Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Nechorvatské obyvatelstvo v NDH

Index Nechorvatské obyvatelstvo v NDH

koncentračním táboře Jasenovac, který se stal jedním ze symbolů ustašovské politiky NDH. Nezávislý stát Chorvatsko (NDH) jako jeden ze států stojících na fašistické ideologii tvrdě potíral obyvatelstvo, které se nehlásilo k dominantnímu národu (s výjimkou německého, které mělo zvláštní postavení).

33 vztahy: Árijská rasa, Židé, Bitva u Stalingradu, Bosňáci, Bosna a Hercegovina, Chorvati, Chorvatská bánovina, Chorvatská pravoslavná církev, Fašismus, Gótové, Ideologie, Islám, Itálie, Jugoslávští partyzáni, Katolictví, Koncentrační tábor, Koncentrační tábor Jasenovac, Koprivnica, Mešita, Nacismus, Němci, Nezávislý stát Chorvatsko, Partyzán, Slované, Srbové, Srem, Stara Gradiška, Svazová republika, Ustašovci, Záhřeb, 10. květen, 19. století, 1945.

Árijská rasa

Nacistický projekt Lebensborn byl cílem k vyšlechtění rasově čistých obyvatel pro poválečnou Evropu Sluneční kříž je hlavně v dnešní době vnímán jako symbol Árijské rasy Árijská rasa označuje antropologický a filozofický směr pocházející z 19. století.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Árijská rasa · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Židé · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »

Bosňáci

Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Bosňáci · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Chorvati · Vidět víc »

Chorvatská bánovina

Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) byla správní jednotka v rámci Jugoslávie, která existovala v letech 1939–1941.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Chorvatská bánovina · Vidět víc »

Chorvatská pravoslavná církev

vpravo Chorvatská pravoslavná církev patří mezi menší církve v Chorvatsku.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Chorvatská pravoslavná církev · Vidět víc »

Fašismus

Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Fašismus · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Gótové · Vidět víc »

Ideologie

Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Ideologie · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Islám · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Itálie · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »

Katolictví

#PŘESMĚRUJ Katolicismus.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Katolictví · Vidět víc »

Koncentrační tábor

búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Koncentrační tábor · Vidět víc »

Koncentrační tábor Jasenovac

Koncentrační tábor Jasenovac (v chorvatském originále) byl jedním z největších koncentračních táborů na území Evropy během druhé světové války.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Koncentrační tábor Jasenovac · Vidět víc »

Koprivnica

Koprivnica (historicky v němčině Kopreinitz, v maďarštině potom Kapronca) je město v severním Chorvatsku, blízko hranic s Maďarskem, 88 km severovýchodně od hlavního města Záhřebu.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Koprivnica · Vidět víc »

Mešita

Mešita, Brunej brněnské mešity Mešita v Bergenu Mešita (arabsky, masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Boha Stvořitele (arabsky الله Allah).

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Mešita · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Nacismus · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Němci · Vidět víc »

Nezávislý stát Chorvatsko

Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »

Partyzán

Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Partyzán · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Slované · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Srbové · Vidět víc »

Srem

vpravo vpravo Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem) je historické území na východě Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou o rozloze 6865,8 km², rozdělené dnes mezi Chorvatsko a Srbsko.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Srem · Vidět víc »

Stara Gradiška

Stara Gradiška je vesnice a správní středisko stejnojmenné opčiny v Chorvatsku v Brodsko-posávské župě.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Stara Gradiška · Vidět víc »

Svazová republika

#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Svazová republika · Vidět víc »

Ustašovci

Vlajka Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Ustašovci · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a Záhřeb · Vidět víc »

10. květen

10.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a 10. květen · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a 19. století · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nechorvatské obyvatelstvo v NDH a 1945 · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »