras

Paul-François-Jean-Nicolas, vikomt de Barras (30. června 1755 ve Fox-Amphoux – 29. ledna 1829 v Chaillot) byl francouzský politik a nejvlivnější člen Direktoria.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Paul de Barras · Vidět víc »

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pavel I. Ruský · Vidět víc »

Pavlína Bonapartová

Paulina Bonapartová (Maria Paola Buonaparte; 20. října 1780 Ajaccio – 9. června 1825 Florencie) byla první suverénní vévodkyní z Guastally v Itálii, francouzskou císařskou princeznou a sňatkem kněžnou ze Sulmony a Rossana.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pavlína Bonapartová · Vidět víc »

Pád (řeka)

Pád je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pád (řeka) · Vidět víc »

Přímá daň

1765 - kolkový zákon vytvořil přímou daň ve výši jednoho centu za list novinového papíru a požadoval, aby noviny byly vytištěny na kolkovaný papír zakoupený z vládních zdrojů Přímá daň je zákonem určená povinná platba do státního rozpočtu, která se od nepřímé daně liší skutečností možné přesné definice subjektu, jenž bude tuto daň platit.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Přímá daň · Vidět víc »

Příruční slovník naučný

Příruční slovník naučný (zkráceně PSN) je čtyřsvazková česká encyklopedie vydaná v letech 1962–1967 Československou akademií věd.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Příruční slovník naučný · Vidět víc »

Piemont

Piemont je kraj v severozápadní Itálii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Piemont · Vidět víc »

Pius VI.

Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence), byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pius VI. · Vidět víc »

Pius VII.

Pius VII., vlastním jménem Barnaba Niccolò Maria Luigi Chiaramonti (14. srpna 1742 Cesena – 20. srpna 1823 Vatikán), byl katolický duchovní a benediktinský mnich, který od 14. března 1800 až do své smrti v roce 1823 zastával úřad papeže.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pius VII. · Vidět víc »

Pluk

NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pluk · Vidět víc »

Podporučík

Podporučík OF-1c Podporučík je důstojnická hodnost.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Podporučík · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Polsko · Vidět víc »

Portugalsko

Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Portugalsko · Vidět víc »

Poručík

České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Poručík · Vidět víc »

Povstání 13. vendémiairu

kostela sv. Rocha na ''Rue Saint-Honoré'' Povstání 13.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Povstání 13. vendémiairu · Vidět víc »

Povstání ve Vendée

Povstání ve Vendée či občanská válka ve Vendée byl ozbrojený boj roajalisticky a katolicky smýšlejícího venkovského obyvatelstva západofrancouzského kraje Vendée a okolních departmentů proti republikánskému revolučnímu vojsku v době Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Povstání ve Vendée · Vidět víc »

Právní věda

Právní věda neboli jurisprudence je věda zkoumající z různých hledisek právo, a to ať již právo pozitivní (platné), tak i právo přirozené.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Právní věda · Vidět víc »

Prešpurský mír

Prešpurský mír nebo také bratislavský mír je název čtyř mírových smluv z let 1271, 1491, 1626 a 1805, podepsaných v Prešpurku (dnešní Bratislavě na Slovensku).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Prešpurský mír · Vidět víc »

Provence

Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Provence · Vidět víc »

Provincie Alessandria

Alessandria (Provincia di Alessandria) je provincie na jihovýchodním okraji oblasti Piemont.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Provincie Alessandria · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Prusko · Vidět víc »

Prusko-francouzská válka

Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »

Pyreneje

Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pyreneje · Vidět víc »

Pyrenejský poloostrov

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »

Quartier du Palais-Royal

Hlavní vstup do Palais Royal Quartier du Palais-Royal (čtvrť Královský palác) je 3.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Quartier du Palais-Royal · Vidět víc »

Rada pěti set

Brumairový převrat v Radě pěti set Rada pěti set (francouzsky Conseil des Cinq-Cent) byla dolní komora francouzského parlamentu v období Velké francouzské revoluce a tedy jedním z předchůdců dnešního Národního shromáždění.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Rada pěti set · Vidět víc »

Réunion

Réunion je ostrov v Indickém oceánu, který je zámořským departementem a regionem Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Réunion · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Rýn · Vidět víc »

Rýnský spolek

Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Rýnský spolek · Vidět víc »

Revoluční sekce v Paříži

Jednání výboru pařížské revoluční sekce Revoluční sekce v Paříži (francouzsky Section révolutionnaire de Paris) bylo 48 správních jednotek, na které se dělilo město Paříž během Velké francouzské revoluce v letech 1790–1795.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Revoluční sekce v Paříži · Vidět víc »

Rochefourchat

Rochefourchat je počtem obyvatel nejmenší obec ve Francii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Rochefourchat · Vidět víc »

Rozdílení orlů

Rozdílení orlů, plným názvem Přísaha armády císaři po rozdílení orlů, 5.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Rozdílení orlů · Vidět víc »

Saint-Cloud

Saint-Cloud je francouzské město v departmentu Hauts-de-Seine v regionu Île-de-France.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Saint-Cloud · Vidět víc »

Saint-Domingue

Saint-Domingue je pojmenování pro bývalou francouzskou kolonii v Karibiku, na ostrově Hispaniola a přilehlých menších ostrovech (zejména Tortuga) od 17. století do počátku 19. století.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Saint-Domingue · Vidět víc »

Sambre

Sambra je řeka v severní Francii a jižní Belgii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sambre · Vidět víc »

Sardinie

Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sardinie · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sasko · Vidět víc »

Savona

Savona je italské město v oblasti Ligurie, hlavní město stejnojmenné provincie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Savona · Vidět víc »

Schönbrunn

Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Schönbrunn · Vidět víc »

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Severní Amerika

Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Severní Amerika · Vidět víc »

Seznam italských králů

Znak Italského království používaný kolem roku 1890 Seznam italských králů zahrnuje italské panovníky, kteří byli uznáni jako italští králové nebo vládli takovému území, aby za ně mohli být považováni.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Seznam italských králů · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Smolensk · Vidět víc »

Sorbonna

Budova Sorbony Sorbonna je monumentální komplex v Pařížské latinské čtvrti.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sorbonna · Vidět víc »

Sovětsk (Kaliningradská oblast)

Sovětsk (či Sovetsk), do roku 1946 Tylže, je město na řece Němen v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, na hranici s Litvou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Sovětsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Spojené státy americké · Vidět víc »

Srí Lanka

Srí Lanka či Šrí Lanka, plným názvem Šrílanská demokratická socialistická republika, je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Srí Lanka · Vidět víc »

Status quo ante bellum

Výraz status quo ante bellum (resp. zkráceně status quo ante) pochází z latiny a znamená stav jako před konfliktem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Status quo ante bellum · Vidět víc »

Stendhal

Stendhal (výslovnost Standal i Stendal) vlastním jménem Henri Marie Beyle (23. leden 1783 Grenoble – 23. březen 1842 Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel kritického realismu a romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Stendhal · Vidět víc »

Stipendium

Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Stipendium · Vidět víc »

Stopa (jednotka délky)

Stopa je historická jednotka pro měření délky, která byla používána v téměř všech kulturách.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Stopa (jednotka délky) · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Svatá říše římská · Vidět víc »

Svatá Helena

Flavia Iulia Helena Augusta (též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská; 255, Drepanon – 18. srpna 330, Nikomédie / Trevír – podle různých zdrojů) byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž porodila syna Konstantina, zvaného později Veliký.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Svatá Helena · Vidět víc »

Svatá Helena (ostrov)

Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Svatá Helena (ostrov) · Vidět víc »

Symfonie č. 3 (Beethoven)

Symfonie č.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Symfonie č. 3 (Beethoven) · Vidět víc »

Třetí Francouzská republika

Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Třetí Francouzská republika · Vidět víc »

Thermidorský převrat

Poprava Robespierrova a ostatních jakobínů na náměstí Revoluce, dnes Place de la Concorde, dílo neznámého autora. Thermidorský převrat byl státní převrat během Velké francouzské revoluce, který se odehrál podle revolučního kalendáře dne 9.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Thermidorský převrat · Vidět víc »

Thomas-Augustin de Gasparin

Thomas-Augustin de Gasparin (27. února 1754 v Orange – 11. listopadu 1793 tamtéž) byl francouzský důstojník a poslanec za departement Bouches-du-Rhône v Zákonodárném národním shromáždění a v Národním konventu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Thomas-Augustin de Gasparin · Vidět víc »

Tobago

Tobago je menší ze dvou hlavních ostrovů tvořících stát Trinidad a Tobago.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Tobago · Vidět víc »

Toskánsko

Toskánsko je kraj ve střední Itálii.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Toskánsko · Vidět víc »

Toulon

Toulon je město a významný přístav na jihovýchodě Francie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Toulon · Vidět víc »

Toussaint Louverture

Toussaint Louverture, někdy psáno také Toussaint L’Ouverture, rodným jménem François-Dominique Toussaint, (20. května 1743 poblíž Cap-Français, Haiti – 7. dubna 1803 Fort de Joux, La Cluse-et-Mujoux, Francie) byl haitský černošský vojevůdce a politik, nejvýznamnější postava haitské revoluce, při které byla většina bělošského obyvatelstva Haiti vyvražděna.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Toussaint Louverture · Vidět víc »

Toxikologie

Toxikologie Toxikologie je multidisciplinární věda, stojící na pokraji několika oblastí, hlavně chemie a medicíny.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Toxikologie · Vidět víc »

Trajánův sloup

Trajánův sloup je pomník v Římě, postavený ke cti císaře Traiana na Trajánově fóru blízko Kvirinálského paláce, severně od Fora Romana.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Trajánův sloup · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Trest smrti · Vidět víc »

Trinidad

Trinidad je ostrov v Karibském moři.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Trinidad · Vidět víc »

Tylžský mír

Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Tylžský mír · Vidět víc »

Urbino

Urbino je město v Itálii, asi 25 km na jihozápad od Pesara a asi 30 km na jihovýchod od San Marina.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Urbino · Vidět víc »

Valence (Drôme)

Zahradní pavilon na Martově poli Valence je město na jihu Francie v departmentu Drôme a regionu Auvergne-Rhône-Alpes.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Valence (Drôme) · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Varšava · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vídeň · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Vítězný oblouk (Paříž)

Vítězný oblouk v Paříži (celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe) je vítězný oblouk v klasicistním stylu, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vítězný oblouk (Paříž) · Vidět víc »

Výbor pro veřejné blaho

náhled Výbor pro veřejné blaho (častěji překládaný jako Výbor veřejného blaha, fr. Comité de salut public), vzniklý 6. dubna 1793, představoval pravděpodobně nejmocnější z řady výborů (komitétů) ustanovených francouzským Národním konventem, které v mnoha ohledech suplovaly exekutivní složku moci.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Výbor pro veřejné blaho · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Velký Svatobernardský průsmyk

Velký Svatobernardský průsmyk je nejnižším sedlem v hřebeni mezi dvěma nejvyššími alpskými horami Mont Blanc a Monte Rosa.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Velký Svatobernardský průsmyk · Vidět víc »

Vendée

Vendée je francouzský departement ležící v Pays de la Loire na pobřeží Atlantského oceánu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vendée · Vidět víc »

Vendômský sloup

Sloup od jihu Vendômský sloup (francouzsky Colonne Vendôme) je pamětní sloup na stejnojmenném náměstí v Paříži.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vendômský sloup · Vidět víc »

Versailles (zámek)

Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Versailles (zámek) · Vidět víc »

Viceadmirál

Viceadmirál, zastarale i místoadmirál, Bohuslav Havránek a kol.: Slovník spisovného jazyka českého je široce používaná námořní hodnost.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Viceadmirál · Vidět víc »

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo (26. února 1802 Besançon – 22. května 1885 Paříž) byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Victor Hugo · Vidět víc »

Vilkaviškis

Vilkaviškis je litevské okresní město v Marijampolském kraji, 23 km na severozápad od krajského města Marijampolė, na soutoku řek Šeimena, a Vilkauja, podle které město dostalo jméno (původně se jmenovalo Vilkaujiškis).

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vilkaviškis · Vidět víc »

Vilnius

Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vilnius · Vidět víc »

Vitoria-Gasteiz

Vitoria (baskicky Gasteiz, oficiálně v obou jazycích Vitoria-Gasteiz) je město v severním Španělsku, hlavní město provincie Álava i celého autonomního společenství Baskicko.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vitoria-Gasteiz · Vidět víc »

Vjazma (město)

Vjazma je město v Ruské federaci, administrativní centrum Vjazemského okresu, nacházejícího se ve východní části Smolenské oblasti.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Vjazma (město) · Vidět víc »

Walter Scott

Walter Scott (15. srpna 1771, Edinburgh – 21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Walter Scott · Vidět víc »

Württembersko

Württembersko (německy Württemberg) je historická země a někdejší stát v letech 1083–1918 v jihozápadním Německu na místě současné spolkové země Bádensko-Württembersko.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a Württembersko · Vidět víc »

William Pitt mladší

William Pitt mladší (28. květen 1759 – 23. leden 1806) byl britský politik.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a William Pitt mladší · Vidět víc »

10. listopad

10.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 10. listopad · Vidět víc »

11. duben

11.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 11. duben · Vidět víc »

12. červenec

12.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 12. červenec · Vidět víc »

12. říjen

12.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 12. říjen · Vidět víc »

15. srpen

15.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 15. srpen · Vidět víc »

17. březen

17.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 17. březen · Vidět víc »

1769

1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1769 · Vidět víc »

1799

1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1799 · Vidět víc »

18. květen

18.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 18. květen · Vidět víc »

1802

1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1802 · Vidět víc »

1803

1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1803 · Vidět víc »

1804

1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1804 · Vidět víc »

1805

1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1805 · Vidět víc »

1806

1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1806 · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1813 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1814 · Vidět víc »

1815

1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1815 · Vidět víc »

1821

1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 1821 · Vidět víc »

19. únor

19.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 19. únor · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 19. století · Vidět víc »

20. březen

20.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 20. březen · Vidět víc »

22. červen

22.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 22. červen · Vidět víc »

23. prosinec

23.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 23. prosinec · Vidět víc »

26. leden

26.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 26. leden · Vidět víc »

6. duben

6.

Nový!!: Napoleon Bonaparte a 6. duben · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Napoleon, Napoleon I., Napoleon I. Bonaparte, Napoléon Bonaparte.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »