Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Norština

Index Norština

Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.

154 vztahy: Abeceda, Alofon, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární vibranta, Analytický jazyk, Angličtina, Šva, Švédsko, Částice (slovní druh), Česko, Ø, Æ, Å, Bilabiální nazála, Bokmål, Citoslovce, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Flektivní jazyk, Foném, Fonetika, Fonologie, Genitiv, Germánské jazyky, Gramatika, Gyldendal Norsk Forlag, Henrik Wergeland, Hláska, Hlásková spodoba, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Intonace (lingvistika), Island, Islandština, Ivar Aasen, Jazyková rada (Norsko), Jmenný rod, Kalk, Kanada, Kodifikace (lingvistika), Latina, Latinka, Mluvnický pád, Nářečí, ..., Němčina, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá labiodentální frikativa, Neznělá palatální frikativa, Neznělá postalveolární frikativa, Neznělá retroflexní frikativa, Neznělá retroflexní ploziva, Neznělá velární ploziva, Nominativ, Norové, Norská hymna, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Onikání, Oslo, Osoba (mluvnice), Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska, Palatální aproximanta, Příčestí, Přídavné jméno, Přípona (mluvnice), Příslovce, Přísudek, Přívlastek, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Přehláska, Překlad, Podmět, Podstatné jméno, Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska, Pravopis, Právo, Préteritum, Prozódie (lingvistika), Purismus (lingvistika), Retroflexní laterální aproximanta, Retroflexní nazála, Retroflexní souhláska, Retroflexní verberanta, Runy, Samohláska, Severogermánské jazyky, Skandinávie, Slabá a silná slovesa, Slabičná rovnováha, Slabika, Sloveso, Slovní druh, Slovní zásoba, Slovosled, Souhláska, Spřežkový pravopis, Spojené státy americké, Spojka (slovní druh), Stará severština, SVO, Syntax, Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Toponymum, Trøndelag, Trpný rod, Tykání, Univerzita Palackého v Olomouci, Věta (lingvistika), Větný člen, Velární nazála, Vysoká škola, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená přední zaokrouhlená samohláska, Zavřená střední zaokrouhlená samohláska, Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Zájmeno, Zápor, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá labiodentální frikativa, Znělá retroflexní ploziva, Znělá velární ploziva, 11. století, 1350, 1397, 1525, 1814, 1852, 1853, 1885, 1890, 1917, 1929, 1971, 1972, 2003, 2005, 2017, 700, 9. století. Rozbalte index (104 více) »

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Nový!!: Norština a Abeceda · Vidět víc »

Alofon

Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.

Nový!!: Norština a Alofon · Vidět víc »

Alveolární laterální aproximanta

Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Alveolární laterální aproximanta · Vidět víc »

Alveolární nazála

Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Alveolární nazála · Vidět víc »

Alveolární vibranta

Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Alveolární vibranta · Vidět víc »

Analytický jazyk

Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.

Nový!!: Norština a Analytický jazyk · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie.

Nový!!: Norština a Angličtina · Vidět víc »

Šva

Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.

Nový!!: Norština a Šva · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči, je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Norština a Švédsko · Vidět víc »

Částice (slovní druh)

Částice (partikule) je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.

Nový!!: Norština a Částice (slovní druh) · Vidět víc »

Česko

Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Norština a Česko · Vidět víc »

Ø

Ilustrace Ø (ø) je dodatečné písmeno (grafém) latinské abecedy, které se používá pro zápis samohlásky v některých jazycích (norština, dánština, faerština).

Nový!!: Norština a Ø · Vidět víc »

Æ

Ukázka písmena Æ Æ (æ) je písmeno (grafém) latinské abecedy, vzniklé spojení písmen a a e. Původně jde o ligaturu představující latinskou dvojhlásku.

Nový!!: Norština a Æ · Vidět víc »

Å

Ilustrace Å je písmeno v abecedě některých jazyků (švédština, finština, dánština, norština, severofríština, valonština, chamorro, istro-románské jazyky), kde označuje -zvuky.

Nový!!: Norština a Å · Vidět víc »

Bilabiální nazála

Bilabiální nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Bilabiální nazála · Vidět víc »

Bokmål

Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Nový!!: Norština a Bokmål · Vidět víc »

Citoslovce

Citoslovce (interjekce) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky.

Nový!!: Norština a Citoslovce · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Nový!!: Norština a Dánština · Vidět víc »

Dánsko

Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě.

Nový!!: Norština a Dánsko · Vidět víc »

Dvojhláska

Dvojhláska (diftong) je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.

Nový!!: Norština a Dvojhláska · Vidět víc »

Faerština

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).

Nový!!: Norština a Faerština · Vidět víc »

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z devíti fakult Masarykovy univerzity.

Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Kateřinu Alexandrijskou, patronku filozofů, s atributy – mečem, kolem a mučednickou palmou Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.

Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Fakulta filozofická (FF) Univerzity Pardubice je jednou ze sedmi fakult pardubické univerzity.

Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice · Vidět víc »

Flektivní jazyk

Flektivní jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.

Nový!!: Norština a Flektivní jazyk · Vidět víc »

Foném

Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.

Nový!!: Norština a Foném · Vidět víc »

Fonetika

Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.

Nový!!: Norština a Fonetika · Vidět víc »

Fonologie

Fonologie (fonémika) je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.

Nový!!: Norština a Fonologie · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Norština a Genitiv · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Nový!!: Norština a Germánské jazyky · Vidět víc »

Gramatika

Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).

Nový!!: Norština a Gramatika · Vidět víc »

Gyldendal Norsk Forlag

Gyldendal Norsk Forlag, běžně nazývané jako Gyldendal N.F (v Norsku často jenom jako Gyldendal), je jedno z největších norských nakladatelství.

Nový!!: Norština a Gyldendal Norsk Forlag · Vidět víc »

Henrik Wergeland

Henrik Arnold Thaulow Wergeland (17. června 1808 Kristiansand – 12. července 1845 Christiania (Oslo)) byl norský spisovatel a básník, syn Nikolaie Wergelanda (zasloužil se o nezávislost Norska v roce 1814).

Nový!!: Norština a Henrik Wergeland · Vidět víc »

Hláska

Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.

Nový!!: Norština a Hláska · Vidět víc »

Hlásková spodoba

Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti.

Nový!!: Norština a Hlásková spodoba · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Norština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Infinitiv

'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.

Nový!!: Norština a Infinitiv · Vidět víc »

Intonace (lingvistika)

Intonace v lingvistice znamená změny tónu (melodie) v průběhu řeči.

Nový!!: Norština a Intonace (lingvistika) · Vidět víc »

Island

Island je stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.

Nový!!: Norština a Island · Vidět víc »

Islandština

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Nový!!: Norština a Islandština · Vidět víc »

Ivar Aasen

Ivar Andreas Aasen (čti ósen; 5. srpna 1813 Ørsta – 23. září 1896 Christiania (Oslo)) byl norský jazykovědec-samouk a básník.

Nový!!: Norština a Ivar Aasen · Vidět víc »

Jazyková rada (Norsko)

Jazyková rada je poradní orgán norské vlády v záležitostech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování.

Nový!!: Norština a Jazyková rada (Norsko) · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Norština a Jmenný rod · Vidět víc »

Kalk

Kalk je lingvistický pojem označující výraz vzniklý buď jako doslovný překlad cizího výrazu (kalky lexikální), nebo výraz podle cizí předlohy konstituovaný (kalky sémantické a frazeologické).

Nový!!: Norština a Kalk · Vidět víc »

Kanada

Kanada (Canada, vyslovuj v angličtině a ve francouzštině) je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky.

Nový!!: Norština a Kanada · Vidět víc »

Kodifikace (lingvistika)

Kodifikace (z latinského kodex, což je pozdější zápis slova caudex, kmen stromu, dřevěná destička, kniha, sbírka zákonů) znamená zápis nebo systematizaci.

Nový!!: Norština a Kodifikace (lingvistika) · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Norština a Latina · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je nejpoužívanější písmo na světě.

Nový!!: Norština a Latinka · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Norština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Nářečí

Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti.

Nový!!: Norština a Nářečí · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Norština a Němčina · Vidět víc »

Neznělá alveolární frikativa

Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá alveolární ploziva

Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Neznělá bilabiální ploziva

Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Neznělá glotální frikativa

Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »

Neznělá labiodentální frikativa

Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá labiodentální frikativa · Vidět víc »

Neznělá palatální frikativa

Neznělá palatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá palatální frikativa · Vidět víc »

Neznělá postalveolární frikativa

Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá retroflexní frikativa

Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá retroflexní frikativa · Vidět víc »

Neznělá retroflexní ploziva

Neznělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá retroflexní ploziva · Vidět víc »

Neznělá velární ploziva

Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Nový!!: Norština a Nominativ · Vidět víc »

Norové

Bez popisu.

Nový!!: Norština a Norové · Vidět víc »

Norská hymna

Píseň Ja, vi elsker dette landet (česky Ano, milujeme tuto zemi) je norská hymna.

Nový!!: Norština a Norská hymna · Vidět víc »

Norsko

Norsko (zastarale Norvežsko, v místní jazykové verzi bokmål celým názvem Kongeriket Norge (Norské království), ve verzi nynorsk Kongeriket Noreg, v řeči národnostní menšiny Sámů Norka) je stát ve Skandinávii.

Nový!!: Norština a Norsko · Vidět víc »

Nynorsk

neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Nový!!: Norština a Nynorsk · Vidět víc »

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Nový!!: Norština a Ohýbání · Vidět víc »

Onikání

Onikání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3.

Nový!!: Norština a Onikání · Vidět víc »

Oslo

je hlavní město Norska a správní město kraje Akershus a Oslo.

Nový!!: Norština a Oslo · Vidět víc »

Osoba (mluvnice)

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).

Nový!!: Norština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Palatální aproximanta

Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Palatální aproximanta · Vidět víc »

Příčestí

Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.

Nový!!: Norština a Příčestí · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Nový!!: Norština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Přípona (mluvnice)

Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý morfém (tzv. derivativní sufix), který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.

Nový!!: Norština a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Nový!!: Norština a Příslovce · Vidět víc »

Přísudek

Přísudek (predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Nový!!: Norština a Přísudek · Vidět víc »

Přívlastek

Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen.

Nový!!: Norština a Přívlastek · Vidět víc »

Přízvuk

Slovní přízvuk (akcent) je fonetický důraz na určitou slabiku slova, větný přízvuk (stress) je důraz na určitou část věty.

Nový!!: Norština a Přízvuk · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Nový!!: Norština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Norština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Přehláska

Přehláskou rozumíme jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.

Nový!!: Norština a Přehláska · Vidět víc »

Překlad

egyptských hieroglyfů Překlad je písemný převod (zpravidla také psaného) originálního textu z jednoho jazyka do druhého, provedeného překladatelem.

Nový!!: Norština a Překlad · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Nový!!: Norština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

Nový!!: Norština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska

Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska

Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Pravopis

Pravopis (též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) správný a (grafos) píšící), je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Nový!!: Norština a Pravopis · Vidět víc »

Právo

Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli aspektech.

Nový!!: Norština a Právo · Vidět víc »

Préteritum

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.

Nový!!: Norština a Préteritum · Vidět víc »

Prozódie (lingvistika)

Prozódie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší než jednotlivý foném (hláska, segment).

Nový!!: Norština a Prozódie (lingvistika) · Vidět víc »

Purismus (lingvistika)

Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.

Nový!!: Norština a Purismus (lingvistika) · Vidět víc »

Retroflexní laterální aproximanta

Retroflexní laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Retroflexní laterální aproximanta · Vidět víc »

Retroflexní nazála

Retroflexní alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Retroflexní nazála · Vidět víc »

Retroflexní souhláska

Retroflexní (též cerebrální) souhláska (někdy retroflexa, cerebrála) je zvuk, který je při řeči tvořen prohnutím jazyka a obrácením jeho špičky směrem k tvrdému (přednímu) patru nebo zadní části dásňového oblouku.

Nový!!: Norština a Retroflexní souhláska · Vidět víc »

Retroflexní verberanta

Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Retroflexní verberanta · Vidět víc »

Runy

Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Codex Runicus, pergamenový rukopis cca z roku 1300 n. l. Jeden z nejstarších a nejlépe zachovaných textů Skandinávského práva. Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého.

Nový!!: Norština a Runy · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Norština a Samohláska · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Rozšíření Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Nový!!: Norština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Skandinávie

Skandinávie označuje kulturní, historickou a etno-lingvistickou oblast v severní Evropě, která zahrnuje království dánské, švédské a norské, země vymezené svým společným etno-kulturním dědictvím a jazykem.

Nový!!: Norština a Skandinávie · Vidět víc »

Slabá a silná slovesa

Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny.

Nový!!: Norština a Slabá a silná slovesa · Vidět víc »

Slabičná rovnováha

Slabičná rovnováha (též komplementarita délky) je pravidlo výslovnosti severogermánských jazyků (s výjimkou dánštiny) – faerštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny.

Nový!!: Norština a Slabičná rovnováha · Vidět víc »

Slabika

Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, kterou vyslovujeme, část slova vyslovená jedním nárazem dechového proudu.

Nový!!: Norština a Slabika · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Nový!!: Norština a Sloveso · Vidět víc »

Slovní druh

Lingvistika dělí slova do slovních druhů.

Nový!!: Norština a Slovní druh · Vidět víc »

Slovní zásoba

Slovní zásoba neboli lexikum představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Nový!!: Norština a Slovní zásoba · Vidět víc »

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.

Nový!!: Norština a Slovosled · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Norština a Souhláska · Vidět víc »

Spřežkový pravopis

Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.

Nový!!: Norština a Spřežkový pravopis · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké (anglicky United States of America, zkratka USA se používá i v češtině) jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán.

Nový!!: Norština a Spojené státy americké · Vidět víc »

Spojka (slovní druh)

Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.

Nový!!: Norština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »

Stará severština

ostatní germánské jazyky Stará severština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.

Nový!!: Norština a Stará severština · Vidět víc »

SVO

Zkratka SVO má více významů.

Nový!!: Norština a SVO · Vidět víc »

Syntax

Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem.

Nový!!: Norština a Syntax · Vidět víc »

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Toponymum

Toponymum vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu (hora, řeka apod.) nebo člověkem vytvořeného objektu a jevu (sídlo, přehrada apod.), který je na povrchu Země nebo jiného kosmického tělesa fixován; pro objekty a jevy na Zemi je to geonymum, pro objekty mimo Zemi je to kosmonymum a pro objekty na Měsíci je to selenonymum.

Nový!!: Norština a Toponymum · Vidět víc »

Trøndelag

Mapka s vyznačením polohy Trøndelagu v Norsku Znak Trøndelagu Trøndelag (čti trönelág) je území ve středním Norsku, které se skládá ze dvou provincií – Nord-Trøndelag (Severní Trøndelag) a Sør-Trøndelag (Jižní Trøndelag).

Nový!!: Norština a Trøndelag · Vidět víc »

Trpný rod

Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.

Nový!!: Norština a Trpný rod · Vidět víc »

Tykání

Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2.

Nový!!: Norština a Tykání · Vidět víc »

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) je svou tradicí po Univerzitě Karlově druhá nejstarší univerzita v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.

Nový!!: Norština a Univerzita Palackého v Olomouci · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Nový!!: Norština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Větný člen

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.

Nový!!: Norština a Větný člen · Vidět víc »

Velární nazála

Velární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Velární nazála · Vidět víc »

Vysoká škola

Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.

Nový!!: Norština a Vysoká škola · Vidět víc »

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená přední zaokrouhlená samohláska

Zavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Zavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená střední zaokrouhlená samohláska

Zavřená střední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Norština a Zavřená střední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.

Nový!!: Norština a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (náměstka, nástupka, pronomen, z latinského pro-nomen - „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Nový!!: Norština a Zájmeno · Vidět víc »

Zápor

Zápor (negace) v lingvistice znamená popření obsahu věty (výpovědi), části věty, větného členu nebo slova.

Nový!!: Norština a Zápor · Vidět víc »

Znělá alveolární ploziva

Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Znělá bilabiální ploziva

Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Znělá labiodentální frikativa

Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Norština a Znělá labiodentální frikativa · Vidět víc »

Znělá retroflexní ploziva

Znělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Znělá retroflexní ploziva · Vidět víc »

Znělá velární ploziva

Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Norština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

Nový!!: Norština a 11. století · Vidět víc »

1350

Bez popisu.

Nový!!: Norština a 1350 · Vidět víc »

1397

Bez popisu.

Nový!!: Norština a 1397 · Vidět víc »

1525

Bez popisu.

Nový!!: Norština a 1525 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Norština a 1814 · Vidět víc »

1852

1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Norština a 1852 · Vidět víc »

1853

1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Norština a 1853 · Vidět víc »

1885

1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Norština a 1885 · Vidět víc »

1890

1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Norština a 1890 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Norština a 1917 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Norština a 1929 · Vidět víc »

1971

1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Norština a 1971 · Vidět víc »

1972

1972 (MCMLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Norština a 1972 · Vidět víc »

2003

2003 (MMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Norština a 2003 · Vidět víc »

2005

2005 (MMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Norština a 2005 · Vidět víc »

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Norština a 2017 · Vidět víc »

700

Bez popisu.

Nový!!: Norština a 700 · Vidět víc »

9. století

9.

Nový!!: Norština a 9. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Norsky, Norský jazyk.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »