Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Nobelova cena za fyziku

Index Nobelova cena za fyziku

Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.

445 vztahy: Aage Niels Bohr, Abdus Salam, Absolutně černé těleso, Adam Riess, Albert Abraham Michelson, Albert Einstein, Albert Fert, Alexandr Michajlovič Prochorov, Alexej Alexejevič Abrikosov, Alfred Kastler, Andre Geim, Anizotropie, Anthony James Leggett, Antiferomagnetismus, Antiproton, Antony Hewish, Argon, Arno Allan Penzias, Arthur B. McDonald, Arthur Holly Compton, Arthur Leonard Schawlow, Astrofyzika, Atmosféra, Atom, Atomové hodiny, Atomový orbital, Šin'ičiró Tomonaga, Žores Ivanovič Alfjorov, Bóje, Ben Roy Mottelson, Bertram Brockhouse, Boseho–Einsteinův kondenzát, Brian David Josephson, Brian Schmidt, Bublinková komora, Burton Richter, Carl David Anderson, Carl Wieman, Carlo Rubbia, Cchuej Čchi, Cecil Powell, Chandrasekhara Venkata Raman, Charge-coupled device, Charles Edouard Guillaume, Charles Glover Barkla, Charles Hard Townes, Charles Kuen Kao, Charles Thomson Rees Wilson, Chemický prvek, Claude Cohen-Tannoudji, ..., Clifford Shull, Clinton Joseph Davisson, COBE, Comptonův jev, Cyklotron, David J. Thouless, David J. Wineland, David Jonathan Gross, David Morris Lee, De Broglieova vlna, Dennis Gabor, Donald Arthur Glaser, Dopplerův jev, Douglas Dean Osheroff, Duncan Haldane, Edward Mills Purcell, Edward Victor Appleton, Elektrická vodivost, Elektrický náboj, Elektron, Elektronový mikroskop, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Emilio Gino Segrè, Enrico Fermi, Eric Allin Cornell, Ernest Orlando Lawrence, Ernest Thomas Sinton Walton, Ernst Ruska, Erwin Schrödinger, Eugene Paul Wigner, Fázový přechod, Felix Bloch, Ferrimagnetismus, Fotoelektrický jev, Fotografie, François Englert, Frank Wilczek, Frederick Reines, Frits Zernike, Fyzika, Gabriel Lippmann, George Elwood Smith, George F. Smoot, George Paget Thomson, Georges Charpak, Gerardus 't Hooft, Gerd Binnig, Grafen, Gravitační vlny, Gravitace, Guglielmo Marconi, Gustav Ludwig Hertz, Hallův jev, Hannes Alfvén, Hans Bethe, Hans Georg Dehmelt, Heike Kamerlingh Onnes, Heinrich Rohrer, Helium, Hendrik Antoon Lorentz, Henri Becquerel, Henry Way Kendall, Herbert Kroemer, Hideki Jukawa, Higgsův boson, Hiroši Amano, Holografie, Horst Ludwig Störmer, Hugh David Politzer, Hvězda, Igor Jevgeněvič Tamm, Ilja Frank, Integrovaný obvod, Interference, Intermediální částice, Isamu Akasaki, Isidor Isaac Rabi, Ivar Giaever, J. Hans D. Jensen, Jack Kilby, Jack Steinberger, James Chadwick, James Franck, James Rainwater, James Watson Cronin, Jang Čen-ning, Jóičiró Nambu, Jean Baptiste Perrin, Jerome Isaac Friedman, Johannes Diderik van der Waals, Johannes Georg Bednorz, Johannes Stark, John Bardeen, John C. Mather, John Douglas Cockcroft, John Hall, John Hasbrouck van Vleck, John Robert Schrieffer, John William Strutt, 3. baron Rayleigh, Joseph Hooton Taylor, Joseph John Thomson, Josephsonův jev, Julian Schwinger, Kai Manne Boerje Siegbahn, Kaon, Kapalný krystal, Karl Alexander Müller, Karl Ferdinand Braun, Kenneth G. Wilson, Keramika, Kip Thorne, Klaus von Klitzing, Kmitání, Koherence, Konstantin Novoselov, Kosmické záření, Královská švédská akademie věd, Krystal, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantový Hallův jev, Kvark, Laser, Leo Esaki, Leon Cooper, Leon Max Lederman, Lepton, Lev Davidovič Landau, Li Čeng-tao, LIGO, Lise Meitnerová, Louis de Broglie, Louis Eugène Félix Néel, Luis Walter Alvarez, Magnetický moment, Magnetismus, Magnetorezistence, Maják, Makoto Kobajaši, Manne Siegbahn, Maria Göppert-Mayer, Marie Curie-Skłodowská, Martin Lewis Perl, Martin Ryle, Martinus J. G. Veltman, Masatoši Košiba, Maser, Max Born, Max Planck, Max von Laue, Mössbauerův jev, Melvin Schwartz, Mezon, Michael Kosterlitz, Mikroskop, Mion, Moment, Murray Gell-Mann, Neutrino, Neutron, Nevill Mott, New Scientist, Nicola Cabibbo, Nicolaas Bloembergen, Niels Bohr, Nikl, Nikolaj Gennadijevič Basov, Nils Gustaf Dalén, Nobelova cena, Norman Foster Ramsey, Nukleon, Ocel, Optické vlákno, Optika, Otto Hahn, Otto Stern, Owen Chamberlain, Owen Willans Richardson, Parita, Patrick Maynard Stuart Blackett, Paul Dirac, Pauliho vylučovací princip, Pavel Alexejevič Čerenkov, Pchin-jin, Percy Williams Bridgman, Peter Grünberg, Peter Higgs, Philip Warren Anderson, Philipp Lenard, Pierre Curie, Pierre-Gilles de Gennes, Pieter Zeeman, Pjotr Leonidovič Kapica, Planckův vyzařovací zákon, Plyn, Polovodič, Polykarp Kusch, Polymer, Pozitron, Proton, Pulsar, Radioaktivita, Rainer Weiss, Ramanův jev, Raymond Davis mladší, Reliktní záření, Rentgenové záření, Riccardo Giacconi, Richard Edward Taylor, Richard Feynman, Robert Andrews Millikan, Robert B. Laughlin, Robert Coleman Richardson, Robert Hofstadter, Robert Woodrow Wilson, Roy Glauber, Rudolf Ludwig Mössbauer, Russell Alan Hulse, Samuel Ting, Saul Perlmutter, Serge Haroche, Sheldon Lee Glashow, Shuji Nakamura, Silná interakce, Simon van der Meer, Slabá interakce, Spektrální čára, Spektroskopie, Spektrum, Spontánní narušení symetrie, Stavová rovnice, Steven Chu, Steven Weinberg, Subatomární částice, Subrahmanyan Chandrasekhar, Supernova, Supratekutost, Supravodivost, Symetrie, Takaaki Kadžita, Telegrafie, Teplo, Theodor Hänsch, Tlak, Tošihide Masukawa, Trajektorie, Transmutace, Tranzistor, Tunelový jev, Val Logsdon Fitch, Výzkum, Věda, Vesmír, Victor Franz Hess, Vitalij Lazarevič Ginzburg, Vlnová funkce, Vodík, Vynález, Vznik a vývoj vesmíru, Walter Houser Brattain, Walther Bothe, Werner Heisenberg, Wilhelm Conrad Röntgen, Wilhelm Wien, Willard Sterling Boyle, William Alfred Fowler, William Bradford Shockley, William Daniel Phillips, William Henry Bragg, William Lawrence Bragg, Willis Eugene Lamb, Wilsonova mlžná komora, Wolfgang Ketterle, Wolfgang Paul, Wolfgang Pauli, Záření gama, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1957, 1958, 1959, 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017. Rozbalte index (395 více) »

Aage Niels Bohr

Aage Niels Bohr (19. června 1922 Kodaň – 8. září 2009 Kodaň) byl dánský fyzik zabývající se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1975.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Aage Niels Bohr · Vidět víc »

Abdus Salam

Abdus Salam (29. ledna 1926, Jhang, Britská Indie – 21. listopadu 1996, Oxford, Anglie, Velká Británie) byl pákistánský fyzik, nositel Nobelovy ceny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Abdus Salam · Vidět víc »

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Absolutně černé těleso · Vidět víc »

Adam Riess

Adam Guy Riess (* 16. prosince 1969) je americký astrofyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Adam Riess · Vidět víc »

Albert Abraham Michelson

Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno – 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Albert Abraham Michelson · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Albert Einstein · Vidět víc »

Albert Fert

Albert Fert (* 7. března 1938 Carcassonne, Aude) je francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Albert Fert · Vidět víc »

Alexandr Michajlovič Prochorov

Alexandr Michajlovič Prochorov (rusky: Алекса́ндр Миха́йлович Про́хоров; 11. července 1916 – 8. ledna 2002) byl sovětský fyzik ruského původu známý jako průkopník ve výzkumu laserů a maserů, za což v roce 1964 spolu s Charlesem Townesem a Nikolajem Basovem získal Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Alexandr Michajlovič Prochorov · Vidět víc »

Alexej Alexejevič Abrikosov

Alexej Alexejevič Abrikosov rus.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Alexej Alexejevič Abrikosov · Vidět víc »

Alfred Kastler

Alfred Kastler (3. května 1902, Guebwiller – 7. ledna 1984) byl francouzský fyzik německého původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Alfred Kastler · Vidět víc »

Andre Geim

Andre K. Geim (* 21. října 1958, Soči) je vědec známý objevem grafenu, i když jeho experiment s levitujícími žábami jej asi u široké veřejnosti proslavil více.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Andre Geim · Vidět víc »

Anizotropie

Anizotropie je vlastnost, kterou se označuje závislost určité veličiny na volbě směru.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Anizotropie · Vidět víc »

Anthony James Leggett

Sir Anthony James Leggett, KBE FRS (* 26. března 1938, Londýn) je britský fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Anthony James Leggett · Vidět víc »

Antiferomagnetismus

Antiferomagnetické uspořádání U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány do struktury, kde jsou spiny sousedících částic protisměrné.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Antiferomagnetismus · Vidět víc »

Antiproton

Antiproton Antiproton (\bar) je antičástice protonu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Antiproton · Vidět víc »

Antony Hewish

Antony Hewish (* 11. května 1924, Fowey) je britský radioastronom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Antony Hewish · Vidět víc »

Argon

Argon, chemická značka Ar, (lat. Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Argon · Vidět víc »

Arno Allan Penzias

Arno Allan Penzias (26. dubna 1933) je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Arno Allan Penzias · Vidět víc »

Arthur B. McDonald

Arthur Bruce McDonald (* 29. srpna 1943 Sydney v Novém Skotsku) je kanadský astrofyzik, ředitel kanadských neutrinových laboratoří SNOLAB v Sudbury a profesor na Královnině univerzitě v Kingstonu ve státě Ontario.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Arthur B. McDonald · Vidět víc »

Arthur Holly Compton

Arthur Holly Compton (10. září 1892, Wooster, Ohio, USA – 15. března 1962) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Arthur Holly Compton · Vidět víc »

Arthur Leonard Schawlow

Ph.D. Arthur Leonard Schawlow (5. května 1921 Mount Vernon – 28. dubna 1999 Palo Alto) byl americký fyzik nejznámější pro svou práci s lasery, za kterou v roce 1981 získal spolu s Nicolaasem Bloembergenem a Kaiem Siegbahnem Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Arthur Leonard Schawlow · Vidět víc »

Astrofyzika

světelných let Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Astrofyzika · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Atmosféra · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Atom · Vidět víc »

Atomové hodiny

Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence plných atomů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Atomové hodiny · Vidět víc »

Atomový orbital

Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Atomový orbital · Vidět víc »

Šin'ičiró Tomonaga

Šin'ičiró Tomonaga či Sin-Itiro Tomonaga (japonsky: Tomonaga Šin'ičiró; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Šin'ičiró Tomonaga · Vidět víc »

Žores Ivanovič Alfjorov

Žores Ivanovič Alfjorov (* 15. března 1930) je ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Žores Ivanovič Alfjorov · Vidět víc »

Bóje

Bóje s praporky pro označení plavební dráhy v jachtingu Bóje, také bójka, je zařízení plovoucí na vodní hladině (moře, řeky, jezera aj.) a sloužící nejčastěji jako druh plavebního znaku k označení daného místa pro usnadnění plavby lodí, případně nesoucí měřící zařízení (měření výšky vln, systémy varování před tsunami aj).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Bóje · Vidět víc »

Ben Roy Mottelson

Ben Roy Mottelson (* 9. června 1926 Chicago) je dánský fyzik narozený v USA, zabývá se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ben Roy Mottelson · Vidět víc »

Bertram Brockhouse

Bertram Neville Brockhouse (15. července 1918, Lethbridge – 13. října 2003, Hamilton) byl kanadský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Bertram Brockhouse · Vidět víc »

Boseho–Einsteinův kondenzát

Boseho-Einsteinův kondenzát Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořená bosony při teplotě blížící se absolutní nule (0 kelvinů neboli −273,15 °C).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Boseho–Einsteinův kondenzát · Vidět víc »

Brian David Josephson

Brian David Josephson, FRS (* 4. ledna 1940, Cardiff, Wales) je velšský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Brian David Josephson · Vidět víc »

Brian Schmidt

Brian Paul Schmidt (* 24. únor 1967, Missoula) je americko-australský astrofyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Brian Schmidt · Vidět víc »

Bublinková komora

Vyřazená 15stopá bublinková komora ve Fermilabu. První stopy pozorované v 1,5 palcové (~3.8 cm) vodíkové bublinkové komoře Johna Wooda v roce 1954. V bublinkové komoře je nádoba naplněna přehřátou transparentní kapalinou (většinou kapalným vodíkem), která se používá k detekci elektricky nabitých částic pohybujících se přes tuto kapalinu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Bublinková komora · Vidět víc »

Burton Richter

Burton Richter, (*22. března 1931) je americký fyzik, rodák z New York City a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Burton Richter · Vidět víc »

Carl David Anderson

Carl David Anderson (3. září 1905 – 11. ledna 1991) byl americký experimentální fyzik, který se proslavil objevem pozitronu při studiu kosmického záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Carl David Anderson · Vidět víc »

Carl Wieman

Carl Edwin Wieman (* 26. března 1951) je americký fyzik na University of British Columbia, který v roce 1995 spolu s Ericem Cornellem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Carl Wieman · Vidět víc »

Carlo Rubbia

Carlo Rubbia (31. března 1934) je italský fyzik a nositel Nobelovy ceny za přínos k objevení intermediálních částic slabé interakce W+, W- a Z0.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Carlo Rubbia · Vidět víc »

Cchuej Čchi

Daniel Cchuej Čchi (čínsky: 崔琦, pinyin: Cuī Qí; * 28. února 1939 Che-nan, Čína) je americký fyzik, který je v současné době profesorem elektrotechniky na Princeton University.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Cchuej Čchi · Vidět víc »

Cecil Powell

Cecil Frank Powell (5. prosince 1903 – 9. srpna 1969) britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1950), kterou obdržel za vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Cecil Powell · Vidět víc »

Chandrasekhara Venkata Raman

Chandrasekhara Venkata Raman (7. listopadu 1888 Tiruččiráppalli – 21. listopadu 1970 Bengalúru) byl indický fyzik vyznamenaný v roce 1930 Nobelovou cenou za fyziku za výsledky jeho práce při studiu rozptylu světla a za objev tzv.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Chandrasekhara Venkata Raman · Vidět víc »

Charge-coupled device

Barevné CCD v TV kameře s malým rozlišením Detail téhož snímače (levý dolní roh) na kterém jsou patrné mikročočky a Bayerův filtr CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charge-coupled device · Vidět víc »

Charles Edouard Guillaume

Graf závislosti koeficientu tepelné expanze na podílu niklu v niklové oceli (invar) Charles Edouard Guillaume (15. února 1861, Fleurier – 13. května 1938, Sèvres) byl francouzsko-švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1920), kterou obdržel za objev anomálií v niklové oceli (invar), což přispělo k rozvoji přesných měření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charles Edouard Guillaume · Vidět víc »

Charles Glover Barkla

Charles Glover Barkla (7. června 1877 – 23. října 1944) byl britský fyzik, profesor přírodní filosofie v Edinburghu od roku 1913.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charles Glover Barkla · Vidět víc »

Charles Hard Townes

Charles Hard Townes (28. července 1915 – 29. ledna 2015) byl americký nositel Nobelovy ceny za fyziku a pedagog.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charles Hard Townes · Vidět víc »

Charles Kuen Kao

Charles Kuen Kao 高锟 (* 4. listopadu 1933 v Šanghaji) je původem čínský fyzik, (má čínské, americké a britské občanství), je považován za průkopníka využití optických vláken v telekomunikacích.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charles Kuen Kao · Vidět víc »

Charles Thomson Rees Wilson

Charles Thomson Rees Wilson (14. února 1869 – 15. listopadu 1959) byl skotský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Charles Thomson Rees Wilson · Vidět víc »

Chemický prvek

Chemický prvek je látka skládající se z atomů jednoho druhu (atomů se stejným protonovým číslem).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Chemický prvek · Vidět víc »

Claude Cohen-Tannoudji

Claude Cohen-Tannoudji (* 1. dubna 1933) je francouzský fyzik pracující na École Normale Supérieure v Paříži.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Claude Cohen-Tannoudji · Vidět víc »

Clifford Shull

Clifford Glenwood Shull (* 23. září 1915, Pittsburgh - 31. března 2001) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Clifford Shull · Vidět víc »

Clinton Joseph Davisson

Clinton Joseph Davisson (22. října 1881 – 1. února 1958) americký fyzik, spolunositel Nobelovy ceny za fyziku (1937, druhou polovinu obdržel George Paget Thomson), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Clinton Joseph Davisson · Vidět víc »

COBE

COBE (z anglického Cosmic Background Explorer někdy také Explorer 66) byla první družice, která se věnovala kosmologii.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a COBE · Vidět víc »

Comptonův jev

Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Comptonův jev · Vidět víc »

Cyklotron

Schematické znázornění cyklotronu. Cyklotron, jinak též cyklický vysokofrekvenční urychlovač slouží k urychlování těžkých nabitých částic pomocí vysokofrekvenčního elektrického pole.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Cyklotron · Vidět víc »

David J. Thouless

David James Thouless (* 21. září 1934) je americko-britský fyzik, specialista na fyziku kondenzovaných stavů, laureát Nobelovy ceny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a David J. Thouless · Vidět víc »

David J. Wineland

David Jeffrey Wineland (* 24. únor 1944, Milwaukee) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a David J. Wineland · Vidět víc »

David Jonathan Gross

David Jonathan Gross (* 19. února 1941 ve Washingtonu, D.C.) je americký fyzik a strunový teoretik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a David Jonathan Gross · Vidět víc »

David Morris Lee

David Morris Lee (* 20. ledna 1931, Rye, New York, USA) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a David Morris Lee · Vidět víc »

De Broglieova vlna

Podle de Broglievy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a De Broglieova vlna · Vidět víc »

Dennis Gabor

Dennis Gabor Dennis Gabor (maďarsky Gábor Dénes, 5. června 1900, Budapešť – 8. února 1979, Londýn) byl maďarsko-britský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Dennis Gabor · Vidět víc »

Donald Arthur Glaser

Donald Arthur Glaser (21. září 1926, Cleveland, Ohio − 28. února 2013, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik a neurobiolog.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Donald Arthur Glaser · Vidět víc »

Dopplerův jev

Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Dopplerův jev · Vidět víc »

Douglas Dean Osheroff

Douglas Dean Osheroff (* 1. srpen 1945 Aberdeen, Washington, USA) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Douglas Dean Osheroff · Vidět víc »

Duncan Haldane

Frederick Duncan (* 14. září 1951), známý jako F. Duncan Haldane, je britský fyzik, který působí jako profesor fyziky na Princetonské univerzitě, a na Perimeter Institute for Theoretical Physics v Kanadě.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Duncan Haldane · Vidět víc »

Edward Mills Purcell

Edward Mills Purcell (30. srpna 1912 Taylorville – 7. března 1997 Cambridge) byl americký fyzik, který získal v roce 1952 Nobelovu cenu za fyziku za jeho nezávislý výzkum nukleární magnetické rezonance v kapalinách a pevných látkách.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Edward Mills Purcell · Vidět víc »

Edward Victor Appleton

Sir Edward Victor Appleton (6. září 1892 – 21. dubna 1965) byl britský fyzik a astronom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Edward Victor Appleton · Vidět víc »

Elektrická vodivost

Elektrická vodivost (též konduktance – reálná vodivost el. obvodu) je fyzikální veličina, která popisuje schopnost dobře vést elektrický proud.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elektrická vodivost · Vidět víc »

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost schopnosti působit elektrickou silou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elektrický náboj · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elektron · Vidět víc »

Elektronový mikroskop

Mikroskop Siemens, 1973 Elektronový mikroskop je obdoba světelného mikroskopu, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elektronový mikroskop · Vidět víc »

Elektroslabá interakce

Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elektroslabá interakce · Vidět víc »

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je částice, jejíž vnitřní struktura je neznámá a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Elementární částice · Vidět víc »

Emilio Gino Segrè

Emilio Gino Segrè (1. února 1905, Tivoli – 22. dubna 1989) byl italský fyzik židovského původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Emilio Gino Segrè · Vidět víc »

Enrico Fermi

Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Enrico Fermi · Vidět víc »

Eric Allin Cornell

Eric Allin Cornell (* 19. prosince 1961) je americký fyzik, který v roce 1995 společně s Carlem Wiemanem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Eric Allin Cornell · Vidět víc »

Ernest Orlando Lawrence

Ernest Orlando Lawrence (8. srpna 1901 – 27. srpna 1958) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1939), kterou obdržel za vynález cyklotronu a jím získané výsledky, zejména týkající se umělých radioaktivních prvků.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ernest Orlando Lawrence · Vidět víc »

Ernest Thomas Sinton Walton

Ernest Thomas Sinton Walton (6. října 1903 Dunngarvan, Irsko – 25. června 1995 Dublin, Irsko) byl irský fyzik, který získal spolu s J. D. Cockcroftem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ernest Thomas Sinton Walton · Vidět víc »

Ernst Ruska

Ernst August Friedrich Ruska (25. prosince 1906 Heidelberg – 25. května 1988 Berlín) byl německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ernst Ruska · Vidět víc »

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera - univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Erwin Schrödinger · Vidět víc »

Eugene Paul Wigner

Eugene Wigner (vlevo) a Alvin Weinberg. Eugene Paul Wigner (původně maďarsky Wigner Pál Jenő) (17. listopadu 1902, Budapešť – 1. ledna 1995, Princeton, New Jersey) byl americký fyzik židovského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Eugene Paul Wigner · Vidět víc »

Fázový přechod

Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Fázový přechod · Vidět víc »

Felix Bloch

Felix Bloch (23. října 1905, Curych – 10. září 1983, tamtéž) byl švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1952), kterou obdržel za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy společně s Edwardem Millsem Purcellem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Felix Bloch · Vidět víc »

Ferrimagnetismus

ferrimagnetické uspořádání Ve fyzice ferrimagnetický materiál je ten, ve kterém magnetický moment atomů na různých podmřížkách je v protikladu jako u antiferromagnetismu, ale protikladné momenty jsou nerovné a spontánní magnetizace zůstává.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ferrimagnetismus · Vidět víc »

Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu. Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Fotoelektrický jev · Vidět víc »

Fotografie

Nicéphore Niépce: ''Pohled z okna v Le Gras'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826 Fotografie je umění i věda využívající světla k vytvoření trvalého obrazového záznamu, a to buď digitálně prostřednictvím čipu nebo chemickým procesem prostřednictvím světlocitlivého materiálu, například filmu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Fotografie · Vidět víc »

François Englert

François Englert (* 6. listopadu 1932 Brusel) je belgický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a François Englert · Vidět víc »

Frank Wilczek

Frank Wilczek (* 15. května 1951 New York) je americký fyzik polsko-italského původu, profesor fyziky na MIT a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Davidem Politzerem z Kalifornského technologického institutu „za objev asymptotické volnosti v teorii silné interakce“.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Frank Wilczek · Vidět víc »

Frederick Reines

Frederick Reines (16. března 1918 – 26. srpna 1998) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za detekci neutrina.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Frederick Reines · Vidět víc »

Frits Zernike

Frits (Frederik) Zernike (16. července 1888, Amsterdam, Nizozemsko – 23. března 1966, Noarden, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik, který získal spolu v roce 1953 Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Frits Zernike · Vidět víc »

Fyzika

Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda, archaicky též silozpyt) je vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Fyzika · Vidět víc »

Gabriel Lippmann

Gabriel Jonas Lippmann (16. srpna 1845, Bonnevoie, Lucembursko – 13. července 1921 na palubě parníku France, Atlantský oceán) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1908.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gabriel Lippmann · Vidět víc »

George Elwood Smith

George Elwood Smith (* 10. května 1930) je americký vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a George Elwood Smith · Vidět víc »

George F. Smoot

George Fitzgerald Smoot III (* 20. února 1945, Florida) je americký astrofyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a George F. Smoot · Vidět víc »

George Paget Thomson

George Paget Thomson (3. května 1892 Cambridge – 10. září 1975 Cambridge) britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1937), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech společně s Clintonem Josephem Davissonem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a George Paget Thomson · Vidět víc »

Georges Charpak

Drátěná komora Georges Charpak (1. srpna 1924, Dabrovica, Polsko, dnes Ukrajina – 29. září 2010, Paříž, Francie) byl francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Georges Charpak · Vidět víc »

Gerardus 't Hooft

Gerardus „Gerard“ 't Hooft (* 5. července 1946 v Den Helder) je nizozemský fyzik, profesor teoretické fyziky na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gerardus 't Hooft · Vidět víc »

Gerd Binnig

Gerd Karl Binnig (* 20. července 1947, Frankfurt nad Mohanem, Německo) je německý fyzik a držitel čtvrtiny Nobelovy ceny za fyziku (1986) za vynález vzorkovacího tunelového mikroskopu (STM), jehož nástupcem je i mikroskopie atomárních sil (AFM).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gerd Binnig · Vidět víc »

Grafen

Struktura grafenu Grafen je supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, představující po karbynu nejpevnější známý materiál na světě.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Grafen · Vidět víc »

Gravitační vlny

Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou fluktuace zakřivení časoprostoru, které se šíří jako vlna rychlostí světla.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gravitační vlny · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace, gravitační interakce je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty a právě tím se odlišuje od všech ostatních interakcí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gravitace · Vidět víc »

Guglielmo Marconi

Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Guglielmo Marconi · Vidět víc »

Gustav Ludwig Hertz

Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Gustav Ludwig Hertz · Vidět víc »

Hallův jev

Schema Hallova jevu, ukazující proud elektronů.''Legenda'': 1. Elektrony (směr proudu je podle konvence opačný) 2. Polovodičový předmět 3. Magnety 4. Magnetické pole 5. Zdroj energie''Popis'':Na obrázku „A“ dostává předmět negativní náboj symbolizovaný modrou barvou a kladný náboj symbolizovaný barvou červenou. Na obrázcích „B“ a „C“ se elektrický proud obrací, což způsobuje změnu polarizace. Změna proudu i magnetického pole opět vytvoří záporný náboj v horní části předmětu (obrázek „D“). Hallův jev je proces generace Hallova elektrického pole v polovodiči (existuje i v kovech, ale vzhledem k vysoké koncentraci vodivostních elektronů se téměř neuplatňuje) za současného působení vnějšího elektrického i magnetického pole.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hallův jev · Vidět víc »

Hannes Alfvén

Hannes Olof Gösta Alfvén (30. května 1908, Norrköping, Švédsko – 2. dubna 1995, Djursholm, Švédsko) byl fyzik a astrofyzik, který se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hannes Alfvén · Vidět víc »

Hans Bethe

Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnešní Francie) – 6. března 2005, Ithaca (New York), USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hans Bethe · Vidět víc »

Hans Georg Dehmelt

Hans Georg Dehmelt (9. září 1922 – 7. března 2017) byl americký fyzik narozený v Německu, který s Wolfgangem Paulem vyvinul metodu iontových pastí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hans Georg Dehmelt · Vidět víc »

Heike Kamerlingh Onnes

Heike Kamerlingh Onnes (21. září 1853, Groningen – 21. února 1926, Leiden) byl nizozemský fyzik a objevitel supravodivosti.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Heike Kamerlingh Onnes · Vidět víc »

Heinrich Rohrer

Heinrich Rohrer (* 6. června 1933 – 16. května 2013) byl švýcarský fyzik a spolunositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1986 s Gerdem Binnigem za vytvoření skenovacího tunelovacího mikroskopu (STM).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Heinrich Rohrer · Vidět víc »

Helium

Helium, chemická značka He, (lat. Helium) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny a tvořící druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Helium · Vidět víc »

Hendrik Antoon Lorentz

Hendrik Antoon Lorentz (18. července 1853 Arnhem, Nizozemsko – 4. února 1928 Haarlem, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hendrik Antoon Lorentz · Vidět víc »

Henri Becquerel

Antoine Henri Becquerel (15. prosince 1852, Paříž – 25. srpna 1908, Le Croisic) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1903 za objev přirozené radioaktivity.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Henri Becquerel · Vidět víc »

Henry Way Kendall

Henry Way Kendall (9. prosince 1926 Boston, USA – 15. února 1999 Edward Ball Wakulla Springs State Park, Florida, USA) byl americký fyzik, který společně s Jeromem Isaakem Friedmanem a Richardem Edwardem Taylorem roku 1990 získal Nobelovu cenu na fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Henry Way Kendall · Vidět víc »

Herbert Kroemer

Herbert Kroemer (*25. srpna 1928) je profesor elektrotechniky na University of California, Santa Barbara.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Herbert Kroemer · Vidět víc »

Hideki Jukawa

Jukawa Hideki (湯川 秀樹, Yukawa Hideki, 23. ledna 1907 Tokio – 8. září 1981 Kjóto) byl fyzik, první japonský nositel Nobelovy ceny za fyziku (1949), kterou obdržel za předpověď existence mezonů na základě teoretického výzkumu jaderných sil.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hideki Jukawa · Vidět víc »

Higgsův boson

Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Higgsův boson · Vidět víc »

Hiroši Amano

Hiroši Amano (* 11. září 1960 Hamamacu) je japonský fyzik a odborník na technologii polovodičů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hiroši Amano · Vidět víc »

Holografie

Holografie je způsob záznamu informace v prostředí s vlnovým charakterem, kdy pro záznam využijeme interferenci předmětové vlny s koherentním pozadím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Holografie · Vidět víc »

Horst Ludwig Störmer

Horst Ludwig Störmer (* 6. dubna 1949, Frankfurt nad Mohanem) je německý fyzik žijící v USA, zabývá se magnetismem a nanotechnologiemi, v roce 1998 dostal Nobelovu cenu za fyziku za objevení zlomkového kvantového Hallova jevu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Horst Ludwig Störmer · Vidět víc »

Hugh David Politzer

Hugh David Politzer (* 1949) americký teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (2004), kterou obdržel spolu s Davidem Grossem z Kalifornské univerzity a Frankem Wilzcekem „za objev asymptotické svobody v teorii silné interakce“.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hugh David Politzer · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Hvězda · Vidět víc »

Igor Jevgeněvič Tamm

Igor Jevgeněvič Tamm (Vladivostok, Rusko – 12. dubna 1971 Moskva, SSSR) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Igor Jevgeněvič Tamm · Vidět víc »

Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank (23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ilja Frank · Vidět víc »

Integrovaný obvod

Paměť EPROM o kapacitě 256 x 8 bitů ze 70. let 20. století Integrovaný obvod (zkratka IO) je moderní elektronická součástka.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Integrovaný obvod · Vidět víc »

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetání jevů či hmoty.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Interference · Vidět víc »

Intermediální částice

Intermediální (též zprostředkující nebo výměnná) částice jsou podle kvantové teorie pole částice zprostředkující základní interakce (elektromagnetická, silná, slabá, gravitační).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Intermediální částice · Vidět víc »

Isamu Akasaki

Isamu Akasaki (* 30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima) je japonský odborník na technologii polovodičů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Isamu Akasaki · Vidět víc »

Isidor Isaac Rabi

Isidor Isaac Rabi (איזידור אייזק רבי, žil 29. července 1898 – 11. ledna 1988) byl fyzik původem rakousko-uherské Haliče a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1944), kterou obdržel za rezonanční metodu pro zjišťování magnetických vlastností atomových jader.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Isidor Isaac Rabi · Vidět víc »

Ivar Giaever

Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ivar Giaever · Vidět víc »

J. Hans D. Jensen

Johannes Hans Daniel Jensen (25. června 1907 – 11. února 1973) byl německý jaderný fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a J. Hans D. Jensen · Vidět víc »

Jack Kilby

Jack St.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jack Kilby · Vidět víc »

Jack Steinberger

Jack Steinberger (* 25. května 1921 v Bad Kissingenu) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jack Steinberger · Vidět víc »

James Chadwick

Sir James Chadwick (* 20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a James Chadwick · Vidět víc »

James Franck

James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo – 21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a James Franck · Vidět víc »

James Rainwater

Leo James Rainwater (9. prosince 1917 – 31. května 1986) byl americký fyzik, který v roce 1975 získal Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj teorie struktury atomových jader.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a James Rainwater · Vidět víc »

James Watson Cronin

James Watson Cronin (29. září 1931 – 25. srpna 2016) byl americký jaderný fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a James Watson Cronin · Vidět víc »

Jang Čen-ning

Prof.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jang Čen-ning · Vidět víc »

Jóičiró Nambu

Jóičiró Nambu (japonsky 南部 陽一郎, Nambu Jóičiró, přepis v hebonšiki: Yoichiro Nambu * 18. ledna 1921 Tokio (po zemětřesení v r. 1923 bydlel ve Fukui), Japonsko – 5. července 2015) byl americký fyzik japonské národnosti, držitel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jóičiró Nambu · Vidět víc »

Jean Baptiste Perrin

Jean Baptiste Perrin (30. září 1870, Lille, Francie – 17. dubna 1942, New York, USA) byl francouzský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jean Baptiste Perrin · Vidět víc »

Jerome Isaac Friedman

Jerome Isaac Friedman (28. března 1930, Chicago) je americký fyzik a profesor na Massachusettském technologickém institutu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Jerome Isaac Friedman · Vidět víc »

Johannes Diderik van der Waals

van der Waals a Heike Kamerlingh Onnes u zkapalňovače helia Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837 Leiden – 8. března 1923 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Johannes Diderik van der Waals · Vidět víc »

Johannes Georg Bednorz

Johannes Georg Bednorz (* 16. května 1950) je fyzik pracující v laboratořích IBM.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Johannes Georg Bednorz · Vidět víc »

Johannes Stark

Johannes Stark (15. dubna 1874, Schickenhof, Bavorsko – 21. červen 1957) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1919) za objev Dopplerova jevu u kanálových paprsků a štěpení spektrálních čar.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Johannes Stark · Vidět víc »

John Bardeen

John Bardeen (23. května 1908 – 30. ledna 1991) byl americký fyzik a elektrotechnik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John Bardeen · Vidět víc »

John C. Mather

John Cromwell Mather (* 7. srpna 1946 ve městě Roanoke, Virginia) je americký astrofyzik a kosmolog.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John C. Mather · Vidět víc »

John Douglas Cockcroft

John Douglas Cockcroft (27. května 1897 Todmorden, Spojené království – 18. září 1967 Cambridge, Spojené království) byl britský fyzik, který získal spolu s E. T. S. Waltonem v roce 1951 Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John Douglas Cockcroft · Vidět víc »

John Hall

John L. Hall (* 21. srpna 1934, Denver, Colorado, USA) je americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John Hall · Vidět víc »

John Hasbrouck van Vleck

John Hasbrouck van Vleck (13. března 1899, Middletown, Connecticut – 27. října 1980, Cambridge (Massachusetts)) byl americký matematik a fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John Hasbrouck van Vleck · Vidět víc »

John Robert Schrieffer

John Robert Schrieffer (* 31. května 1931, Oak Park, Illinois) je americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Leonem Neil Cooperem obdržel v roce 1972 Nobelovu cenu za fyziku za základní teorii konvenční supravodivosti.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John Robert Schrieffer · Vidět víc »

John William Strutt, 3. baron Rayleigh

John William Strutt, 3.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a John William Strutt, 3. baron Rayleigh · Vidět víc »

Joseph Hooton Taylor

Joseph Hooton Taylor (* 29. března 1941 Filadelfie) je americký radioastronom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Joseph Hooton Taylor · Vidět víc »

Joseph John Thomson

Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Joseph John Thomson · Vidět víc »

Josephsonův jev

Pacientka podstupuje vyšetření srdce snímkováním magnetického pole s využitím technologie SQUID. Většinu objemu zařízení tvoří kryogenika. Josephsonův jev (čti džouzefsnův) je vznik elektrického proudu mezi dvěma supravodiči oddělenými tenkou vrstvou izolantu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Josephsonův jev · Vidět víc »

Julian Schwinger

Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Julian Schwinger · Vidět víc »

Kai Manne Boerje Siegbahn

Kai Manne Börje Siegbahn (20. dubna 1918 Lund – 20. července 2007 Ängelholm) byl švédský fyzik, který v roce 1981 získal Nobelovu cena za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kai Manne Boerje Siegbahn · Vidět víc »

Kaon

Kaon nebo mezon K je skupina čtyř mezonů, které mohou nést kvantové číslo nazvané „podivnost“ (angl. strangeness).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kaon · Vidět víc »

Kapalný krystal

Textura v kapalném krystalu Kapalný krystal je stav hmoty, jehož vlastnosti jsou přechodem mezi kapalným a pevným skupenstvím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kapalný krystal · Vidět víc »

Karl Alexander Müller

Karl Alexander Müller (* 20. dubna 1927 Basilej) je švýcarský fyzik spolu s Johannesem Bednorzem nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1987 za „průlomový objev supravodivosti v keramických materiálech“.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Karl Alexander Müller · Vidět víc »

Karl Ferdinand Braun

Karl Ferdinand Braun (6. června 1850, Fulda, Německo – 20. dubna 1918, New York, USA) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Karl Ferdinand Braun · Vidět víc »

Kenneth G. Wilson

Kenneth Geddes Wilson (8. června 1936 Waltham, Massachusetts − 15. června 2013 Saco, Maine) byl americký teoretický fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kenneth G. Wilson · Vidět víc »

Keramika

Cihly Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Keramika · Vidět víc »

Kip Thorne

Kip Stephen Thorne (* 1. červen 1940) je americký teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku, známý svými bohatými příspěvky v oblasti gravitační fyziky a astrofyziky a také tím, že učil celou generaci vědců.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kip Thorne · Vidět víc »

Klaus von Klitzing

Klaus von Klitzing (* 28. června 1943, Środa Wielkopolska) je německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Klaus von Klitzing · Vidět víc »

Kmitání

pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kmitání · Vidět víc »

Koherence

Koherence (z lat. co-haereo, držím pohromadě) znamená soudržnost, ať už fyzickou nebo logickou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Koherence · Vidět víc »

Konstantin Novoselov

Konstantin Sergejevič Novoselov (rusky: Константи́н Серге́евич Новосёлов; * 23. října 1974 Nižnij Tagil) je rusko-britský fyzik známý pro objev grafenu, který učinil s Andrem Geimem a díky kterému v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Konstantin Novoselov · Vidět víc »

Kosmické záření

Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kosmické záření · Vidět víc »

Královská švédská akademie věd

Královská švédská akademie věd (švédsky Kungliga Vetenskapsakademien je jedna z královských akademií ve Švédsku. Je to nezávislá nevládní vědecká organizace jejímž cílem je podpora vědy, především přírodních věd a matematiky. Akademii založili roku 1739 přírodovědec Carl Linné, merkantilista Jonas Alströmer, inženýr Mårten Triewald a politik Anders Johan von Höpken. Byla vytvořena po vzoru britské Royal Society a francouzské Akademie věd. Výbory Akademie mimo jiné vybírají laureáty mezinárodních cen.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Královská švédská akademie věd · Vidět víc »

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Krystal · Vidět víc »

Kvantová elektrodynamika

Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kvantová elektrodynamika · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soubor oborů postavených na teoriích, jejichž ústředním pojmem je kvantování.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvantová mechanika

akustice). Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kvantový Hallův jev

Kvantový Hallův jev Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kvantový Hallův jev · Vidět víc »

Kvark

Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Kvark · Vidět víc »

Laser

Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. 'zesilování světla stimulovanou emisí záření') je optický zdroj elektromagnetického záření tj.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Laser · Vidět víc »

Leo Esaki

Leo Esaki (12. března 1925, Ósaka, Japonsko) je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Leo Esaki · Vidět víc »

Leon Cooper

Leon N. Cooper (* 28. února 1930) je americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1972.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Leon Cooper · Vidět víc »

Leon Max Lederman

Leon Max Lederman (* 15. července 1922 v New Yorku) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Leon Max Lederman · Vidět víc »

Lepton

Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Lepton · Vidět víc »

Lev Davidovič Landau

Lev Davidovič Landau (rusky: Ле́в Дави́дович Ланда́у; 22. ledna 1908, Baku – 1. dubna 1968, Moskva) byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Lev Davidovič Landau · Vidět víc »

Li Čeng-tao

Tsung-Dao Lee (Li Čeng-tao; pchin-jin: Li Zhengdao; * 24. listopadu 1926, Šanghaj, Čína) je americký vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1957 za základní výzkum tzv.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Li Čeng-tao · Vidět víc »

LIGO

LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a LIGO · Vidět víc »

Lise Meitnerová

Lise Meitner (7. listopadu 1878 Vídeň – 27. října 1968 Cambridge) byla významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Lise Meitnerová · Vidět víc »

Louis de Broglie

Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Louis de Broglie · Vidět víc »

Louis Eugène Félix Néel

Louis Eugène Félix Néel (22. listopad 1904 Lyon – 17. listopad 2000) byl francouzský fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1970.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Louis Eugène Félix Néel · Vidět víc »

Luis Walter Alvarez

Luis Walter Alvarez (13. června 1911, San Francisco, Kalifornie – 1. září 1988, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik španělského původu který se proslavil zejména hypotézou o vymření dinosaurů vlivem impaktu mimozemského tělesa a výzkumem v oblasti částicové fyziky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Luis Walter Alvarez · Vidět víc »

Magnetický moment

Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Magnetický moment · Vidět víc »

Magnetismus

Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Magnetismus · Vidět víc »

Magnetorezistence

Magnetorezistence (či magnetoresistence) je schopnost materiálu změnit svou hodnotu elektrického odporu vlivem vnějšího magnetického pole.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Magnetorezistence · Vidět víc »

Maják

Maják v Irsku Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Maják · Vidět víc »

Makoto Kobajaši

Makoto Kobajaši (7. dubna 1944, Nagoja) je japonský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Makoto Kobajaši · Vidět víc »

Manne Siegbahn

Manne Siegbahn (3. prosince 1886, Örebro – 26. září 1978) byl švédský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1924), kterou obdržel za výzkum v oblasti rentgenové spektroskopie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Manne Siegbahn · Vidět víc »

Maria Göppert-Mayer

Maria Göppert-Mayer (28. června 1906, Katovice, Polsko, tehdy Německo – 20. února 1972, San Diego, Kalifornie, USA) byla americká fyzička německého původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Maria Göppert-Mayer · Vidět víc »

Marie Curie-Skłodowská

Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie) byla významná francouzská vědkyně polského původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »

Martin Lewis Perl

Martin Lewis Perl (24. června 1927, New York − 30. září 2014) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za průkopnické experimentální příspěvky leptonové fyzice, především za objev leptonu tau.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Martin Lewis Perl · Vidět víc »

Martin Ryle

Sir Martin Ryle (27. září 1918 – 14. října 1984) byl britský radioastronom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Martin Ryle · Vidět víc »

Martinus J. G. Veltman

Martinus Justinus Godefriedus Veltman (* 27. června 1931) je nizozemský teoretický fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Martinus J. G. Veltman · Vidět víc »

Masatoši Košiba

Masatoši Košiba (小柴 昌俊) (19. září 1926, Tojohaši, Prefektura Aiči, Japonsko) je japonský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Masatoši Košiba · Vidět víc »

Maser

Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Maser · Vidět víc »

Max Born

Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Max Born · Vidět víc »

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Max Planck · Vidět víc »

Max von Laue

Max Theodor Felix von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf u Koblenze – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Max von Laue · Vidět víc »

Mössbauerův jev

Mössbauerův jev nebo odraz jaderné rezonanční fluorescence je fyzikální jev objevený Rudolfem Mössbauerem v roce 1958.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Mössbauerův jev · Vidět víc »

Melvin Schwartz

Melvin Schwartz (* 2. listopadu 1932 v New Yorku – 28. srpna 2006) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Melvin Schwartz · Vidět víc »

Mezon

Mezonový nonet (spin 0) Mezonový nonet (spin 1) Mezon je částice, která reaguje na silnou interakci a má nulový nebo celočíselný spin.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Mezon · Vidět víc »

Michael Kosterlitz

John Michael Kosterlitz je britsko-americký profesor fyziky na Brownově Univerzitě a syn biochemika Hanse Kosterlitze.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Michael Kosterlitz · Vidět víc »

Mikroskop

Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Mikroskop · Vidět víc »

Mion

Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (řecky μείον.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Mion · Vidět víc »

Moment

Moment je vyjádření časového okamžiku, v němž došlo k události (např. v daný moment), popř.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Moment · Vidět víc »

Murray Gell-Mann

Murray Gell-Mann (15. září 1929 v Manhattanu, New York City, USA) je americký fyzik, který získal v roce 1969 Nobelovu cenu za fyziku za svou práci na teorii elementárních částic.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Murray Gell-Mann · Vidět víc »

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Neutrino · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Neutron · Vidět víc »

Nevill Mott

Nevill Francis Mott (30. září 1905, Leeds – 8. srpna 1996, Milton Keynes) byl anglický fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nevill Mott · Vidět víc »

New Scientist

New Scientist je mezinárodní vědecký časopis zaměřený na nejnovější pokroky ve vědě a technologii.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a New Scientist · Vidět víc »

Nicola Cabibbo

Nicola Cabbibo (10. dubna 1935 Řím – 16. srpna 2010 tamtéž) byl italský jaderný fyzik známý pro své výzkumy slabých jaderných interakcí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nicola Cabibbo · Vidět víc »

Nicolaas Bloembergen

Nicolaas Bloembergen (11. března 1920, Dordrecht, Nizozemsko – 5. září 2017, Tucson, Arizona, USA) byl americký fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku nizozemského původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nicolaas Bloembergen · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Niels Bohr · Vidět víc »

Nikl

Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nikl · Vidět víc »

Nikolaj Gennadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast – 1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nikolaj Gennadijevič Basov · Vidět víc »

Nils Gustaf Dalén

Nils Gustaf Dalén (30. listopadu 1869 – 9. prosince 1937) byl švédský chemik, který se zabýval využitím plynů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nils Gustaf Dalén · Vidět víc »

Nobelova cena

Alfreda Nobela – předloha aversu medaile, 1896 či dříveNobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nobelova cena · Vidět víc »

Norman Foster Ramsey

Norman Foster Ramsey, Jr. (27. srpna 1915, Washington, D.C., Spojené státy americké - 4. listopadu 2011, Wayland, Massachusetts, USA) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Norman Foster Ramsey · Vidět víc »

Nukleon

Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Nukleon · Vidět víc »

Ocel

Ocelový most Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ocel · Vidět víc »

Optické vlákno

Svazek optických vláken Optické vlákno je skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály ve směru své podélné osy.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Optické vlákno · Vidět víc »

Optika

Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Optika · Vidět víc »

Otto Hahn

Otto Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Otto Hahn · Vidět víc »

Otto Stern

Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Otto Stern · Vidět víc »

Owen Chamberlain

Owen Chamberlain (10. července 1920, San Francisco, Kalifornie, USA –28. února 2006, Berkeley, Kalifornia) byl významný americký fyzik, který svým výzkumem srážek protonů a návrhy detektorů částic přispěl nemalou měrou k rozvoji experimentální částicové fyziky.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Owen Chamberlain · Vidět víc »

Owen Willans Richardson

Sir Owen Willans Richardson (26. dubna 1879 Dewsbury, Yorkshire – 15. února 1959 Alton) anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1928), kterou obdržel za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Owen Willans Richardson · Vidět víc »

Parita

Slovo parita znamená v základním významu rovnost, rovnocennost, porovnatelnost hodnot.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Parita · Vidět víc »

Patrick Maynard Stuart Blackett

Patrick Maynard Stuart Blackett (18. listopadu 1897 – 13. července 1974) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1948), kterou obdržel za výzkum kosmického záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Patrick Maynard Stuart Blackett · Vidět víc »

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Paul Dirac · Vidět víc »

Pauliho vylučovací princip

Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »

Pavel Alexejevič Čerenkov

Pavel Alexejevič Čerenkov (Voroněž – 6. ledna 1990) byl ruský (sovětský) fyzik, který objasnil tzv.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pavel Alexejevič Čerenkov · Vidět víc »

Pchin-jin

Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“), je zkrácený název pro koncept čínské hláskové abecedy (čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an). Mylně bývá označován jako transkripce, ve skutečnosti se jedná o projekt svébytné čínské národní abecedy založené na latince.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pchin-jin · Vidět víc »

Percy Williams Bridgman

Percy Williams Bridgman (21. dubna 1882 – 20. srpna 1961) byl americký experimentální fyzik a filosof, zakladatel operacionalismu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Percy Williams Bridgman · Vidět víc »

Peter Grünberg

Peter Grünberg (18. května 1939 Plzeň – 7. dubna 2018 Jülich) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Peter Grünberg · Vidět víc »

Peter Higgs

Peter Ware Higgs, CH (* 29. května 1929 Newcastle upon Tyne, Spojené království) je britský teoretický fyzik, který v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson, za což mu byla udělena Nobelova cena za rok 2013.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Peter Higgs · Vidět víc »

Philip Warren Anderson

Philip Warren Anderson (* 13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA) je americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Philip Warren Anderson · Vidět víc »

Philipp Lenard

Philipp Eduard Anton von Lenard (7. června 1862 – 20. května 1947) byl německý fyzik narozený na Slovensku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Philipp Lenard · Vidět víc »

Pierre Curie

Pierre Curie (15. května 1859, Paříž, Francie – 19. dubna 1906, Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pierre Curie · Vidět víc »

Pierre-Gilles de Gennes

Pierre-Gilles de Gennes (24. října 1932 Paříž – 18. května 2007 Orsay) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1991.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pierre-Gilles de Gennes · Vidět víc »

Pieter Zeeman

Pieter Zeeman (25. května 1865 Zonnemaire – 9. října 1943 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pieter Zeeman · Vidět víc »

Pjotr Leonidovič Kapica

Pjotr Leonidovič Kapica (– 8. dubna 1984) byl sovětský experimentální fyzik, zabývající se fyzikou nízkých teplot (kryogeniky) a jevů probíhajících v plazmatu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pjotr Leonidovič Kapica · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost intenzity záření I absolutně černého tělesa na frekvenci ω. kde Intenzitu záření I o frekvenci ω je třeba chápat tak, že spektrum je rozděleno na nekonečně malé a stejně velké intervaly frekvencí a intenzita záření I o frekvenci ω pak znamená intenzitu záření o frekvencích z intervalu, který obsahuje frekvenci ω. Tuto formuli odhadl v srpnu roku 1900 Max Planck a o rok později přišel i na způsob, jakým se dá odvodit, za což byl později oceněn Nobelovou cenou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Plyn

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Plyn · Vidět víc »

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Polovodič · Vidět víc »

Polykarp Kusch

Polykarp Kusch (26. ledna 1911, Německo – 20. března 1993) byl německo - americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Polykarp Kusch · Vidět víc »

Polymer

Polymer je makromolekula sestávající z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Polymer · Vidět víc »

Pozitron

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice - antičástice elektronu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pozitron · Vidět víc »

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Proton · Vidět víc »

Pulsar

Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Pulsar · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Radioaktivita · Vidět víc »

Rainer Weiss

Rainer Weiss (* 29. září 1932) je americký fyzik německého původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Rainer Weiss · Vidět víc »

Ramanův jev

Ramanův rozptyl je ukázán na 2. a 3. diagramu Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony dopadajícího světla s vibračními a rotačními stavy atomů nebo molekul (optických fononech), kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp. energii fotonů) než dopadající záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Ramanův jev · Vidět víc »

Raymond Davis mladší

Raymond Davis mladší (14. října 1914 Washington, D.C. – 31. května 2006 New York) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Raymond Davis mladší · Vidět víc »

Reliktní záření

Mapa reliktního záření naměřená sondou WMAP Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a mohlo by být pozůstatkem z období nedlouho po velkém třesku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Reliktní záření · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Rentgenové záření · Vidět víc »

Riccardo Giacconi

Riccardo Giacconi (* 6. října 1931 Janov) je americko-italský astrofyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Riccardo Giacconi · Vidět víc »

Richard Edward Taylor

Richard Edward Taylor, CC, FRS, FRSC (2. listopadu 1929, Alberta – 22. února 2018) byl kanadsko-americký fyzik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě v USA.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Richard Edward Taylor · Vidět víc »

Richard Feynman

Richard Phillips Feynman (čti, 11. května 1918 – 15. února 1988) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny, známý i jako popularizátor vědy.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Richard Feynman · Vidět víc »

Robert Andrews Millikan

Robert Andrews Millikan (22. března 1868 – 19. prosince 1953) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Robert Andrews Millikan · Vidět víc »

Robert B. Laughlin

Robert Betts Laughlin (* 1. listopadu 1950 ve Visalii) je profesorem fyziky a aplikované fyziky na Stanfordově univerzitě.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Robert B. Laughlin · Vidět víc »

Robert Coleman Richardson

Robert Coleman Richardson (* 26. června 1937, Washington, D.C., USA - 19. února 2013, Ithaca, New York) byl americký experimentální fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Robert Coleman Richardson · Vidět víc »

Robert Hofstadter

urychlovač Mark III, na němž Robert Hofstadter studoval strukturu nukleonů Robert Hofstadter (5. února 1915 – 17. listopadu 1990) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1961 s R. L. Mössbauerem) za studium struktury nukleonů pomocí rozptylu elektronů na atomových jádrech.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Robert Hofstadter · Vidět víc »

Robert Woodrow Wilson

Robert Woodrow Wilson (* 10. ledna 1936 v Houstonu, Texas) je americký astronom, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1978 za objev tzv.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Robert Woodrow Wilson · Vidět víc »

Roy Glauber

Roy Jay Glauber (1. září 1925, New York) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Roy Glauber · Vidět víc »

Rudolf Ludwig Mössbauer

Rudolf Ludwig Mössbauer (31. ledna 1929, Mnichov – 14. září 2011, Mnichov) byl německý fyzik, který studoval gama záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Rudolf Ludwig Mössbauer · Vidět víc »

Russell Alan Hulse

Russell Alan Hulse (*28. listopad 1950, New York) je americký radioastronom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Russell Alan Hulse · Vidět víc »

Samuel Ting

Samuel Chao Chung Ting (čínsky: 丁肇中; pinyin: Dīng Zhàozhōng) (* 27. ledna 1936) je americký fyzik, který v roce 1976 získal spolu s Burtonem Richterem Nobelovu cenu za fyziku za objev částice J/ψ.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Samuel Ting · Vidět víc »

Saul Perlmutter

Saul Perlmutter (* 22. září 1959) je americký astrofyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Saul Perlmutter · Vidět víc »

Serge Haroche

Serge Haroche (* 11. září 1944, Casablanca) je francouzský fyzik narozený v Maroku v židovské rodině.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Serge Haroche · Vidět víc »

Sheldon Lee Glashow

Sheldon Lee Glashow (* 5. prosince 1932 New York) je americký fyzik, který v roce 1979 spolu s Abdusem Salamem a Stevenem Weinbergem získal Nobelovu cenu za fyziku za „příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů“.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Sheldon Lee Glashow · Vidět víc »

Shuji Nakamura

Shuji (Shūji) Nakamura, také uváděn Šúdži Nakamura, (japonsky 中村 修二 Nakamura Šúdži, * 22. května 1954, ve vsi Jocuhama-mura (四ツ浜村, nyní centrální čtvrť města Ikata-čó (伊方町), v mezidobí do roku 2005 součástí Seto), prefektura Ehime, Japonsko) je japonsko-americký profesor Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB od roku 1999).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Shuji Nakamura · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Silná interakce · Vidět víc »

Simon van der Meer

Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W− a Z0).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Simon van der Meer · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Slabá interakce · Vidět víc »

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnaní s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Spektrální čára · Vidět víc »

Spektroskopie

optického hranolu. Spektroskopie je fyzikální obor zabývající se vznikem a vlastnostmi spekter.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Spektroskopie · Vidět víc »

Spektrum

Slovo spektrum má více významů.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Spektrum · Vidět víc »

Spontánní narušení symetrie

Potenciál vedoucí ke spontánnímu narušení symetrie (potenciál mexického klobouku). Minima potenciálu je dosaženo ve stavu s nenulovým parametrem asymetrie (v údolí kolem středového kopce). Základní stav je tedy asymetrický a degenerovaný. Spontánní narušení symetrie je fyzikální jev, mající význam především v oblasti částicové fyziky, jejíž aplikaci právě v tomto oboru nalezl americkým vědec japonského původu Jóichirem Nambu, za což dostal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2008.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Spontánní narušení symetrie · Vidět víc »

Stavová rovnice

Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Stavová rovnice · Vidět víc »

Steven Chu

Steven Chu (* 28. února 1948 St. Louis, Missouri, USA) je americký experimentální fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Steven Chu · Vidět víc »

Steven Weinberg

Steven Weinberg (* 3. května 1933) je americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Steven Weinberg · Vidět víc »

Subatomární částice

Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Subatomární částice · Vidět víc »

Subrahmanyan Chandrasekhar

Subrahmanyan Chandrasekhar (19. října 1910 Láhaur, dnes Pákistán – 21. srpna 1995 Chicago) byl americký astrofyzik a matematik indického původu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Subrahmanyan Chandrasekhar · Vidět víc »

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova se vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost posléze v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Supernova · Vidět víc »

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Supratekutost · Vidět víc »

Supravodivost

LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Supravodivost · Vidět víc »

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Symetrie · Vidět víc »

Takaaki Kadžita

Takaaki Kadžita (* 9. března 1959 Higašimacujama) je japonský fyzik, známý díky experimentům s neutriny v podzemní laboratoři Kamiokande a její nástupkyni Super-Kamiokande.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Takaaki Kadžita · Vidět víc »

Telegrafie

Telegrafie (z řeckých slov tele (τηλε).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Telegrafie · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q - calorique - Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Teplo · Vidět víc »

Theodor Hänsch

Theodor Wolfgang Hänsch (30. října 1941, Heidelberg) je německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Theodor Hänsch · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z latinského pressura), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Tlak · Vidět víc »

Tošihide Masukawa

Tošihide Masukawa (také Tošihide Maskawa, japonsky: 益川 敏英, narozen 7. února 1940 v Nagojské čtvrti Nakagawa-ku, v prefektuře Aiči) je japonský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Tošihide Masukawa · Vidět víc »

Trajektorie

Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Trajektorie · Vidět víc »

Transmutace

Transmutace může být.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Transmutace · Vidět víc »

Tranzistor

Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Tranzistor · Vidět víc »

Tunelový jev

Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Tunelový jev · Vidět víc »

Val Logsdon Fitch

Val Logsdon Fitch (10. března 1923 – 5. února 2015) byl americký jaderný fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Val Logsdon Fitch · Vidět víc »

Výzkum

Výzkum je často popisován jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Výzkum · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti aplikace a predikce (aplikované vědy).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Věda · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vesmír · Vidět víc »

Victor Franz Hess

Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Victor Franz Hess · Vidět víc »

Vitalij Lazarevič Ginzburg

Vitalij Lazarevič Ginzburg (rusky: Виталий Лазаревич Гинзбург) (4. října 1916, Moskva, Rusko – 8. listopad 2009, Moskva) byl sovětský a ruský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vitalij Lazarevič Ginzburg · Vidět víc »

Vlnová funkce

Ve fyzice a v matematice obecně je vlnová funkce řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vlnová funkce · Vidět víc »

Vodík

Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vodík · Vidět víc »

Vynález

Vynález je výrobek nebo technický postup, který představuje poprvé prakticky realizovanou novou myšlenku, která buď zlepšuje současný stav, nebo poskytuje úplně nové možnosti.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vynález · Vidět víc »

Vznik a vývoj vesmíru

Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Vznik a vývoj vesmíru · Vidět víc »

Walter Houser Brattain

Walter Houser Brattain (10. února 1902, Amoy v Číně – 13. října 1987, Seattle) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym objevil tranzistor.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Walter Houser Brattain · Vidět víc »

Walther Bothe

Walther Wilhelm Georg Bothe (8. ledna 1891, Oranienburg, Německo – 8. února 1957, Heidelberg, Německo) byl německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Walther Bothe · Vidět víc »

Werner Heisenberg

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Wilhelm Conrad Röntgen

Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, objevitel záření, které po něm bylo pojmenováno.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Conrad Röntgen · Vidět víc »

Wilhelm Wien

Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wilhelm Wien · Vidět víc »

Willard Sterling Boyle

Willard Sterling Boyle (19. srpna 1924 – 7. května 2011) byl americký fyzik, vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device) narozený v Kanadě.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Willard Sterling Boyle · Vidět víc »

William Alfred Fowler

William Alfred Fowler (9. srpna 1911 Pittsburgh – 14. března 1995 Pasadena) byl americký fyzik a astrofyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a William Alfred Fowler · Vidět víc »

William Bradford Shockley

William Bradford Shockley (13. února 1910 – 12. srpna 1989) byl americký fyzik a vynálezce.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a William Bradford Shockley · Vidět víc »

William Daniel Phillips

William Daniel Phillips (* 5. listopadu 1948) je americký fyzik, který spolu se Stevenem Chu a Claudem Cohen-Tannoudjim získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 1997.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a William Daniel Phillips · Vidět víc »

William Henry Bragg

Sir William Henry Bragg (2. července 1862, Westward u Wigtonu, hrabství Cumbria – 10. března 1942, Londýn) byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a William Henry Bragg · Vidět víc »

William Lawrence Bragg

Sir William Lawrence Bragg (31. března 1890, Adelaide, Austrálie – 1. července 1971, Ipswich, Suffolk), syn Williama Henryho Bragga, byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a William Lawrence Bragg · Vidět víc »

Willis Eugene Lamb

Willis Eugene Lamb, Jr. (12. července 1913, Los Angeles – 15. května 2008, Tuscon) byl americký fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Willis Eugene Lamb · Vidět víc »

Wilsonova mlžná komora

Fyzik si prohlíží stopy alfa částic v mlžné komoře Česká mlžná komora umístěna v CERN na výstavě Microcosm thoriové řady, kdy se radon Rn-220 rozpadá alfa přeměnou na polonium Po-216, které se ihned poté rozpadá na olovo Pb-212 Detail mlžných stop v komoře Wilsonova mlžná komora je fyzikální přístroj umožňující pozorovat dráhy elektricky nabitých částic.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wilsonova mlžná komora · Vidět víc »

Wolfgang Ketterle

Wolfgang Ketterle (* 21. říjen 1957, Heidelberg, Německo) je německý fyzik a profesor fyziky na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Ketterle · Vidět víc »

Wolfgang Paul

Wolfgang Paul (10. srpna 1913 – 7. prosince 1993) byl německý fyzik, který se podílel na vývoji metody iontové pasti.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Paul · Vidět víc »

Wolfgang Pauli

Wolfgang Ernst Pauli (25. dubna 1900, Vídeň – 15. prosince 1958, Curych) byl švýcarský fyzik.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Wolfgang Pauli · Vidět víc »

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a Záření gama · Vidět víc »

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1901 · Vidět víc »

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1902 · Vidět víc »

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1903 · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1904 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1905 · Vidět víc »

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1906 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1907 · Vidět víc »

1908

1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1908 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1909 · Vidět víc »

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1910 · Vidět víc »

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1911 · Vidět víc »

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1912 · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1913 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1914 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1915 · Vidět víc »

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1916 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1917 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1918 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1919 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1920 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1921 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1922 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1923 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1924 · Vidět víc »

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1925 · Vidět víc »

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1926 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1927 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1928 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1929 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1930 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1931 · Vidět víc »

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1932 · Vidět víc »

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1933 · Vidět víc »

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1934 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1935 · Vidět víc »

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1936 · Vidět víc »

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1937 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1938 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1939 · Vidět víc »

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1940 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1941 · Vidět víc »

1942

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1942 · Vidět víc »

1943

1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1943 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1944 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1945 · Vidět víc »

1946

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1946 · Vidět víc »

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1947 · Vidět víc »

1948

1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1948 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1949 · Vidět víc »

1950

1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1950 · Vidět víc »

1951

1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1951 · Vidět víc »

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1952 · Vidět víc »

1953

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1953 · Vidět víc »

1954

1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1954 · Vidět víc »

1955

1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1955 · Vidět víc »

1956

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1956 · Vidět víc »

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1957 · Vidět víc »

1958

1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1958 · Vidět víc »

1959

1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1959 · Vidět víc »

1960

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1960 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1961 · Vidět víc »

1962

1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1962 · Vidět víc »

1963

1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1963 · Vidět víc »

1964

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1964 · Vidět víc »

1965

1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1965 · Vidět víc »

1966

1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1966 · Vidět víc »

1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1967 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1968 · Vidět víc »

1969

1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1969 · Vidět víc »

1970

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1970 · Vidět víc »

1971

1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1971 · Vidět víc »

1972

1972 (MCMLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1972 · Vidět víc »

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1973 · Vidět víc »

1974

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1974 · Vidět víc »

1975

1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1975 · Vidět víc »

1976

1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1976 · Vidět víc »

1977

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1977 · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1978 · Vidět víc »

1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1979 · Vidět víc »

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1980 · Vidět víc »

1981

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1981 · Vidět víc »

1982

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1982 · Vidět víc »

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1983 · Vidět víc »

1984

1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1984 · Vidět víc »

1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1985 · Vidět víc »

1986

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1986 · Vidět víc »

1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1987 · Vidět víc »

1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1988 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1989 · Vidět víc »

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1990 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1991 · Vidět víc »

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1992 · Vidět víc »

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1993 · Vidět víc »

1994

1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1994 · Vidět víc »

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1995 · Vidět víc »

1996

1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1996 · Vidět víc »

1997

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1997 · Vidět víc »

1998

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1998 · Vidět víc »

1999

1999 (MCMXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 1999 · Vidět víc »

2000

2000 (MM) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2000 · Vidět víc »

2001

2001 (MMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2001 · Vidět víc »

2002

2002 (MMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2002 · Vidět víc »

2003

2003 (MMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2003 · Vidět víc »

2004

2004 (MMIV) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2004 · Vidět víc »

2005

2005 (MMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2005 · Vidět víc »

2006

2006 (MMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2006 · Vidět víc »

2007

2007 (MMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2007 · Vidět víc »

2008

2008 (MMVIII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2008 · Vidět víc »

2009

2009 (MMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2009 · Vidět víc »

2010

2010 (MMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2010 · Vidět víc »

2011

2011 (MMXI) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal sobotou.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2011 · Vidět víc »

2012

2012 (MMXII) byl přestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal nedělí.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2012 · Vidět víc »

2013

* Kalendář.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2013 · Vidět víc »

2014

Bohuslav Sobotka se stal 13. českým premiérem Volby do Evropského parlamentu.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2014 · Vidět víc »

2015

Česko Bořislavka Operace Dragoon Ride 79. mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2015 · Vidět víc »

2016

OSN vyhlásila rok 2016 mezinárodním rokem luštěnin.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2016 · Vidět víc »

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Nobelova cena za fyziku a 2017 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »