Rychlejší přístup než prohlížeči!
137 vztahy: Alexandr I. Pavlovič, Andoche Junot, Španělská válka za nezávislost, Španělsko v době osvícenství, Švédsko, Švýcarsko, Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier, Étienne Macdonald, Baltské moře, Bavorské království, Bádenské velkovévodství, Břišní tyfus, Berlín, Bitva na Berezině, Bitva u Aspern a Esslingu, Bitva u Auerstedtu, Bitva u Borodina, Bitva u Friedlandu, Bitva u Jeny, Bitva u Krasného, Bitva u Lipska, Bitva u Malojaroslavce, Bitva u Saalfeldu, Bitva u Slavkova, Bitva u Tarutina, Bitva u Ulmu, Bitva u Wagramu, Bitva u Waterloo, Borodino, Car, Císařská armáda (habsburská), Císařská garda (Napoleon), Charles Nicolas Oudinot, Charles Pierre François Augereau, Claude Victor-Perrin, Dánsko-Norsko, Dmitrij Sergejevič Dochturov, Drysa, Elba, Erfurtský kongres, Evžen de Beauharnais, François-Joseph Lefebvre, Francie, Frankfurtské velkovévodství, Habsburská monarchie, Hesenské velkovévodství, Holandské království, Italské království (1805–1814), Jacques MacDonald, Jérôme Bonaparte, ..., Józef Antoni Poniatowski, Jean-Baptiste Bessières, Jean-Louis-Ebenezer Reynier, Joachim Murat, Kaluga, Karel Filip Schwarzenberg, Kaunas, Kontinentální blokáda, Laurent Gouvion de Saint-Cyr, Levin August von Bennigsen, Louis-Nicolas Davout, Luck, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michail Illarionovič Kutuzov, Michel Ney, Moskva, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Němen, Neapolské království, Nizozemsko, Oldenbursko, Osmanská říše, Paříž, Partyzán, Pavel Vasiljevič Čičagov, Petrohrad, Pjotr Ivanovič Bagration, Pluk, Portugalské království, Pruská armáda, Pruské království, Prusko, První Francouzské císařství, Rakouské císařství, Rýnský spolek, Republika sedmi ostrovů, Riga, Ruské impérium, Sapér, Saská armáda, Saské království, Sasko, Smolensk, Spojené království Velké Británie a Irska, Svatá Helena (ostrov), Tarutino, Varšavské knížectví, Válka třetí koalice, Vévodství, Velká armáda, Velkovévodství Berg, Vestfálské království, Vilnius, Vjazma, Volkovysk, Württemberské království, Würzburské velkovévodství, 14. prosinec, 14. září, 18. červen, 18. říjen, 1806, 1807, 1809, 1812, 1813, 1815, 1821, 1897, 20. srpen, 24. červen, 24. říjen, 24. květen, 27. říjen, 28. duben, 28. prosinec, 29. srpen, 3. červenec, 3. říjen, 3. listopad, 30. srpen, 31. říjen, 5. říjen, 5. květen, 7. září, 9. listopad. Rozbalte index (87 více) »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Andoche Junot
Jean Andoche Junot, vévoda z Abrantès (23. října 1771 Bussy-le-Grand, Côte-d'Or – 29. července 1813 v Montbard, Côte-d'Or) byl francouzský generál doby prvního císařství.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Andoche Junot · Vidět víc »
Španělská válka za nezávislost
Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »
Španělsko v době osvícenství
Španělsko v době osvícenství pokrývá dějiny Španělska od nástupu Bourbonů roku 1700 po období napoleonských válek na počátku 19. století (Španělská válka za nezávislost).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Španělsko v době osvícenství · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Švédsko · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Švýcarsko · Vidět víc »
Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier
Adolphe Édouard Casimir Joseph Mortier (1768–1835) Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier (13. února 1768 v Le Cateau-Cambrésis – 28. července 1835 v Paříži) byl francouzský maršál a později získal titul vévoda z Trevisa.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier · Vidět víc »
Étienne Macdonald
Étienne Jacques Joseph Alexandre Macdonald, vévoda z Tarentu (17. listopadu 1765 v Sedanu – 25. září 1840 zámek Courcelles u Gienu), byl francouzský voják a krátce i politik.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Étienne Macdonald · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Baltské moře · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bavorské království · Vidět víc »
Bádenské velkovévodství
Bádenské velkovévodství (německy Großherzogtum Baden) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bádenské velkovévodství · Vidět víc »
Břišní tyfus
Břišní tyfus (starší český název hlavnička) je nemoc způsobená baktérií Salmonella typhi.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Břišní tyfus · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Berlín · Vidět víc »
Bitva na Berezině
Bitva na Berezině byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva na Berezině · Vidět víc »
Bitva u Aspern a Esslingu
Bitva u Aspern a Esslingu (též Bitva u Aspern) byla bitvou napoleonských válek, která se odehrála ve dnech 21.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Aspern a Esslingu · Vidět víc »
Bitva u Auerstedtu
Bitva u Auerstedtu byla střetem napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Auerstedtu · Vidět víc »
Bitva u Borodina
Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Borodina · Vidět víc »
Bitva u Friedlandu
Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Friedlandu · Vidět víc »
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Jeny · Vidět víc »
Bitva u Krasného
Bitva u Krasného byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou maršálem Kutuzovem a francouzskou vedenou císařem Napoleonem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Krasného · Vidět víc »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u Malojaroslavce
Bitva u Malojaroslavce byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, které se odehrálo 24. října 1812.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Malojaroslavce · Vidět víc »
Bitva u Saalfeldu
Bitva u Saalfeldu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 10. října 1806 mezi Francií a Pruskem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Saalfeldu · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Bitva u Tarutina
Bitva u Tarutina byla bitvou napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Tarutina · Vidět víc »
Bitva u Ulmu
Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Ulmu · Vidět víc »
Bitva u Wagramu
Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Wagramu · Vidět víc »
Bitva u Waterloo
Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Bitva u Waterloo · Vidět víc »
Borodino
Borodino (Бородино́) je vesnice v Rusku, poblíž Moskvy a 12 km od Možajsku s 60 obyvateli.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Borodino · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Car · Vidět víc »
Císařská armáda (habsburská)
Císařská armáda (Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), Exercitus Imperatoris Romani, někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593–1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Císařská armáda (habsburská) · Vidět víc »
Císařská garda (Napoleon)
#PŘESMĚRUJ Císařská garda (Napoleon I.).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Císařská garda (Napoleon) · Vidět víc »
Charles Nicolas Oudinot
Charles Nicolas Oudinot Nicolas Charles Oudinot Charles-Nicolas Oudinot, vévoda z Reggia (25. dubna 1767 Bar-le-Duc – 13. září 1847 Paříž) byl francouzský maršál.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Charles Nicolas Oudinot · Vidět víc »
Charles Pierre François Augereau
Charles Pierre François Augereau (11. listopad 1757, Paříž/St. Marceau – 11. červen 1816), vévoda z Castiglione, byl generál revoluce a maršál Francie v době prvního císařství.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Charles Pierre François Augereau · Vidět víc »
Claude Victor-Perrin
Claude-Victor Perrin (7. prosince 1764 Lamarche – 1. března 1841 Paříž) byl francouzský generál a Napoleonův maršál Francie, vévoda z Belluna.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Claude Victor-Perrin · Vidět víc »
Dánsko-Norsko
Dánsko-Norsko (dánsky), známé jako Dánsko-norské království (norsky) či Dvojí království (Tvillingrigerne), byl název personální unie, která se rozkládala mezi lety 1537–1814 na území dnešního Dánska, Norska, Grónska, Faerských ostrovů a Islandu.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Dánsko-Norsko · Vidět víc »
Dmitrij Sergejevič Dochturov
Dmitrij Sergejevič Dochturov (1. jul. / 13. září greg. 1759–14. / 26. listopadu 1816) byl ruský generál, který je znám zejména ve spojitosti s napoleonskými válkami, v České republice pak především s tažením roku 1805 a bitvou u Slavkova.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Dmitrij Sergejevič Dochturov · Vidět víc »
Drysa
Drysa je řeka v Bělorusku (Vitebská oblast).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Drysa · Vidět víc »
Elba
Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Elba · Vidět víc »
Erfurtský kongres
Setkání Napoleona s Alexandrem I. Erfurtský kongres bylo jednání mezi Napoleonem Bonaparte a ruským carem Аlexandrem I., konané v době od 27. září do 14. října roku 1808 v Erfurtu.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Erfurtský kongres · Vidět víc »
Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž – 21. února 1824, Mnichov) byl francouzský princ, italský místokrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu a nevlastní syn Napoleona Bonaparta.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Evžen de Beauharnais · Vidět víc »
François-Joseph Lefebvre
François-Joseph Lefebvre, vévoda z Gdaňsku (25. října 1755 v Rouffachu (Alsasko – Francie) – 14. září 1820 v Paříži), byl francouzský revoluční generál a maršál Francie v době Francouzského císařství a restaurace Bourbonů.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a François-Joseph Lefebvre · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Francie · Vidět víc »
Frankfurtské velkovévodství
Velkovévodství frankfurtské (německy Großherzogtum Frankfurt) byl krátkodobě existující státní útvar, rozkládající se v letech 1810 až 1813 v okolí města Frankfurt nad Mohanem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Frankfurtské velkovévodství · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hesenské velkovévodství
Hesenské velkovévodství byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Hesenské velkovévodství · Vidět víc »
Holandské království
Holandské království (nizozemsky Koninkrijk Holland, francouzsky Royaume de Hollande, nepřesně Nizozemské království) byl historický státní útvar vytvořený Napoleonem I. Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Holandské království · Vidět víc »
Italské království (1805–1814)
Italské království (italsky Regno d'Italia, francouzsky Royaume d'Italie) byl státní útvar, který se v letech 1805–1814 rozkládal na severu Itálie.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Italské království (1805–1814) · Vidět víc »
Jacques MacDonald
#PŘESMĚRUJ Étienne Macdonald.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Jacques MacDonald · Vidět víc »
Jérôme Bonaparte
Jérôme Bonaparte Jérôme Bonaparte (15. listopadu 1784 Ajaccio — 24. června 1860 zámek Villegnis u Paříže) byl nejmladším bratrem Napoléona Bonaparte a v letech 1807–1813 králem vestfálským.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Jérôme Bonaparte · Vidět víc »
Józef Antoni Poniatowski
Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Józef Antoni Poniatowski · Vidět víc »
Jean-Baptiste Bessières
Jean Baptiste Bessières (6. srpna 1768 v Prayssacu (Francie) — 1. května 1813 Rippach u Lützenu, dnes SRN), vévoda z Istrie.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Jean-Baptiste Bessières · Vidět víc »
Jean-Louis-Ebenezer Reynier
Hrabě Jean Louis Ebenezer de Reynier (14. ledna 1771 v Lausanne, dnes Švýcarsko — 27. února 1814 v Paříži, Francie) byl francouzský generál období napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Jean-Louis-Ebenezer Reynier · Vidět víc »
Joachim Murat
Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Joachim Murat · Vidět víc »
Kaluga
Kaluga je město ležící v centrální části Ruska na řece Oka, 180 km jihozápadně od Moskvy.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Kaluga · Vidět víc »
Karel Filip Schwarzenberg
#PŘESMĚRUJ Karel Filip ze Schwarzenbergu.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Karel Filip Schwarzenberg · Vidět víc »
Kaunas
Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Kaunas · Vidět víc »
Kontinentální blokáda
Země uplatňující kontinentální blokádu Kontinentální blokáda (též kontinentální systém) byl zákaz obchodu s Velkou Británií, kterým se Napoleonova Francie v letech 1806–1814 snažila Británii poškodit a vyloučit z evropského obchodu.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Kontinentální blokáda · Vidět víc »
Laurent Gouvion de Saint-Cyr
Laurent, markýz Gouvion de Saint-Cyr (13. dubna 1764 v Toul, Francie – 17. března 1830 Hyères, Francie) byl francouzský generál, maršál Francie v době prvního císařství a ministr války i ministr námořnictva Francie v době restaurace.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Laurent Gouvion de Saint-Cyr · Vidět víc »
Levin August von Bennigsen
Hrabě Levin (Leontij Leonťjevič) August Theophil von Bennigsen (10. února 1745 v Braunschweigu, dnes Německo – 2. října 1826 v Banteln (okres Alfeld) u Hildesheimu, dnes Německo) byl generál ruské armády německého původu.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Levin August von Bennigsen · Vidět víc »
Louis-Nicolas Davout
Louis-Nicolas d'Avoût, později Davoût, ve starších textech (např. na Vítězném oblouku) někdy jako Davoust (výslovnost je stejná), vévoda z Auerstädtu a kníže z Eckmühlu (10. května 1770 Annoux, Yonne, burgundská oblast Francie – 1. června 1823 Paříž), byl francouzský generál, maršál Francie, jeden z největších vojevůdců francouzské historie.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Louis-Nicolas Davout · Vidět víc »
Luck
Luck je historické město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Luck · Vidět víc »
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »
Michail Illarionovič Kutuzov
Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »
Michel Ney
Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Michel Ney · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Moskva · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Napoleonské války · Vidět víc »
Němen
Němen, někdy též Neman je nejdelší a nejvodnější řeka západního Běloruska (Hrodenská, Minská oblast), Litvy a Kaliningradské oblasti (Rusko).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Němen · Vidět víc »
Neapolské království
Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum, italsky Regno di Napoli), oficiálně Království sicilské (před majákem), bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova s hlavním městem Neapolí v letech 1282–1816.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Neapolské království · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Nizozemsko · Vidět víc »
Oldenbursko
Oldenbursko (německy Oldenburg) je dnes historická země a zkrácené pojmenování pro zaniklý stát na území současného Německa (resp. území spolkové země Dolní Sasko).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Oldenbursko · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Osmanská říše · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Paříž · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Partyzán · Vidět víc »
Pavel Vasiljevič Čičagov
Pavel Vasiljevič Čičagov (Павел Васильевич Чичагов, v Petrohradu – v Paříži) byl ruský admirál.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Pavel Vasiljevič Čičagov · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Petrohrad · Vidět víc »
Pjotr Ivanovič Bagration
Princ Pjotr Ivanovič Bagration (10. července 1765, Tbilisi –, Sima) byl ruský šlechtic a voják, který pocházel z gruzínského rodu Bagrationů a který se stal ruským generálem v době napoleonských válek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Pjotr Ivanovič Bagration · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Pluk · Vidět víc »
Portugalské království
Portugalské království (latinsky Regnum Portugalliae, portugalsky Reino de Portugal), známo též jako Království Portugalska a Algarves (latinsky Regnum Portugalliae et Algarbiae, portugalsky Reino de Portugal e dos Algarves), se rozkládalo na Pyrenejském poloostrově a existovalo mezi lety 1139 až 1910.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Portugalské království · Vidět víc »
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Pruská armáda · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Prusko · Vidět víc »
První Francouzské císařství
První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a První Francouzské císařství · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rýnský spolek
Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Rýnský spolek · Vidět víc »
Republika sedmi ostrovů
Republika sedmi ostrovů (řecky Ἑπτάνησος Πολιτεία) byl ostrovní stát na území Jónského souostroví, který pod společným protektorátem Ruska a Osmanské říše existoval v letech 1800 až 1807 a poté jako francouzská država v letech 1807 až 1815.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Republika sedmi ostrovů · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Riga · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Ruské impérium · Vidět víc »
Sapér
Sapéři francouzské Cizinecké legie v tradiční uniformě Francouzští sapéři z počátku 19. století Sapér (z franc. sapeur, od saper, podkopávat; též zákopník či průkopník) je starší označení pro ženistu, příslušníka ženijního vojska, který připravuje cesty a odstraňuje překážky, buduje zákopy a opevnění.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Sapér · Vidět víc »
Saská armáda
Saská armáda (Sächsische Armee) byla armáda Saského kuřfiřtství, později království.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Saská armáda · Vidět víc »
Saské království
Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Saské království · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Sasko · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Smolensk · Vidět víc »
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Spojené království Velké Británie a Irska · Vidět víc »
Svatá Helena (ostrov)
Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Svatá Helena (ostrov) · Vidět víc »
Tarutino
Tarutino může být.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Tarutino · Vidět víc »
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Varšavské knížectví · Vidět víc »
Válka třetí koalice
Válka třetí koalice bylo vojenské střetnutí, v němž se střetly vojska prvního Francouzského císařství se spojenými vojsky Ruského impéria a Habsburské monarchie.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Válka třetí koalice · Vidět víc »
Vévodství
Vévodství je území (ať již samostatné či léno), jemuž vládne vévoda.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Vévodství · Vidět víc »
Velká armáda
#PŘESMĚRUJ Grande Armée.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Velká armáda · Vidět víc »
Velkovévodství Berg
Velkovévodství Berg byl krátce existující stát Rýnského spolku v letech 1806–1815, poté byl začleněn do Pruského království.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Velkovévodství Berg · Vidět víc »
Vestfálské království
Vestfálské království (francouzsky Royaume de Ouestphalie, německy Königreich Westphalen) byl historický stát, který existoval v letech 1807 až 1813 na území dnešního Německa.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Vestfálské království · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Vilnius · Vidět víc »
Vjazma
Vjazma může znamenat.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Vjazma · Vidět víc »
Volkovysk
#přesměruj Vaŭkavysk.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Volkovysk · Vidět víc »
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Württemberské království · Vidět víc »
Würzburské velkovévodství
Würzburské velkovévodství (německy Großherzogtum Würzburg), též Vircpurské velkovévodství) byla německá monarchie rozkládající se kolem města Würzburg na počátku 19. století.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a Würzburské velkovévodství · Vidět víc »
14. prosinec
14.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 14. prosinec · Vidět víc »
14. září
14.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 14. září · Vidět víc »
18. červen
18.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 18. červen · Vidět víc »
18. říjen
18.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 18. říjen · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1807 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1809 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1813 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1815 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1821 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 1897 · Vidět víc »
20. srpen
20.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 20. srpen · Vidět víc »
24. červen
24.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 24. červen · Vidět víc »
24. říjen
24.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 24. říjen · Vidět víc »
24. květen
24.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 24. květen · Vidět víc »
27. říjen
27.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 27. říjen · Vidět víc »
28. duben
28.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 28. duben · Vidět víc »
28. prosinec
28.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 28. prosinec · Vidět víc »
29. srpen
29.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 29. srpen · Vidět víc »
3. červenec
3.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 3. červenec · Vidět víc »
3. říjen
3.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 3. říjen · Vidět víc »
3. listopad
3.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 3. listopad · Vidět víc »
30. srpen
30.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 30. srpen · Vidět víc »
31. říjen
31.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 31. říjen · Vidět víc »
5. říjen
5.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 5. říjen · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 5. květen · Vidět víc »
7. září
7.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 7. září · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Napoleonovo ruské tažení a 9. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Invaze do Ruska (1812), Vlastenecká válka (1812).
