17 vztahy: Astronomie, Božstvo, Hvězda, Kalendář, Kultura, Legenda, Mýtus, Měsíc, Noc, Obloha, Panorama, Planeta, Sedlák, Souhvězdí, Soumrak, Starověk, Světelné znečištění.
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Noční obloha a Astronomie · Vidět víc »
Božstvo
#PŘESMĚRUJ Bůh Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Noční obloha a Božstvo · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Noční obloha a Hvězda · Vidět víc »
Kalendář
frakturou) Kalendář (lat. calendarium, od ''calendae'', původně svátky novoluní) je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase v periodách dnů a delších v rámci roku.
Nový!!: Noční obloha a Kalendář · Vidět víc »
Kultura
Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n. l.) Kultura (lat. cultura, „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda").
Nový!!: Noční obloha a Kultura · Vidět víc »
Legenda
Legenda o sv. archandělu Michaelovi. Legenda (pochází z latinského legenda, což znamená „věci určené ke čtení“) je epický literární žánr, pojednávající o životě, smrti, mučení a zázracích určitého světce či mučedníka, příp.
Nový!!: Noční obloha a Legenda · Vidět víc »
Mýtus
Mýtus (řecky μύθος, vyprávění) je „symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“, typicky báje, tradiční, obvykle anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž klade otázky.
Nový!!: Noční obloha a Mýtus · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Noční obloha a Měsíc · Vidět víc »
Noc
Noční fotografie (Osijek, Chorvatsko) Noc je část dne mezi západem a východem slunce, během které se slunce nachází pod obzorem.
Nový!!: Noční obloha a Noc · Vidět víc »
Obloha
Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba).
Nový!!: Noční obloha a Obloha · Vidět víc »
Panorama
#PŘESMĚRUJ Panoráma.
Nový!!: Noční obloha a Panorama · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Noční obloha a Planeta · Vidět víc »
Sedlák
Francouzský sedlák a selka v polovině devatenáctého století Polský selský pár na konci devatenáctého století Sedlák je dnes příliš neužívané označení pro většího zemědělce vlastnícího statek (obytný dům s hospodářským zázemím).
Nový!!: Noční obloha a Sedlák · Vidět víc »
Souhvězdí
Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.
Nový!!: Noční obloha a Souhvězdí · Vidět víc »
Soumrak
Schéma ranního a večerního soumraku Pražský hrad za soumraku Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem Slunce.
Nový!!: Noční obloha a Soumrak · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Noční obloha a Starověk · Vidět víc »
Světelné znečištění
Osvětlené nebe v nočním Ciudad de México Osvětlené nebe v nočním Los Angeles Světelné znečištění (alternativně označované též termínem rušivé světlo, ačkoli jsou oba termíny na odborné či legislativní úrovni oddělené samostatnými definicemi) je v obecnějším smyslu jakékoli člověkem vytvořené světlo, přidané do venkovního prostředí nad přirozenou úroveň a je spojováno především s nežádoucími vedlejšími účinky (oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlování toho, co není žádoucí atd.); specificky se toto označení používá pro rozptyl světla v atmosféře, zejména v oblastech rozsáhlejších městských aglomerací ze svítidel veřejného osvětlení, dopravní infrastruktury, intenzivního nasvícení reklamních ploch, nešetrného architektonického osvětlení, velkých sportovišť, parkovišť, v menší míře i světlem unikajícím z budov a dalších zdrojů světla.