Rychlejší přístup než prohlížeči!
154 vztahy: Abeceda, Alofon, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární vibranta, Analytický jazyk, Angličtina, Šva, Švédsko, Částice (slovní druh), Česko, Ø, Æ, Å, Bilabiální nazála, Bokmål, Citoslovce, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Flektivní jazyk, Foném, Fonetika, Fonologie, Genitiv, Germánské jazyky, Gramatika, Gyldendal Norsk Forlag, Henrik Wergeland, Hláska, Hlásková spodoba, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Intonace (lingvistika), Island, Islandština, Ivar Aasen, Jazyková rada (Norsko), Jmenný rod, Kalk, Kanada, Kodifikace (lingvistika), Latina, Latinka, Mluvnický pád, Nářečí, ..., Němčina, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá labiodentální frikativa, Neznělá palatální frikativa, Neznělá postalveolární frikativa, Neznělá retroflexní frikativa, Neznělá retroflexní ploziva, Neznělá velární ploziva, Nominativ, Norové, Norská hymna, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Onikání, Oslo, Osoba (mluvnice), Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska, Palatální aproximanta, Příčestí, Přídavné jméno, Přípona (mluvnice), Příslovce, Přísudek, Přívlastek, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Přehláska, Překlad, Podmět, Podstatné jméno, Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska, Pravopis, Právo, Préteritum, Prozódie (lingvistika), Purismus (lingvistika), Retroflexní laterální aproximanta, Retroflexní nazála, Retroflexní souhláska, Retroflexní verberanta, Runy, Samohláska, Severogermánské jazyky, Skandinávie, Slabá a silná slovesa, Slabičná rovnováha, Slabika, Sloveso, Slovní druh, Slovní zásoba, Slovosled, Souhláska, Spřežkový pravopis, Spojené státy americké, Spojka (slovní druh), Stará severština, SVO, Syntax, Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Toponymum, Trøndelag, Trpný rod, Tykání, Univerzita Palackého v Olomouci, Věta (lingvistika), Větný člen, Velární nazála, Vysoká škola, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená přední zaokrouhlená samohláska, Zavřená střední zaokrouhlená samohláska, Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Zájmeno, Zápor, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá labiodentální frikativa, Znělá retroflexní ploziva, Znělá velární ploziva, 11. století, 1350, 1397, 1525, 1814, 1852, 1853, 1885, 1890, 1917, 1929, 1971, 1972, 2003, 2005, 2017, 700, 9. století. Rozbalte index (104 více) »
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Norština a Abeceda · Vidět víc »
Alofon
Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.
Nový!!: Norština a Alofon · Vidět víc »
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Alveolární laterální aproximanta · Vidět víc »
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Alveolární nazála · Vidět víc »
Alveolární vibranta
Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Alveolární vibranta · Vidět víc »
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Nový!!: Norština a Analytický jazyk · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Norština a Angličtina · Vidět víc »
Šva
Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.
Nový!!: Norština a Šva · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Norština a Švédsko · Vidět víc »
Částice (slovní druh)
Částice (partikule) je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.
Nový!!: Norština a Částice (slovní druh) · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Norština a Česko · Vidět víc »
Ø
Ilustrace Ø (ø) je dodatečné písmeno (grafém) latinské abecedy, které se používá pro zápis samohlásky v některých jazycích (norština, dánština, faerština).
Nový!!: Norština a Ø · Vidět víc »
Æ
Ukázka písmena Æ Æ (æ) je písmeno (grafém) latinské abecedy, vzniklé spojení písmen a a e. Původně jde o ligaturu představující latinskou dvojhlásku.
Nový!!: Norština a Æ · Vidět víc »
Å
Ilustrace Åje písmeno v abecedě některých jazyků (švédština, finština, dánština, norština, severofríština, valonština, chamorro, istrorumunština), kde označuje -zvuky.
Nový!!: Norština a Å · Vidět víc »
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Nový!!: Norština a Bilabiální nazála · Vidět víc »
Bokmål
Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Norština a Bokmål · Vidět víc »
Citoslovce
Citoslovce (interjekce) jsou neohebným slovním druhem, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky.
Nový!!: Norština a Citoslovce · Vidět víc »
Dánština
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.
Nový!!: Norština a Dánština · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Norština a Dánsko · Vidět víc »
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Nový!!: Norština a Dvojhláska · Vidět víc »
Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).
Nový!!: Norština a Faerština · Vidět víc »
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
#PŘESMĚRUJ Fakulta filozofická Univerzity Pardubice.
Nový!!: Norština a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Norština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Foném
Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.
Nový!!: Norština a Foném · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Norština a Fonetika · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Norština a Fonologie · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Norština a Genitiv · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Norština a Germánské jazyky · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Norština a Gramatika · Vidět víc »
Gyldendal Norsk Forlag
Gyldendal Norsk Forlag, běžně nazývané jako Gyldendal N.F (v Norsku často jenom jako Gyldendal), je jedno z největších norských nakladatelství.
Nový!!: Norština a Gyldendal Norsk Forlag · Vidět víc »
Henrik Wergeland
Henrik Arnold Thaulow Wergeland (17. června 1808 Kristiansand – 12. července 1845 Christiania (nyní Oslo)) byl norský spisovatel a básník, syn Nikolaie Wergelanda (zasloužil se o nezávislost Norska v roce 1814).
Nový!!: Norština a Henrik Wergeland · Vidět víc »
Hláska
Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.
Nový!!: Norština a Hláska · Vidět víc »
Hlásková spodoba
Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti.
Nový!!: Norština a Hlásková spodoba · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Norština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Infinitiv
'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.
Nový!!: Norština a Infinitiv · Vidět víc »
Intonace (lingvistika)
Intonace v lingvistice je kontrolovaná modulace základní frekvence hlasivek, která zároveň nese lingvistický význam.
Nový!!: Norština a Intonace (lingvistika) · Vidět víc »
Island
Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.
Nový!!: Norština a Island · Vidět víc »
Islandština
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Nový!!: Norština a Islandština · Vidět víc »
Ivar Aasen
Ivar Andreas Aasen (čti ósen; 5. srpna 1813 Ørsta – 23. září 1896 Kristiania) byl norský jazykovědec-samouk a básník.
Nový!!: Norština a Ivar Aasen · Vidět víc »
Jazyková rada (Norsko)
Jazyková rada je poradní orgán norské vlády v záležitostech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování.
Nový!!: Norština a Jazyková rada (Norsko) · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Norština a Jmenný rod · Vidět víc »
Kalk
Kalk je jazykovědný termín označující slovo, sousloví nebo frázi, které vznikly doslovným překladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka.
Nový!!: Norština a Kalk · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Norština a Kanada · Vidět víc »
Kodifikace (lingvistika)
Kodifikace (z latinského kodex, což je pozdější zápis slova caudex, kmen stromu, dřevěná destička, kniha, sbírka zákonů) znamená zápis nebo systematizaci.
Nový!!: Norština a Kodifikace (lingvistika) · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Norština a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Norština a Latinka · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Norština a Mluvnický pád · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Norština a Nářečí · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Norština a Němčina · Vidět víc »
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Neznělá glotální frikativa
Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »
Neznělá labiodentální frikativa
Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá labiodentální frikativa · Vidět víc »
Neznělá palatální frikativa
Neznělá palatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá palatální frikativa · Vidět víc »
Neznělá postalveolární frikativa
Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá retroflexní frikativa
Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá retroflexní frikativa · Vidět víc »
Neznělá retroflexní ploziva
Neznělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá retroflexní ploziva · Vidět víc »
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Norština a Nominativ · Vidět víc »
Norové
Norové jsou etnická skupina žijící v Norsku a okolních státech, velká část norského etnika a jejich potomků žije ve Spojených státech amerických a Kanadě.
Nový!!: Norština a Norové · Vidět víc »
Norská hymna
Hymna Norska je píseň Ja, vi elsker dette landet.
Nový!!: Norština a Norská hymna · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Norština a Norsko · Vidět víc »
Nynorsk
neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Norština a Nynorsk · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Norština a Ohýbání · Vidět víc »
Onikání
Onikání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 3.
Nový!!: Norština a Onikání · Vidět víc »
Oslo
Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.
Nový!!: Norština a Oslo · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Norština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska
Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Palatální aproximanta · Vidět víc »
Příčestí
Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.
Nový!!: Norština a Příčestí · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Norština a Přídavné jméno · Vidět víc »
Přípona (mluvnice)
Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.
Nový!!: Norština a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »
Příslovce
Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.
Nový!!: Norština a Příslovce · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Norština a Přísudek · Vidět víc »
Přívlastek
Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen.
Nový!!: Norština a Přívlastek · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Norština a Přízvuk · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Norština a Předložka · Vidět víc »
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Nový!!: Norština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »
Přehláska
Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.
Nový!!: Norština a Přehláska · Vidět víc »
Překlad
egyptských hieroglyfů Překlad (translace) je písemný převod (zpravidla také psaného) originálního textu z jednoho jazyka do druhého provedený překladatelem.
Nový!!: Norština a Překlad · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Norština a Podmět · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Norština a Podstatné jméno · Vidět víc »
Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska
Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Norština a Pravopis · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Norština a Právo · Vidět víc »
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Nový!!: Norština a Préteritum · Vidět víc »
Prozódie (lingvistika)
Prozódie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší než jednotlivý foném (hláska, segment).
Nový!!: Norština a Prozódie (lingvistika) · Vidět víc »
Purismus (lingvistika)
Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.
Nový!!: Norština a Purismus (lingvistika) · Vidět víc »
Retroflexní laterální aproximanta
Retroflexní laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Retroflexní laterální aproximanta · Vidět víc »
Retroflexní nazála
Retroflexní alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Retroflexní nazála · Vidět víc »
Retroflexní souhláska
Retroflexní (též cerebrální) souhláska (někdy retroflexa, cerebrála) je zvuk, který je při řeči tvořen prohnutím jazyka a obrácením jeho špičky směrem k tvrdému (přednímu) patru nebo zadní části dásňového oblouku.
Nový!!: Norština a Retroflexní souhláska · Vidět víc »
Retroflexní verberanta
Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Retroflexní verberanta · Vidět víc »
Runy
Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Skandinávského práva Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého.
Nový!!: Norština a Runy · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Norština a Samohláska · Vidět víc »
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Norština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Norština a Skandinávie · Vidět víc »
Slabá a silná slovesa
Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny.
Nový!!: Norština a Slabá a silná slovesa · Vidět víc »
Slabičná rovnováha
Slabičná rovnováha (též komplementarita délky) je pravidlo výslovnosti severogermánských jazyků (s výjimkou dánštiny) – faerštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny.
Nový!!: Norština a Slabičná rovnováha · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Norština a Slabika · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Norština a Sloveso · Vidět víc »
Slovní druh
Lingvistika dělí slova do slovních druhů.
Nový!!: Norština a Slovní druh · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Norština a Slovní zásoba · Vidět víc »
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Nový!!: Norština a Slovosled · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Norština a Souhláska · Vidět víc »
Spřežkový pravopis
Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.
Nový!!: Norština a Spřežkový pravopis · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Norština a Spojené státy americké · Vidět víc »
Spojka (slovní druh)
Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.
Nový!!: Norština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »
Stará severština
ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.
Nový!!: Norština a Stará severština · Vidět víc »
SVO
Zkratka SVO má více významů.
Nový!!: Norština a SVO · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Norština a Syntax · Vidět víc »
Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Norština a Toponymum · Vidět víc »
Trøndelag
Trøndelag (čti trönelág) je pojmenování historického území ve středním Norsku a zároveň jeden z norských krajů, nejvyšších územně-správních celků státu.
Nový!!: Norština a Trøndelag · Vidět víc »
Trpný rod
Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.
Nový!!: Norština a Trpný rod · Vidět víc »
Tykání
Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2.
Nový!!: Norština a Tykání · Vidět víc »
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.
Nový!!: Norština a Univerzita Palackého v Olomouci · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Norština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.
Nový!!: Norština a Větný člen · Vidět víc »
Velární nazála
Velární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Velární nazála · Vidět víc »
Vysoká škola
střední Evropě Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.
Nový!!: Norština a Vysoká škola · Vidět víc »
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Zavřená přední zaokrouhlená samohláska
Zavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Zavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Zavřená střední zaokrouhlená samohláska
Zavřená střední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Norština a Zavřená střední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.
Nový!!: Norština a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Nový!!: Norština a Zájmeno · Vidět víc »
Zápor
Zápor (negace) v lingvistice znamená popření obsahu věty (výpovědi), části věty, větného členu nebo slova.
Nový!!: Norština a Zápor · Vidět víc »
Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Znělá bilabiální ploziva
Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Znělá labiodentální frikativa
Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Norština a Znělá labiodentální frikativa · Vidět víc »
Znělá retroflexní ploziva
Znělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Znělá retroflexní ploziva · Vidět víc »
Znělá velární ploziva
Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Norština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Norština a 11. století · Vidět víc »
1350
Bez popisu.
Nový!!: Norština a 1350 · Vidět víc »
1397
Bez popisu.
Nový!!: Norština a 1397 · Vidět víc »
1525
Bez popisu.
Nový!!: Norština a 1525 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Norština a 1814 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Norština a 1852 · Vidět víc »
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Norština a 1853 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Norština a 1885 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Norština a 1890 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Norština a 1917 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Norština a 1929 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Norština a 1971 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Norština a 1972 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Norština a 2003 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Norština a 2005 · Vidět víc »
2017
Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Norština a 2017 · Vidět víc »
700
Bez popisu.
Nový!!: Norština a 700 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Norština a 9. století · Vidět víc »
