Rychlejší přístup než prohlížeči!
14 vztahy: Anatematismy, Apoštolské vyznání, Ariánství, Homoúsios, Ježíš Kristus, Koncil, Krédo, Liturgie, Nicejsko-konstantinopolské vyznání, První konstantinopolský koncil, První nikajský koncil, Seznam křesťanských denominací podle počtu členů, 325, 381.
Anatematismy
#PŘESMĚRUJ Anathéma.
Nový!!: Nicejské vyznání a Anatematismy · Vidět víc »
Apoštolské vyznání
Apoštolské vyznání (latinsky Symbolum Apostolicum – Apoštolský symbol) je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají v podstatě všichni křesťané.
Nový!!: Nicejské vyznání a Apoštolské vyznání · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Nicejské vyznání a Ariánství · Vidět víc »
Homoúsios
Řecký pojem homoúsios (ὁμοούσιος.
Nový!!: Nicejské vyznání a Homoúsios · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Nicejské vyznání a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Koncil
Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedonský) v roce 451 (freska z roku 1876: Vasilij Ivanovič Surikov). Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe.
Nový!!: Nicejské vyznání a Koncil · Vidět víc »
Krédo
Krédo (z lat. credo „věřím“, řec. σύμβολον symbolon „shrnutí“, případně „shoda“) je vyznání víry, nedlouhý text, kterým se věřící veřejně přihlašuje k hlavním článkům své víry.
Nový!!: Nicejské vyznání a Krédo · Vidět víc »
Liturgie
forma ordinaria, versus populum) forma extraordinaria, ad orientem) Řeckokatolická liturgie (Byzantská, sloužena ad orientem) pravoslavné biskupské liturgii Liturgie (z řec. λειτουργία veřejná služba, z λειτος veřejný a εργον dílo, práce) znamená dnes bohoslužbu, veřejné shromáždění podle tradice a pravidel toho kterého náboženství či církve.
Nový!!: Nicejské vyznání a Liturgie · Vidět víc »
Nicejsko-konstantinopolské vyznání
Ikona zobrazující ustanovení nicejsko-konstantinopolské vyznání víry na Chalkedonském koncilu Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry či Nicejsko-cařihradské vyznání víry (latinsky Nicaeno-Constantinopolitanum) je jedním z nejdůležitějších křesťanských vyznání víry.
Nový!!: Nicejské vyznání a Nicejsko-konstantinopolské vyznání · Vidět víc »
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
Nový!!: Nicejské vyznání a První konstantinopolský koncil · Vidět víc »
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Nový!!: Nicejské vyznání a První nikajský koncil · Vidět víc »
Seznam křesťanských denominací podle počtu členů
Toto je seznam křesťanských denominaci podle počtu členů.
Nový!!: Nicejské vyznání a Seznam křesťanských denominací podle počtu členů · Vidět víc »
325
Bez popisu.
Nový!!: Nicejské vyznání a 325 · Vidět víc »
381
Bez popisu.
Nový!!: Nicejské vyznání a 381 · Vidět víc »
