Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Alija, Berlín, Bialikova cena, Biblistika, Britský mandát Palestina, Efrajim Urbach, Filosof, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, Izraelská cena, Ješajahu Leibowitz, Jedi'ot achronot, Kol Jisra'el, Marburg, Náboženský sionismus, Nechama, Ortodoxní judaismus, Paraša, Riga, Tanach, 12. duben, 1905, 1930, 1956, 1957, 1983, 1997, 3. září.
Alija
Alija (doslova „cesta vzhůru“, „výstup“) je souhrnný název pro židovskou imigraci do Palestiny a od roku 1948 do Státu Izrael.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Alija · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Berlín · Vidět víc »
Bialikova cena
Zalman Šne'ur při slavnostním udílení Bialikovy ceny; po jeho levici stojí izraelský premiér David Ben Gurion a po jeho pravici telavivský starosta Jisra'el Rokeach Bialikova cena je ocenění za mimořádný přínos hebrejské literatuře, každoročně udílené městem Tel Aviv v Izraeli.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Bialikova cena · Vidět víc »
Biblistika
Biblistika je souhrnný název pro různé obory, které se zabývají zkoumáním a výkladem bible.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Biblistika · Vidět víc »
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina, známý také jako Mandát pro Palestinu, bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Britský mandát Palestina · Vidět víc »
Efrajim Urbach
Prof. Efrajim Elimelech Urbach (‎1912 – 3. července 1991) byl izraelský rabín a význačný judaista, odborník na rabínskou literaturu a Talmud.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Efrajim Urbach · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Filosof · Vidět víc »
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (ha-Universita ha-ivrit bi-Jrušalajim;, al-Džamíjat ul-'ibríja fí-l-Quds;, HUJI) je druhá nejstarší izraelská vysoká škola otevřená v roce 1925.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Hebrejská univerzita v Jeruzalémě · Vidět víc »
Izraelská cena
200px Izraelská cena je ocenění udílené Státem Izrael.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Izraelská cena · Vidět víc »
Ješajahu Leibowitz
#PŘESMĚRUJ Ješa'jahu Leibowitz.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Ješajahu Leibowitz · Vidět víc »
Jedi'ot achronot
Jedi'ot achronot (doslova Nejnovější zprávy) je hebrejský psaný deník vycházející v mandátní Palestině a Izraeli od roku 1939.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Jedi'ot achronot · Vidět víc »
Kol Jisra'el
Kol Jisra'el (קול ישראל, doslova „Hlas Izraele“) je izraelská vnitrostátní a mezinárodní rozhlasová služba, provozovaná jako divize Izraelské rozhlasové služby (Israel Broadcasting Authority).
Nový!!: Nechama Leibowitz a Kol Jisra'el · Vidět víc »
Marburg
Marburg (česky též Marburk) je město v Hesensku na západě Německa, sídlo okresu Marburg-Biedenkopf a přirozené centrum středního Hesenska.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Marburg · Vidět víc »
Náboženský sionismus
Náboženský sionismus nebo nábožensko-sionistické hnutí, jehož jeden z proudů se nazývá hnutí Mizrachi) je ideologií, jež spojuje sionismus a judaismus, stavějící sionismus na principech Tóry. Jeho přívrženci se obecně nazývají „pletená kipa“ (kipa sruga). 200px.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Náboženský sionismus · Vidět víc »
Nechama
Nechama (נחמה) je ženské rodné jméno hebrejského původu, které znamená „útěcha“.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Nechama · Vidět víc »
Ortodoxní judaismus
vlevo Ortodoxní judaismus je jeden z proudů judaismu, který v současnosti zastává zhruba 20–30 % světové populace židů.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Ortodoxní judaismus · Vidět víc »
Paraša
Paraša (oddíl, pl. parašot) nebo též sidra (úsek, pasáž, oddíl) je označení pro úsek textu v Tóře.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Paraša · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Nechama Leibowitz a Riga · Vidět víc »
Tanach
Tanach je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible (resp. Starého zákona).
Nový!!: Nechama Leibowitz a Tanach · Vidět víc »
12. duben
12.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 12. duben · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1905 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1930 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1956 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1957 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1983 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 1997 · Vidět víc »
3. září
3.
Nový!!: Nechama Leibowitz a 3. září · Vidět víc »
