Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Afekt, Aktivní imaginace, Analytická psychologie, Archetyp, Arthur Schopenhauer, Bytostné Já, Carl Gustav Jung, Duševní porucha, Empirismus, Filosofie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Gottfried Wilhelm Leibniz, Ideologie, Imaginace, Individuace, Instinkt, Intuice, John Locke, Komplex, Komplex (psychologie), Libido, Logos, Podvědomí, Projekce, Psychika, Psychologie, Racionalismus, Reflex, René Descartes, Sókratés, Sebevědomí, Sigmund Freud, Surrealismus, Světlo, Tabula rasa, Teleologie, Tvořivost, Vědomí, Vnímání, Vytěsnění, 20. století.
Afekt
Afekt (z latiny affectus) je základní jednotkou a zároveň stavebním kamenem všech afektivních jevů (afektivních procesů) – emocí, nálad a afektů.
Nový!!: Nevědomí a Afekt · Vidět víc »
Aktivní imaginace
Aktivní imaginace je metoda využívaná při snaze o pochopení nevědomých obsahů mysli.
Nový!!: Nevědomí a Aktivní imaginace · Vidět víc »
Analytická psychologie
Analytická psychologie představuje jeden z psychologických přístupů, které spadají do oblasti tzv.
Nový!!: Nevědomí a Analytická psychologie · Vidět víc »
Archetyp
Archetyp (z řec. arche-typos, první vzor, ražba) znamená pravzor, tradicí posvěcenou a typickou postavu, představu, příběh.
Nový!!: Nevědomí a Archetyp · Vidět víc »
Arthur Schopenhauer
Arthur Schopenhauer (1855) Arthur Schopenhauer (22. února 1788, Gdaňsk – 21. září 1860, Frankfurt nad Mohanem) byl německý filosof 19. století.
Nový!!: Nevědomí a Arthur Schopenhauer · Vidět víc »
Bytostné Já
Bytostné Já (něm. das Selbst, angl. Self, lat. Ipse) označuje v analytické psychologii archetyp psychické celosti a středu, nadřazený organizující princip psychického jáství.
Nový!!: Nevědomí a Bytostné Já · Vidět víc »
Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař-psychiatr a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.
Nový!!: Nevědomí a Carl Gustav Jung · Vidět víc »
Duševní porucha
ekonomickou nerovností obyvatelstva se zvýšeným výskytem duševních poruch Duševní poruchy (nebo také psychické poruchy, duševní nemoci, duševní onemocnění, duševní choroby) představují skupinu onemocnění a poruch, které ovlivňují především lidské myšlení, prožívání nebo vztahy s okolím.
Nový!!: Nevědomí a Duševní porucha · Vidět víc »
Empirismus
Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v teorii poznání různých filozofických soustav, který pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků.
Nový!!: Nevědomí a Empirismus · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Nevědomí a Filosofie · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Nevědomí a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Nevědomí a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Ideologie
Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny.
Nový!!: Nevědomí a Ideologie · Vidět víc »
Imaginace
Dvojexpozice) Imaginace (z lat. imago, obraz, představa) je schopnost člověka vyvolávat v mysli představy či „obrazy“, které se mohou vázat k předchozí zkušenosti jako vzpomínky („reproduktivní imaginace“), mohou však tento „materiál“ různě přetvářet a vytvářet tak nové představy („produktivní“ nebo „konstruktivní imaginace“, fantazie).
Nový!!: Nevědomí a Imaginace · Vidět víc »
Individuace
Individuace (z lat. individuus nedělitelný) je psychologický pojem, který označuje vyčleňování jedince v rámci společnosti, tedy získávání vlastních individuálních charakteristik.
Nový!!: Nevědomí a Individuace · Vidět víc »
Instinkt
Štěně si instinktivně otřepává vodu z kožichu Instinkt (z lat. instinguo, instinctus, pobídnout, podnítit) je stereotypní, nutkavé a přitom účelné chování, které není výsledkem učení ani zkušenosti.
Nový!!: Nevědomí a Instinkt · Vidět víc »
Intuice
Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum, doslova v-hled) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje náhlé poznání, chápání či odhad nebo rozhodnutí, které není zprostředkováno vědomým uvažováním a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo zřetelnými důvody.
Nový!!: Nevědomí a Intuice · Vidět víc »
John Locke
John Locke (29. srpen 1632 Wrington, Somerset – 28. říjen 1704 Essex) byl anglický filosof.
Nový!!: Nevědomí a John Locke · Vidět víc »
Komplex
Komplex (z latinského complexus, objetí, shrnutí, celek, od plectere, plexus – spletenec) znamená celek z částí nebo témat, které k sobě patří, souvisejí a často se vyskytují pohromadě.
Nový!!: Nevědomí a Komplex · Vidět víc »
Komplex (psychologie)
V psychologii je pojmem komplex označován shluk vzájemně spjatých psychických obsahů, jež ovlivňují jednání člověka a jsou nevědomě asociovány či spojeny vždy s určitým tématem.
Nový!!: Nevědomí a Komplex (psychologie) · Vidět víc »
Libido
Libido (lat. touha, žádost, pud) je sexuální touha a pohlavní pud.
Nový!!: Nevědomí a Libido · Vidět víc »
Logos
Řecké slovo logos (λόγος od legein, sbírat, mluvit, počítat) má velmi široký význam, navazující na patrně nejstarší význam něčeho sebraného či shromážděného.
Nový!!: Nevědomí a Logos · Vidět víc »
Podvědomí
Podvědomí je spolu se svědomím a nevědomím součástí paměti, ve které pomocí zaměření charakteru osobnosti (optimista, pesimista, realista) shledáváme představy vyvinuté v naší mysli na základě informací z těchto pamětí.
Nový!!: Nevědomí a Podvědomí · Vidět víc »
Projekce
Projekce může být:;obecně.
Nový!!: Nevědomí a Projekce · Vidět víc »
Psychika
Řecké písmeno Psí je chápáno jako označení pro psychologii i psychiku Psychika (někdy chápaná jako synonymum mysli) je nejzákladnějším a nejobecnějším psychologickým pojmem.
Nový!!: Nevědomí a Psychika · Vidět víc »
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Nový!!: Nevědomí a Psychologie · Vidět víc »
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Nový!!: Nevědomí a Racionalismus · Vidět víc »
Reflex
Úchopový reflex Reflex je základní funkční prvek nervové soustavy.
Nový!!: Nevědomí a Reflex · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Nevědomí a René Descartes · Vidět víc »
Sókratés
Sókratés (469 nebo 470 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův.
Nový!!: Nevědomí a Sókratés · Vidět víc »
Sebevědomí
Sebevědomí může znamenat.
Nový!!: Nevědomí a Sebevědomí · Vidět víc »
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Nový!!: Nevědomí a Sigmund Freud · Vidět víc »
Surrealismus
Surrealismus (výslovnost syrealizmus) je evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí.
Nový!!: Nevědomí a Surrealismus · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Nevědomí a Světlo · Vidět víc »
Tabula rasa
Tabula rasa znamená původně oškrabanou a uhlazenou voskovou psací tabulku, jaké užívali staří Římané.
Nový!!: Nevědomí a Tabula rasa · Vidět víc »
Teleologie
Teleologie (řecky: telos, cíl, účel – pozor, nezaměňovat s teologií) znamená.
Nový!!: Nevědomí a Teleologie · Vidět víc »
Tvořivost
Tvořivost neboli kreativita (z lat. creo.
Nový!!: Nevědomí a Tvořivost · Vidět víc »
Vědomí
Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost.
Nový!!: Nevědomí a Vědomí · Vidět víc »
Vnímání
Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání).
Nový!!: Nevědomí a Vnímání · Vidět víc »
Vytěsnění
Vytěsnění (někdy též potlačení) je druh obranného mechanismu, při němž jsou nepříjemné myšlenky, motivy a fantazie, nevědomě přesunuty z vědomí do nevědomí.
Nový!!: Nevědomí a Vytěsnění · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Nevědomí a 20. století · Vidět víc »
