Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Náhodná veličina

Index Náhodná veličina

Náhodná veličina (používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky.

56 vztahy: Alternativní rozdělení, Aproximace, Avers a revers, Binomické rozdělení, Borelovská množina, Chyba měření, Derivace, Distribuční funkce, Dvojková soustava, Exponenciální rozdělení, Gaussova funkce, Hypergeometrické rozdělení, Informační systém, Integrál, Integrální počet, Konečná množina, Kvantil, Marketingový výzkum, Matematická statistika, Měřitelná funkce, Měřitelný prostor, Medián, Náhoda, Náhodná matice, Náhodný jev, Náhodný proces, Normální rozdělení, Odmocnina, Přirozené číslo, Podmnožina, Poissonovo rozdělení, Potenční množina, Pravděpodobnost, Pravděpodobnostní funkce, Pravděpodobnostní prostor, Pravidlo tří sigma, Prázdná množina, Prostor elementárních jevů, Reálné číslo, Rovnoměrné rozdělení, Rozdělení pravděpodobnosti, Rozptyl (statistika), Sigma algebra, Směrodatná odchylka, Spočetná množina, Spojitá funkce, Statistická nezávislost, Statistika, Střední hodnota, Teorie míry, ..., Teorie pravděpodobnosti, Teorie spolehlivosti, Vícerozměrná náhodná proměnná, Výběrový průměr, Veličina, Zobrazení (matematika). Rozbalte index (6 více) »

Alternativní rozdělení

Distribuční funkce alternativního rozdělení. Alternativní (Bernoulliho) rozdělení je diskrétní rozdělení pravděpodobnosti náhodné proměnné, která s pravděpodobností p nabývá hodnoty 1 a s pravděpodobností 1-p nabývá hodnoty 0.

Nový!!: Náhodná veličina a Alternativní rozdělení · Vidět víc »

Aproximace

Aproximace (přiblížení, odhad) je nepřesné, ale věrné vyjádření nějaké entity, nejčastěji čísla nebo funkce, ale také fyzikálního zákona (přírodního jevu).

Nový!!: Náhodná veličina a Aproximace · Vidět víc »

Avers a revers

Karty kolem obrácené v reversu, středová v aversu Avers a revers (také averz a reverz) neboli líc a rub jsou dvě odlišené strany mince, medaile, bankovky, vlajky, karty či jiného plochého předmětu s odlišenými stranami.

Nový!!: Náhodná veličina a Avers a revers · Vidět víc »

Binomické rozdělení

Tři příklady binomického rozdělení. Distribuční funkce odpovídající příkladům nahoře. Binomické rozdělení (někdy též Bernoulliho schéma) popisuje četnost výskytu náhodného jevu v n nezávislých pokusech, v nichž má jev stále stejnou pravděpodobnost.

Nový!!: Náhodná veličina a Binomické rozdělení · Vidět víc »

Borelovská množina

Borelovská množina v matematice je libovolná množina v topologickém prostoru, kterou lze získat z otevřených množin pomocí operací spočetného sjednocení, spočetného průniku a relativního doplňku (případně ekvivalentně z uzavřených množin).

Nový!!: Náhodná veličina a Borelovská množina · Vidět víc »

Chyba měření

Chyba měření je rozdíl mezi skutečnou hodnotou měřené veličiny a hodnotou zjištěnou měřením.

Nový!!: Náhodná veličina a Chyba měření · Vidět víc »

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Nový!!: Náhodná veličina a Derivace · Vidět víc »

Distribuční funkce

normálních rozdělení s různými charakteristikami. Červenou čárou je vyznačeno normované normální rozdělení Distribuční funkce, funkce rozdělení nebo (spíše lidově) (zleva) kumulovaná pravděpodobnost je funkce, která udává pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné je menší než zadaná hodnota.

Nový!!: Náhodná veličina a Distribuční funkce · Vidět víc »

Dvojková soustava

Dvojková soustava (binární soustava, dyadická soustava) je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.

Nový!!: Náhodná veličina a Dvojková soustava · Vidět víc »

Exponenciální rozdělení

Hustoty exponenciálního rozdělení s různými hodnotami parametru ''λ'' Exponenciální rozdělení či exponenciální pravděpodobnostní rozdělení je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice spojité rozdělení pravděpodobnosti.

Nový!!: Náhodná veličina a Exponenciální rozdělení · Vidět víc »

Gaussova funkce

Grafy normalizovaných gaussovských funkcí s různými parametry Gaussova funkce pojmenovaná po matematikovi Carlu Friedrichu Gaussovi je reálná funkce jedné reálné proměnné x se třemi parametry a,\mu,\sigma ve tvaru Čísla a a \sigma musí být kladná, \mu je libovolné reálné, e je Eulerovo číslo (2,71828...). Graf funkce má v bodě x.

Nový!!: Náhodná veličina a Gaussova funkce · Vidět víc »

Hypergeometrické rozdělení

Hypergeometrické rozdělení je jedním z rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny.

Nový!!: Náhodná veličina a Hypergeometrické rozdělení · Vidět víc »

Informační systém

Informační systém (IS) je celek složený z počítačového hardwaru a souvisejícího softwaru, k němuž patří také lidé, kteří tento hardware a software využívají, a procesy (činnosti), které přitom vykonávají za účelem sběru, zpracování a šíření dat potřebných k plánování, rozhodování a řízení.

Nový!!: Náhodná veličina a Informační systém · Vidět víc »

Integrál

Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.

Nový!!: Náhodná veličina a Integrál · Vidět víc »

Integrální počet

Integrální počet je část matematiky, která se zabývá především integrací, což je inverzní proces k derivaci, a integrály.

Nový!!: Náhodná veličina a Integrální počet · Vidět víc »

Konečná množina

Konečná množina je matematický pojem vyjadřující fakt, že množina má pouze omezený počet prvků.

Nový!!: Náhodná veličina a Konečná množina · Vidět víc »

Kvantil

Příklad distribuční funkce s vyznačenými kvantily ''Q''0,2, ''Q''0,4, ''Q''0,6, ''Q''0,8 Kvantil (z lat. quantilis, jak malý/velký?) je ve statistice charakteristika datového souboru reálných čísel nebo rozdělení náhodné proměnné udávající hodnotu, kterou stanovená část p (uváděná jako číslo z intervalu \langle 0; 1 \rangle nebo v procentech v rozmezí 0–100 %) hodnot nepřesahuje.

Nový!!: Náhodná veličina a Kvantil · Vidět víc »

Marketingový výzkum

Marketingový výzkum je způsob získávání informací o obchodním trhu (konkurence, tržní příležitosti, rizika, cílové skupiny apod.), které mají význam pro úspěšné vedení firmy.

Nový!!: Náhodná veličina a Marketingový výzkum · Vidět víc »

Matematická statistika

Teorie pravděpodobnosti popisuje vznik náhodných dat, zatímco matematická statistika usuzuje z dat na charakter procesů, jimiž data vznikla Matematická statistika je vědecká disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky.

Nový!!: Náhodná veličina a Matematická statistika · Vidět víc »

Měřitelná funkce

Měřitelné funkce jsou v matematice, konkrétně v teorii míry, funkce zachovávající strukturu mezi měřitelnými prostory; měřitelné funkce vytvářejí přirozené prostředí pro teorii integrálu.

Nový!!: Náhodná veličina a Měřitelná funkce · Vidět víc »

Měřitelný prostor

Měřitelný prostor neboli borelovský prostor je v matematice základní objekt teorie míry.

Nový!!: Náhodná veličina a Měřitelný prostor · Vidět víc »

Medián

Jednoduchý diagram znázorňující, jak najít Median Medián (označován Me nebo \tilde x) je hodnota, jež dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny.

Nový!!: Náhodná veličina a Medián · Vidět víc »

Náhoda

Náhoda v běžné řeči označuje nečekaný souběh nesouvisejících událostí.

Nový!!: Náhodná veličina a Náhoda · Vidět víc »

Náhodná matice

Náhodná matice je matice, jejíž prvky jsou náhodné veličiny případně pseudonáhodná čísla.

Nový!!: Náhodná veličina a Náhodná matice · Vidět víc »

Náhodný jev

Náhodný jev je výsledek náhodného pokusu, o kterém lze po provedení pokusu jednoznačně rozhodnout, zda nastal nebo nenastal.

Nový!!: Náhodná veličina a Náhodný jev · Vidět víc »

Náhodný proces

Brownova pohybu jako příklad náhodného procesu Náhodný proces, též stochastický proces, si lze představit jako zobecnění pojmů náhodná veličina a náhodný vektor.

Nový!!: Náhodná veličina a Náhodný proces · Vidět víc »

Normální rozdělení

Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti Normální rozdělení neboli Gaussovo rozdělení (podle Carla Friedricha Gausse) je jedno z nejdůležitějších rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny.

Nový!!: Náhodná veličina a Normální rozdělení · Vidět víc »

Odmocnina

Graf kvadratické funkce (červeně) a k ní inverzní funkce druhá odmocnina (modře) Odmocňování v matematice je částečně inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace.

Nový!!: Náhodná veličina a Odmocnina · Vidět víc »

Přirozené číslo

Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.

Nový!!: Náhodná veličina a Přirozené číslo · Vidět víc »

Podmnožina

B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.

Nový!!: Náhodná veličina a Podmnožina · Vidět víc »

Poissonovo rozdělení

Pravděpodobnostní funkce Distribuční funkce Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti popisuje náhodnou veličinu, která vyjadřuje počet výskytů jevů v určitém intervalu (času, délky, objemu), když jevy nastávají nezávisle na sobě.

Nový!!: Náhodná veličina a Poissonovo rozdělení · Vidět víc »

Potenční množina

Hasseův diagram potenční množiny ke trojprvkové množině ''x'', ''y'', ''z''. Potenční množina množiny X \,\! (značí se \mathcal(X) \,\! nebo též 2^X \,\!), podle některých autorů též booleán \mathcal(X) \,\!, je taková množina, která obsahuje všechny podmnožiny množiny X \,\!.

Nový!!: Náhodná veličina a Potenční množina · Vidět víc »

Pravděpodobnost

Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.

Nový!!: Náhodná veličina a Pravděpodobnost · Vidět víc »

Pravděpodobnostní funkce

Ukázka grafu pravděpodobnostní funkce. Všechny hodnoty této funkce musí být nezáporné a jejich součet je 1. Pravděpodobnostní funkce je funkce v teorii pravděpodobnosti a statistice, která udává pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina se přesně rovná nějaké hodnotě.

Nový!!: Náhodná veličina a Pravděpodobnostní funkce · Vidět víc »

Pravděpodobnostní prostor

Pravděpodobnostní prostor je v teorii pravděpodobnosti matematický konstrukt, který modeluje procesy v reálném světě, jejichž výsledek nelze předem předpokládat, a o kterých proto říkáme, že jsou náhodné („náhodný jev“ nebo „náhodný pokus“).

Nový!!: Náhodná veličina a Pravděpodobnostní prostor · Vidět víc »

Pravidlo tří sigma

normálního (Gausova) rozdělení. Každý pruh v grafu reprezentuje jednotku směrodatné odchylky. Pravidlo tří sigma, známé i jako 3s-kritérium, pravidlo 3σ, pravidlo 3-sigma nebo pravidlo 68-95-99,7, říká, že u přibližně normálně rozděleného statistického souboru by se měly téměř všechny relevantní hodnoty nacházet do tří směrodatných odchylek (ty se značí s nebo σ) od aritmetického průměru.

Nový!!: Náhodná veličina a Pravidlo tří sigma · Vidět víc »

Prázdná množina

Jedna z variant zápisu prázdné množiny Prázdná množina je v matematice množina, která neobsahuje žádné prvky.

Nový!!: Náhodná veličina a Prázdná množina · Vidět víc »

Prostor elementárních jevů

Prostor elementárních jevů nebo výběrový prostor v teorii pravděpodobnosti je množina \Omega všech různých výsledků náhodného pokusu.

Nový!!: Náhodná veličina a Prostor elementárních jevů · Vidět víc »

Reálné číslo

Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.

Nový!!: Náhodná veličina a Reálné číslo · Vidět víc »

Rovnoměrné rozdělení

Rovnoměrné rozdělení pravděpodobnosti přiřazuje všem hodnotám náhodné veličiny stejnou pravděpodobnost.

Nový!!: Náhodná veličina a Rovnoměrné rozdělení · Vidět víc »

Rozdělení pravděpodobnosti

Rozdělení pravděpodobnosti (někdy také distribuce pravděpodobnosti) náhodné veličiny je pravidlo, kterým se každému jevu popisovanému touto veličinou přiřazuje určitá pravděpodobnost.

Nový!!: Náhodná veličina a Rozdělení pravděpodobnosti · Vidět víc »

Rozptyl (statistika)

Rozptyl (též střední kvadratická odchylka, střední kvadratická fluktuace, variance nebo také disperze) se používá v teorii pravděpodobnosti a statistice.

Nový!!: Náhodná veličina a Rozptyl (statistika) · Vidět víc »

Sigma algebra

\sigma-algebra (sigma-algebra, též \sigma-těleso) je v matematice libovolný neprázdný systém množin, který je uzavřený na spočetné sjednocení a na rozdíl dvou prvků a obsahuje sjednocení všech svých prvků.

Nový!!: Náhodná veličina a Sigma algebra · Vidět víc »

Směrodatná odchylka

aritmetickým průměrem a s rozdílnou směrodatnou odchylkou. Červená populace má průměr 100 a směrodatnou odchylku 10; modrá populace má průměr taktéž 100 a směrodatnou odchylku 50. Směrodatná odchylka, značená řeckým písmenem σ, je v teorii pravděpodobnosti a statistice často používanou mírou statistické variability.

Nový!!: Náhodná veličina a Směrodatná odchylka · Vidět víc »

Spočetná množina

Spočetná množina je matematický pojem z teorie množin, označující množinu, kterou lze vzájemně jednoznačně (tzv. bijektivně) zobrazit na některou podmnožinu množiny přirozených čísel.

Nový!!: Náhodná veličina a Spočetná množina · Vidět víc »

Spojitá funkce

Spojitá funkce je taková matematická funkce, jejíž hodnoty se mění plynule, což si lze intuitivně představit tak, že graf funkce lze nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka zvedla z papíru.

Nový!!: Náhodná veličina a Spojitá funkce · Vidět víc »

Statistická nezávislost

Vrhneme-li zároveň dvě hrací kostky, lze čísla, která padnou, považovat za nezávislá, protože znalost čísla na jedné kostce nic neříká o tom, co padlo na druhé z nich Nezávislost je základní pojem teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky a teorie stochastických procesů.

Nový!!: Náhodná veličina a Statistická nezávislost · Vidět víc »

Statistika

Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.

Nový!!: Náhodná veličina a Statistika · Vidět víc »

Střední hodnota

Střední hodnota je nejznámější míra polohy ve statistice.

Nový!!: Náhodná veličina a Střední hodnota · Vidět víc »

Teorie míry

Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu velikosti (délky, plochy a objemu, případně kvantity).

Nový!!: Náhodná veličina a Teorie míry · Vidět víc »

Teorie pravděpodobnosti

Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.

Nový!!: Náhodná veličina a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »

Teorie spolehlivosti

Blokový diagram spolehlivosti systému Teorie spolehlivosti je matematická disciplína, která se zabývá mírou selhávání prostředků nebo systémů, od kterých se očekává nějaká funkčnost nebo odolnost vůči vnějším vlivům, a rychlostí zotavení z jejich poruchových stavů.

Nový!!: Náhodná veličina a Teorie spolehlivosti · Vidět víc »

Vícerozměrná náhodná proměnná

Vícerozměrná náhodná proměnná nebo náhodný vektor je v teorii pravděpodobnosti a statistice seznam matematických proměnných, jehož žádná hodnota není známa, buď protože zatím nebyla pozorována, nebo protože její hodnotu neznáme přesně.

Nový!!: Náhodná veličina a Vícerozměrná náhodná proměnná · Vidět víc »

Výběrový průměr

Výběrový průměr se používá v matematické statistice, kde hlavním úkolem je rozbor dat, která jsme získali na základě pokusů nebo nezávislými experimenty.

Nový!!: Náhodná veličina a Výběrový průměr · Vidět víc »

Veličina

Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.

Nový!!: Náhodná veličina a Veličina · Vidět víc »

Zobrazení (matematika)

Zobrazení je v matematice speciálním případem binární relace, u které má každý vzor nejvýše jeden obraz.

Nový!!: Náhodná veličina a Zobrazení (matematika) · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Diskrétní náhodná proměnná, Jednoduchá náhodná veličina, Náhodná proměnná.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »