Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Algebra, Analytické řešení, Binomická rovnice, Definiční obor, Derivace, Diferenční rovnice, Diference, Diferenciální rovnice, Exponenciální funkce, Exponenciální rovnice, Funkce (matematika), Goniometrická rovnice, Homogenní funkce, Identita (matematika), Integrál, Integrální rovnice, Komplexní číslo, Kubická rovnice, Kvadratická rovnice, Kvartická rovnice, Lineární rovnice, Logaritmická rovnice, Logaritmus, Matematický výraz, Matematika, Množina, Monom, Násobení, Nerovnice, Nula, Numerické řešení, Odčítání, Polynom, Polynomická rovnice, Proměnná, Reciproká rovnice, Rovnice, Rovnost (matematika), Sčítání, Soustava rovnic, Trinomická rovnice, Triviální, Umocňování, Uspořádaná n-tice, Velká Fermatova věta, Základní věta algebry.
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Rovnice a Algebra · Vidět víc »
Analytické řešení
V matematice se analytickým řešením rozumí takový postup získání výsledku, který připouští využití pouze známých vztahů (rovností, nerovností) a ekvivalentních (rovnocenných) úprav matematických konstrukcí.
Nový!!: Rovnice a Analytické řešení · Vidět víc »
Binomická rovnice
Binomickou rovnicí nazýváme rovnici ve tvaru x^n-a.
Nový!!: Rovnice a Binomická rovnice · Vidět víc »
Definiční obor
Funkce f zobrazuje množinu X do množiny Y. Definiční obor značen červeně, obor hodnot žlutě. Definiční obor zobrazení T: X \to Y z množiny X do množiny Y tvoří právě ty prvky množiny X, pro něž je definován obraz v množině Y. Obecně nemusí být zobrazení T definováno na celé množině X, v tom případě tvoří jeho definiční obor podmnožinu množiny X. Definiční obor funkce f je množina všech hodnot, pro které je funkce f definována.
Nový!!: Rovnice a Definiční obor · Vidět víc »
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Nový!!: Rovnice a Derivace · Vidět víc »
Diferenční rovnice
Diferenční rovnice je rovnice pro neznámou posloupnost (a_n)^_obsahující její diference.
Nový!!: Rovnice a Diferenční rovnice · Vidět víc »
Diference
Diference může být.
Nový!!: Rovnice a Diference · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Rovnice a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Exponenciální funkce
Grafy exponenciálních funkcí s různým základem na intervalu (-3;3) Graf exponenciální funkce o základu e na intervalu (-5;5) Exponenciální funkce je matematická funkce ve tvaru y.
Nový!!: Rovnice a Exponenciální funkce · Vidět víc »
Exponenciální rovnice
Exponenciální rovnice má neznámou v exponentu (mocniteli).
Nový!!: Rovnice a Exponenciální rovnice · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Rovnice a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Goniometrická rovnice
Goniometrická rovnice je tehdy, pokud je neznámá v goniometrické funkci.
Nový!!: Rovnice a Goniometrická rovnice · Vidět víc »
Homogenní funkce
Homogenní funkce n-tého stupně je název pro matematickou funkci s těmito vlastnostmi: Jestliže argument funkce vynásobíme libovolným kladným koeficientem, pak funkční hodnota se vynásobí n-tou mocninou tohoto koeficientu.
Nový!!: Rovnice a Homogenní funkce · Vidět víc »
Identita (matematika)
Identita, nebo také identické zobrazení, je matematické zobrazení, které přiřazuje prvku množiny ten samý prvek stejné množiny.
Nový!!: Rovnice a Identita (matematika) · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Rovnice a Integrál · Vidět víc »
Integrální rovnice
Integrální rovnice je v matematice taková rovnice, v níž se neznámá funkce nachází pod integrálem.
Nový!!: Rovnice a Integrální rovnice · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Rovnice a Komplexní číslo · Vidět víc »
Kubická rovnice
Graf kubické funkcey.
Nový!!: Rovnice a Kubická rovnice · Vidět víc »
Kvadratická rovnice
Jako kvadratická rovnice se v matematice označuje algebraická rovnice druhého stupně, tzn.
Nový!!: Rovnice a Kvadratická rovnice · Vidět víc »
Kvartická rovnice
Kvartická rovnice je algebraická rovnice čtvrtého stupně o jedné neznámé.
Nový!!: Rovnice a Kvartická rovnice · Vidět víc »
Lineární rovnice
Termín lineární rovnice v matematice označuje algebraickou rovnici prvního stupně, tzn.
Nový!!: Rovnice a Lineární rovnice · Vidět víc »
Logaritmická rovnice
Logaritimická rovnice je tehdy, pokud je neznámá v logaritmu.
Nový!!: Rovnice a Logaritmická rovnice · Vidět víc »
Logaritmus
Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.
Nový!!: Rovnice a Logaritmus · Vidět víc »
Matematický výraz
Matematický výraz je konečná kombinace symbolů, která tvoří dobře utvořenou formuli podle pravidel závislých na kontextu.
Nový!!: Rovnice a Matematický výraz · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Rovnice a Matematika · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Rovnice a Množina · Vidět víc »
Monom
Monom (z řec. monos, jeden) čili jednočlen je v algebře polynom s jediným členem (resp. s jediným nenulovým koeficientem).
Nový!!: Rovnice a Monom · Vidět víc »
Násobení
Násobení je vedle sčítání jedna ze základních početních operací v aritmetice.
Nový!!: Rovnice a Násobení · Vidět víc »
Nerovnice
Uvažujme dvě funkce L(x), P(x), které jsou definovány na nějaké množině (reálných čísel) D. Zápis resp.
Nový!!: Rovnice a Nerovnice · Vidět víc »
Nula
Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.
Nový!!: Rovnice a Nula · Vidět víc »
Numerické řešení
#PŘESMĚRUJ Numerická metoda.
Nový!!: Rovnice a Numerické řešení · Vidět víc »
Odčítání
Odčítání (též odečítání) je matematický pojem označující binární operaci opačnou k operaci sčítání.
Nový!!: Rovnice a Odčítání · Vidět víc »
Polynom
Polynom (též mnohočlen) je výraz ve tvaru kde a_n \neq 0.
Nový!!: Rovnice a Polynom · Vidět víc »
Polynomická rovnice
V matematice je algebraická rovnice nebo polynomická rovnice, rovnice ve formě nebo, s ohledem na to, že rozdíl polynomů je stále polynom, můžeme ekvivalentně uvažovat jen kde P a Q jsou polynomy s koeficienty v některém oboru, často v oboru racionálních čísel.
Nový!!: Rovnice a Polynomická rovnice · Vidět víc »
Proměnná
Proměnná je v matematice a programování způsob symbolické reprezentace objektů, který umožňuje zcela abstraktní manipulaci s nimi.
Nový!!: Rovnice a Proměnná · Vidět víc »
Reciproká rovnice
Reciproká rovnice je taková rovnice, jejíž levou stranu tvoří reciproký polynom.
Nový!!: Rovnice a Reciproká rovnice · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Rovnice a Rovnice · Vidět víc »
Rovnost (matematika)
Rovnost v matematice je relace neboli vztah, vyjadřující totožnost objektů, které jsou v tomto vztahu.
Nový!!: Rovnice a Rovnost (matematika) · Vidět víc »
Sčítání
Sčítání je jednou ze základních operací v aritmetice.
Nový!!: Rovnice a Sčítání · Vidět víc »
Soustava rovnic
Soustava rovnic představuje více rovnic, které řešíme dohromady.
Nový!!: Rovnice a Soustava rovnic · Vidět víc »
Trinomická rovnice
Trinomická rovnice je rovnice vyšších mocninových stupňů, která obsahuje dvě celočíselné mocniny neznámé a jeden z mocnitelů je dvojnásobkem druhého mocnitele.
Nový!!: Rovnice a Trinomická rovnice · Vidět víc »
Triviální
V matematice se označení triviální používá pro matematické objekty (např. grupy, topologické prostory apod.) s velmi jednoduchou strukturou.
Nový!!: Rovnice a Triviální · Vidět víc »
Umocňování
Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení.
Nový!!: Rovnice a Umocňování · Vidět víc »
Uspořádaná n-tice
Jako uspořádaná n-tice se v matematice označuje uspořádaný seznam konečného počtu n objektů (je proto možné se také setkat s pojmy jako uspořádaná k-tice apod., konkrétní varianty se pak nazývají uspořádané dvojice, uspořádané trojice atd.). Zapisuje se obvykle jako seznam těchto prvků, uzavřený do kulatých závorek.
Nový!!: Rovnice a Uspořádaná n-tice · Vidět víc »
Velká Fermatova věta
Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.
Nový!!: Rovnice a Velká Fermatova věta · Vidět víc »
Základní věta algebry
Základní věta algebry (též označovaná jako Fundamentální věta algebry) je důležité matematické tvrzení, které má fundamentální význam v algebře, ale podstatnou roli hraje i v dalších odvětvích matematiky.
Nový!!: Rovnice a Základní věta algebry · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Algebraická rovnice, Homogenní algebraická rovnice, Nealgebraická rovnice, Netriviální řešení rovnice, Triviální řešení rovnice, Řešení rovnice.
