Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Arabové, Avaři, Čtvrtá křížová výprava, Byzantská říše, Konstantinopol, Konstantinopolské hradby, Krum, Obléhání, Obléhání Konstantinopole (626), Obléhání Konstantinopole (674–678), Obléhání Konstantinopole (717–718), Obléhání Konstantinopole (813), Obléhání Konstantinopole (860), Osmané, Osmanská říše, Pád Konstantinopole, Perská říše, První bulharská říše, Rus (národ), Sásánovci, 1453, 1481, 717, 718.
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Arabové · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Avaři · Vidět víc »
Čtvrtá křížová výprava
Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Čtvrtá křížová výprava · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Byzantská říše · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinopolské hradby
Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I. Velikým.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Konstantinopolské hradby · Vidět víc »
Krum
Krumova socha ve městě Plovdiv Rozsah bulharské říšeběhem Krumovy vlády(nově získaná území jsou znázorněna žlutě) Krum († 13. dubna 814) byl bulharský chán v letech 803–814 za První bulharské říše.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Krum · Vidět víc »
Obléhání
Pád Konstantinopole v roce 1453 Obléhání je válečná situace, při které obléhající obklíčí lokalitu, obvykle opevněnou, a kontroluje do ní přístup za účelem donucení obránců se vzdát nebo jejího dobytí.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (626)
Obléhání Konstantinopole v roce 626 se stalo bodem obratu v poslední římsko-perské válce a vůbec prvním obležením východořímského/byzantského hlavního města barbary.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání Konstantinopole (626) · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (674–678)
Obléhání Konstantinopole v letech 674 až 678 bylo prvním vážným útokem muslimských Arabů směřujícím proti hlavnímu městu byzantské říše.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání Konstantinopole (674–678) · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Druhé arabské obléhání Konstantinopole v letech 717–718 bylo kombinovaným pozemním a námořním útokem Arabů Umajjovského chalífátu proti hlavnímu městu Byzantského císařství, Konstantinopoli.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání Konstantinopole (717–718) · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (813)
Obléhání Konstantinopole roku 813 bylo vojenské tažení bulharského chána Kruma, které skončilo neúspěšným pokusem o získání byzantského hlavního města Konstantinopole.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání Konstantinopole (813) · Vidět víc »
Obléhání Konstantinopole (860)
Obléhání Konstantinopole v roce 860 bylo jedinou velkou vojenskou výpravou Ruského chanátu (řecky Ῥῶς), která je zaznamenána v byzantských a západoevropských pramenech.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Obléhání Konstantinopole (860) · Vidět víc »
Osmané
#PŘESMĚRUJ Osmanská říše.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Osmané · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Osmanská říše · Vidět víc »
Pád Konstantinopole
Pád Konstantinopole do rukou Osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí ovládající Balkán a východní Středomoří.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Pád Konstantinopole · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Perská říše · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a První bulharská říše · Vidět víc »
Rus (národ)
Nikolaj Rerich (1899) arabský cestovatel Ibn Fadlán, který v 10. století navštívil severovýchodní Evropu.Henryk Siemiradzki (1883) Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь;,,: Русь (Rus); staroseversky: Garðar;: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Rus (národ) · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a Sásánovci · Vidět víc »
1453
Bez popisu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a 1453 · Vidět víc »
1481
Bez popisu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a 1481 · Vidět víc »
717
Bez popisu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a 717 · Vidět víc »
718
Bez popisu.
Nový!!: Obléhání Konstantinopole a 718 · Vidět víc »
